Pásmo Gazy
Author
Albert FloresPásmo Gazy je území nacházející se na Blízkém východě mezi Státem Izrael a Egyptem. Je to úzký pruh půdy o rozloze přibližně 365 čtverečních kilometrů, ve kterém žije přibližně 1,8 milionu Palestinců. Území Pásma Gazy je v současnosti pod správou palestinského hnutí Hamás. S Izraelem je Pásmo Gazy odděleno bezpečnostním oplocením a kontrolou nad hranicemi, obchodem a pohybem osob. Pásmo Gazy má složitou politickou a ekonomickou situaci. Přetrvávající konflikt mezi Izraelem a palestinskými skupinami v minulosti způsobil devastaci infrastruktury a ekonomiky. Humanitární situace v Pásmu Gazy je v souvislosti s izraelskou blokádou vnímána jako kritická. Nedostatek práce, zajištění základních potřeb, elektřiny a vody jsou běžnými problémy. Mezinárodní organizace a lidskoprávní skupiny vyjadřují obavy ohledně porušování lidských práv a humanitárních záležitostí na území Pásma Gazy. Dochází zde ke konfliktům mezi různými palestinskými skupinami, zejména mezi Hamásem a palestinskou samosprávou, která spravuje Západní břeh Jordánu. Existuje také mnoho mezinárodních snah o dosažení politického řešení konfliktu, který umožní lepší životní podmínky pro obyvatele Pásma Gazy. Jedná se především o snažení o dosažení mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci a o zmírnění humanitárních obtíží. Pásmo Gazy je zdrojem mnoha sporů a kontroverzí, které jsou důsledkem složité a nestabilní politické situace v regionu Blízkého východu.
Podrobná mapa pásma Gaza (anglicky) Pásmo Gaza (též Pásmo Gazy, : قطاع غزة, Qittāc Ghazah, : רצועת עזה, Recu'at Aza) je území při pobřeží Středozemního moře. Na jihozápadě sousedí s Egyptem (zde Pásmo Gaza končí na někdejší hranici mezi Egyptem a Britským mandátem Palestina) a na jihu, východě a severu s Izraelem (zde Pásmo Gaza končí na linii příměří podle dohody o příměří mezi Egyptem a Izraelem, uzavřené 24. února 1949). Je zhruba 41 kilometrů dlouhé, jeho šířka se pohybuje od 6 do 12 kilometrů a celkově se rozkládá na 360 km2. Mezinárodním společenstvím je považováno za součást státu Palestina, kam kromě Pásma Gaza patří i (územně s ním nesouvisející) Západní břeh Jordánu.
Od roku 2007 je v moci militantní islamistické organizace Hamás, kterou například Evropská unie a USA řadí mezi teroristické skupiny. Ta v roce 2006 vyhrála parlamentní volby a o rok později de facto prostřednictvím svých ozbrojených milicí převzala moc v Pásmu Gaza, odkud vyhnala úředníky a bezpečnostní složky Palestinské autonomie a mnohé civilní pracovníky.
Proti Pásmu Gaza je od roku 2007 ze strany Izraele uplatňována pozemní, námořní a vzdušná blokáda. Jižní hranici Gazy uzavírá Egypt, spojenec Izraele. +more Jako důvod k blokádě Pásma Gaza jsou uváděny „obavy o bezpečnost“. Blokáda je z humanitárních důvodů kritizována ze strany OSN a různých lidskoprávních organizací.
Název území je odvozen od jeho hlavního města Gazy. Žije zde přibližně 1,8 milionu Palestinců (Gazanů). +more Většinou se jedná o uprchlíky či potomky uprchlíků palestinského exodu. Přibližně 2000-3000 (0,7 %) obyvatel jsou křesťané a zbytek jsou sunnitští muslimové.
Historie
Oblast dnešního Pásma Gaza byla v roce 1517 dobyta Osmanskou říší, jejíž součástí následně bylo až do první světové války. Na počátku 19. +more století dominoval regionu kulturně Egypt. Ač bylo pásmo stále pod nadvládou Osmanské říše, mnoho obyvatel byli právě Egypťané, kteří emigrovali kvůli politickým nepokojům.
Během první světové války (1914-1918) sloužilo pásmo jako bojiště, na kterém se utkali Britové proti Turkům podporovaným Němci. Během Třetí bitvy o Gazu bylo 7. +more listopadu 1917 pásmo Brity obsazeno. Po válce se Gaza stala součástí Britského mandátu Palestina pod kontrolou Spojeného království. Židé osidlovali pásmo v okolí Gazy až do nepokojů v Palestině v roce 1929, kdy byli donuceni toto pásmo opustit. Poté vydali Britové zákaz, podle něhož nesměli Židé v tomto pásmu žít. I přesto se někteří Židé vrátili a založili kibuc Kfar Darom poblíž hranice s Egyptem.
