Štětín

Štětín ( výslovnost ) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska. Město bylo založeno slovanskými osadníky nejspíše již v 7. století, avšak městská práva získal v roce 1243. Do počátku 16. století ve Štětíně dominovala polština, ale ještě v tomtéž století docházelo k rapidní germanizaci tamního obyvatelstva. Žije zde obyvatel. Rozloha města je 301 km².

Členění města

Město o rozloze 300,55 km² se od roku 1990 člení na 4 městské čtvrti (dzielnice): Północ, Prawobrzeże, Śródmieście a Zachód. Každá čtvrt se člení na menší části, sídliště (osiedla). +more Mezi největší městské sídliště Štětína patří (dle počtu obyvatel) Pogodno, Gumieńce, Niebuszewo-Bolinko a Pomorzany. Naopak nejmenší městské sídliště jsou Międzyodrze-Wyspa Pucka, Głębokie-Pilchowo, Żydowce-Klucz a Golęcino-Gocław. Dle katastrální výměry jsou největšími městskými sídlišti Dąbie, Międzyodrze-Wyspa Pucka, Płonia-Śmierdnica-Jezierzyce a Wielgowo-Sławociesze-Zdunowo, nejmenšími pak Śródmieście-Zachód a Centrum.

Etymologie

Vlastní název Štětína je slovanského původu. Středověké písemné historické prameny jsou poměrně vzácné a je obtížné vyvozovat konkrétní závěry. +more Dříve se název města odvozoval ze slova štětina. Novější studie jej odvozují od slova „szczyt”, které znamenalo ve staré polštině štít s příponou „-in” (Szczycin). Podle středověkých kronik bylo město vystavěno na třech kopcích. Z těchto vrchů vzniklo pojmenování Szczytno. Marian Gumowski z nápisů na středověkých městských pečetích četl původní název města "Szczycin". Podle jiné teze název pochází ze staroněmeckého slova „stette“, což znamená „pevnost“. V historii Štětín několikrát změnil název. Nejstarší název Stetin pochází z roku 1133, v roce 1188 Stetyn, v 1251 Stitin nebo také Stitinum, Stitin, Stetina a Stittin. Dříve se názvem „Stary Szczecin“ (Alten Stettin) odlišovalo staré město od Nového Štětína (polsky Nowy Szczecin), tedy Szczecinka (1. pád Szczecinek). Polským předválečným exonymem byl "Szczecin" (1890, 1938), oficiálně přijatý v roce 1946 po polské anexi východních území Německa.

Historie

Nejstarší sídlo zde měl v 6. až 5. +more století př. n. l. lid lužické kultury. Středověké slovanské osídlení na Zámecké hoře se datuje do 7. století. V roce 967 kníže Měšek I. z rodu Piastovců toto sídlo připojil k Polsku. Roku 1007 se štitínští vzbouřili proti vládě Boleslava Chrabrého. Od roku 1234 přešlo město pod vládu Svaté říše římské.

Československý Štětín 1919-1956

V letech 1919-1957 byla část Štětína pronajata Československu. Pronájem části Štětína od Německa byl důsledek postavení Československa na straně vítězů 1. +more světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28. 10. 1918 (vznik Československa) až do jeho kapitulace 11. 11. 1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers.

Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. 6. +more 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Deutschböhmen, Böhmenwaldgau, Sudetenland a Deutschsüdmähren a vnitřních německojazyčných enkláv Iglau (Jihlava), Brünn (Brno) a Olmütz (Olomouc), odstoupilo Československu dne 10. 1. 1920 ze svého území slezské Hlučínsko a roku 1919 pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk (Moldauhafen) na 99 let Československu. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení jeho práv.

Své části Štětína se Československo vzdalo v roce 1956 ve prospěch Polska. Polsko naproti tomu roku 1957 odstoupilo Československu území v Krkonoších (obec Mýtiny), u Karviné (dnes jsou obě území součástí České republiky) a v Pieninách (dnes součást Slovenska) vše o celkové rozloze 3,7 km².

Vzdělání

Veřejné univerzity

První vysoké školy ve Štětíně byly založeny v 20. století. +more * Pomořanská medicínská univerzita ve Štětíně založena 1948 * Štětínská univerzita založena 1985 * Západopomořanská technologická univerzita ve Štětíně založena 2009.

