Třinec

Železárny Třinec v roce 1910 Třinec je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy, na území historického Těšínského Slezska. Žije zde obyvatel, má rozlohu 8 541 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m., nejvyšší bod dosahuje 1045 m n. m. (vrchol Ostrého). Třincem protéká z jihu na sever řeka Olše, která od svého výtoku z města tvoří hranici s Polskem. Po Jablunkovu je Třinec druhým nejvýchodnějším městem celého Česka. Ve městě sídlí významný český výrobce ocelových válcovaných výrobků, Třinecké železárny.

Název

Na počátku vývoje bylo (písemně nedoložené) jméno Trstnec odvozené od obecného trest - "rákos" (od odvozeniny trstina pochází moderní třtina), respektive z přídavného jména trstný - "rákosový". Místní jméno tedy zprvu označovalo potok tekoucí rákosovým porostem a posléze bylo přeneseno na osadu u něj založenou. +more Z nepřímých pádů (např. genitivu Trstencě) vznikl nový tvar Trstenec, který se hláskově zjednodušil v Třenec, což je v prvních dokladech z 15. století. Podoba Třinec je nářeční (Třenec bylo používáno ještě v 19. století).

Historie

obsazení Třince Polskem v roce 1938, zmiňující se i o Třinecké železárny|Třineckých železárnách Obec Třinec byla založena ve 14. +more století, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1461. V roce 1799 koupil Třinec habsburský princ Albert Sasko-těšinský. V roce 1839 zde byla otevřeny železárny. Koncem 19. století po likvidaci hutě v Ustroni a přemístění některých provozů do Třince se huť stala největší v rakouské monarchii. Důvody pro umístění hutě byly místní ložiska železné rudy a hojnost lesů pro výrobu dřevěného uhlí. V té době měla vesnice přes 300 obyvatel, ale nebyla zde škola ani kostel.

Československo-polské spory o Třinec

Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 1918 až 1920, kdy byl po první světové válce nejprve včleněn do prozatímní polské části Těšínska, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. +more V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Dne 11. 12. 1930 dekretem vlády Československé republiky byl Třinec povýšen na město. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.

