Slezské vojvodství

Slezské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihu země u hranic s Českou republikou a Slovenskem a je zdaleka nejhustěji zalidněným vojvodstvím Polska. Hlavním městem jsou Katovice. Území je současně regionem soudržnosti NUTS-2.

Navzdory názvu se ve vlastním Slezsku nachází jen 48 % území vojvodství, zbytek připadá na oblasti, které historicky patří k Malopolsku. Pojmenování navazuje na tradici (mnohem menšího) polského meziválečného Slezského vojvodství - tehdy ovšem šlo o celý polský podíl historického Slezska.

Dějiny

Proměny územního členění od roku 1922 Slezské vojvodství vzniklo v současné podobě při reformě administrativního dělení Polska v roce 1998, která zavedla šestnáct „velkých“ samosprávných vojvodství namísto 49 „malých“ existujících od roku 1975. +more Bylo vytvořeno z většiny území dřívějších vojvodství Katovického a Čenstochovského a také západní poloviny Bílského.

Jeho hranice do značné míry odpovídají hranicím Katovického vojvodství z let 1950-1975 - oproti němu k dnešnímu Slezskému patří navíc Ratiboř, Żywiec, Jaworzno a severovýchodní okraj s městy Koniecpol a Szczekociny, naopak nepatří oblast Dobrodzieně/Guttentagu.

Původně se uvažovalo o vytvoření pouhých dvanácti vojvodství, přičemž by do Slezského bylo začleněno rovněž celé Opolsko, po vzoru Slezského vojvodství v letech 1945-1950. Vlna občanských protestů a lobbování společenských organizací včetně politické reprezentace německé menšiny z Opolska nakonec vedly k zachování Opolského vojvodství jako jediného ze 49 starých vojvodství v novém členění.

V letech 1922 až 1939 (de iure 1945) existovalo autonomní Slezské vojvodství tvořené tou částí Pruského Slezska a Těšínska, která byla po první světové válce a následujících územních sporech přiřčena Druhé polské republice. Celé jeho území je dnes součástí Slezského vojvodství, jedná se zhruba o třetinu teritoria.

Geografie

Slezského parlamentu v Katovicích - nyní sídlo samosprávy Slezského vojvodství Slezské vojvodství má rozlohu 12 333,09 km². +more S počtem obyvatel okolo 4,5 milionu je druhým nejlidnatějším polským vojvodstvím po Mazovsku (které je ovšem asi třikrát větší a zahrnuje i Varšavu).

Nachází se na jihu Polska a sousedí: * na jihozápadě s Moravskoslezským krajem v České republice, délka hranice je 142,9 km; * na jihu s Žilinským krajem na Slovensku, délka hranice je 85,3 km; * na severu s Lodžským vojvodstvím, délka hranice 112,6 km; * na východě s Malopolským vojvodstvím, délka hranice je 273,4 km; * na západě s Opolským vojvodstvím, délka hranice je 230,9 km; * na severovýchodě se Svatokřížským vojvodstvím, délka hranice je 137,9 km.

Z hlediska geomorfologického členění se centrální část vojvodství rozkládá na Slezské vrchovině (Wyżyna Śląska), severozápadní na Woźnicko-wieluńské vrchovině (Wyżyna Woźnicko-Wieluńska), severovýchodní pak v krasové oblasti Krakovsko-čenstochovské jury (Jura Krakowsko-Częstochowska) a na Przedbórzské vrchovině (Wyżyna Przedborska). Na západě okrajově zasahují mezoregiony Slezské nížiny (Nizina Śląska). +more Jih vojvodství je rozdělen mezi Osvětimskou pánev (Kotlina Oświęcimska), Slezské podhůří (Pogórze Śląskie) a Západní Beskydy (Slezské Beskydy, Malé Beskydy a Żywiecké Beskydy).

