Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku. Žije zde obyvatel. Sídlem kraje je Ostrava.

Kraj se nachází na severovýchodě České republiky. Z větší části leží v Českém Slezsku (7 desetin), zbývající část zabírá severovýchod a malý kousek severu Moravy. +more Hranici mezi těmito historickými zeměmi v kraji v převážné většině tvoří řeky Odra a Ostravice (to v případě severovýchodu Moravy). Na západě kraje je severní Morava zastoupena jihozápadní částí bývalého okresu Bruntál, což je zhruba okolí Rýmařova. Na jihu kraj sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským a Slezským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. Na území kraje se nacházejí čtyři euroregiony - Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko.

V kraji je celkem šest statutárních měst. Ostrava a Frýdek-Místek leží v obou tzv. +more historických zemích, zbývající čtyři, Opava, Havířov, Karviná a Třinec, leží ve Slezsku. Symboly kraje tvoří znak, vlajka a logo.

Přírodní podmínky

Horopisně leží území kraje na rozhraní Českého masívu a vnějších Západních Karpat, na severu do něj zasahuje Středoevropská nížina (Opavská pahorkatina). Nejvyšším pohořím je Hrubý Jeseník (Praděd, 1491 m), jenž patří k Českému masívu a Moravskoslezský kraj se o něj dělí se sousedním Olomouckým krajem. +more Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1324 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska. Nižší kopce lemují jihozápadní hranici kraje. Severovýchod se naopak svažuje do Ostravské pánve kolem řeky Odry a jejích přítoků. Nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše na hranici s Polskem (195 m).

Většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava, Ostravice, Olše, Osoblaha) do Baltského moře. +more Z části Nízkého Jeseníku kolem Rýmařova a drobných území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do Černého moře. Nepatrné části východní části kraje patří do povodí řeky Váh (části obcí Hrčava, Bukovec, Mosty u Jablunkova).

I když je kraj spojován především s průmyslovým Ostravskem, nachází se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných oblastí: Beskydy (rozlohou 1160 km²; včetně zlínské části největší CHKO v Česku), Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 5 přírodních parků a 131 maloplošných chráněných území.

Obyvatelstvo

V roce 2001, kdy proběhlo poslední sčítání lidu s povinnou deklarací národnosti a náboženského vyznání, se 86,9 % obyvatel kraje označovalo za Čechy, 3,3 % za Slováky, 3,0 % za Poláky, 2,3 % za Moravany, 0,8 % za Slezany, 0,3 % za Němce a 0,2 % za Romy, avšak údaje o podílu romského obyvatelstva jsou zkreslené z důvodu neochoty deklarace romské národnosti ze strany Romů. 40,2 % obyvatel kraje se považovalo za věřící - hlavně římské katolíky, zatímco 52,3 % obyvatel kraje se označilo za ateisty. +more Podíl věřících postupně klesá. Malá část - zejména evangelických - obyvatel Těšínska hovořících místním česko-polsko-německým nářečím se kromě deklarace české či polské národnosti označuje rovněž za Šlonzáky (Slezany) či Goraly. Nejvíce Poláků žije právě na Těšínsku, kde je mnoho obcí úředně dvojjazyčných. Původní obyvatelstvo Hlučínska na sebe pohlíží rovněž jako na Prajzáky - byť i zde se většina obyvatel hlásí k české národnosti, v některých obcích na Hlučínsku se okolo 10% obyvatel hlásí k národnosti slezské.

Kraj má čtvrtý nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (Česko 133 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 224 obyvatel na km²;). 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel, a i to je v zemi výjimečné. +more Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (981), nejnižší na Bruntálsku (62).

Slavní rodáci

Mezi slavné osobnosti narozené v kraji patří například zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel, psycholog Sigmund Freud, hudební skladatel Leoš Janáček, historik František Palacký, herec Vlastimil Brodský, atlet Emil Zátopek nebo skokani na lyžích Jiří Raška a Jakub Janda.

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město.

