Španělština

Španělština (neboli kastilština) je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 500 miliónů. Po čínštině je to druhý nejpočetnější rodný jazyk na světě.

Vznik a vývoj jazyka

Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v +more_století'>8. století se ustavily dva regiony s odlišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.

Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak katalánštinou a baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. +more V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.

Od doby vlády Karla I. +more v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.

Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vi'ta → špan. +more vida - život, i'uventus → juventud - mládí), diftongizace (terra → tierra - země) či palatalizace.

Charakteristika jazyka

Abeceda a výslovnost

Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:

Písmeno „ñ“ na španělské klávesnici.

A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).

Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. +more Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se v evropské španělštině čte jako /θe, θi/ a v americké španělštině jako /se, si/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/, z se v evropské španělštině čte jako /θ/ a v americké španělštině jako /s/.

Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. +more ve francouzštině či turečtině.

Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). +more Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Mechiko], Mexičané někdy dokonce používají zápis Méjico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo Don Quijote) - toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).

Písmeno	Název	Výslovnost (IPA)	Česky	Alofony
a	a	[a]	"a"
b	be, be alta, be larga, be grande, be labial	[b]	"b", "v"	[β], [p]
c	ce	[k]; [θ]/[s]	"k", "s"
ch	che	[tʃ]	"č"
d	de	[d]	"d"	[ð]
e	e	[e]	"e"	[ɜ]
f	efe	[f]	"f"
g	ge	[g]; [x]	"g", "ch"	[ɣ]
h	hache	-	-
i	i, i latina	[i]	"y", "j"	[j], [ʝ]
j	jota	[x]	"ch"
k	ka	[k]	"k"
l	ele	[l]	"l"
ll	elle	[ʎ]~[ʝ]	"ľ~j" ("ď ") popř.("dž ") ("ž") ("š ")
m	eme	[m]	"m"
n	ene	[n]	"n"	[m]
ñ	eñe	[ɲ]	"ň"
o	o	[o]	"o"	[ɔ]
p	pe	[p]	"p"
qu	cu	[k]	"k"
r	ere / erre	[r], [ɾ]	"r", "rr"
rr	erre (errre)	[r], [ɾ]	"rr" , "rrr"
s	ese	[s]	"s"
t	te	[t]	"t"
u	u	[u]	"u"	[w]
v	uve, ve baja, ve corta, ve chica, ve chiquita, ve pequeña , ve labiodental	[b]	"b", "v"	[β]
w	uve doble, ve doble, doble ve, doble u	[u]	"u"
x	equis	[ekis]	"ks"	[s]
y	ye, i griega	[i], [ʝ]	"y", "j" ("ď ")	[j]
z	zeta, zeda, ceta	[ɵ]/[s]	"s"

Gramatika

Španělské jméno, stejně jako v dalších románských jazycích, rozlišuje pouze dva rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo). +more V indikativu pak například pro vyjádření minulosti existuje několik časů - minulý prostý (indefinido), minulý složený (préterito perfecto), souminulý (imperfecto), předminulý (pluscuamperfecto). Tyto všechny minulé časy existují jak v prostém, tak v průběhovém tvaru.

Členy

Člen	Určitý	Neurčitý
Singulár	Plurál	Singulár	Plurál
Mužský rod	el	los	un	unos
Ženský rod	la	las	una	unas

Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).

Zájmena

Osoba	singular	plural
1. osoba	yo	nosotros/nosotras
2. +more osoba	tú	vosotros/vosotras
3. osoba	él/ella/ello	ellos/ellas
onikání	usted	ustedes

.

Číslovky

1	un(o)/una	11	once	10	diez
2	dos	12	doce	20	veinte
3	tres	13	trece	30	treinta
4	cuatro	14	catorce	40	cuarenta
5	cinco	15	quince	50	cincuenta
6	seis	16	dieciséis	60	sesenta
7	siete	17	diecisiete	70	setenta
8	ocho	18	dieciocho	80	ochenta
9	nueve	19	diecinueve	90	noventa
0	cero	100	cien (ciento)	1000	mil
200	doscientos	500	quinientos	1 000 000	un millón

Slovesa

Sloveso být

Španělština používá celkem tři slovesa, která se překládají českým být: * ser popisující trvalé vlastnost nebo ve významu být (na stálo), * estar popisující současný stav nebo ve významu být (na určitém místě), * hay (haber) ve významu existovat, vyskytovat se, nacházet se (na neurčitém místě).

Osoba	ser (být)	estar (být - kde)
1. os. +more sg.	soy	estoy
2. os. sg.	eres	estás
3. os. sg.	es	está
1. os. pl.	somos	estámos
2. os. pl.	sois	estáis
3. os. pl.	son	están

.

Časování sloves v přítomném čase

Pravidelná slovesa (s koncovkami -ar, -er, -ir)

Osoba	saludar (zdravit)	comer (jíst)	vivir (žít)
1. os. +more sg.	saludo	como	vivo
2. os. sg.	saludas	comes	vives
3. os. sg.	saluda	come	vive
1. os. pl.	saludamos	comemos	vivimos
2. os. pl.	saludáis	coméis	vivís
3. os. pl.	saludan	comen	viven

.

Nářečí španělštiny

Španělština ve světě Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. +more Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:.

Evropa

Španělsku. +moreNářečí andaluské (Dialecto andaluz) * Nářečí churro (Dialecto churro) * Španělština z Kanárských ostrovů (Español canario) * Nářečí murcijské (Dialecto murciano) * Nářečí extremadurské (Extremeńo).

