1988

1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Události

Československo

V Československu probíhala celorepubliková kampaň nazvaná Šance pro tři miliony, která byla zaměřená na boj proti kouření. Tři miliony měly představovat uvažovaný (a značně nadsazený) počet narozených dětí v ČSSR od roku 1988 do roku 2000. +more Z médií byla kampaň nejvíce propagována v Československém rozhlase na stanici Praha. Během roku bylo odvysíláno 46 zábavně osvětových pořadů, které moderoval Miroslav Horníček, a v nichž vystupovalo 25 odvážlivců dobrovolníků, kteří se v roce 1988 rozhodli skoncovat s kouřením. Na konci roku zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví výsledky průzkumu zjišťujícího dopad kampaně - 6 % dotázaných přestalo zcela kouřit, 19 % omezilo spotřebu cigaret, 28 % přestalo kouřit alespoň před dětmi a 14 % respondentů přestalo kouřit v přítomnosti nekuřáků. Zároveň se však 52 % dotázaných vyjádřilo, že kouření je svobodná volba a soukromá věc každého jednotlivce.

* 11. +more ledna - Vyšlo první číslo samizdatových Lidových novin. * 10. ledna - V deníku Italské komunistické strany L'Unita vyšel rozhovor s prvním tajemníkem ÚV KSČ v období pražského jara Alexandrem Dubčekem. Dubček v rozhovoru přirovnal probíhající proces Přestavby k obrodnému procesu v roce 1968 a podrobil kritice období normalizace. Rozhovorem se zabývalo oddělení propagandy a agitace ÚV KSČ. Interpretovalo ho jako formu otevřeného politického boje s cílem přehodnocení krizových událostí roku 1968 a následného vývoje. Překlad článku byl předložen vedoucím tajemníkům krajských, okresních a městských výborů KSČ jako interní a důvěrná informace. * 11. ledna - Při setkání Miloše Jakeše a Michaila Gorbačova v Moskvě bylo projednáno i předcházející vystoupení Alexandra Dubčeka v listu italských komunistů. Gorbačov vyjádřil souhlas s postojem KSČ, který se k přehodnocení celého normalizačního vývoje stavěl krajně odmítavě. * 11. března - Ve sportovní hale na pražském výstavišti vystoupili členové jedné z toho času nejpopulárnějších hudebních skupin Depeche Mode z Británie. Kulturní akce zorganizovaná v té době monopolní hudební agenturou Pragokoncert se setkala s obrovským zájmem příznivců populární hudby. I přes relativně vysokou cenu vstupného - 150 Kčs projevilo zájem o lístky přes 90 tisíc lidí. * 16. března - Příslušníci Sovětské armády ukončili stahování jaderných raket OTR 22 ze základny v Hranicích na Moravě. Na území Československa tak údajně neměly zůstat žádné jaderné zbraně. * 25. března - Na Hviezdoslavově náměstí v Bratislavě se uskutečnila Svíčková demonstrace za náboženskou svobodu, lidská práva a obsazení prázdných biskupských stolců a Československu. Sešlo se několik tisíc katolíků z celého Československa. Akce byla organizována představiteli slovenských nezávislých katolíků. Orgány Sboru národní bezpečnosti proti pokojně manifestujícím občanům rázně zakročily za použití obušků a vodních děl. * 30. března - v Budapešti byl studenty a mladými intelektuály založen Svaz mladých demokratů, dnes známý jako Fidesz. * 8. -9. dubna - Na devátém zasedání ÚV KSČ došlo k výrazným změnám ve vedení strany. Do ústředního výboru bylo kooptováno deset převážně mladších členů. Z předsednictva byl uvolněn Antonín Kapek, z funkcí vedoucích tajemníků pak Josef Haman, Josef Havlín a Jindřich Poledník. Do předsednictva KSČ byli nově zvoleni Jan Fojtík a Ignác Janák, který se zároveň stal generálním tajemníkem ÚV KSS (nahradil Jozefa Lenárta). Do sekretariátu