Slezské vojvodství má nejvyšší podíl městského obyvatelstva v zemi: 77,13 %. Nachází se zde nejlidnatější a nejurbanizovanější oblast Polska - více než dvoumilionová katovická konurbace. +more Sousedí s ní Rybnický uhelný okruh, druhá polycentrická aglomerace v regionu. Obě jsou součástí Slezské metropolitní oblasti, k níž patří také české Ostravsko. Bohatá ložiska černého uhlí byla klíčovým faktorem pro rozvoj velké části dnešního vojvodství.

Slezské vojvodství a zemské hranice

Název vojvodství odkazuje na historickou zemi Slezsko, ale je dosti zavádějící. Slezsko, přesněji Horní Slezsko tvoří jen 48 % území vojvodství a jde o pouhý zlomek historického Slezska, konkrétně východní okraj bývalého Pruského Slezska a polskou (východní) polovinu Těšínska.

Ostatní oblasti se z historického hlediska řadí k Malopolsku ve smyslu Krakovska za Republiky obou národů. V období mezi Vídeňským kongresem a první světovou válkou se na současném území vojvodství na soutoku Bílé a Černé Přemše nacházelo trojmezí tří císařů. +more Slezská část s výjimkou rakouského Těšínska patřila Německému císařství, dnešní okres Żywiec, východní část okresu Bílsko-Bělá a město Jaworzno byly součástí rakouské Haliče, kdežto Dąbrowská pánev (Zagłębie Dąbrowskie), Jura a oblast Čenstochové ležela v Kongresovém Polsku v rámci Ruského impéria. Rozdělení na bývalou německou, rakouskou a ruskou část má dodnes kulturní význam.

Několik obcí v okresech Čenstochová a Kłobuck bylo původně součástí Sieradzka začleněného v Republice obou národů do Velkopolské provincie, ale nejsou vnímány jako velkopolské v moderním pojetí.

V souvislosti se zmatečným používáním výrazů Śląsk a Górny Śląsk (Slezsko, Horní Slezsko) v polském hovorovém a mediálním úzu ve vztahu k celému Slezskému vojvodství, ale zato bez Opolska, se objevují snahy o jeho přejmenování na slezsko-malopolské. Hnutí autonomie Slezska prosazuje vytvoření Hornoslezského vojvodství v historických hranicích Horního Slezska, tj. +more z části Slezského a většiny Opolského vojvodství.

Soubor:Śląsk. png|Slezsko a dnešní polská vojvodství Soubor:Průběh historické Slezské hranice na území moderního Slezského vojvodství. +morepng|Průběh slezské zemské hranice na území Slezského vojvodství (zakreslen červeně) Soubor:Gōrnoślōnske_wojywōdztwo. png|Historické hranice Horního Slezska vs. Slezské a Opolské vojvodství Soubor:Trójkąt_trzech_cesarzy_-_Jaworzno_1910. jpg|Trojmezí tří císařů na dobové mapě.

Okresy

Administrativní mapa vojvodství +moresvg|náhled'>Města ve Slezském vojvodství Slezské vojvodství je rozděleno na 17 okresů a 19 měst s postavením okresu (městské okresy). Třetím stupněm administrativního členění je 167 gmin, z toho 49 městských, 22 městsko-vesnických a 96 vesnických.

Města s postavením okresu

Paleontologie

Na území tohoto vojvodství se nachází množství významných paleontologických lokalit s objevy světového významu, zejména z doby druhohorní éry. Takovými objevy jsou Silesaurus opolensis z lokality Krasiejów nebo Smok wawelski z lokality Lisowice. +more Byl zde také objeven jediný dosud známý polský dinosaurus (popsaný podle kosterních fosilií), a to Velocipes guerichi.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.slaskie.pl/]Oficiální webový portál[/url] * [url=http://ibrbs.pl/mediawiki/index.php/Strona_startowa]Encyklopedie Slezského vojvodství[/url] (polsky)

Kategorie:Polská vojvodství