K 31. prosinci 2002 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se pro účely státní správy od 1. +more ledna 2003 dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu ještě tyto obce: Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Odry, Orlová, Rýmařov, Třinec, Vítkov.

V kraji je 300 obcí, z toho 22 obce s rozšířenou působností. Sídelním městem kraje je statutární město Ostrava.

Obce nad 7 000 obyvatel

Historie

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky a ústavního zákona č. 347/1997 Sb. +more, o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb. ) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb. , o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948-1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

K 31. květnu 2001, dnem vyhlášení novelizačního ústavního zákona č. +more 176/2001 Sb. , byl Ostravský kraj přejmenován na Moravskoslezský kraj, současně byly přejmenovány i další tři kraje. Zákonem č. 387/2004 Sb. byly k 1. lednu 2005 přesunuty tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje.

V letech 1949-1960 byla většina území dnešního Moravskoslezského kraje součástí kraje Ostravského; část pak patřila ke kraji Olomouckému. V roce 1960 oba kraje zanikají a území celého dnešního Moravskoslezského kraje pak patřilo až do 31. +more prosince 1999 k tehdejšímu Severomoravskému kraji.

Za Rakousko-Uherska náležela většina území současného kraje k Slezskému vévodství, z malé části k Moravskému markrabství, Hlučínsko bylo součástí pruské provincie Slezska (viz též moravsko-slezská hranice). Po vzniku Československa náležela většina kraje k zemi Slezské se správním centrem Opavou, malá část k zemi Moravské se správním centrem v Brně, od 1. +more prosince 1928 do 31. prosince 1948 náleželo celé území kraje k zemi Moravskoslezské se správním centrem v Brně.

Politika

Volební období 2004-2008

Vítězství v krajských volbách 2004 dosáhla ODS v čele s lídrem Evženem Tošenovským (37,87 % hlasů). Vznikla tak středo-pravicová koalice ODS + KDU-ČSL, která v zastupitelstvu kraje disponovala 37 hlasy. +more Hejtmanem byl opětovně zvolen Evžen Tošenovský. Prvním náměstkem hejtmana (pro oblast dopravy a životního prostředí) se stal Pavol Lukša (později TOP 09).

Složení koalice v Radě kraje 2004-2008

ODS: 7 křesel (hejtman + 4 náměstci hejtmana + 2 radní) * KDU-ČSL: 4 křesla (1. náměstek + 2 náměstci hejtmana + 1 radní)

Volební období 2008-2012

Po krajských volbách v roce 2008 vznikla díky vítězství sociálních demokratů (42,63 %) v kraji levicová koalice ČSSD + KSČM. Hejtmanem se stal lídr ČSSD Jaroslav Palas. +more Komunistický lídr Josef Babka se stal radním kraje. Koalici vytvořilo 42 levicových zastupitelů, která zvolila jedenáctičlennou radu kraje.

Složení koalice v Radě kraje 2008-2012

ČSSD: 8 křesel (hejtman + 4 náměstci hejtmana + 3 radní) * KSČM: 3 křesla (2 náměstci hejtmana + 1 radní)

Vytvoření levicové koalice s KSČM doprovázely protesty a silná kritika obyvatel. Na samotném ustavujícím zasedání zastupitelstva přišli lidé s transparenty a před Krajským úřadem probíhala demonstrace.

Volební období 2012-2016

Po krajských volbách v roce 2012 vznikla v kraji opět levicová koalice ČSSD + KSČM, v čele s hejtmanem Miroslavem Novákem. Komunistický lídr Josef Babka se stal prvním náměstkem hejtmana a koalice tvořená 44 hlasy v zastupitelstvu utvořila jedenáctičlennou radu kraje.

Složení koalice v Radě kraje 2012-2016

ČSSD: 7 křesel (hejtman + 4 náměstci hejtmana + 2 radní) * KSČM: 4 křesla (1. náměstek + 2 náměstci hejtmana + 1 radní)

Volební období 2016-2020

Současná středopravicová koalice je tvořena hnutím ANO 2011 + KDU-ČSL + ODS, reprezentovaná krajskou koaliční radou, v čele s hejtmanem Ivo Vondrákem (ANO), Lukášem Curylem (KDU-ČSL) a Jakubem Unuckou (ODS). Dohromady koalice disponuje 36 hlasy v Zastupitelstvu kraje.