Veřejné akademie

Námořní akademie ve Štětíně založena 1968

Soukromé školy

Vysoká škola veřejné správy ve Štětíně * Vysoká škola ekonomie a turistiky * Vysoká škola humanitních studií TWP * Vysoká škola pedagogiky TWP * Vysoká škola evropské integrace ve Štětíně * Vysoká škola cizích jazyků * Vysoká škola technická a ekonomická ve Štětíně * Vysoká škola teologie a humanitních věd * Štětínská vysoká škola - Collegium Balticum * Vysoká odborná škola „Oeconomicus“ PTE * Vysoká škola managementu * Západopomořanská obchodní škola ve Štětíně

Galerie

Soubor:Szczecin 05-2017 img08 Castle. jpg|Hrad Pomořanských vévodů File:0910 Bazylika archikatedralna św Jakuba Szczecin. +morejpg|Katedrála sv. Jakuba File:1311 Urząd Miejski Szczecin ZS. jpg|thumb|1311 Urząd Miejski Szczecin ZS|Radnice Soubor:PolandSzczecinLoitz. JPG|Dům Loitzů Soubor:Szczecin 05-2017 img11 Kings Gate. jpg|Královská brána Soubor:PolandSzczecinRedCityHall. JPG|Bývalá nová radnice File:Szczecin town hall. jpg|Bývalá stará radnice File:PolandSzczecinSeaMuseum. JPG|Námořní muzeum File:Pomeranian Medical Academy in Szczecin. jpg|Lékařská akademie Soubor:0912 Stare Miasto Szczecin SZN. jpg|Staré město File:Mk Stettin Hafen2. jpg Soubor:0908 PAZIM Szczecin SZN 1. jpg Soubor:0907 Most Długi Szczecin SZN 7. jpg File:2009-05-30-polska-by-RalfR-70. jpg File:E28 Polen 001. jpg File:0907 Pomnik Czynu Polaków Szczecin SZN 1. jpg|thumb|Pomník hrdinů (1979) Soubor:0907 Szczecin Jane Błonia SZN. jpg.

Sport

V roce 2011 se zde pořádalo Mistrovství Evropy v plavání v krátkém bazénu. * Od roku 1993 se každoročně v září pořádá mezinárodní tenisový ATP challenger mužů Pekao Szczecin Open, který bývá hojně navštíven, protože je propojen s hudební a výtvarným festivalem. +more .

Osobnosti

Kateřina II. +more Veliká (1729-1796), ruská carevna * Alfred Döblin (1878-1957), německý spisovatel a lékař * Fritz Gerlich (1883-1934), německý novinář a historik * Kamil Grosicki (* 1988), fotbalista * Joanna Klepko (* 1983), zpěvačka, skladatelka * Agata Kulesza (* 1971), polská herečka * Marcin Lewandowski (* 1987), atlet * Žofie Pomořanská (1498-1568), manželka dánského krále Frederika I. * Szymon Rozwałka (* 1970), architekt * Žofie Dorota Württemberská (1759-1828), manželka ruského cara Pavla I. .

Partnerská města

Bremerhaven, Německo * Rostock, Německo * Ta-lien, Čína * Ťi-nan, Čína * Esbjerg, Dánsko * Lübeck, Německo * Friedrichshain-Kreuzberg, Německo * Bari, Itálie		Kingston upon Hull, Spojené království * Malmö, Švédsko * St. +more Louis, Missouri, USA * Klaipėda, Litva * Greifswald, Německo * Dnipro, Ukrajina

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, vypověděl Štětín v únoru 2022 partnerskou smlouvu s ruským Murmanskem, kterou měl od roku 1993.

Reference

Související články

Tramvajová doprava ve Štětíně * Štětínská univerzita * Hlavní nádraží ve Štětíně

Externí odkazy

[url=http://www. szczecin. +morepl]Informační server města[/url] * [url=http://www. dusekarpat. cz/polsko/stetin/]Štětín[/url] - informace o městě včetně mnoha fotografií * [url=http://gis. um. szczecin. pl/UMSzczecinGIS/chapter_85000. asp]Interactive Town Map[/url] * [url=http://www. terraserver. com/imagery/image_gx. asp. cpx=14. 575369262821784&cpy=53. 43567115762647&res=40&provider_id=320&t=pan]Satellite photo (TerraServer)[/url].

*

Panoráma Štětína z mostu Trasy Zamkowej

Kategorie:Města v Západopomořanském vojvodství Kategorie:Přístavní města v Polsku Kategorie:Přístavní města Baltského moře Kategorie:Hanza Kategorie:Městské okresy v Polsku Kategorie:Sídla Polabských Slovanů a Pomořanů Kategorie:Sídla na Odře Kategorie:Hlavní města vojvodství v Polsku