Cesko.wiki Sin-ťiang
Author
Albert FloresSin-ťiang (pinyin: Xīnjiāng; - [Šindžan]; doslova „Nová hranice“), plným jménem Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang ( pinyin Xīnjiāng Uyghur Zìzhìqū, Xīnjiāng Wéiwú'ěr Zìzhìqū, český přepis Sin-ťiang wej-wu-er c'-č'-čchü, Shinjang Uyghur Aptonom Rayoni, Šinžaan-Ujgaryn Öörtöö zasah oron, Šinžäŋ Ūjghyr autonomijalyq audany) je autonomní oblast na úrovni provincie Čínské lidové republiky, označovaná tradičně uváděnou jako Východní Turkestán. Rozkládá se v centru Asijského kontinentu. Tvoří ji Džungarie (dnešní Pej-ťiang 北疆, severní oblast) a Tarimská pánev (dnešní Nan-ťiang 南疆, jižní oblast), jež jsou odlišné geograficky, etnicky i historickým vývojem. Mezi charakteristiky Sin-ťiangu patří, že jeho území obývalo mnoho etnických skupin různorodého původu, často utvářejících kmenová uspořádání či malá království. Džungarie byla většinou obývána kočovnými národy, zatímco v Tarimské pánvi poskytly lidem útočiště oázy.
Historie
V roce 1949, během pozdního léta, se čínští komunisté dohodli s místní kuomintangskou vládou Sin-ťiangu, v jejímž čele stál Burhan Šahidi, a prosovětskou vládou Východoturkestánské republiky na začlenění obou útvarů do Čínské lidové republiky. Připojení bylo realizováno v říjnu 1949, kdy do Sin-ťiangu vstoupila Čínská lidová osvobozenecká armáda, přičemž Burhan Šahidi zůstal předsedou sinťiangské vlády.
Geografie
Poloha
Sin-ťiang leží v severozápadní Číně, v centru euroasijského kontinentu, a s rozlohou 1 660 000 km² je největší provincií ČLR. Na severu, západě a jihozápadě hraničí s osmi státy: Mongolskem, Ruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Afghánistánem, Pákistánem a Indií; hraniční čára je 5400 km dlouhá. +more Na východě sousedí s čínskými provinciemi Kan-su a Čching-chaj, na jihu s Tibetskou autonomní oblastí.
Jedná se o území bývalé separatistické republiky Východní Turkestán.
Administrativní dělení
| český přepis / český pchin-jin | ujgursky přepis ujgurštiny | čínsky Pchin-jin | obyvatelstvo (2010) |
|---|---|---|---|
| Autonomní kraje | Autonomní kraje | Autonomní kraje | Autonomní kraje |
| Kazašský autonomní kraj Ili | ئىلى قازاق ئاپتونوم ئوبلاستى Ili QazaQ Aptonom Oblasti | 伊犁哈萨克自治州 Yīlí Hāsàkè Zìzhìzhōu | 2 482 627 |
| Mongolský autonomní kraj Bortala | بۆرتالا موڭغۇل ئاپتونوم ئوبلاستى Börtala Mongghul Aptonom Oblasti | 博尔塔拉蒙古自治州 Bó'ěrtǎlā Měnggǔ Zìzhìzhōu | 443 680 |
| Chuejský autonomní kraj Čchang-ťi | سانجى خۇيزۇ ئاپتونوم ئوبلاستى Sanji Xuyzu Aptonom Oblasti | 昌吉回族自治州 Chāngjí Huízú Zìzhìzhōu | 1 428 592 |
| Kyrgyzská autonomní kraj Kizilsu | قىزىلسۇ قىرغىز ئاپتونوم ئوبلاستى Qizilsu Qirghiz Aptonom Oblasti | 克孜勒苏柯尔克孜自治州 Kèzīlèsū Kē'ěrkèzī Zìzhìzhōu | 525 599 |
