Chořov

Chořov , historicky Králova Huť je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Leží na historickém území Horního Slezska ve středu dvoumilionové katovické konurbace mezi Bytomí a Katovicemi. V samotném Chořově žilo v roce 2021 106 846 obyvatel. Při sčítání lidu 2011 se 33,8 % obyvatel přihlásilo ke slezské národnosti, ale většina z nich se také přihlásila k polské národnosti, takže 83,6 % obyvatel Chořova se přihlásilo k polské národnosti (v Polsku můžete uvést dvě národnosti).

Město Chořov v dnešní podobě existuje od roku 1934, kdy byly ke Králově Huti připojeny obce Chořov, Maciejkowice a Nové Hajduky (Nowe Hajduki) a současně došlo k přejmenování celého nově vzniklého celku. Dějiny vesnice Chořov sahají do 13. +more století, kdežto Králova Huť vznikla na konci 18. století a městská práva získala v roce 1868. Vývoj města úzce souvisel s průmyslem, zejména hornickým a hutnickým. Dodnes jsou v provozu dvoje železárny - Huta Królewska (funguje nepřetržitě od roku 1799) patřící koncernu ArcelorMittal a Batory v majetku společnosti Alchemia SA. Také se zde v závodech Alstom Konstal vyrábějí železniční vozidla, hlavně tramvaje a vozy metra (tramvaje Konstal byly za socialismu nejrozšířenějším typem tramvaje v Polsku).

Na území Chořova se rozkládá Slezský park, v jehož areálu se nachází mj. Slezský stadion, Slezská zoologická zahrada a Hornoslezský etnografický park. +more Město je známo i fotbalovým klubem Ruch Chorzów.

Historie

Dějiny obce Chořov sahají do 13. století. +more Její začátky se pojí s činností rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského, který zde na důležité obchodní stezce z Vratislavi do Krakov nechal založit vesnici i s kaplí a špitálem. Lokační listina byla vydána Vladislavem I. Opolským v roce 1257. Vesnice sdílela osudy Bytomského knížectví, s nímž se stala součástí zemí Koruny české a posléze Habsburské monarchie. První zmínka o Maciejkowicích pochází z roku 1498, o Hajducích z roku 1627. V roce 1742 se většina Horního Slezska, včetně území dnešního města, dostala pod nadvládu Pruska. Pohled na město na začátku 20. století Plán města z roku 1904 Od 16. století se v oblasti začalo s těžbou stříbra, olova a železných rud. Velký průlom nastal v roce 1787, kdy chořovský farář Ludwik Bojarski objevil ložiska černého uhlí. Vznikl první důl Fürstine Hedwige, který patřil pod místní farnost. O dva roky později začala těžba na státním dole Prinz Karl von Hessen (Princ Karel Hesenský, od roku 1800 Königsgrube - Králův důl). Roku 1799 se z iniciativy hraběte Friedricha Wilhelma von Redena začaly budovat železárny Königshütte (tedy „Králova huť” na počest Fridricha Viléma III. ) a kolem dnešní ulice Kalidego vyrostla začátkem 19. století první dělnická kolonie (roku 1802 čítala 18 domů). Církevní majetek, včetně řádu Božího hrobu, jemuž doposud patřila vesnice Chořov, přešel v roce 1810 do vlastnictví pruského státu. V letech 1826-1830 byla v okolí dnešní ulice Wolności z iniciativy hornohajduckého podnikatele Erdmanna Sarganka založena kolonie Erdmannswille. Význam této ulice vzrostl po zprovoznění Hornoslezské dráhy se stanicí Königshütte in Schwientochlowitz umístěné na pomezí Świętochłowic a Horních Hajduků (již neexistuje, roku 1913 byla nahrazena dnešním nádražím Chorzów Batory). Kolem jižní části ulice se od roku 1857 vyvíjela osada Neu-Heiduk (Nowe Hajduki). Ve stejné době začala výstavba kolonie Klimsawiese (Klimzowiec).

17. července 1868 bylo několik osad a kolonií sloučeno do jedné městské obce s názvem Königshütte neboli Králova Huť, která čítala zhruba 14 tisíc obyvatel. +more Do roku 1905 se počet obyvatel zvýšil na 66 tisíc. Kolem dnešní ulice Wolności a nádraží na železniční trati do Bytomi, jež bylo zprovozněno roku 1872 (dnes Chorzów Miasto), vyrostlo postupně nové městské centrum. V roce 1873 byla dokončena budova radnice u nově vytyčeného hlavního náměstí a z přelomu 19. a 20. století pocházejí ikonické stavební památky Královy Huti: pošta (1892), hotel Graf Reden (1901, nyní divadlo Teatr Rozrywki) či tržnice (1905). Roku 1894 začaly po městě jezdit tramvaje. Rozvoj Dolních a Horních Hajduků, jež byly sloučeny do jedné obce s názvem Bismarckhütte v roce 1903, souvisel především se založením Bismarckových železáren (Bismarckhütte) v roce 1873 a Rütgersovy továrny na dehet (Rudolf Rütgers Chemische Fabrik für Theerprodukte) v roce 1888. Roku 1916 byly založeny chořovské dusíkárny.

