Cesko.wiki Skytové
Author
Albert FloresSkytové se svými luky, Kerč (starověký Pantikapaion), Krym, 4. století př. n. l. Skytská obranná linie z roku 339 př. n. l., rekonstrukce v Polgáru v Maďarsku Skytové (či Skýtové, Skythové, Skýthové, další názvy Scyth, Saka, Sakae, Iskuzai, nebo Askuzai), je souhrnné pojmenování pro příslušníky kočovných kmenů obývajících ve starověku od 7. století př. n. l. do 3 století př. n. l. pontskou step ležící na značné části východní Evropy, přibližně území dnešní Ukrajiny a jižního Ruska. Byly součástí širších skytských kultur, rozprostírajících se přes eurasijskou step, která zahrnovala mnoho národů, které se od Skytů odlišují. Z tohoto důvodu byl někdy používán rozsáhlejší koncept označující všechny rané euroasijské nomády jako „Skyty“. V rámci tohoto jsou skuteční Skytové různě označováni jako klasičtí Skytové, evropští Skytové, pontští Skytové nebo západní Skytové. Použití termínu „Skytové“ pro všechny rané euroasijské kočovníky však vedlo k velké záměně v literatuře a platnost této terminologie je sporná. Proto jsou pro tento koncept upřednostňována jiná jména.
Původ a historie
Obecně se předpokládá, že měli Skytové íránský původ. Mluvili jazykem skytské větve východoíránských jazyků a praktikovali obdobu starověkého íránského náboženství. +more Patřili mezi první lidi, kteří ovládli vedení boje na koních a jako dominantní mocnost na pontské stepi vystřídali v 8. století př. n. l. Kimmerie. Během této doby Skytové a jejich příbuzné národy postupně ovládli celou euroasijskou stepi od Karpat na západě k náhorní plošině Ordos na východě a vytvořili takzvanou první středoasijskou nomádskou říši. Skytové na území současné Ukrajiny a jižního Ruska, sami sebe nazývali Scoloty a v čele vojenského svazu byl kmen tzv. královských Skytů, tvořící jádro skytské populace.
Podle některých zdrojů přišli Skytové do tohoto prostoru z území dnešního Kazachstánu a z jižní Sibiře, odkud byli vypuzeni jinou skupinou kmenů. Do 6. +more století př. n. l. ovládali Skytové také část severního Íránu. Polonomádští Sakové, náležející ke skythské skupině íránských národů, se usadili v Baktrii, v Tarimské pánvi a pronikli i na území Indie. Tato část Saků se stala známá jako Indoskythové.
V oblasti severně od Černého moře vytvořili silný kmenový svaz, který zahrnoval i kmeny usídlené zde již dříve. Toto území, které podle některých pozdějších antických a středověkých zdrojů označovalo celou východní Evropu, se nazývalo Skýtie (Skythie či Skytie, řecky Skythiá).
Od +more_n. _l. '>6. století př. n. l. představovali Skytové značnou vojensko-politickou sílu, v 6. a 5. stol. př. n. l. tak pronikli ke Karpatům a do Sedmihradska. Roku 513 př. n. l. podnikl proti Skytům neúspěšné tažení perský král Dareios I. Později byli sami Skytové poraženi Thráky.
V polovině 4. stol. +more př. n. l. se na severním Krymu a při dolním Dněpru vytvořilo tzv. Skytské království, jehož pozdějším centrem se stalo krymské město Neapol. Ve 4. stol. př. n. l. se většiny Skýtie zmocnila nová skupina kmenů - Sarmaté. Ke konci 1. tisíciletí př. n. l. tak zůstalo v moci Skytů zhruba jen území skytského království. Skytové však nadále podnikali vojenské výpravy zaměřené zvláště proti řeckým obchodním osadám v severním Černomoří. Konflikty později vyvolávali i s římskými legiemi, zvláště pak na Krymu.
Po přelomu letopočtů tam křesťanskou víru podle legendy šířil apoštol Filip. V průběhu stěhování národů ve 3. +more století n. l. byla skytská moc vyvrácena Góty a následně Huny.
Válečnictví
Podle řeckého historika Hérodota praktikovali Skytové skalpování a lov lebek. Poraženým nepřátelům uřezávali hlavy a následně z nich strhávali skalpy, které vozili připevněné na sedlech svých koní. +more Lebky svých nepřátel používali jako číše k pití. Skytští válečníci si zdobili tělo tetováním. V boji používali otrávené šípy. Taktéž inspirovali legendy Řeků o Amazonkách, jelikož mezi nimi válčily i ženy.
Skythské kmeny
Skýtští válečníci * Agathyrsové * Alazonové * Kallipidové * Královští Skythové * Gelóni * Skythai Arotéres (řec. +more) * Skythai Borysthenés (řec. ) * Skythai Geórgoi (řec. ) * Budini (řec. ) * Androphagoi (řec. ) * Dahae (řec. ) * Massagetové * Šakové a další.
Skytové a mezinárodní obchod
píše A. +more P. Smirnov ve své knize a pokračuje:Ve skutečnosti byla obchodní trasa mnohem delší: sklo z Egypta se dostávalo až do haštalských Čech, kde se stalo vzorem pro místní výrobu (pokud považujeme haštalskou kulturu za součást Západu). Podstatné je, že z Egypta jsme dostávali skutečné sklo.
Odkazy
Reference
Literatura
Kol. autorů: Encyklopedie antiky. +more Academia, Praha 1973. * Smirnov, Alexej Petrovič: Skytové. Panorama, Praha 1980 * Klučina, Petr - Romaňák, Andrej - Finková, Dagmar - Pokorná, Alevtina: Homo militaris. Válečnící starověku. Fragment, Havlíčkův Brod 1994.
Související články
Alani * Jazygové * Kimmeriové * Massagetové * Sarmati * Skýtie * Sakové * Íránské národy
Externí odkazy
[url=https://www.britannica.com/topic/Scythian]Heslo Scythian v encyklopedii Britannica[/url]
Kategorie:Raná doba dějinná Kategorie:Starověké národy Kategorie:Vymřelé etnické skupiny Kategorie:Kočovníci Kategorie:Íránské národy