Historie v datech

V roce 1839 byla založena třinecká huť. * V roce 1851 byla založena škola s jednotřídkou pro děti pracovníků hutě - budova školy byla postupně rozšiřována a dnes je sídlem základní a mateřské školy s polským vyučovacím jazykem. +more * Vlakové nádraží bylo postaveno v letech 1869 až 1871, přestavba zahájena v roce 1952, dokončena byla ke dni 3. 3. 1958. * Podle sčítání lidu z roku 1880 bylo v Třinci, tehdejší vesnici v rakouském Slezsku, 109 domů obývaných 1792 obyvateli, mezi nimiž byli: Češi - 259, Poláci - 829, Němci - 524, Židé - 248 . * Dne 24. 10. 1882 byl položen základní kámen římsko-katolického kostela sv. Alberta a 27. 9. 1885 byl kostel vysvěcen. * Evangelický kostel byl vysvěcen 9. 7. 1899. * Budova české základní školy Petra Bezruče byla postavena v roce 1924. * V roce 1929 zde byl založen hokejový klub, dnes HC Oceláři Třinec. * 3. 2. 1936 zřízena závodní škola Třineckých železáren (dnes Střední odborná škola Třineckých železáren, jež se nachází v městské části Kanada). * Třinec byl osvobozen od fašismu 3. 5. 1945. * V roce 1954 byla zahájena stavba nemocnice v městské části Dolní Líštná (Sosna), otevření prvních pavilónů se uskutečnilo v roce 1958, činnost samostatné Nemocnice Třinec byla zahájena v roce 1962. * V roce 1955 byla slavnostně otevřena Hvězdárna Mikuláše Koperníka. * V roce 1957 byla uvedena do provozu lanová dráha na vrch Javorový. * 1. 8. 1960 bylo uvedeno do provozu letní koupaliště na Lesní ulici. * Stavba Domu služeb (dnes MOND) v městské části Lyžbice (Terasa) probíhala v letech 1964 až 1966. * Začátek výstavby zimního stadionu 1964, do provozu byl dán 17. 2. 1967 (nekrytý); rok 1974 začátek zastřešení, ukončeno 31. 12. 1976. * Stavba kulturního domu začala v roce 1966 a slavnostní otevření se konalo v roce 1970. * 25. 2. 1968 promítání prvního filmu v kině Kosmos. * Dne 12. 9. 1969 bylo při příležitosti 130. výročí založení třinecké huti otevřeno Podnikové muzeum Třineckých železáren (dnes Muzeum Třineckých železáren a města Třince) jako první hutnické muzeum v republice. * V roce 1985 otevření nové polikliniky (Nemocnice Podlesí) v městské části Konská. * V roce 1995 postoupil klub HC Oceláři Třinec do Extraligy ledního hokeje. * V červenci 2001 byla ve spolupráci s Třineckými železárnami dokončena průmyslová zóna Baliny, která poskytla zázemí mnoha firmám (Vesuvius Solar Crucible, Kern, BZN, JAP Trading, DONGWON CZ aj. ), chráněné dílně Ergon a společnosti Silesmont. Tyto firmy a společnosti vytvářejí nová pracovní místa a podílejí se významným způsobem na snižování nezaměstnanosti ve městě i v regionu. * 12. 4. 2011 - klub HC Oceláři Třinec získal historický první titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje. *10. 10. 2012 - začátek výstavby nové víceúčelové haly Werk arény (video - den otevřených dveří) * 20. 6. 2013 - historicky první vlak zastavil na nově vybudované železniční zastávce Třinec centrum. * 18. 11. 2013 byl v centru města slavnostně zprovozněn podjezd pod železniční tratí s názvem Via Lyžbice. * 31. 7. 2014 byla uvedená do provozu Werk Arena, zároveň zde sehráli první zápas HC Oceláři Třinec 31. července 2014 od 17 hodin proti libereckým Bílým Tygrům v rámci přípravy na novou extraligovou sezonu. Zápas Oceláři vyhráli v poměru 6:2 a první branku na tomto stadionu vstřelil v čase 3:07 třinecký útočník Martin Adamský. * 27. 5. 2016 byl ve městě v železniční stanici Třinec zprovozněn nový přestupní terminál. * V roce 2017 v noci z 1. na 2. srpna 2017 vyhořel kostel Božího Těla do základů při úmyslně založeném požáru. * 31. 8. 2018 se Třinec stal statutárním městem * 28. 4. 2019 klub HC Oceláři Třinec získal historický 2. titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje. * 26. 12. 2019 - 5. 1. 2020 Třinec a Ostrava hostily hokejový turnaj Mistrovství Světa Juniorů U20. * 26. 4. 2021 klub HC Oceláři Třinec získal historický 3. titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje. * 28. 4. 2022 klub HC Oceláři Třinec získal historický 4. titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje.

Pamětihodnosti

Obyvatelstvo

V roce 1939 mělo město 5086 obyvatel; k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2543 (50 %), k německé 1190 (23,4 %), k polské 1134 (22,3 %), k české jen 195 obyvatel (necelá 4 %). V roce 2001 se k polské národnosti hlásilo 17,7 % obyvatel města.

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Třinec včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.

File:Sčítání obyvatelstva 2011, 598810 Třinec, věková struktura. svg|Věková struktura obyvatel obce Třinec roku 2011 File:Sčítání obyvatelstva 2011, 598810 Třinec, rodinný stav. +moresvg|Rodinný stav obyvatel obce Třinec roku 2011 File:Sčítání obyvatelstva 2011, 598810 Třinec, vzdělání. svg|Vzdělání obyvatel obce Třinec roku 2011.

Náboženství

Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5 % obyvatel. Náboženská skladba věřících je velmi pestrá - kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada protestantských církví a od roku 2020 zde vyvíjí činnost komunita noachidů. +more Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Aktivní jsou Svědci Jehovovi popř. Církev adventistů sedmého dne, Církev Bratrská a Církev Apoštolská apod.

Okolí Třince

V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká.

Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový, Ostrý a Velká Čantoryje.