Podle sčítání lidu z roku 1910 žilo v Králově Huti 72 641 obyvatel, z toho 54,1 % německojazyčných a 34 % polskojazyčných (k polskému jazyku se řadilo i hornoslezské nářečí, dále zvláštní kategorii představovali „dvoujazyční”, již tvořili 11,5 % obyvatelstva). Bismarckhütte čítala 22 687 obyvatel (45,9 % německo-, 48,6 % polsko- a 5,2 % dvoujazyčných), Neu-Heiduk 6 240 (41,6 % německo-, 49,7 % polsko- a 8,4 % dvoujazyčných), vesnice a statek Chořov (Chorzow) dohromady 11 152 (19,7 % německo-, 76,2 % polsko- a 3,6 % dvoujazyčných) a Maciejkowice (Maczeikowitz) 1 347 (13,5 % německo- a 81 % polskojazyčných, 5,5 % s jiným jazykem). +more Celkem tedy na území dnešního města žilo 114 067 obyvatel, více než v současnosti. Ulice Wolności v roce 1937 Po první světové válce bylo Horní Slezsko sporným územím mezi Německem a Polskem. V hornoslezském plebiscitu se 74,7 % hlasujících v Králově Huti vyslovilo pro setrvání v Německu, ovšem při konečném rozdělení regionu v roce 1922 město připadlo polskému státu, stejně tak ostatní obce. 1. června 1934 byly Králova Huť a Chořov s Maciejkowicemi sloučeny do jednoho správního celku, který byl pojmenován Chořov (Chorzów). Volba názvu navzdory velikostnímu poměru mezi jednotlivými částmi padla ve snaze zbavit se německé symboliky obsažené v názvu „Králova Huť”, kde se králem míní pruský vladař. Roku 1937 byly připojeny Nowe Hajduki a k 1. dubnu 1939 Wielkie Hajduki (dřívější obec Bismarckhütte), čímž město získalo dnešní podobu. Bylo největším městem autonomního Slezského vojvodství, dokonce v té době větším než Katovice. Populačního maxima pak dosáhlo v roce 1977 se 156 tisíci obyvatel.

Mezi milníky chořovské historie po roce 1945 patří zejména výstavba Slezského parku (dříve Vojvodský park kultury a oddechu) započatá v roce 1951 včetně zoologické zahrady (1954), planetária (1955), Slezského stadionu (1956), lunaparku (1959), lanovky Elka (1967) i Hornoslezského etnografického parku (1975), a také urbanistické proměny v souvislosti s rozšiřováním dopravní sítě: roku 1979 byl dokončen průtah městem ve směru na Bytom s 400metrovou estakádou protínající přímo hlavní náměstí u radnice a mezi lety 1994 až 2001 proběhla výstavba chořovského úseku Silničního diametru katovické konurbace (Drogowa Trasa Średnicowa). Zároveň se Chořov silně potýkal s fenomény typickými pro celé Horní Slezsko: perzekuce místního národnostně nevyhraněného obyvatelstva v prvních poválečných létech, od poloviny 50. +more let masivní emigrace do Západního Německa vynahrazovaná přílivem dělníků z centrálního a východního Polska (tzv. werbusů) a po roce 1989 strukturální krize zapříčiněná útlumem průmyslu. Konstal N v chořovských ulicích Stavební katastrofa na veletrzích (2006) Mezi největší podniky ve městě v období socialismu patřila Huta Kościuszko (dřívější Königshütte, dnes jako Huta Królewska spadá pod společnost ArcelorMittal), Huta Batory (dřívější Bismarckovy železárny, dnes rozděleno na několik podniků v rámci společnosti Alchemia S. A. ), Zakłady Azotowe Chorzów (dusíkárny), Zakłady Chemiczne Hajduki (bývalá Rütgersova továrna na dehet, zanikla v roce 2012), černouhelný důl Barbara-Chorzów (uzavřen 1993), černouhelný důl Prezydent (uzavřen 1995) a továrna na výrobu ocelových konstrukcí Konstal, která vznikla odštěpením od Královy huti. Konstal se specializoval na výrobu drážních vozidel a na stavbu mostů, vzešel z něj mj. nejpopulárnější typy tramvajových vozů v poválečném Polsku Konstal N a Konstal 105Na. V současnosti patří pod společnost Alstom.