Koalice byla utvořena vůbec nejrychleji a jako první po volbách v roce 2016. Koaliční smlouva mezi stranami byla podepsána již 17. +more října 2016, a to i přes prvotní zdrženlivost ODS k hnutí ANO.

Složení koalice v Radě kraje 2016-2020

ANO 2011: 6 křesel (hejtman + 4 náměstci hejtmana + 1 radní) * KDU-ČSL: 3 křesla (1. náměstek hejtmana + náměstek hejtmana + radní) * ODS: 2 křesla (2 náměstci hejtmana)

Fyzická geografie

Geologie

Geologická stavba kraje je velice pestrá. Působilo zde hercynské i alpinské vrásnění. +more Je tvořen geologickou jednotkou Českého masívu moravo-silesikum (vznikla hercynskou orogenezí) a mladšími Západními Karpaty (vznikly alpinskou orogenezí). Západní Karpaty mají typickou příkrovovou stavbu, příkrovy jsou tvořeny různými druhy sedimentárních hornin, které obalují tzv. krystalická jádra, jež jsou tvořena granitoidy a metamorfovanými horninami. Západní Karpaty pak sestávají z karpatského flyše a karpatské předhlubně. V Moravskoslezském kraji jsou zásoby černého uhlí (Ostravská pánev), vápence (např. Štramberk) či černých jílovitých břidlic (oblast Nízkého Jeseníka).

Geomorfologie

Geomorfologicky sestává ze dvou systémů: Hercynského a Alpsko-himálajského. Hercynský systém zde tvoří dvě provincie: Českou vysočinu a Středoevropskou nížinu. +more Česká vysočina se dělí na 6 subprovincií, v MS kraji se nachází pouze Krkonošsko-jesenická subprovincie, Středoevropskou nížinu zaujímají pouze Středopolské nížiny. K Alpsko-himálajskému systému patří provincie Západní Karpaty, která se dělí na dvě subprovincie: Vněkarpatské sníženiny a Vnější západní Karpaty.

Níže uvedená tabulka zobrazuje geomorfologické členění na území Moravskoslezského kraje. Např. +more Hrubý Jeseník se dělí i Keprnickou hornatinu, ale ta se nachází pouze na území Olomouckého kraje, proto zde není uvedena. Podcelky se ještě dále dělí na okrsky, ale vzhledem k velkému počtu nejsou uvedeny.

Hospodářství

Prezentace Moravskoslezského kraje na veletrhu Regiontour 2010 Díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem patřila tato část kraje už za Rakousko-Uherska k nejdůležitějším průmyslovým oblastem. +more V souvislosti se současným útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost. Dlouho bude také trvat obnova poškozeného životního prostředí.

Přes polovinu území kraje zabírá zemědělská půda, dalších 35 % připadá na lesní plochy (zejména v horských oblastech Jeseníků a Beskyd).

Doprava

Ostrava hlavní nádraží Přestože se území Moravskoslezského kraje po zániku Československa ocitlo v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu, leží na historické dopravní cestě mezi severem a jihem Evropy - mezi Baltským a Středozemním mořem. +more Zároveň zaujímá strategickou polohu na rozmezí tří států - České republiky, Polska a Slovenska a svou polohou nabízí i výhodnou výchozí pozici pro dopravní vazby směrem do východní Evropy. Strategický význam této polohy podtrhuje zařazení podstatné části komunikací nadřazené dopravní infrastruktury do hlavní sítě TEN-T a umístění dvou koridorů této hlavní sítě. Hospodářským centrem kraje je od severu k jihu veden Baltsko-jaderský koridor jako jedna z nejdůležitějších transevropských silničních a železničních os, západovýchodní spojení zajišťuje významná odbočka Rýnsko-dunajského koridoru, spojující Mnichov s Prahou, Žilinou, Košicemi a ukrajinskou hranicí.