Amerika

Amazonská španělština (Español amazónico) * Andská španělština (Español andino) * Španělština z centrální Bolívie (Español camba) * Evropské UniiChilská španělština (Español chileno) * Španělština ze souostroví Chiloé v Chile (Español chilote) * Karibská španělština (Español caribeño); může být dále členěno * Středokolumbijská španělština (Español cundiboyacense) * Španělština z provincie Antioquia v Kolumbii (Español antioqueño) * Španělština z provincií Santander a Norte de Santander v Kolumbii (Español santandereano-tachirense) * Laplatská španělština (Español rioplatense) * Španělština z oblasti Llanos (Español llanero) * +moresvg|náhled|Mapa_Rovníková_Guinea'>Rovníkové Guiney - jediný španělsky mluvící africký státMexická španělština (Español mexicano) * Paraguayská španělština (Español paraguayo) * Peruánská španělština (Castellano) * Portorická španělština (Español boricua) * Španělština ze severoperuánského pobřeží (Español peruano ribereño) * Rovníková španělština (Español ecuatorial) - části pobřeží Kolumbie, Ekvádoru a Peru * Středoamerická španělština (Español centroamericano) * Yucatanská španělština (Español yucateco).

Afrika

Ceutská španělština (Español ceutí) * Melillská španělština (Español melillense) * USAŠpanělština z El Rifu (Español rifeño) * Marocká španělština (Español marroquí) * Saharská španělština (Español saharauí) * Rovníkoguinejská španělština (Español ecuatoguineano)

Asie

Filipínská španělština (Español filipino)

Rozšíření jazyka ve světě

Stát	Počet mluvčích (v mil. )
	120,255
	45,061
	48,531
	45,248
Spojené státy americké	52,547 V roce 2007 žilo v USA 34 547 077 osob, které ve své domácnosti mluví španělsky. +more (Nelze zaměnit s hispánskou komunitou, ve které někteří španělsky již neumí) Dle sčítání obyvatelstva USA v roce 2010 zde žilo 50 477 594 Hispánců, což představuje 16,3% populace celého státu. Ne všichni Hispánci však umí španělsky.
	31,710
	32,491
	17,795
	16,325
	12,130
	11,285
	16,946
	11,850
	8,267
	10,010
	6,859
	5,503
	4,737
	4,220
(součást USA)	4,017
	3,442
	3,108
	1,854
	2,140
	0,961
	0,447
Tučně zvýrazněny státy, kde je španělština úředním jazykem.	Tučně zvýrazněny státy, kde je španělština úředním jazykem.

.

Užitečné fráze

Španělsky	Česky
¡Buenas. , ¡Hola. +more	Ahoj.
¡Buenos días.	Dobré ráno.
¡Buenas tardes.	Dobré odpoledne.
¡Buenas noches.	Dobrou noc.
¡Adiós.	Na shledanou.
¡Hasta luego.	Uvidíme se později.
¡Hasta pronto.	Brzy se uvidíme.
Gracias	Děkuji
De nada	Nemáš zač
Por favor	Prosím
Sí / No	Ano / Ne

.

Vzorový text

Otčenáš (modlitba Páně): : Padre nuestro, que estás en el : cielo, santificado sea tu nombre, : venga a nosotros tu reino, : hágase tu voluntad : en la tierra como en el cielo. : Danos hoy nuestro : pan de cada día, : perdona nuestras ofensas, : como también nosotros : perdonamos a los que nos ofenden, : no nos dejes caer en tentación, : y líbranos del mal. +more Amén.

Základní fráze

Typické pozdravy: Buenos días (dobrý den), Buenas tardes (dobré odpoledne), Buenas noches (dobrý večer/noc)

Typická rozloučení: Hasta luego (nashledanou potom), Hasta la vista (naviděnou), adiós (s Bohem), Hasta pronto (nashledanou brzy)

Zdvořilostní otázka: Jak se máš?: ¿Cómo estás?, ¿Que tal?, ¿Cómo va todo?

Odkazy

Reference

Související články

Americká španělština

Externí odkazy

[url=http://www. rae. +morees]Real Academia Española[/url], na jejíchž stránkách je i slovník Diccionario de la lengua española * [url=http://spanelstina-testy. onlinejazyky. cz]Online test ze španělštiny zdarma[/url] * [url=http://hispanica. cz/cs/jazykove-urovne-spanelstina/]Definice a obsah úrovní španělštiny[/url] * [url=http://nase-rec. ujc. cas. cz/archiv. php. art=6111]Pravopis, výslovnost a skloňování španělských zeměpisných jmen v češtině[/url].

Kategorie:Románské jazyky Kategorie:Jazyky Afriky Kategorie:Jazyky Asie Kategorie:Jazyky Jižní Ameriky Kategorie:Jazyky Severní Ameriky Kategorie:Jazyky Bolívie Kategorie:Jazyky Paraguaye Kategorie:Jazyky Peru Kategorie:Jazyky Španělska Kategorie:Jazyky Uruguaye Kategorie:Jazyky USA Kategorie:Jazyky Filipín Kategorie:Jazyky Argentiny Kategorie:Jazyky Kostariky Kategorie:Jazyky Ekvádoru Kategorie:Jazyky Salvadoru Kategorie:Jazyky Hondurasu Kategorie:Jazyky Mexika Kategorie:Jazyky Nikaraguy Kategorie:Jazyky Panamy Kategorie:Jazyky Gibraltaru Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie Kategorie:Jazyky Antarktidy Kategorie:Živé jazyky