V letech 1992-2011 se na katastru Chořova na okraji Slezského parku rozkládal areál Mezinárodních katovických veletrhů. V lednu 2006 zde došlo ke stavební katastrofě, při níž zemřelo 65 lidí.

Městské části

V současnosti se Chořov nedělí na samosprávné městské části s výjimkou Maciejkowic, které mají zvláštní status „pomocné jednotky obce“ (jednostka pomocnicza gminy). V povědomí se ale dodnes udržuje administrativní členění platné před rokem 2009: * Centrum (Chorzów I) - zahrnuje jižní část bývalého města Králova Huť, Hajduki Nowe a čtvrť Klimzowiec * Chorzów II, hovorově Cwajka - zahrnuje severní část bývalého města Králova Huť, hranicí mezí I. +more a II. městskou částí tvořila železníční trať Chořov - Bytom * Chorzów Stary (Chorzów III) - zahrnuje bývalé vesnice Chořov a Maciejkowice * Chorzów-Batory (Chorzów IV) - zahrnuje bývalou obec Wielkie Hajduki / Bismarckhütte Mimo čtyři městské části se nacházel areál Vojvodského parku kultury a oddechu, což mělo zdůrazňovat jeho nadměstský význam.

Památky a turistické zajímavosti

Park Śląski (Slezský park), do roku 2012 oficiálně Vojvodský park kultury a oddechu Jerzyho Ziętka (Wojewódzki Park Kultury i Wypoczynku im. gen. +more Jerzego Ziętka) - park o rozloze 535 ha založený na podnět tehdejšího místovojvody a významného stranického činitele Jerzyho Ziętka v roce 1951 cílem vytvořit „zelená plíce” katovické konurbace ** Slezská zoologická zahrada (Śląski Ogród Zoologiczny); před hlavním vchodem se nachází ikonická socha Žirafa z roku 1959 ** Slezské planetárium (Planetarium Śląskie) ** Slezský stadion (Stadion Śląski) ** Lunapark Legendia, do roku 2013 Slezský lunapark (Śląskie Wesołe Miasteczko) ** Lanová dráha Elka, jež spojuje lunapark a stadion (2,2 km) ** Rozárium - růžová zahrada o rozloze 7 ha ** Výstavní síň Klobouk (Kapelusz) ve tvaru evokujícím dámský klobouk, stavba z roku 1968 ** Hornoslezský etnografický park (Górnośląski Park Etnograficzny) s památkami lidového stavitelství 18. až 20. století z oblasti Horního Slezska (včetně Těšínska) a Dąbrowské pánve * Radnice - sídlo městského úřadu na hlavním náměstí (Rynek), za svou současnou podobu vděčí funkcionalistické přestavbě v letech 1927-1929 * Ulice Wolności (Svobody) - hlavní kompoziční osa bývalého města Králova Huť s řadou činžovních domů z přelomu 19. a 20. století, částečně pěší zóna ** Hlavní pošta (Wolności 2) - novogotická veřejná budova postavená v letech 1891-1892 a rozšířena o severní křídlo v roce 1911 ** Kostel svaté Hedviky (Wolności 53) - novorománský katolický kostel z roku 1873 ** „Mrakodrap“ (Wolności 41a) - devítipodlažní funkcionalistická budova dokončena v roce 1937, která byla původně sídlem městské spořitelny * Kostel svaté Barbory (3 Maja 20) - novogotický katolický kostel postavený mezi lety 1851 až 1859 * Teatr Rozrywki - hudební divadlo, jehož sídlem je budova někdejšího hotelu Graf Reden z roku 1901 na rohu ulic Konopnickiej a Katowicka * Kalideho dům v ulici Kalidego 1 - pozůstatek nejstarší dělnické kolonie ve městě vystavěné před rokem 1802; rodný dům sochaře Theodora Erdmanna Kalideho (1801-1863) * Pomník Friedricha Wilhelma von Redena, průkopníka hornoslezského průmyslu, v Sadech hutníků (Plac Hutników) - odlitý v roce 1853 podle návrhu Theodora Erdmanna Kalideho, po druhé světové válce byl odstraněn a obnoven v roce 2002 * dále řada činžovních domů, familoků, veřejných budov a kostelů z 19. a 20. století roztroušených po celém městě.

Kolejka_Elka. jpg|Slezský park z pohledu lanovky Silesian_Planetarium_2018_P01_aerial_view. +morejpg|Slezské planetárium WPKiW_-_Skansen. JPG|Hornoslezský etnografický park Chorzow poczta2. jpg|Hlavní pošta DSC07127 chorzow drapacz. jpg|Mrakodrap Chorzów_-_Kościół_Św. _Barbary_01. jpg|Kostel svaté Barbory Chorzów - Teatr Rozrywki 01. JPG|Divadlo Teatr Rozrywki Chorzow Reden monument 2020. jpg|Redenův pomník.

