Konská (Třinec)

Konská je část města Třinec v okrese Frýdek-Místek. Nachází se na západě Třince. V roce 2009 zde bylo evidováno 476 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 1532 obyvatel.

Konská je také název katastrálního území o rozloze 8,43 km2. V katastrálním území Konská leží i Kanada.

Historie

Prvními majiteli obce Konské, která leží 5 kilometrů jihovýchodně od Těšína, byla těšínská knížata. V letech 1570-1657 jí vlastnili Sobkové z Kornic. +more Jeden z členů tohoto rodu postavil již v 17. století na pravém břehu Olzy menší barokní dvůr s hospodským zázemím. Po Sobcích se majitelé Konské často střídali. V roce 1791 koupil Konskou od hraběte Františka Vlčka z Dobré Zemice baron Jiří II. Bees z Chrostiny, zemský správce a předseda krajského soudu v Těšíně. Se svou ženou, hraběnkou Marii Annou Viplarovou z Ulšic, měl tři syny. Po jeho smrti v roce 1819 se majitelem Konské a Nebor stal prostřední z nich, Karel I.

Původně samostatná obec Konská byla k městu Třinec připojena v roce 1946. V roce 1939 měla obec Konská 3935 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2875, k polské národnosti 645, k české 90 a k německé 305 obyvatel. +more Stával zde kostel Všech svatých, který byl kvůli rozšiřování Třineckých železáren v roce 1957 zbořen.

Zámek v Konské

Karel I. v Konské hospodařil ještě za otcova života a koncem 30. +more let 19. století se rozhodl postavit na místě tzv. Úředního domu okázalé sídlo v empírovém stylu. Podobnou iniciativu projevil jeho bratr Jiří III. v Hnojníku, kde ve stejné době vznikl architektonicky velmi podobný objekt. Bratři Beesové zadali projektové práce známému vídeňskému architektovi Josefu Kornhäuslovi.

Nový zámek, jehož hlavní severní fasáda byla orientována k zahradě, se skládal z dvoupatrového centrálního traktu s patrovými přístavbami po stranách. Přízemí tvořil rustikální podstavec rozdělený arkádami. +more Ten podpíral šest přesně uspořádaných iónských sloupů, které členily fasádu a nesly široce profilovanou římsu, jež se na ose budovy lomila v trojúhelníkový výklenek, pod nímž byly umístěny hodiny. Ve druhém patře se nacházela dvojitá okna a v prvním patře okna s motivem serliany. Symetrii fasády zdůrazňoval sloupový portál nad vchodem do zámku, jenž podpíral balkón. O něco skromnější výzdobu měla jižní jednopatrová fasáda. Zámek byl kryt valbovou střechou, nad níž dominoval  menší ortogonální belveder. Idylický vzhled a polohu zámku nakonec zachytil na svém akvarelu amatérský malíř Emanuel Kratochvíl z Kronbachu.

Konská zůstala v rukou Beesů do roku 1894, kdy ji syn zakladatele zámku Karel II. Prodal Kvídovi a Karolíně Grohmannovým. +more Zámek s parkem a 9 hektary pozemku nabylo v roce 1913 Rolnické sdružení v Těšíně, které zde v roce 1919 založilo polskou dívčí hospodářskou školu. Ta zde působila až do začátku války.

V roce 1949 byla Matice školská v Konské nucena prodat zámek železárnám v sousedním Třinci. V památkovém objektu byly zřízeny sklady a sociální zařízení pro pracovníky vysokokopecní vsázky. +more Již o dva roky dříve byl zámek vyňat z registru památkové ochrany. Během poslední opravy v roce 1992 zmizely cenné architektonické prvky z fasád, byla vyměněna okna a boční křídla zvýšená o další patro. Hladká fasáda byla natřena křiklavě růžovou a červenou barvou. Dnes jsou zde umístěny kanceláře a šatny.

Zámek „Sanssouci“

„Sanssouci“ je název oblíbeného zámku krále Friedricha II. Velikého v Postupimi u Berlína, kde, jak napovídá samotný název, mohl žít bez starostí a daleko od svých povinností. +more Tento název se zalíbil také baronům Beesům z Chrostiny, kteří ve vzdálenosti asi 2 km od svého sídla v Konské vystavěli na pravém břehu Olzy menší zámeček. Šlo o pětiosou patrovou stavbu s mělkým vstupním rizalitem na západní straně. Byla kryta mansardovou střechou s menší věžičkou, snad pro zvoničku. Po obou stranách budovy se nacházely dlouhé přízemní stavby hospodářského charakteru, které tak tvořily před i za zámkem vnější ohraničená nádvoří. K přednímu nádvoří vedla široká brána a za celým komplexem se nacházel menší park.

Toto letní sídlo však pánům na Konské dlouho nesloužilo. Železárny, které ve 2. +more polovině 19. století zaznamenaly výrazný rozvoj, dravě rozšiřovaly svou rozlohu. Proto baron Karel Bees z Chrostiny prodal v roce 1888 část Konské spolu se zámečkem „Sanssouci“ arciknížeti Albrechtu Habsburskému, tehdejšímu majiteli železáren. Byly v něm umístěny kanceláře a byty pro zaměstnance. Zámeček však ztratil svůj charakter letního šlechtického sídla, když v jeho bezprostřední blízkosti začalo vznikat stále více průmyslových objektů. Nakonec bylo „Sanssouci“ v roce 1953, během přestavby sousedních mechanických dílen, rozebráno. Po zámečku zůstal pouze název, kterého se dodnes v železárnách užívá, ale nyní tento francouzský výraz „bez starostí“ zní v souvislosti s průmyslovým prostředím podniku poněkud zvláštně.

Významní rodáci

Jerzy Gabryś (1840-1906), evangelický duchovní, farář v Jarosławi a v Krakově * Jan Kubisz (1848-1929), polský pedagog, básník a národní buditel * Józef Buzek (1873-1936), polský politik a statistik * Paweł Kubisz (1907-1968) - polský spisovatel a básník a aktivista polské menšiny na Těšinsku * Adam Wawrosz (1913-1971) - polský básník, spisovatel a národní aktivista

Pamětihodnosti

Památník obětem 2. světové války

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině Kategorie:Třinec