ÚV KSČ byli nově kooptováni předseda ÚV SSM Vasil Mohorita a Miroslav Štěpán, který nahradil Antonína Kapka na pozici vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Praze. * 12. dubna - Členové mládežnické brigády hlubičů z Výstavby Ostravsko-karvinských dolů vytěžili z hloubky 885 m první uhlí z podzemí nového kamenouhelného dolu Frenštát na Novojičínsku. Uhlí dosahovalo vysoké kvality a bylo vhodné ke koksování. Splnil se tak předpoklad ostravských geologů o velkých zásobách kvalitního černého uhlí také v podhůří Beskyd. Po sametové revoluci byla však těžba na popud místních občanů a ekologů zastavena a důl byl zakonzervován. Jeho další osud je dnes předmětem ostrých sporů mezi oběma stranami. * 19. dubna - V účinnost vstoupil ústavní zákon 42/1988 Sb. O změnách v soustavě federálních ústředních orgánů. Cílem zákona bylo zefektivnění státní správy a snížení byrokracie. Sloučena byla ministerstva dopravy a spojů do Federálního ministerstva dopravy a spojů a hutnictví a těžkého strojírenství, všeobecného strojírenství a elektrotechnického průmyslu do Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky. Zároveň byly provedeny změny ve struktuře Státní plánovací komise. V souladu se zákonem odešlo 7 ministrů, počet členů vlády poklesl z 26 na 20. * 26. dubna - Po dlouhotrvajících výsleších, fyzickém týrání a záměrném zanedbávání lékařské péče zemřel ve věznici v Hradci Králové pětatřicetiletý politický vězeň Pavel Wonka, který se ve volbách 1986 snažil kandidovat jako nezávislý kandidát. 6. května se ve Vrchlabí na Trutnovsku konal pohřeb, který se stal manifestací odporu proti režimu - za dozoru orgánů Státní bezpečnosti se ho zúčastnilo na 2000 osob včetně představitelů Charty 77, Jazzové sekce, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, zástupců velvyslanectví několika západních zemí a štábu západoněmecké televize ARD. * 1. června - V Rudém právu vyšel článek „Zapomenutá vesnice“, který na příkladu vesnice Moravská Huzová na Olomoucku, která byla v roce 1974 připojena pod střediskovou obec Štěpánov, poukazuje na úpadek a zanedbávání problému venkovských sídel, které při budování střediskové soustavy osídlení přišly o postavení obce, byl v nich zrušen národní výbor, a byly přičleněny pod spádovou „střediskovou“ obec. Autor článku poukazuje na odliv obyvatel, zhoršování úrovně důležitých služeb (obchod, restaurace) a zanedbávání infrastruktury v osadě. * 11. června - Na základě dohody mezi ČSSR a Vatikánem bylo při slavnostní bohoslužbě v pražské katedrále sv. Víta vysvěceno pět nových katolických biskupů. * 14. června - S účinností od 1. července vstoupil v platnost dlouho očekávaný zákon č. 88/1988 Sb. O státním podniku, který znamenal významný krok k přestavbě hospodářského mechanismu. Opuštěno bylo třístupňové řízení národního hospodářství (postupně rušen měl být prostřední stupeň řízení - Výrobně hospodářské jednotky), podnikům byla poskytnuta větší nezávislost, nicméně hlavní prvek - úplné podřízení výroby plánu nadále přetrval. Bouřlivou diskusi vyvolal zejména návrh volby podnikového ředitele shromážděním pracovníků na pětileté volební období, který byl i přes odpor mnohých dosavadních podnikových ředitelů nakonec schválen a do zákona zahrnut. * 14. června - V Praze byl na pankráckém předmostí Nuselského mostu uveden do provozu nový čtyřhvězdičkový hotel Forum. Šestadvacetipodlažní moderní budovu s 531 pokoji vystavěli během dvou let pracovníci jugoslávské firmy Union Engineering Beograd a rakouské firmy VARIMPEX