Doprava

Nádraží Chorzów Batory Nádraží Chorzów Batory v jižní částí města leží na železniční magistrále Katovice - Vratislav, historické Hornoslezské dráze, která je nyní součástí III. +more panevropského koridoru. Odbočuje z ní vedlejší trať do Bytomi, jež prochází centrem a nachází se na ní stanice Chorzów Miasto (Chořov-město) a Chorzów Stary (Starý Chořov). Podle jízdního řádu 2021/2022 měl Chořov přímé spojení mj. s Varšavou, Krakovem, Vratislaví, Bělostokem, Poznaní a Štětínem. Regionální dopravu zajišťuje společnost Koleje Śląskie (Slezské dráhy).

Silniční páteř města tvoří ulice Katowicka, která vede od hranice s Katovicemi ke hranicí s Bytomí a protíná přímo historické centrum. Je součástí národní silnice (droga krajowa) č. +more 79. Jižní částí (čtvrti Klimzowiec a Nowe Hajduki) prochází Silniční diametr katovické konurbace (Drogowa Trasa Średnicowa). Městská hromadná doprava je zajišťována v rámci integrovaného systému katovické konurbace (Zarząd Transportu Metropolitalnego, ZTM). Ve městě jezdí jak autobusy, tak tramvaje.

Rodáci

Kurt Alder (1902-1958) - chemik, nositel Nobelovy ceny z roku 1950 za objev a rozvoj syntézy dienů * Gerard Cieślik (1927-2013) - fotbalista, člen polské fotbalové reprezentace v letech 1946-1959, jeden z nejlepších hráčů v historii polské kopané * Eugeniusz Faber (1939-2021) - fotbalista, člen polské fotbalové reprezentace v letech 1959-1969 * August Froehlich (1891-1942) - římskokatolický kněz, oběť koncentračního tábora Dachau * Bartosz Gelner (* 1988) - herec * Halina Górecka (* 1938) - sprinterka, získala zlatou (1964) a bronzovou (1960) olympijskou medaili * Monika Hojniszová-Staręgová (* 1991) - biatlonistka, bronzová medailistka olympijských her 2013 * Theodor Erdmann Kalide (1801-1863) - sochař, představitel tzv. berlínské sochařské školy * Oswald Kaduk (1906-1997) - nacistický zločinec, Rapportführer koncentračního tábora Auschwitz * Wojciech Kuczok (* 1972) - spisovatel, básník, scenárista a filmový kritik * Olgierd Łukaszewicz (* 1946) - herec * Antoni Piechniczek (* 1942) - fotbalista a fotbalový trenér, člen polské fotbalové reprezentace v letech 1967-1969 a její trenér v letech 1980-1986 * Tino Schwierzina (1927-2003) - politik, poslední primátor Východního Berlína v letech 1990-1991 * Hanna Schygulla (* 1943) - herečka * Adam Taubitz (* 1967) - jazzový houslista a hudební skladatel * Gerhard Wagner (1888-1939) - ministr zdravotnictví a hlavní lékař (Reichsärzteführer) nacistického Německa, spolutvůrce Norimberských zákonů * Franz Waxman (1906-1967) - hudební skladatel a dirigent, dvojnásobný držitel Oscara za hudbu k +more'>Sunset Blvd. a A Place in the Sun * Henryk Wieczorek (* 1949) - fotbalista, člen polské fotbalové reprezentace v letech 1973-1979.

Kurt_Alder_Nobel. jpg|Kurt Alder Gerard_Cieślik. +moreJPG|Gerard Cieślik Theodor_Kalide. png|Theodor Erdmann Kalide Halina Górecka. jpg|Halina Górecka Schygulla_02. jpg|Hanna Schygulla Olgierd_Lukaszewicz_by_Emila_Gowin_(02). jpg|Olgierd Łukaszewicz Adam_Taubitz_2013. jpg|Adam Taubitz.

Partnerská města

Creil, Francie * Iserlohn, Německo * Ózd, Maďarsko * Termoli, Itálie * Ternopil, Ukrajina * Zlín, Česko

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. chorzow. +moreeu/]Chorzow. eu[/url] - oficiální webové stránky městského úřadu v Chořově (polsky) * Heslo [url=https://ome-lexikon. uni-oldenburg. de/orte/koenigshuette-chorzow]Königshütte/Chorzów[/url] v Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa (Online lexikon kultury a dějin Němců ve východní Evropě) (německy) * [url=https://fotopolska. eu/m1323,Chorzow. html]Chořov[/url] na portálu fotopolska. eu - historické a současné fotografie a fórum (polsky).

Kategorie:Katovická konurbace Kategorie:Města ve Slezském vojvodství Kategorie:Městské okresy v Polsku Kategorie:Okresy ve Slezském vojvodství