Cesko.wiki Kan-su
Author
Albert FloresKan-su (čínsky: 甘肃; pinyin: Gānsù) je provincie na severozápadě Čínské lidové republiky. Jméno provincie získala ze spojení názvu pro oblast Kan-čou (甘州; dnes Čang-jie) a oblast Su-čou (肃州; dnes Ťiou-čchüan).
Geografie
Průměrná nadmořská výška Kan-su je 1000 metrů. Na jihu hraničí s Tibetskou náhorní plošinou a na severovýchodě se sprašovou plošinou středního toku Žluté řeky. +more Řeka protéká i hlavním městem Lan-čou. Do provincie zasahuje i část pouště Gobi. Jih Kan-su náležel původně k historické tibetské provincii Amdo.
Kan-su v rámci ČLR hraničí s autonomními oblastmi Sin-ťiang na západě, Vnitřním Mongolskem na severu a Ning-sia na severovýchodě. S provinciemi Čching-chaj na jihozápadě, S’-čchuan na jihu a Šen-si na východě. +more Na severozápadě hraničí s Gobialtajským ajmagem Mongolska.
Provincií vede Hedvábná stezka, která spojovala dřív Čínu a arabské země. Díky horám na jihu a pouštím na severu vedla stezka koridorem Che-si, kudy dnes vedou dálnice a železnice spojující hlavní město Lan-čou a provincii Sin-ťiang.
Sever a střed Kan-su je suchý. Po celé hranici s provincií Čching-chaj se táhne pohoří Čchi-lien, které dosahuje výšky až 5000 metrů. +more V horách pramení mnoho řek a nachází se zde i nerostné bohatství. Jižně od Lan-čou se rozprostírají travnaté pastviny, na kterých žijí tibetští nomádi. Na hranicích s provincií S’-čchuan se zvedají vysoké hory.
Vodstvo
Hlavní zdrojem vody pro jih provincie je Žlutá řeka na svém vrchním a středním toku, přítoky v Kan-su jsou Wej-che a Tchao-che. V okrese Lü-čchü při hranicích s provincii S’-čchuan pramení řeka Paj-lung, přítok řeky Ťia-ling-ťiang. +more Paj-lung v roce 2010 způsobil silný déšť v okrese Čou-čchü velké sesuvy půdy, při kterých přišlo o život přes 1000 obyvatel. Ve střední části Kan-su pramení řeka Žošuj tekoucí do Vnitřního Mongolska.
Historie
Oblast provincie Kan-su má z historického hlediska důležitou roli při kontaktu Číny s arabskými zeměmi a západním světem. Na Hedvábné stezce probíhaly po staletí důležité obchody, ale i stěhování obyvatel z Číny i z centrální Asie. +more Ve střední části provincie v blízkosti města Ťia-jü-kuan leží poslední kámen Dlouhé čínské zdi. Na severozápadě provincie se v blízkosti města Tun-chuang nachází historické buddhistické centrum a skalní jeskyně v Mo-kao pocházející z prvního tisíciletí n. l. , které jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. Během dynastie Čching v oblasti vypuklo Muslimské povstání (1862-77), které se rozšířilo do celé Číny a vyžádalo si několik milionů zabitých muslimů. Na přelomu 20. století, kdy v Číně skončila čchingská dynastie a nastalo období vlády militaristů kontrolovali oblast generálové z rodiny Ma.
Obyvatelstvo
V provincii Kan-su žije podle údajů ze sčítání lidu v roce 2000 kolem 25 milionů obyvatel, což znamená jednu z nejřídčeji osídlených čínských provincií (kolem 70 obyvatel na km²). Podle tohoto sčítání patřilo 8,7 % obyvatel k některé z národnostních menšin; mezi nimi nejvýznamnější jsou Chuejové, kteří žijí na území celé provincie v početných komunitách. +more Dalšími místními národnosti jsou Tibeťané, Mongolové, Kazachové, Mandžuové a Salarové. Jen kolem 24 % obyvatel žije ve městech. V největším městě Lan-čou žije kolem 1,6 milionu obyvatel, všechna ostatní města mají méně než půl milionu obyvatel.
Kultura
Příprava "Lančou la-mien" nudlí v chuejské restauraci v Kuang-tung Díky početné populaci čínských muslimů - Chuejů - se v celém Kan-su nachází muslimské restaurace známé po celé Číně. +more Tradičně nejběžnější jídlo v oblasti jsou "La-mien" (拉面) častěji jako Lan-čou la-mien (兰州拉面).
Turismus
Kan-su je vyhledávanou oblastí především díky Hedvábné stezce a konci Velké čínské zdi u města Ťia-jü-kuan, kde se nachází i známá pevnost. Další historicky významnou památkou jsou jeskyně Mo-kao. +more 80 km od města Lan-čou jsou další jeskynní chrámy Ping-ling. Na jihu provincie v tibetské prefektuře Kanlho leží jeden z nejznámějších a nejvýznamnějších tibetských klášterů Labrang.
Administrativní členění