Wien. Výstavba si vyžádala investici ve výši 1 400 mil. Kčs. Základní myšlenkou projektu byl vznik moderního hotelu pro mladé lidi s mladým personálem. * 17. června - Vleklé problémy se zásobováním toaletním papírem vystupňované požárem v papírnách Harmanec v okr. Banská Bystrica, které byly největším výrobcem toaletního papíru v ČSSR, dosáhly takové závažnosti, že je muselo projednávat předsednictvo ÚV KSČ. Rozhodnuto bylo o výstavbě nových výrobních kapacit tak, aby bylo možné dosáhnout produkce 2,5 kg toaletního papíru na osobu a přiblížit se evropskému průměru spotřeby. Dočasný výpadek v zásobování bylo nutné vyřešit dovozem z Rakouska a Číny za devizy. * 1. července - V kinech měl premiéru film režiséra Víta Olmera Bony a klid natočený podle scénáře Radka Johna. Film vypráví příběh mladého muže, který se při cestě do Prahy zaplete s bandou veksláků. Přes mnohé peripetie hlavní hrdina postupně zapadne do prostředí velkých peněz, podvodů, kšeftování s cizinci a prostituce. Příběh končí u soudu. V hlavních rolích se představili Jan Potměšil, Roman Skamene, Veronika Jeníková, Tomáš Hanák, a další. Film relativně syrově zachycuje poměry v pražském „podsvětí“ 80. let. Mohl vzniknout díky postupnému uvolňování cenzury normalizačního režimu v období Perestrojky. * 13. +more - 28. února - Na Zimních olympijských hrách v kanadském Calgary se účastnilo 59 československých sportovců a získali jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. * 20. února - Začala válka o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem. * 27. února - Při Sumgaitském pogromu severně od Baku zahynulo 32 osob a okolo 2000 jich bylo zraněno. * 13. března - Mezi japonskými ostrovy Honšú a Hokkaidó pod Cugarským průlivem byl dán do provozu tunel Seikan, doposud nejdelší a nejhlubší tunel na světě, o délce 53,85 km v hloubce okolo 100 m. * 16. března - Při chemickém útoku irácké armády během irácko-íránské války v kurdském městě Halabdža zahynulo 3200-5000 lidí a 7000-10000 jich bylo zraněno. * 24. března - V Bělehradě byla otevřena první prodejna rychlého občerstvení McDonald's ve Východní Evropě. * 14. dubna - Americká fregata USS Samuel B. Roberts najela v Perském zálivu na minu. 69 zraněných. * 18. dubna - Operace Praying Mantis - Zásah US Navy proti íránským ropným plošinám v Perském zálivu. * 27. června - Při železniční nehodě na Lyonském nádraží v Paříži zahynulo 56 osob. * 30. června - Arcibiskup Lefebvre a biskup Castro-Mayer bez papežského mandátu vysvětili čtyři kněze FSSPX na biskupy, čímž stvrdili roztržku mezi svými tradiconalistickými bratrstvy a Římem. * 3. července - Íránský Airbus A300B2 sestřelen nad Perským zálivem raketou odpálenou americkým křižníkem USS Vincennes, 290 mrtvých. * 18. července - Bylo založeno Kněžské bratrstvo svatého Petra. * 2. listopadu - vypuštěn první počítačový červ. * 15. listopadu - První start sovětského raketoplánu Buran. * 19. listopadu demonstrovalo okolo milionu lidí podporu Slobodanovi Miloševićovi během tzv. mítinku bratrství a jednoty na soutoku Dunaje a Sávy v Bělehradě. * 7. prosince - Zemětřesení v Arménii o síle 6,9 stupňů Richterovy stupnice téměř srovnalo se zemí města Spitak a Leninakan. Zahynulo okolo 25 000 lidí a škody dosáhly pěti miliard dolarů. * 21. prosince - Aféra Lockerbie, teroristický útok na let Pan Am 103, 270 mrtvých. * Usáma bin Ládin založil teroristickou organizaci al-Káida. * Trent Reznor založil Nine Inch Nails. * Izrael vypustil z kosmodromu Palmachin svoji první družici - Horizon.