Po druhé světové válce vytvořila komise OSN plán na rozdělení mandátní Palestiny, který 29. listopadu 1947 schválilo Valné shromáždění OSN. +more Podle tohoto plánu měl vzniknout arabský a židovský stát, přičemž oblast dnešního Pásma Gaza měla připadnout budoucímu arabskému státu. Arabské státy však plán odmítly a namísto toho po vyhlášení izraelské nezávislosti 14. května 1948 došlo k první arabsko-izraelské válce. Izrael válku vyhrál, ale Pásmo Gaza obsazené egyptskou armádou získal po dohodách o příměří z roku 1949 Egypt. Ten tomuto území poté vládl až do roku 1967, kdy jej v šestidenní válce dobyl Izrael. V Pásmu Gaza následně vzniklo několik izraelských osad. Počátkem 90. let získala v rámci Oselských dohod kontrolu nad městy v pásmu nově vzniklá Palestinská samospráva, Izrael nicméně udržoval kontrolu nad místním leteckým prostorem, hranicemi a teritoriálními vodami. V roce 2005 se Izrael za vlády Ariela Šarona z celého Pásma Gazy jednostranně stáhl, přičemž evakuoval všechny své občany (do té doby zde žilo necelých devět tisíc Izraelců).
O rok později se v Pásmu Gaza konaly volby, které vyhrálo hnutí Hamás. To se nejprve pokusilo utvořit vládu národní jednoty pod vedením Ismajla Haníji, zahrnující i poražené hnutí Fatah. +more V roce 2007 však kompletně převzalo moc po násilných střetech s Fatahem, které z Pásma Gaza vyhnalo. Izrael a Egypt následně uzavřely hraniční přechody s Pásmem Gaza a Izrael zavedl námořní blokádu, aby zamezil přísun zbraní do Pásma Gaza, odkud je od roku 2001 ostřelován raketami. Řada arabských států odmítla převzetí moci Hamásem a v roce 2008 uznaly Egypt, Jordánsko a Saúdská Arábie jako jedinou legitimní palestinskou vládu tu na Západním břehu Jordánu pod vedením Mahmúda Abbáse.
Ozbrojené akce po jednostranném stažení Izraele z Pásma Gaza v roce 2005
V reakci na palestinské ozbrojené útoky (ostřelování raketami a minomety, teroristické útoky a únosy) a pašování zbraní do Pásma Gaza podnikl Izrael v minulosti řadu vojenských operací. Od roku 2005, kdy se Izrael z Pásma Gaza jednostranně stáhl, na něj bylo palestinskými extremisty vypáleno přes jedenáct tisíc střel. +more S ohledem na tuto hrozbu Izrael vyvinul a začal využívat protiraketový obranný systém Železná kopule, který ničí střely mířící na obydlené oblasti. Za účelem zastavení ostřelování podnikl několik vojenských operací. V roce 2004 podnikl operace Duha a Dny pokání, v roce 2006 operace Letní déšť a Podzimní mraky a v roce 2008 operaci Horká zima. Na přelomu let 2008 a 2009 proběhla rozsáhlá ofenziva označovaná jako operace Lité olovo. Na obou stranách konfliktu si vyžádala asi 1400 mrtvých a více než 5000 zraněných, přispěla však k dramatickému poklesu počtu střel vypálených na Izrael (celkem o 77 % z 3716 v roce 2007 na 858 v roce následujícím). Další ofenzivu, známou jako operace Pilíř obrany, uskutečnil Izrael v listopadu 2012. Zabil při ní vojenského velitele Hamásu Ahmada Džabarího a zničil sklady a odpaliště modernějších íránských raket středního doletu. V červenci a srpnu 2014 proběhla operace Ochranné ostří, která byla reakcí Izraele na opětovné raketové útoky na jeho území ze strany palestinských militantních skupin.
Administrativní dělení
Guvernoráty Pásma Gaza (anglicky) Pásmo Gaza je rozděleno do 5 guvernorátů (seřazeno ze severu na jih): * Guvernorát Severní Gaza * Guvernorát Gaza * Guvernorát Dajr al-Balah * Guvernorát Chán Júnis * Guvernorát Rafah
Zajímavost
Podle americké diplomatické depeše z roku 2008, zveřejněné serverem WikiLeaks, usiloval Izrael o to, aby byla ekonomika v Gaze „stále na pokraji kolapsu“. * 12. +more března 2010 Pásmo Gaza navštívil šéf úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí při OSN John Holmes. * V roce 1998 bylo na jihozápadním okraji Pásma Gaza otevřeno Letiště Jásira Arafata, které bylo v provozu do roku 2000. V roce 2001 izraelské letectvo zničilo radarovou stanici a řídicí věž. Dráha byla zničena izraelskými buldozery v roce 2002.
Odkazy
Reference
Související články
Judea a Samaří * Západní břeh Jordánu * Izraelsko-palestinský konflikt * Izraelský plán jednostranného stažení * Blokáda Pásma Gazy
Externí odkazy
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech *Pásmo Gazy