Tarimská pánev
Author
Albert FloresTarimská pánev ( ujgursky تارىم ئويمانلىقى, Tarim oymanliqi) je velká bezodtoká oblast, která se rozkládá na ploše více než 400 000 km² v autonomní oblasti Sin-ťiang na západě Číny. Její severní hranici tvoří pohoří Ťan-šan, jižní pak pohoří Kchun-lun v severním Tibetu. Značnou část Tarimské pánve zabírá poušť Taklamakan. Oblast je řídce osídlena Ujgury, příslušníky dalších turkických národů a Tádžiky.
Demografie
Tarimská pánev má okolo 5,5 miliónů lidí.
Národy Tarimské pánve
Ujgurové v Chotanu Podle výsledků sčítání převažuje v Tarimské pánvi ujgurské obyvatelstvo. +more Tvoří převážnou většinu obyvatel měst, jako jsou Kašgar, Artuš a Chotan. Nicméně v této oblasti existují i velké enklávy Chanů, jako jsou města Aksu a Korla. Jsou zde i menší skupiny Chuejů a dalších etnických skupin. Tádžikové jsou například soustředeni v Taškurganu v Kašgarské prefektuře, Kyrgyzové v Kyrgyzské autonomní prefektuře Kizilsu a Mongolové v Mongolské autonomní prefektuře Bayingolin.
Objev tarimských mumií prokázal, že raní obyvatelé pánve byli lidé evropského antropologického typu. Podle sinologa Victora H. +more Maira: "Nejstarší mumie v Tarimské pánvi byli asi od roku 1800 př. n. l. výhradně příslušníci europoidní rasy. " Prohlásil také, že "východoasijští kočovníci se ve východních oblastech Tarimské pánve začali objevovat někdy před 3000 lety. Ujgurské kmeny sem začaly přicházet po rozpadu Orchonsko-ujgurského království na území dnešního Mongolska někdy kolem roku 842. ".