Doba železná

Technology

12 hours ago

Author

Doba železná označuje historické období, které přichází po době bronzové. Doba železná začíná zhruba kolem 12. století př. n. l. a končí v prvních staletích našeho letopočtu. Toto období je charakterizováno začátkem masivního používání železa ve výrobu nástrojů, zbraní a dalších předmětů. Během doby železné došlo ke vzniku mnoha různých kultur a civilizací, které si vytvořily své vlastní unikátní umění, řemesla a společenské struktury. Mezi nejvýznamnější kultury patří například keltská, germánská a římská kultura. Doba železná byla také dobou výrazných technologických a společenských změn. Přechod od bronzových nástrojů k železným přinesl možnost výroby odolnějších a lehčích předmětů. To vedlo ke zlepšení zemědělství, řemesel a válčení. Na českém území se doba železná vyznačovala přítomností keltských kmenů a jejich vzestupem až do příchodu Římanů. Keltové si vytvořili velké oppidy a zanechali po sobě bohatou archeologickou stopu. Závěrem lze říci, že doba železná byla přechodným obdobím, které přivedlo na svět mnoho nových kultur a technik. Toto období má významné místo v historii a ovlivnilo další vývoj civilizací.

V archeologii je dobou železnou označováno stádium ve vývoji lidstva, kdy člověk používal převážně železo pro výrobu nástrojů a zbraní. U mnoha společností je tato doba spojena rovněž se změnami v technikách zemědělství, v náboženství, či uměleckých technikách.

Doba železná je po době kamenné a bronzové třetí v řadě systému třídobé periodizace pravěkých dějin, který navrhl dánský archeolog Christian Jürgensen Thomsen v roce 1836. Její datování se pro jednotlivé geografické regiony liší. +more Počátky této doby tradičně zařazujeme do 12. století př. n. l. v starověkém Řecku a starověkém Orientu, do 11. století př. n. l. v Indii a mezi 8. století př. n. l. ve střední Evropě a 6. století př. n. l. v severní Evropě. Za konec doby železné se považuje období nástupu helenismu a Římského impéria, popř. období raného středověku v severní Evropě.

+more_broch)_Dun_Carloway,_Lewis_(poloostrov)'>Lewis, Skotsko. Výroba železa má své počátky u kmene Chetitů v Malé Asii asi okolo 1500 př. n. l. Od nich se šířila na Balkán a v průběhu 7. -6. století př. n. l. pronikla i do střední Evropy.

Starší doba železná ve střední Evropě

Tato doba, nazývaná také doba halštatská, trvala zhruba mezi lety +more_n. _l. '>750 - 450 př. n. l. . Doba halštatská je pojmenována podle lokality Hallstatt, kde byly objeveny solné doly a pohřebiště s bohatě vybavenými hroby. Toto období se vyznačuje růstem moci středomořských států, především Řecka, které kolonizuje severní část středomoří. Díky této kolonizaci se do západo- a středoevropského prostoru dostávají nové způsoby života, které začali mocní kmenoví náčelníci a knížata přebírat. Nejlepším příkladem je pevnost Heuneburg, která byla postavena z nepálených cihel, tedy pro středoevropské prostředí naprosto nevyhovujícího materiálu. Spolu se znalostmi a napodobováním způsobu života se do barbarského prostředí dostávají také předměty středomořského původu. Z území České republiky je možno uvést například bronzovou soupravu konvice a mísy etruského původu, nalezenou v Hradišti u Písku.

V době halštatské území současné České republiky vzkvétají čtyři kultury, které se plynule vyvíjí z kultur popelnicových polí. Oblast jižních a západních Čech zabíral lid halštatské mohylové kultury, jejímž nejvýraznějším projevem, jak ostatně napovídá její název, jsou pohřby pod mohylami. +more Mohylové pohřbívání bylo charakteristické i pro bylanskou kulturu, ze které jsou známy bohatě vybavené knížecí hroby, které obsahovaly i zbytky čtyřkolového vozu. Nejbohatší pohřby byly odkryty na Kolínsku (např. v Hradeníně). V severních a východních Čechách a ve Slezsku a na střední Moravě je přechod do doby halštatské velmi plynulý. Někteří badatelé dokonce spojují slezskou kulturu pozdní doby bronzové a platěnickou kulturu doby halštatské pod jeden pojem - kultura slezskoplatěnická. Typickým projevem platěnické kultury je pohřbívání žehem a ukládání ostatků do keramických uren (tzv. popelnic). Jižní Moravu zabrala kultura horákovská. Té také náleží proslavené naleziště v jeskyni Býčí skála.

Mladší doba železná (laténská) ve střední Evropě

Je datována od období kolem +more_n. _l. '>450 let př. n. l. až po narození Krista. Během tohoto období se rozvíjela tzv. laténská kultura.

V této době žila první etnická skupina - Keltové. Pocházeli z indoevropské rodiny. +more Přišli buď z východní Evropy nebo se zde vyvinuli. Na území dnešního Česka žil kmen Bójů (odtud latinský název Bohemia - Čechy). Část jich odešla do dnešní Itálie. Keltové se vyznačovali stavbou oppid, což byla centra řemeslnické výroby. Vyznávali polyteistické náboženství, uctívali zvířata. Keltové tvořili kmenové svazky. Pokoušeli se o dobytí Říma. Na přelomu našeho letopočtu přešli do dnešní Francie a Německa.