| Mongolský autonomní kraj Bayin'gholin | بايىنغولىن موڭغۇل ئاپتونوم ئوبلاستى Bayingholin Mongghul Aptonom Oblasti | 巴音郭楞蒙古自治州 Bāyīnguōlèng Měnggǔ Zìzhìzhōu | 1 278 492 |
| Prefektury | Prefektury | Prefektury | Prefektury |
| Prefektura Altaj součást Kazašského autonomního kraje Ili | ئالتاي ۋىلايىتى Altay Wilayiti | 阿勒泰地区 Ālètài Dìqū | 526 980 |
| Prefektura Tcha-čcheng (Tarbagatay) součást Kazašského autonomního kraje Ili | تارباغاتاي ۋىلايىتى Tarbaghatay Wilayiti | 塔城地区 Tǎchéng Dìqū | 1 219 212 |
| Prefektura Turfan | تۇرپان ۋىلايىتى Turpan Wilayiti | 吐鲁番地区 Tǔlǔfān Dìqū | 622 679 |
| Prefektura Kumul (Chami) | قۇمۇل ۋىلايىتى Qumul Wilayiti | 哈密地区 Hāmì Dìqū | 572 400 |
| Prefektura Kašgar | قەشقەر ۋىلايىتى Qeshqer Wilayiti | 喀什地区 Kāshí Dìqū | 3 979 362 |
| Prefektura Aksu | ئاقسۇ ۋىلايىتى Aqsu Wilayiti | 阿克苏地区 Ākèsū Dìqū | 2 370 887 |
| Prefektura Chotan | خوتەن ۋىلايىتى Xoten Wilayiti | 和田地区 Hétián Dìqū | 2 014 365 |
| Městské prefektury | Městské prefektury | Městské prefektury | Městské prefektury |
| Karamaj | قاراماي شەھرى Qaramay Shehri | 克拉玛依市 Kèlāmǎyī Shì | 391 008 |
| Urumči | ئۈرۈمچى شەھرى Ürümchi Shehri | 乌鲁木齐市 Wūlǔmùqí Shì | 3 110 280 |
| Městské okresy (spravovány Armádními sbory produkce a výstavby ČLR) | Městské okresy (spravovány Armádními sbory produkce a výstavby ČLR) | Městské okresy (spravovány Armádními sbory produkce a výstavby ČLR) | Městské okresy (spravovány Armádními sbory produkce a výstavby ČLR) |
| Š'-che-c' | شىخەنزە شەھرى Shixenze Shehri | 石河子市 Shíhézǐ Shì | 635 582 |
| Wu-ťia-čchü | ئۇجاچۇ شەھرى Wujachu Shehri | 五家渠市 Wǔjiāqú Shì | 72 613 |
| Tumxuk (Tumšuke) | تۇمشۇق شەھرى Tumshuq Shehri | 图木舒克市 Túmùshūkè Shì | 147 465 |
| Aral | ئارال شەھرى Aral Shehri | 阿拉尔市 Ālā'ěr Shì | 166 205 |
| Beitun | بەيتۈن شەھىرى Beatün Shehiri | 北屯市 Běitún Shì | 76 300 |
Demografie
Oblast je obývána početnou národnostní menšinou Ujgurů (přibližně 9 milionů obyvatel), jejichž mateřským jazykem je ujgurština, středoasijský jazyk turkického původu. Další zdejší významné národnostní menšiny jsou Kazaši a Mongolové.
Převýchovné tábory
V Sin-ťiangu, zejména v neoobydlených příhraničních oblastech, se nacházejí četné tzv. převýchovné tábory, v nichž jsou internováni ujgurští obyvatelé, často ve velmi špatných podmínkách. +more V rozporu s tvrzením čínské vlády, že tyto tábory pro Ujgury a příslušníky dalších menšin jsou postupně rušeny, podle zjištění Australského institutu pro strategickou politiku (ASPI) v roce 2020 naopak došlo k jejich dalšímu rozšiřování a budování nových objektů.
Odkazy
Reference
Související články
Železniční trať Lan-čou - Sin-ťiang * Dějiny Sin-ťiangu
Externí odkazy
[url=https://xjdp.aspi.org.au/]The Xinjiang Data Project na webu ASPI[/url] (anglicky)
Sin-ťiang Kategorie:Východní Asie Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1955 Kategorie:Historická území