Daniel Madzia

Daniel Madzia (* 20. března 1989, Třinec) je český paleontolog, který se zabývá především druhohorními obratlovci (zejména dinosaury a plesiosaury). Od roku 2018 je výzkumným pracovníkem v Institutu paleobiologie při Polské akademii věd ve Varšavě, kde ve stejném roce získal doktorský titul. Daniel Madzia vedl výzkum, jehož výsledkem byl popis prvního českého neptačího dinosaura, druhu Burianosaurus augustai. V současnosti se jedná o dosud jediný formálně pojmenovaný druh dinosaura z území České republiky. V rámci své bakalářské práce v roce 2012 pak vědecky popsal první rozeznanou fosilii českého neptačího teropoda (dravého dinosaura) (tzv. moravská tetanura), a to zkamenělinu zubu ze sbírek Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Tato fosilie byla objevena již před druhou světovou válkou na lokalitě Švédské šance u Brna (zub byl předtím považován za pozůstatek jurského mořského příbuzného krokodýlů).

Výzkum

Daniel Madzia se v rámci své výzkumné činnosti věnuje především dinosaurům a pliosaurům z evropských, severoamerických a asijských nalezišť. Kromě popisu českých nálezů dinosaurů (Burianosaurus a tzv. +more moravská tetanura) provedl také revizi hadrosauroidního ornitopoda druhu Orthomerus dolloi z nejsvrchnější křídy Nizozemska a dromeosauridního teropoda druhu Hulsanpes perlei ze svrchní křídy Mongolska. V rámci výzkumu pliosaurů pak provedl například revizi fosilního materiálu křídových pliosauridů druhu Polyptychodon interruptus a Megacephalosaurus eulerti, publikoval studii o disparitě pliosauřích zubů z přelomu jury a křídy a popsal pliosaury z přelomu spodní a svrchní křídy Polska. Společně s Jakubem Březinou a Gabrielou Calábkovou z Moravského zemského muzea publikoval studii o fosilních pozůstatcích pliosaurů ze skupiny Thalassophonea z českého území (okolí Brna). Tito velcí draví mořští plazi dosahovali délky až 6 metrů a odhadované hmotnosti kolem 1,5 tuny. V rámci výzkumu plesiosaurů popsal také neobvyklé obratle pravděpodobně polykotylidního plesiosaura ze svrchní křídy Německa a publikoval popis lebky elasmosaurida druhu Thalassomedon haningtoni ze svrchní křídy Spojených států.

Výzkum D. Madzii, Tomasze Szczygielského a Andrzeje Wolniewicze z ledna roku 2021 přehodnotil výsledky dřívější studie polských paleontologů o údajné existenci obřích, až 10 metrů dlouhých zástupců pliosauridů v období pozdní jury na území dnešního Polska (lokalita Krzyżanowice). +more Madzia, Szczygielski a Wolniewicz ukázali, že údajné "pliosauří" pozůstatky (fragmenty čelistí se zachovalými zuby) ve skutečnosti patřily přibližně o polovinu menším příbuzným krokodýlů ze skupiny Metriorhynchidae.

Daniel Madzia je také autorem několika studií věnovaných mosasaurům. Provedl revizi anatomických znaků a terminologie mosasauřích zubů a vedl výzkum, jahož výsledkem bylo přehodnocení příbuzenských vztahů v rámci této skupiny šupinatých plazů. +more Podílel se také na výzkumu zubní mikrostruktury mosasaurů. Výzkum ukázal, že zuby těchto mořských plazů dokázaly odolat značnému mechanickému tlaku a vnějším chemickým podmínkám, a umožňovaly mosasaurům pevně držet a trhat zmítající se kořist.

Studie D. Madzii a italského paleontologa A. +more Caua z roku 2020 pak ukázala, že mosasauři pravděpodobně neměli vliv na vymírání pliosaurů, jak se občas udává. Některé skupiny mosasaurů (např. Tylosaurinae) se však po vyhynutí pliosaurů mohly "chopit příležitosti" a obsadit ekologické niky dříve okupované zástupci pliosaurů ze skupiny Brachaucheninae.

V květnu 2021 vyšla odborná práce, popisující fosilní zuby raně křídových mořských krokodýlovitých plazů (Thalattosuchia, Metriorhynchidae, Geosaurinae), žijících v době před asi 133 miliony let v okolí současného Štramberka. Zuby jednoho z těchto mořských krokodýlovitých plazů byly značně podobné zubům rodu Torvoneustes.

Kromě výzkumu druhohorních obratlovců se Daniel Madzia věnoval také změnám ve složení faun houbovců v Karibiku a společně s Jakubem Březinou a Martinem Ivanovem popsal mikrostrukturu klů chobotnatce druhu Zygolophodon turicensis z miocénu České republiky.

Další studii spolupublikoval v roce 2021, pojednává o vývojových trendech u ptakopánvých dinosaurů, zároveň ve stejný rok spolupublikoval také práci o fylogenezi a nomenklatuře této skupiny. Podílel se také na novém podrobném popisu troodontidního teropodního dinosaura rodu Borogovia.

V roce 2022 se podílel na popisu série fosilních stop velkých diskosauriscidů z oblasti Boskovické brázdy. Je také spoluautorem zhodnocení významu a taxonomického zařazení pliosaurida druhu Ischyrodon meriani.

Popularizace paleontologie

V rámci popularizační činnosti v Česku D. Madzia dlouhodobě spolupracuje například s Vladimírem Sochou (mj. +more popularizační web [url=http://www. pravek. info]Pravěk. info[/url]).

Ocenění

V roce 2017 se Daniel Madzia stal laureátem stipendia prezidenta Polské akademie věd, jež se uděluje doktorandům výzkumných ústavů za mimořádné úspěchy na poli vědy.

Zajímavosti

V říjnu roku 2019 se Daniel Madzia podílel na charitativní akci pro Centrum Paraple (v rámci charitativní aukce společnosti Pilsner Urquell). Byl vybrán jako jeden z deseti patronů akce, kteří se narodili v revolučním roce 1989.

V únoru 2021 se Daniel Madzia objevil jako host pořadu České televize Hyde Park Civilizace spolu s Vladimírem Sochou.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://madzia. science]Osobní internetová stránka D. +more Madzii[/url] * [url=https://scholar. google. cz/citations. user=VNmSvw8AAAAJ&hl=cs]Profil D. Madzii na webu Google Scholar[/url] * [url=https://orcid. org/0000-0003-1228-3573]Kód [[ORCID[/url]]] * [url=https://www. researchgate. net/profile/Daniel-Madzia]Profil D. Madzii na webu ResearchGate[/url] * [url=http://www. paleo. pan. pl/pracownicy/madzia/daniel_madzia. html]Profil D. Madzii na webu Institutu paleobiologie Polské akademie věd[/url] * [url=http://www. pravek. info/autori/]Profil D. Madzii na webu Pravěk. info[/url].

Kategorie:Čeští paleontologové Kategorie:Narození 1989 Kategorie:Narození 20. +more března Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Třinci Kategorie:Žijící lidé.