Nabatejci
Author
Albert FloresHistorie
Starověký kmen Nabatejců vytvořil poměrně rozsáhlou říši, jejíž největší rozkvět nastal v letech 85-62 př. n. +more l. , a jež sahala na jihu asi po Teimân, na severu až po Damašek a na západě k Rudému moři. Nabatejci byli pastevecký lid s hojnými stády velbloudů a ovcí, jenž byl však také svobodomyslný a bojovný. Zpočátku žili z loupežných výprav do sousedních zemí, přepadávali a loupili obchodní karavany a později sami rozvinuli výnosný obchod mezi Arábií a Indií.
Ve spisech řeckého diplomata a historika Hieronyma z Cardie se roku 312 př. n. +more l. píše: "Východní provincie mezi Sýrií a Egyptem jsou obydleny Araby, kteří se nazývají Nabatejci. Žijí jako lupiči a dělají nájezdy na sousední země. Je těžké je vojensky zdolat, neboť žijí v bezvodé pustině, kopou cisterny, ale nikdo jiný neví, kde se tyto cisterny nacházejí. “.
Další písemná zmínka o Nabatejcích v Knize XIX „Biblioteca historica“ od Diodóra Sicilského (90-27 př. n. +more l. ) uvádí žádost generálů (diadochů) Alexandra Velikého zaútočit v roce 315 př. n. l. na Petru. Nabatejci také bojovali s Makabejci, s králi syrskými a z Římanů k nim pronikl Pompeius roku 63 př. n. l.
Řím na přelomu letopočtu ovládal již skoro celý Blízký východ a Zajordánsko rozdělil do tří oblastí: severní Dekapolis zůstal nezávislým, centrální oblasti vládl Římany dosazený židovský král a jih zahrnoval nezávislé Nabatejské království s hlavním městem Petra. Na severu v Sýrii na křižovatce karavanních cest se vzmáhalo nové obchodní centrum v poušti - Palmýra (arab. +moreTadmór), které kdysi dal vybudovat král Šalomoun. Římané pak celé Zajordánsko, kromě Dekapole, zahrnuli do římské provincie Arabia s novým hlavním městem Bosra v Sýrii.
Obchodníci
Nabatejci se stali úspěšnými obchodníky, kteří bohatli na monopolním obchodu s kadidlem a myrhou. Nabyté znalosti mořských a karavanních cest Nabatejci využili k rozsáhlému obchodování také s kořením, parfémy, zvířaty, kovy (měď, železo), cukrem, slonovinou, perlami a bavlnou. +more Na Rudém moři byli však obávanými piráty. Těžili také minerály a z Mrtvého moře získávali asfalt, který vyváželi do Egypta, kde byl potřebný k balzamování zemřelých. Nabatejské obchodní cesty Hlavní karavanní cesta dlouhá 2384 km spojovala jižní Arábii se středomořským přístavem Gaza. Bylo na ní 65 karavanních stanic s chrámem, jenž sloužil i jako banka, chovali se zde velbloudi, ovce a kozy; nacházely se tu cisterny s vodou, napajedla, lázně a hřbitovy. Na ochranu karavan byly kolem cesty rozloženy vojenské tábory a vystavěny strážní věže.
Města
Slávu skalního města Petra pomohly založit objevené prameny vod, které umožnily vybudovat město uprostřed pouště na křižovatce starověkých obchodních cest. Město se skrylo v hradbě pískovcových skal, do nichž byly vytesány hrobky, chrámy a jiné budovy pro potřeby bohatých kupců. +more Petra, někdejší edomské město Sela, nabatejsky Reqem, bylo zpočátku skladiště nakradeného zlata, drahých mastí, kadidla a dalšího zboží - jak uvádí první písemná zmínka o městě z roku 312 př. n. l. Jako hlavní město Nabatejců se poté Petra stala sídlem králů, symbolem moci a bohatství.
Většina nabatejských měst ležících v Negevské poušti je zapsána na listinu Světového dědictví UNESCO: Šivta (Sobata), Avdat (Obodat), Elusa (Haluza) a Mamšit (Memphis). Dalšími významnými městy byla Hegra (Madáin Sálih), rudomořský přístav Leuke Kome (Wadi Ainounah) na Kadidlové stezce a oáza Tayma v Saúdské Arábii.
Králové
Královské Nabatejská dynastie si udržovala v uctivé vzdálenosti od sebe izraelské Hasmonejce i vládnoucí Římany ozbrojenými roztržkami, sňatky a placením tributu. Matka židovského krále Heroda I. +more Velikého (Ukrutného) byla nabatejská princezna z Petry Cypros a jeho syn Héródes Antipas opustil svou ženu Phasaelis, dceru nabatejského krále Aretase IV. Philopatrise, aby žil s manželkou svého bratra Herodiadou. Král Aretas IV. za to na něj vojensky vytáhl a zvítězil nad ním. Dcera Herodiady Salome byla příčinou stětí hlavy svatého Jana Křtitele na hradě Machaerus. Za vlády králů Aretase III. (87-62 př. n. l. ) a Aretase IV. (9 př. n. l. - 40 n. l. ), jenž měl přídomek "Přítel svého lidu", Nabatejské království dosáhlo svého vrcholu a rozprostíralo se od Jemenu až po Damašek.