Vybrané charakteristiky

Průmysl: hutnický (Třinecké železárny), potravinářský, betonářský * Doprava: železnice (trať 320), silnice I/11, Silnice II/468, Silnice II/476, evropská silnice E 75, městská autobusová doprava (16 linek, provozuje Arriva), lanová dráha Oldřichovice - Javorový * Administrativa: obec s rozšířenou působností, obec s pověřeným obecním úřadem

Kultura

Muzeum Třineckých železáren, a. s. +more a města Třince - Frýdecká 389 * Knihovna Třinec - Lidická 541 * Den s IZS - ukázka spolupráce policie, hasičů a záchranné služby na nám. Svobody (před KD Trisia) (nám. Svobody 526) * Třinecké kulturní léto * Hutník - Každoroční hudební událost roku v Třinci.

Sport

Werk Arena

Nejúspěšnějším sportovním oddílem ve městě je hokejový klub HC Oceláři Třinec (současný název nese od roku 1999, založen jako SK Třinec). V sezóně 2010/11 přinesl do města historicky první mistrovský titul, aby pak roku 2018 vstoupil do zlaté éry své historie a učinil z Třince hegemona českého hokeje, který se může pochlubit mistrovským hattrickem ze sezón 2018/19, 2020/21 a 2021/22 (zdánlivé přerušení šnůry je způsobeno nedohráním jednoho ročníku extraligy kvůli epidemii covidu-19). +more Do nejvyšší soutěže přitom klub vstoupil prvně až v sezóně 1995/96. Brzy se ale ukázalo, že bude patřit k lídrům, již ve své třetí extraligové sezóně bral stříbro. Oceláři se mohou pochlubit také stříbrem ze Spenglerova poháru (2019) a bronzem z Ligy mistrů (2017/18). Velkou úlohu v dějinách třineckého hokeje sehrál trenér Alois Hadamczik, pod zlatou érou je podepsán trenér Václav Varaďa. K velkým hráčským osobnostem patřili Ladislav Lubina, Roman Čechmánek, Pavel Francouz, Jan Marek, Vladimír Vůjtek, Martin Vojtek, Richard Král, Jan Peterek, Radek Bonk, Erik Hrňa, Tomáš Kundrátek, Marek Zadina, Matěj Stránský, Martin Růžička, Šimon Hrubec, Ondřej Kacetl nebo Petr Vrána. Oceláři mají k dispozici jednu z nejmodernějších hal v republice Werk Arenu, jež byla otevřena v roce 2014, a nahradila tak starou halu z roku 1967. Její kapacita je 5400 diváků. Od 26. prosince 2019 do 5. ledna 2020 Werk Arena hostila Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2020. Pravidelně se v ní koná také atletický mítink ve skoku do výšky Beskydská laťka. FK Třinec v Dětmarovicích Také fotbalový klub FK Třinec se může pochlubit účastí v nejvyšší domácí soutěži, strávil v ní šest ročníků (1963/64, 1970/71, 1971/72, 1972/73, 1974/75, 1975/76). Nejlepším umístěním v ní bylo 10. místo. Tehdy třinecký dres oblékali i reprezentanti Československa František Karkó a Miroslav Pauřík. Odchovanci klubu byli i reprezentanti Tadeáš Kraus a Karel Kula, jenž byl později devět let generálním manažerem i předsedou představenstva klubu. V novější éře za Třinec hráli i reprezentanti Radomír Chýlek, Zdeněk Pospěch, Libor Sionko či keňský reprezentant Patrick Oboya. Od sestupu v roce 1976 se klub pohyboval mezi druhou a třetí ligovou úrovní, od sezóny 2013/14 působí nepřetržitě ve druhé nejvyšší soutěži. Své domácí zápasy odehrává na stadionu Rudolfa Labaje, který má kapacitu 2200 diváků. SH STARS TřinecV Třinci sídlí i florbalový klub FBC Intevo Třinec. Který odehrává svá domácí utkání ve sportovní hale STARS Třinec, která má kapacitu 900 diváků a plní standardy Českého florbalu pro Livesport Superligu a Extraligu žen. Mužský A tým Třince hraje Divizi E (4. nejvyšší soutěž),ve které pomýšlí na postup. V sezóně 2021/22 tým vypadl s týmem FBC Fat Pipe Slavia Plzeň 3-0 na zápasy. Ženský A tým hraje 1. ligu žen (2. nejvyšší soutěž). Jeho nejlepší výsledek je postup do semifinále play off v sezóně 2021/22, ve kterém prohrál s týmem FBC Liberec, po dvou vyrovnaných zápasech, které skončily shodně 8-7 z pohledu Liberce. Juniorský tým Třince hraje 2. ligu Juniorů skupina 7. b (2. nejvyšší soutěž v ČR) V sezóně 2021/22 skončil tým na druhém místě za týmem FBC Vikings Kopřivnice. Dorostenecký tým hraje také 2. nejvyšší soutěž.