Nobelova cena

Nobelova cena za fyziku - Leon Max Lederman, Melvin Schwartz a Jack Steinberger * Nobelova cena za chemii - Johann Deisenhofer, Robert Huber a Hartmut Michel * Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství - James W. +more Black, Gertrude Belle Elionová a George H. Hitchings * Nobelova cena za literaturu - Nagíb Mahfúz * Nobelova cena míru - Mírové síly OSN * Nobelova pamětní cena za ekonomii - Maurice Allais.

Narození

Česko

Emma Smetana (* 11. +more února; herečka) Tomáš Vaněk (*4. září, herec, zpěvák a producent) * 7. ledna - Oliver Dlouhý, podnikatel * 2. února - Radek Dejmek, fotbalový obránce * 7. února - Marta Prokopová, divadelní herečka * 11. února - Emma Smetana, herečka a moderátorka * 13. února - David Bartek, fotbalový útočník a záložník * 17. února - Michael Frolík, hokejový útočník * 28. února - Markéta Irglová, zpěvačka a hudebnice * 16. března - Milan Černý, fotbalový záložník * 21. března - Kateřina Čechová, atletka, sprinterka * 2. dubna - Daniel Stach, moderátor * 5. dubna - Aleš Kubát, herec († 25. prosince 2018) * 14. dubna - Eliška Klučinová, atletka, vícebojařka, olympionička * 29. dubna - Jan Kudlička, atlet * 16. května - Roman Hájek, novinář a publicista * 18. května - Dominika Červenková, moderní gymnastka * 21. června - Zdeněk Šmejkal, fotbalový obránce * 22. června - Lukáš Bartuněk, tanečník a trenér * 17. července - Tereza Diepoldová, paralympionička a politička * 22. července - Jakub Bitman, badmintonista * 30. července - Filip Dvořák, rychlostní kanoista * 12. srpna - Vít Beneš, fotbalový obránce * 1. září - Martina Bárta, zpěvačka a hornistka * 2. září - Klaudia Dudová, herečka * 4. září - Tomáš Vaněk, herec, zpěvák a producent * 13. září - Jan Bartoš, fotbalový obránce * 30. září - Bořek Dočkal, fotbalový záložník * 19. října - Václav Pilař, fotbalový záložník * 26. října - Antonín Bořuta, hokejový obránce * 31. října - Marek Boháč, fotbalový brankář * 13. prosince - Denisa Barešová, závodnice ve sportovním aerobiku * . ** Hana Poláková, florbalová útočnice ** Zuzana Marková, operní pěvkyně.

