Arabský svět

Technology

12 hours ago

Author

Státy, které tvoří arabský svět Arabský svět je ta část Afriky a Asie, kde žije převážně arabské obyvatelstvo. Jejich sjednocujícím prvkem je islám; většina těchto obyvatel jsou muslimové, i když různých škol.

Skládá se z 22 arabských zemí, které jsou členy Ligy arabských států. Většina z těchto zemí se nachází v západní Asii, severní Africe, západní Africe a východní Africe. +more Tato oblast se táhne od Atlantského oceánu na západě k Arabskému moři na východě a od Středozemního moře na severu k Indickému oceánu na jihovýchodě. Východní část arabského světa je známá jako Mašrek a západní část jako Maghreb. Arabština se v arabském světě používá jako lingua franca.

V postklasické historii byl arabský svět synonymem historických arabských říší a chalifátů. Arabský nacionalismus vznikl ve druhé polovině 19. +more století spolu s dalšími nacionalistickými hnutími v Osmanské říši. Arabská liga byla založena v roce 1945, aby zastupovala zájmy arabského lidu a zejména usilovala o politické sjednocení arabských zemí; projekt známý jako panarabismus.

Arabský svět lze rozdělit na bohatý východ, který má příjmy z ropy, a chudý západ, představující sever Afriky. Mezi oběma územími se nachází Levanta (do níž kromě arabských zemí východního Středomoří náleží rovněž Izrael). +more Ve všech zemích arabského světa žije okolo 300 milionů lidí, mluvících jedním jazykem - arabštinou, ovšem v různých nářečích. Celková rozloha této oblasti je srovnatelná s rozlohou španělsky mluvící části Jižní Ameriky.

Historie

Abbásovský chalífát (750 - 1258 n. +morel. ) Koncem 50. let vznikl pokus o politické sjednocení arabského světa do státu s názvem Sjednocená arabská republika (SAR, UAR), který v letech 1958-1961 tvořil Egypt a Sýrie. Jako organizace, která usměrňuje politiku arabských zemí, vznikla Arabská liga, která má dnes sídlo v Káhiře. Káhira měla také být centrem SAR. Členy této, původně kompaktní jednotky, měly být Sýrie, Egypt a Palestina, protože jejich poloha je předurčuje k vedení arabské vůle po sjednocení. Egyptský prezident Násir však zahájil radikální socialistické reformy, včetně znárodňování, centralizace a zrušení politických stran. To vyvolalo v Sýrii velký odpor a po převratu roku 1961 Sýrie ze svazku vystoupila a pokus tak zkrachoval.

Sjednocovací snahy v arabském světě tímto fiaskem neskončily, spíše se stáhly do ústraní. Dnes tato idea není dost dobře proveditelná, už jen kvůli rozdrobenosti a názorové odlišnosti obyvatel jednotlivých arabských států. +more Tendence postupné unifikace stále živí některé frakce, hlavně nacionalisticky laděná hnutí v neklidných oblastech středního Východu. Obecně leží podpora na Saúdské Arábii, která na to má, mimo jiné, finanční prostředky. Problém sjednocení arabského etnika tkví z velké části v rovině ideologické - jde o různá etnika, která sice věří ve společný původ, nicméně odlišnosti (jak jazykové, tak kulturní) jsou značné. Na počátku myšlenky sjednocení byla idea panislamismu, tedy státního celku, který by obsahoval 100 % muslimů. Velkolepý plán se od počátku jevil mnohým jako neproveditelná utopie (rozšíření islámu na nesouvislé území od Maroka po Indonésii).