V Třinci sídlí také hokejbalový klub HBC Enviform Třinec.Městský stadion Třinec

Dalším klubem v Třinci je tým amerického fotbalu Třinec Sharks, který hraje od sezóny 2019 2. ligu mužú (2. +more nejvyšší soutěž v ČR). Už dvakrát vyhrál její finále, ale postupu do nejvyšší české soutěže Snapback ligy se vzdal.

V minulosti působili ve městě dva futsalové kluby, které hráli i nejvyšší soutěž, GKS Třinec a SKP ČR Ocel Třinec, oba však již zanikly.

Hned vedle staré Werk Arény, Sportovní haly STARS a Stadionu Rudolfa Labaje, ve velkém sportovním areálu, se nachází i Městský stadion Třinec, kde se již sedmkrát konalo Mistrovství České republiky a Československa (1966, 1976, 1987, 1997, 2007, 2010, 2017).

V Třinci se nachází začátek trasy B7 (Beskydské sedmičky), což je extrémní závod, horský ultramaraton a horský dálkový pochod v Moravskoslezských Beskydech.

Školy

Osobnosti

Čestný občan Třince * Edvard Beneš - prezident ČSR - uděleno 28. 5. +more1947 * Otto Gavenda - sportovec, trenér, novinář a fotograf * Rudolf Labaj - sportovní trenér * Gertruda Milerská, rozená Lachsová - účastnice národního boje za osvobození a Československý politický vězeň, členka sdružení „Ukrývané dítě - Hidden Child“ * Arnošt Steiner - důstojník 1. Armádního čs. sboru v SSSR, válečný hrdina * Václav Štývar - pedagog a sbormistr * Významné osobnosti města:.

Sportovci na ZOH

Historie - primátoři Třince

Volby do zastupitelstva a zvolení zastupitelé města Třinec

Části města a okolní obce

Bystřice nad Olší, Nýdek

Části města Třinec

Město Třinec se skládá ze třinácti částí na dvanácti katastrálních územích. * Dolní Líštná * Guty * Horní Líštná * Kanada * Karpentná * Kojkovice * Konská * Lyžbice * Nebory * Oldřichovice * Osůvky (Český Puncov) * Staré Město (samotný Třinec) * Tyra

V letech 1980-1994 byla součástí města obec Vendryně a v letech 1980-1999 také Ropice.

Seznam hor a kopců v okolí Třinecka a Jablunkovska

Javorový +morejpg|náhled|vpravo'>Velká Čantoryja

Partnerská města

Bielsko-Biała, Polsko * Žilina, Slovensko

Fotogalerie

Soubor:Trinecke zelezarny Q1. JPG|Třinecké železárny Soubor:Třinec pomník WW2. +moreJPG|Pomník obětem 2. světové války Soubor:Třinec evang. kostel 2010. JPG|Evangelický kostel Soubor:2013 Trzyniec, Guty, Kościół Bożego Ciała 05. jpg|Kostel Božího Těla Soubor:D3-2013-kostel sv Alberta. JPG|Kostel svatého Alberta Soubor:Nebory modlitena (2). JPG|Evangelická modlitebna v Neborech Soubor:Trinec 028. jpg|Kino Kosmos Soubor:Třinec nádraží. JPG|Vlakové nádraží Soubor:Polska szkoła-Trzyniec. jpg|Polská škola Soubor:Werk Arena Festiwal PZKO 2019. jpg|Werk Arena File:Dům dětí a mládeže. jpg|Dům dětí a mládeže Soubor:Dům dětí a mládeže2. jpg|Dům dětí a mládeže zezadu.

Odkazy

Reference

Související články

Infocentrum Třinec * Třinecké železárny * HC Oceláři Třinec * FK Fotbal Třinec * Beskydská laťka * Evangelický kostel

Externí odkazy

Kategorie:Města v Českém Slezsku Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině Kategorie:Města v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Statutární města v Česku