Sin-ťiang

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Sin-ťiang ( pchin-jin Xīnjiāng; , Šindžan - doslova „Nová hranice“), plným jménem Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang ( pchin-jin Xīnjiāng Uyghur Zìzhìqū, Xīnjiāng Wéiwú'ěr Zìzhìqū, český přepis Sin-ťiang wej-wu-er c'-č'-čchü; , Šindžang Ujghur Aptonom Rajoni; , Šinžaan-Ujgaryn Öörtöö zasah oron; , Šinžäŋ Ūjghyr autonomijalyq audany) je autonomní oblast na úrovni provincie Čínské lidové republiky, označovaná tradičně jako Východní Turkestán. Rozkládá se v centru Asijského kontinentu. Tvoří ji Džungarie (dnešní Pej-ťiang 北疆, „Severní oblast“) a Tarimská pánev (dnešní Nan-ťiang 南疆, „Jižní oblast“), jež jsou odlišné geograficky, etnicky i historickým vývojem. Mezi charakteristiky Sin-ťiangu patří, že jeho území obývalo mnoho etnických skupin různorodého původu, často utvářejících kmenová uspořádání či malá království. Džungarie byla většinou obývána kočovnými národy, zatímco v Tarimské pánvi poskytly lidem útočiště oázy.

Zpráva OSN z 30. srpna 2022 OHCHR Assessment of human rights concerns in the Xinjiang Uyghur Autonomous Region, People’s Republic of China popisuje v této oblasti dlouhodobě probíhající genocidu, tisíce zmizelých lidí, mučení, násilné regulace porodnosti, nucené pracovní tábory, represe, zneužívání a další vážná porušování lidských práv čínskou vládou.

...

Historie

V roce 1949, během pozdního léta, se čínští komunisté dohodli s místní kuomintangskou vládou Sin-ťiangu, v jejímž čele stál Burhan Šahidi, a prosovětskou vládou Východoturkestánské republiky na začlenění obou útvarů do Čínské lidové republiky. Připojení bylo realizováno v říjnu 1949, kdy do Sin-ťiangu vstoupila Čínská lidová osvobozenecká armáda, přičemž Burhan Šahidi zůstal předsedou sinťiangské vlády.

Geografie

Poloha

Sin-ťiang leží v severozápadní Číně, v centru euroasijského kontinentu, a s rozlohou 1 660 000 km² je největší provincií ČLR. Na severu, západě a jihozápadě hraničí s osmi státy: Mongolskem, Ruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Afghánistánem, Pákistánem a Indií; hraniční čára je 5400 km dlouhá. +more Na východě sousedí s čínskými provinciemi Kan-su a Čching-chaj, na jihu s Tibetskou autonomní oblastí.

Jedná se o území bývalé separatistické republiky Východní Turkestán.

