Akkadština
Author
Albert FloresAkkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie. Tento nejstarší doložený semitský jazyk k zápisu používal klínové písmo, převzaté ze starší sumerštiny (nepříbuzný, izolovaný jazyk, rozšířený na stejném území). Termín akkadština je odvozen od hlavního města Akkadu, které vybudoval kolem roku 2340 př. n. l. panovník Sargon a které bylo kulturním centrem starověké Mezopotámie.
První stopy akkadštiny tvoří akkadská vlastní jména v sumerských textech (kolem 2800 př. n. +more l. ). Souvislé akkadské texty se postupně objevují až v druhé polovině třetího tisíciletí. Do dnešního dne byly objeveny stovky tisíc textů a textových fragmentů velmi různého zaměření - mýty, oblast sociálně správní, odborné protovědecké práce, korespondence a mnohé další. V druhém tisíciletí př. n. l. se akkadština štěpí do dvou variant - asyrštiny a babylónštiny (jde o lokální dialekty, kterými se hovořilo v severní části starověké Mezopotámie - Asýrii - a v její jižní části - Babylónii). Po mnohá staletí byla akkadština lingua franca celého blízkého východu, v průběhu 8. století př. n. l. však začala být stále citelněji vytlačována aramejštinou. V době helénistické už pak nebyla živým jazykem, znalost akkadštiny se omezovala na písaře a kněze. Nejmladší text psaný klínovým písmem je psán právě akkadsky a vznikl v 1. století n. l.
Fonologie
Souhlásky
Nazála | m | n | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Ploziva | Neznělé | p | t | k | ʔ | |
Znělé | b | d | g | |||
Emfatické | tʼ | kʼ | ||||
Frikativa | Neznělé | s ~ ʃ | x | |||
Znělé | ɣ ~ ʁ | |||||
Afrikáta | Neznělé | t͡s | ||||
Znělé | d͡z | |||||
Emfatické | t͡s’ | |||||
Approximanta | Approximanta | l | j | w |
Příklady
Číslovky
Akkadsky | Česky |
---|---|
ištēn, 𒁹 | jeden |
šinā, 𒈫 | dva |
šalāš, 𒐈 | tři |
erbe, 𒐉 | čtyři |
ḫamiš, 𒐊 | pět |
šediš, 𒐋 | šest |
sebe, 𒐌 | sedm |
samāne, 𒐍 | osm |
tiše, 𒑆 | devět |
ešer, 𒌋 | deset |
Vzorový text
: 18-28. šumma awīlum šū : awâtīya ša in-narîya ašṭuru : lā iqul-ma errētīya imēš-ma errēt : ilī lā īdur-ma dīn adīnu uptassis : 53-63. +moreillil bēlum mušīm šīmātim : ša qibissu lā uttakaru mušarbû : šarrūtīya tēši lā šubbîm gabarah : ha lāqīšu iš-šubtīšu lišappihaššum.