Motoristé a podnikatelé na území Moravskoslezského kraje mohou využívat poměrně hustou síť pozemních komunikací v celkové délce téměř 3500 km. V prosinci roku 2012 byla na území kraje zprovozněna dálnice D1, která region propojuje s nadřazenou dopravní infrastrukturou České republiky. +more Dálnice D1 jako součást VI. B multimodálního koridoru Baltsko-jaderského koridoru Transevropských sítí TEN (Trans European Network) dále pokračuje na území Polska jako A1 a u Gliwice umožňuje rychlé napojení na mezinárodní silnici E40 vedenou z francouzského Calais přes Belgii, Německo, Polsko, Ukrajinu a Rusko do Kazachstánu. Silniční komunikační systém se dále opírá o hlavní mezinárodní silnice I/11 (E75): Rýmařov - Bruntál - Opava - Ostrava - Český Těšín - Mosty u Jablunkova a I/48 (E462): Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín, které procházejí východní částí kraje. V současnosti probíhá jejich modernizace, a to jak na silnici I/48, která je upravována na dálnici D48 tak na silnici I/11, která je modernizována převážně v kategorii pozemní komunikace S 22,5/100 nebo S 24,5/100 (2+2 pruhy). V kraji se nyní nachází 100 km dálnic D1, D48 a D56 k nimž lze ještě připočíst 55 km moderních úseků silnic I. třídy.

Mimo nadřazenou dopravní infrastrukturu je území kraje protkáno hustou sítí silnic II. a III. +more třídy. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je Moravskoslezský kraj, který má ambici vlastní silniční sítí vytvořit kvalitní funkční doplněk k nadřazené dopravní infrastruktuře tak, aby byla zajištěna standardní dopravní dostupnost do všech lokalit kraje.

Moravskoslezský kraj protínají také dva železniční tahy evropského významu, II. tranzitní železniční koridor (E 40, E 65  Přerov - Bohumín) a III. +more tranzitní železniční koridor (E 40 Bohumín - Mosty u Jablunkova). Modernizace druhého železničního koridoru byla dokončena v roce 2005, modernizace třetího železničního koridoru začala v roce 2007 a dosud probíhá.

Mimořádným úspěchem v historii drážní dopravy na území kraje je výstavba kolejového napojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Realizací stavby elektrifikované regionální dráhy jsou mezinárodní letiště v Mošnově, průmyslová zóna a vznikající železniční a multimodální cargo Mošnov přímo napojeny na železniční koridorovou trať. +more Délka nové trati je 2,9 km, přestupní terminál je propojen s odbavovací halou letiště. Pravidelný provoz osobní dopravy byl zahájen 13. 4. 2015.

Veřejná osobní doprava na území kraje je z větší části provozována v systému ODIS, který cestujícím zajišťuje užití zejména jednotného tarifu a jednotných přepravních podmínek ve všech dopravních prostředcích.

Významnou bránou kraje je Letiště Leoše Janáčka Ostrava jako letiště městského uzlu hlavní sítě TEN-T. V letech 2000-2015 se postupně daří obnovovat letecké spojení Moravskoslezského kraje se světem. +more Značného nárůstu bylo dosaženo jak v osobní letecké dopravě, tak i v nákladní přepravě. Provozovány jsou pravidelné mezinárodní lety do Londýna a Varšavy a sezónní linky do cca 25 destinací.

Životní prostředí

haldy Ema Více než polovinu území kraje zaujímá zemědělská půda, na dalších více než 35 % se rozprostírají lesní pozemky. +more Vedle přírodního bohatství, chráněných krajinných oblastí - Beskydy (rozlohou 1 160 km2 vč. zlínské části největší chráněná krajinná oblast v České republice), Jeseníky a Poodří - a 165 maloplošných chráněných území, se v kraji vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin - kromě zemního plynu, převážně vázaného na černouhelné sloje, jde především o rozhodující domácí zásoby černého uhlí, prapříčiny budování těžkého průmyslu v kraji, který se na jeho životním prostředí nesmazatelně podepsal. Na důlní činnost však nelze pohlížet jen negativně, protože dala vzniknout i řadě biologicky cenných lokalit - mokřadům a jezerům, v nichž našly nová útočiště druhy vytlačené z území osídlených člověkem.