Místodržitel krále Arety dal hlídat brány města Damašku, aby se mne zmocnil, byl jsem však v koši spuštěn otvorem v hradbách, a tak jsem unikl jeho rukám.
Kultura a jazyk
Nabatejci jako jeden z arabských kmenů mluvili starou arabštinou a také řecky, písmo však používali aramejské. Aramejština se později stala lingua franca celého Středního východu. +more Nabatejci domy nestavěli, žili ve stanech. Kamenné domy byly podle nich příbytky bohů a Nabatejci věřili, že když člověk nebude k ničemu připoután, bude svobodný. V divadlech však pořádali řecká představení, fasády zdobili výjevy z mytologie nebo vyobrazením vládců města. V nabatejských stavbách se odrážejí prvky helénské, egyptské i asyrské architektury jako výsledek zkušeností z obchodních styků s jinými kulturami. Nejslavnější stavba v Petře pojmenovaná jako Pokladnice je pravděpodobně hrobkou krále Areta IV.
V demokratické nabatejské kultuře byly ženy rovnoprávné s muži a ve společnosti i v politice hrály důležitou úlohu. Ženy vedly obchody, vlastnily půdu a měly stejné právo na dědictví jako muž.
Náboženství
Nabatejci uctívali jako hlavního boha Dusárese a bohyni al-Uzza, kterým byli v Petře zasvěceni dva chrámy. Nabatejci věřili v posmrtný život, proto do skal tesali hrobky. +more Mnohé nabatejské chrámy se nacházejí také v Jordánsku v údolí Wádí Rum. Jejich pohanský pantheon postupně splynul s božstvy řeckými a římskými. Od 4. století n. l. se mnoho Nabatejců stalo křesťany, řecká křesťanská kultura se rychle rozšířila, stavěly se nové kostely a také některé nabatejské chrámy byly přestavěny na kostely. Skalní město Petra se stalo sídlem biskupa.
Úpadek
Římané během vojenského tažení roku 25 př. n. +more l. odhalili tajemství nabatejského bohatství a začali stavět lodě, které byly vhodné k plavbě po Rudém moři a po Indickém oceánu, kterými poté začali převážet parfémy, kadidlo a koření do Evropy přes jimi ovládaný Egypt. Nové námořní cesty byly levnější, ceny vzácného zboží klesly a nabatejské karavanní cesty ztratily svůj původní monopolní význam. Poslední nabatejský král vládl ze syrské Bosry a Nabatejské království bylo roku 106 n. l. pohlceno Římem za císaře Trajána jako provincie Arabia Petraea. Skalní město Petra zasypala velká zemětřesení roku 363 a 551 a po muslimské invazi roku 636 město zpustlo a bylo zaváto všudypřítomným pískem.
Nabatejci se přizpůsobili, z obchodníků se stali zemědělci. Na sezónních tocích začali stavět přehrady, pěstovali vinnou révu a chovali ušlechtilé koně a oboje prodávali Římanům. +more Avšak po arabském vpádu se zhoršila bezpečnost v kraji, nabatejská sídla byla napadána bojovnými beduíny a tak poslední zbytky Nabatejců přešly k nomádskému způsobu života nebo se rozptýlily mezi okolní národy. Poslední zmínka o nich je z 10. století.
Galerie
Soubor:Lotz-cisterns-nabatean-house. JPG|Nabatejský dům se zbytky cistern. +more Soubor:Nabatean Treasury in Petra, Jordan (4053066855). jpg|Nabatejská Pokladnice (Ad Deir) v Petře Soubor:Mamshit. The Gate of Nabatean Mampsis (4099431532). jpg|Nabatejská brána - Mamshit Soubor:The Monastery, a monumental building carved out of the rock in the Nabatean Classical style, probably built as a temple in the early second century AD, during the reign of King Rabel II (76-106 AD), Petra (26680852438). jpg|Klášter Ad Deir - Petra Soubor:Mada'in Saleh Al-Hijr Hegra (مدائن صالح) (8136618664). jpg|Mada'in Saleh Al-Hijr Hegra Soubor:Avdat Nabatäischer Tempel 7. JPG|Nabatejský chrám - Avdat Soubor:Aretas IV coin. jpg|Mince krále Arety IV. Soubor:Nabataean Pottery. JPG|Nabatejská keramika Soubor:Shivta ruins in the negev. jpg|Shivta - ruiny v Negevu Soubor:Remains of a Nabataean temple, Wadi Rum, Jordan (33808371790). jpg|Nabatejský chrám - ruiny v údolí Wadi Rum.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Kategorie:Světové dědictví (Jordánsko) Kategorie:Geografie Jordánska