Svět

Martin Fourcade (* 14. +more září) * 21. ledna - Miloslav Mečíř mladší, slovenský tenista * 22. ledna - Christian Strohdiek, německý fotbalista * 24. ledna - Alhassan Bangura, fotbalista ze Sierry Leone * 6. února - Andrei da Silva Camargo, brazilský fotbalista * 11. února - Andrij Pohrebňak, ukrajinský sportovní šermíř * 8. dubna - Jenni Asserholtová, švédská hokejistka * 10. dubna - Haley Joel Osment, americký herec * 13. dubna - Anderson Luís de Abreu Oliveira, brazilský fotbalista * 30. dubna - Naděžda Galljamovová, ruská horolezkyně * 5. května ** Adele, anglická zpěvačka, držitelka Grammy ** Oleksandr Abramenko, ukrajinský akrobatický lyžař * 7. května - Brandon Jones, americký herec a model * 11. května - Ace Hood (Antoina McColister), americký rapper * 23. května - Aja Kitó, japonská spisovatelka (* 19. července 1962) * 24. května ** Barbara Zangerl, rakouská sportovní lezkyně ** Ljukman Adams, ruský atlet, trojskokan * 3. června - Dave East, americký rapper * 10. června - Patrik Lindberg, švédský profesionální hráč * 11. června - Yui Aragaki, japonská herečka * 18. června - Josh Dun, americký hudebník, člen skupiny Twenty One Pilots * 29. června - Martina Šindlerová, finalistka soutěže Slovensko hledá Superstar * 6. července - Andrij Jahodka, ukrajinský sportovní šermíř * 5. října - Liban Abdi, somálsko-norský fotbalový záložník * 8. září - Ben Payal, lucemburský fotbalista * 11. září - Kim Ča-in, jihokorejská sportovní lezkyně * 6. listopadu - Emma Stoneová, americká herečka * 9. listopadu - Nikki Blonsky, americká herečka, zpěvačka a tanečnice * 18. listopadu - Eva Hučková, slovenská sjezdová lyžařka * 25. listopadu - Nodar Kumaritašvili, gruzínský sáňkař († 12. února 2010) * 1. prosince - Tyler Joseph, americký hudebník, člen skupiny Twenty One Pilots.

Úmrtí

Česko

Nataša Gollová († 29. +more října) * 5. ledna - Bohuslav Ilek, literární vědec a překladatel (* 9. dubna 1902) * 14. ledna - Vítek Čapek, výtvarník (* 28. února 1954) * 16. ledna - Zdeněk Dvořáček, malíř a grafik (* 24. října 1929) * 21. ledna - Marie Vojtěcha Hasmandová, představená Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (* 25. března 1914) * 27. ledna - Krista Bendová, slovenská spisovatelka (* 27. ledna 1923) * 29. ledna - Václav Turek, malíř, grafik a sochař (* 2. července 1924) * 2. února - Alois Mourek, fotbalista (* 21. září 1913) * 5. února - Karel Horák, fotbalový reprezentant (* 26. února 1918) * 9. února - Luděk Forétek, herec (* 27. listopadu 1928) * 18. února - Jaromír Tobola, katolický teolog (* 23. března 1916) * 28. února ** Josef Poulík, archeolog (* 6. srpna 1910) ** Emil Strankmüller, zpravodajec, účastník zahraničního protinacistického odboje (* 26. února 1902) * 2. března - Ivo Ducháček, lidovecký a exilový politik (* 27. února 1913) * 3. března - Libor Fára, sochař a malíř (* 12. září 1925) * 4. března - Mikuláš Ferjenčík, politik, ministr, exulant (* 6. prosince 1904) * 8. března - Milivoj Uzelac, skladatel a dirigent (* 16. června 1919) * 10. března - Luděk Nekuda, hudebník-trumpetista, zpěvák, textař, scenárista a dramaturg (* 10. října 1942) * 19. března - Jan Buchar, krkonošský lidový vypravěč a spisovatel (* 14. dubna 1895) * 28. března - Ladislav Mikeš Pařízek, cestovatel a spisovatel (* 17. listopadu 1907) * 3. dubna - Jaroslav Vozáb, herec (* 16. prosince 1919) * 5. dubna - František Kalousek, archeolog (* 20. prosince 1901) * 9. dubna - Josef Hubáček, mistr světa v letecké akrobacii (* 17. října 1909) * 11. dubna - Bohumil Kulínský, sbormistr a hudební pedagog (* 25. srpna 1910) * 18. dubna - Antonín Puč, fotbalista (* 16. května 1907) * 26. dubna - Pavel Wonka, antikomunista a disident (* 23. ledna 1953) * 29.

