Cesko.wiki Indoevropané
Author
Albert FloresIndoevropané jsou skupina lidí, která se pravděpodobně kolem 4. tisíciletí př.n.l. rozdělila na různé skupiny a od nichž pocházejí všechny moderní indoevropské jazyky. Jsou považováni za pravděpodobné předky mnoha evropských a asijských národů, včetně Čechů. Jejich přesná etnická identita a místo jejich původu však nejsou dosud jasně stanoveny. Přestože je archeologie stále nedostačující pro přesné určení původu a etnicity Indoevropanů, vědci se domnívají, že patřili k pasteveckým kmenům žijícím v povodí Kaspického moře. Jejich migrace do Evropy a Indie se pravděpodobně uskutečnila po rozpadu jejich mateřského jazyka na různé dialekty. Tato migrace měla značný vliv na vývoj evropských a indických kultur a jazyků. Indoevropský jazyk je považován za společný prajazyk Indoevropanů. Existuje velké množství jazyků, které jsou odvozeny z tohoto prajazyka, včetně sanskrtu, řečtiny, latiny, angličtiny, češtiny a mnoha dalších. V dnešní době je studium indoevropských jazyků a kultur důležité pro porozumění historii lidstva. Vědecké poznatky o Indoevropanech jsou neustále aktualizovány a rozšiřovány v rámci archeologických objevů, jazykových analýz a genetických studií.
kurganové hypotézy, přibližně 4 000 - 1 000 př. n. l. Purpurová oblast reprezentuje předpokládanou indoevropskou pravlast, červená oblast osídlenou okolo roku 2 500 př. n. l., oranžová okolo roku 1 000 př. n. l. jámové kultury, 3 000 - 800 př. n. l. Migrace stepních pastevců jámové kultury, kteří po Evropě rozšířili indoevropské jazyky a stepní geny. Indoevropané jsou početná etnolingvistická skupina populací mluvících indoevropskými jazyky a sdílejících některé společné etnické rysy. V užším slova smyslu je toto označení používáno pro Protoindoevropany, pravěkou populaci hovořící pra-indoevropštinou, jazykem který je předkem pozdějších indoevropských jazyků.
Výzkumem indoevropských jazyků, jak vymřelých tak živých, se zabývá indoevropeistika.
Antropologie identifikovala několik hlavních vln indoevropského vysídlení. V Evropě jsou první indoevropské invaze spojeny s tzv. +more jámovou kulturou, která vznikla ve stepích východní Ukrajiny a jižního Ruska.
Terminologie
Označení této etnické skupiny je odvozeno od označení jazyků, kterými mluvili a mluví. Termín indoevropský (Indo-European) byl uveden poprvé roku 1813 v britském časopise London Quarterly Review Thomasem Youngem a později byl široce akceptován.
V 17. a 18. +more století byl používán výraz skytský jazyk, poprvé nizozemským učencem Marcem Zueriem van Boxhorn v roce 1640, tento termín byl však opuštěn pro možnost záměny se jménem historického etnika.
V němčině je také užíván termín Indogermáni (Indogermanen). Poprvé jej užil německý lingvista Julius Klaproth ve svém díle Asia Polyglota z roku 1823, namísto delšího Indisch-Medisch-Sclavish-Germanisch (Indo-Médsko-Slovansko-Germánské), které používal ve svých starších dílech. +more Ještě starší je však užití tohoto výrazu ve francouzštině jako indogermanique dánsko-francouzským geografem Conradem Malte-Brunem který tak charakterizoval jazyky kterými se mluví „od údolí Gangy po břehy Islandu“.
Již opuštěný výraz pro Indoevropany je Árjové/Árijci používaný v druhé polovině 19. století lingvisty jako byl Max Müller a Heinrich Zimmer. +more Později byl tento termín spojen především s rasovou ideologií, včetně nacistické. V poválečné době se toto slovo opět začalo používat ve svém primárním významu, tedy pro Indoíránce.
Odkazy
Reference
Související články
Jámová kultura * Kultura se šňůrovou keramikou * Andronovská kultura