S neblaze proslulým dědictvím kraje coby oblasti s nejvíce poškozeným životním prostředím v České republice se v posledních letech region úctyhodně vypořádává. Vysoká koncentrace těžkého průmyslu a množství lokálních topenišť si vyžádaly velké investice jak do ekologizace průmyslu, tak do tzv. +more kotlíkových dotací, tj. výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové, nízkoemisní. V Moravskoslezském kraji je navíc možné získat bezúročnou půjčku na výměnu kotle. Po výměně se část půjčky splatí z kotlíkové dotace. K nápravě zhoršené kvality ovzduší kraj hledá i další cesty, jako jsou např. nadlimitní čištění komunikací, výsadba izolační zeleně nebo propagace čisté mobility.

Vysokým počtem průmyslových zařízení a poměrně vysokou hustotou zalidnění je ovlivněno i odpadové hospodářství kraje. Celková produkce odpadů v kraji se přesto snižuje, zejména snahou o co největší opětovné využití stavebních materiálů a vedlejších průmyslových produktů.

Se vstupem České republiky do Evropské unie se stát zavázal k dozoru nad takovými druhy rostlin, živočichů a typy přírodních stanovišť, které jsou v rámci Unie nejcennější a spadají do celistvé evropské soustavy území se stanoveným stupněm ochrany, soustavy Natura 2000. Na území Moravskoslezského kraje je Natura 2000 tvořena 45 vyhlášenými evropsky významnými lokalitami a čtyřmi vymezenými ptačími oblastmi.

Věda a vzdělání

Širokou škálu 42 gymnázií, 101 středních odborných škol a 57 středních odborných učilišť doplňuje 11 vyšších odborných škol a pět vysokých škol (Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě, Vysoká škola podnikání a práva a Vysoká škola sociálně správní), které zabezpečují výuku pro více než 38 tisíc studentů.

Významné stavby

Soubor:Opava - katedrála Nanebevzetí Panny Marie. jpg|Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě Soubor:Piastovský zámek ve Fryštátě. +morejpg|Zámek v Karviné-Fryštátě Soubor:Ostrava, katedrála Božského Spasitele. JPG|Katedrála Božského Spasitele v Ostravě Soubor:Prokesovo Namesti Ostrava 2010. jpg|Nová radnice v Ostravě Soubor:Zámek Hradec nad Moravicí; Červený zámek. JPG|Státní zámek Hradec nad Moravicí.

Odkazy

Reference

Související články

Země Moravskoslezská * Slezská expozitura země Moravskoslezské * Ostravský kraj * Severomoravský kraj * Mikroregiony v Moravskoslezském kraji * Seznam hradů v Moravskoslezském kraji * Seznam rozhleden v Moravskoslezském kraji * Seznam zámků v Moravskoslezském kraji

Externí odkazy

[url=https://www. msk. +morecz/]Oficiální stránky kraje[/url] * [url=http://www. czso. cz/kraje/ov/cisla/charakt. htm]Český statistický úřad o kraji[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060928024920/http://portal. gov. cz/wps/portal/_s. 155/696. kam=kraj&kod=080]Portál veřejné správy[/url] * [url=http://www. e-pusa. cz/index. php. platnost_k=0&sessID=0&jazyk=cz&kraj=132]Portál E-PUSA[/url] * [url=http://www. severni-morava. cz/]Severní Morava - průvodce regionem[/url] * [url=https://severnimorava. travel/]Turistický průvodce po regionu Severní Morava a Slezsko[/url].

Kategorie:Kraje v Česku (od roku 2000) Kategorie:Morava Kategorie:Geografie Slezska Kategorie:Moravská orlice ve znaku Kategorie:Slezská orlice ve znaku