Georgij Maximilianovič Malenkov († 14. +more ledna) Richard Feynman († 15. února) Robert Anson Heinlein († 8. května) Enzo Ferrari († 14. srpna) Roy Orbison († 6. prosince) * 3. ledna ** Ján Dopjera, slovensko-americký vynálezce (* 6. července 1893) ** Gaston Eyskens, premiér Belgie (* 1. dubna 1905) * 4. ledna - Michal Šteinhíbel, slovenský spisovatel (* 23. září 1901) * 11. ledna - Isidor Isaac Rabi, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1944 (* 29. července 1898) * 12. ledna - Joe Albany, americký jazzový klavírista (* 24. ledna 1924) * 14. ledna - Georgij Maximilianovič Malenkov, sovětský komunistický politik (* 8. ledna 1902) * 15. ledna - Seán MacBride, irský ministr, Nobelova cena za mír 1974 (* 26. ledna 1904) * 19. ledna - Jevgenij Mravinskij, ruský dirigent (* 4. června 1903) * 23. ledna - Charles Glen King, americký biochemik (* 22. října 1896) * 26. ledna - Raymond Williams, britský literární teoretik a spisovatel (* 31. srpna 1921) * 1. února - Heather O'Rourke, americká dětská herečka (* 27. prosince 1975) * 8. února - Alfréd Wetzler, slovenský spisovatel (* 10. května 1918) * 9. února - Kurt Herbert Adler, rakouský dirigent (* 2. dubna 1905) * 14. února - Frederick Loewe, německý hudební skladatel (* 10. června 1901) * 15. února ** Richard Feynman, americký fyzik, laureát Nobelovy ceny (* 11. května 1918) ** Al Cohn, americký jazzový saxofonista a hudební skladatel (* 24. listopadu 1925) * 19. února ** André Frédéric Cournand, francouzsko-americký lékař, Nobelova cena 1956 (* 24. září 1895) ** René Char, francouzský básník a odbojář (* 14. července 1907) * 24. února - Memphis Slim, americký bluesový zpěvák a klavírista (* 3. září 1915) * 5. března - Różka Korczak-Marla, židovská partyzánka (* 24. dubna 1921) * 8. března - Ken Colyer, britský jazzový trumpetista (* 18. dubna 1928) * 9. března ** Kurt Georg Kiesinger, spolkový kancléř Německé spolkové republiky (* 6. dubna 1904) ** Janez Janžekovič, slovinský kněz, teolog a filosof (* 4. března 1901) * 14. března ** Willi Apel, americký muzikolog německého původu (* 10. října 1893) ** Bruno Balz, německý tvůrce textů písní (* 6. října 1902) * 15.

Hlavy států

Amerika * Spojené státy americké - Ronald Reagan * Kanada - předseda vlády Brian Mulroney

Asie * Japonsko - císař Hirohito

Evropa * ČSSR - Gustáv Husák * Finsko - Mauno Koivisto * Francie - François Mitterrand * Německo - Richard von Weizsäcker * Norsko - král Olaf V. +more * Polsko - Henryk Jabłoński * Rakousko - Kurt Waldheim * Řecko - Christos Sartzetakis * SSSR - Andrej Andrejevič Gromyko je nahrazen ve funkci předsedy prezidia Nejvyššího sovětu SSSR Michailem Gorbačovem, vedle toho nadále zůstává generálním tajemníkem ÚV KSSS. * Švédsko - král Karel XVI. Gustav * Turecko - Kenan Evren * Vatikán - Jan Pavel II. * Velká Británie - královna Alžběta II. , předseda vlády Margaret Thatcherová.

Reference

Externí odkazy

Digitální archivy k roku 1988

Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce - [url=http://prehravac. rozhlas. +morecz/audio/651662]rok 1988[/url] * Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu - [url=http://archiv. ucl. cas. cz/index. php. path=RudePravo/1988]ročník 68 rok 1988[/url].

Kategorie:20. století