Administrativní dělení

český přepis / český pchin-jinujgursky přepis ujgurštinyčínsky Pchin-jinobyvatelstvo (2010)
Autonomní krajeAutonomní krajeAutonomní krajeAutonomní kraje
Kazašský autonomní kraj Iliئىلى قازاق ئاپتونوم ئوبلاستى Ili QazaQ Aptonom Oblasti伊犁哈萨克自治州 Yīlí Hāsàkè Zìzhìzhōu2 482 627
Mongolský autonomní kraj Bortalaبۆرتالا موڭغۇل ئاپتونوم ئوبلاستى Börtala Mongghul Aptonom Oblasti博尔塔拉蒙古自治州 Bó'ěrtǎlā Měnggǔ Zìzhìzhōu443 680
Chuejský autonomní kraj Čchang-ťiسانجى خۇيزۇ ئاپتونوم ئوبلاستى Sanji Xuyzu Aptonom Oblasti昌吉回族自治州 Chāngjí Huízú Zìzhìzhōu1 428 592
Kyrgyzská autonomní kraj Kizilsuقىزىلسۇ قىرغىز ئاپتونوم ئوبلاستى Qizilsu Qirghiz Aptonom Oblasti克孜勒苏柯尔克孜自治州 Kèzīlèsū Kē'ěrkèzī Zìzhìzhōu525 599
Mongolský autonomní kraj Bayin'gholinبايىنغولىن موڭغۇل ئاپتونوم ئوبلاستى Bayingholin Mongghul Aptonom Oblasti巴音郭楞蒙古自治州 Bāyīnguōlèng Měnggǔ Zìzhìzhōu1 278 492
PrefekturyPrefekturyPrefekturyPrefektury
Prefektura Altaj součást Kazašského autonomního kraje Iliئالتاي ۋىلايىتى Altay Wilayiti阿勒泰地区 Ālètài Dìqū526 980
Prefektura Tcha-čcheng (Tarbagatay) součást Kazašského autonomního kraje Iliتارباغاتاي ۋىلايىتى Tarbaghatay Wilayiti塔城地区 Tǎchéng Dìqū1 219 212
Prefektura Turfanتۇرپان ۋىلايىتى Turpan Wilayiti吐鲁番地区 Tǔlǔfān Dìqū622 679
Prefektura Kumul (Chami)قۇمۇل ۋىلايىتى Qumul Wilayiti哈密地区 Hāmì Dìqū572 400
Prefektura Kašgarقەشقەر ۋىلايىتى Qeshqer Wilayiti喀什地区 Kāshí Dìqū3 979 362
Prefektura Aksuئاقسۇ ۋىلايىتى Aqsu Wilayiti阿克苏地区 Ākèsū Dìqū2 370 887
Prefektura Chotanخوتەن ۋىلايىتى Xoten Wilayiti和田地区 Hétián Dìqū2 014 365
Městské prefekturyMěstské prefekturyMěstské prefekturyMěstské prefektury
Karamajقاراماي شەھرى Qaramay Shehri克拉玛依市 Kèlāmǎyī Shì391 008
Urumčiئۈرۈمچى شەھرى Ürümchi Shehri乌鲁木齐市 Wūlǔmùqí Shì3 110 280
Městské okresy (spravovány Armádními sbory produkce a výstavby ČLR)Městské okresy (spravovány Armádními sbory produkce a výstavby ČLR)Městské okresy (spravovány Armádními sbory produkce a výstavby ČLR)Městské okresy (spravovány Armádními sbory produkce a výstavby ČLR)
Š'-che-c'شىخەنزە شەھرى Shixenze Shehri石河子市 Shíhézǐ Shì635 582
Wu-ťia-čchüئۇجاچۇ شەھرى Wujachu Shehri五家渠市 Wǔjiāqú Shì72 613
Tumxuk (Tumšuke)تۇمشۇق شەھرى Tumshuq Shehri图木舒克市 Túmùshūkè Shì147 465
Aralئارال شەھرى Aral Shehri阿拉尔市 Ālā'ěr Shì166 205
Beitunبەيتۈن شەھىرى Beatün Shehiri北屯市 Běitún Shì76 300

Demografie

Oblast je obývána početnou národnostní menšinou Ujgurů (přibližně 9 milionů obyvatel), jejichž mateřským jazykem je ujgurština, středoasijský jazyk turkického původu. Další zdejší významné národnostní menšiny jsou Kazaši a Mongolové.

Převýchovné tábory

V Sin-ťiangu, zejména v neoobydlených příhraničních oblastech, se nacházejí četné tzv. převýchovné tábory, v nichž jsou internováni ujgurští obyvatelé, často ve velmi špatných podmínkách. +more V rozporu s tvrzením čínské vlády, že tyto tábory pro Ujgury a příslušníky dalších menšin jsou postupně rušeny, podle zjištění Australského institutu pro strategickou politiku (ASPI) v roce 2020 naopak došlo k jejich dalšímu rozšiřování a budování nových objektů.

Odkazy

Reference

Související články

Představitelé Sin-ťiangu * Železniční trať Lan-čou - Sin-ťiang * Dějiny Sin-ťiangu

Externí odkazy

[url=https://xjdp. aspi. +moreorg. au/]The Xinjiang Data Project na webu ASPI[/url] (anglicky) * [url=https://www. ohchr. org/sites/default/files/documents/countries/2022-08-31/22-08-31-final-assesment. pdf]Zpráva OSN o genocidě a porušování lidských práv v Sin-ťiang[/url].

Sin-ťiang Kategorie:Východní Asie Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1955 Kategorie:Historická území

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top