Žofie Dorota Württemberská

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín - 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.

Původ

Narodila se jako sedmé z dvanácti dětí vzešlých z manželství vévody Fridricha Evžena (1732 - 1797) s Bedřiškou Braniborsko-Schwedtskou (1736 - 1798). Jejími sourozenci byli: * württemberský král +more_Vilém_Württemberský'>Fridrich Vilém (1754 - 1816) * Ludvík Fridrich (1756 - 1817) * Evžen Fridrich (1758 - 1822) * Vilém Fridrich (1761 - 1830) * Bedřiška Alžběta (1765 - 1785) * Alžběta Vilemína (1767 - 1790) * Alexandr Fridrich (1771 - 1833) * Jindřich Karel (1772 - 1838).

Život

Sofie Württemberská ve věku 11 let (portrét z roku 1770. +more V dubnu 1776 se zasnoubila s pozdějším hesenským velkovévodou Ludvíkem I. . Brzy se ale na obzoru objevil vhodnější snoubenec - následník ruského trůnu cesarevič Pavel. Sňatek domluvili pruský král Fridrich Veliký a Pavlova matka carevna Kateřina Veliká a 23. července 1776 v Berlíně proběhly zásnuby. Sofie přijala pravoslaví a s novou vírou i nové jméno Marie Fjodorovna. Svatba se pak uskutečnila 7. října 1776 v Petrohradě. Z manželství vzešlo deset dětí:.

Potomci

Alexandr I. +more Pavlovič (23. prosince 1777 - 1. prosince 1825), následník trůnu, král polský, velkokníže finský a ruský car od roku 1801 až do své smrti, ⚭ 1793 Luisa Bádenská (24. ledna 1779 - 16. května 1826) * Konstantin Pavlovič (8. května 1779 - 27. června 1831), ruský velkokníže, cesarevič, v roce 1823 se pro nerovnorodý sňatek zřekl následnictví trůnu, *: ⚭ 1796 Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská (23. září 1781 - 15. srpna 1860), rozvedli se v roce 1820 (žili odděleně už od roku 1801) *: ⚭ 1820 Johana Grudzińská (17. května 1791 - 17. listopadu 1831) * Alexandra Pavlovna (9. srpna 1783 - 16. března 1801), ruská velkokněžna, ⚭ 1799 Josef Habsbursko-Lotrinský (9. března 1776 - 13. ledna 1847), rakouský arcivévoda a uherský palatin * Jelena Pavlovna (24. prosince 1784 - 24. září 1803), ruská velkokněžna, ⚭ 1799 Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský (13. června 1778 - 29. listopadu 1819), dědičný meklenbursko-zvěřínský velkovévoda * Marie Pavlovna (16. února 1786 - 23. června 1859), ruská velkokněžna, ⚭ 1804 Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský (2. února 1783 - 8. července 1853), velkovévoda sasko-výmarsko-eisenašský * Kateřina Pavlovna (10. května 1788 - 9. ledna 1819), ruská velkokněžna, *: ⚭ 1809 Jiří Oldenburský (9. května 1784 - 27. prosince 1812) *: ⚭ 1816 Vilém I. Württemberský (27. září 1781 - 25. června 1864), král württemberský od roku 1816 až do své smrti * Olga Pavlovna (1792-1795) * Anna Pavlovna (18. ledna 1795 - 1. března 1865), ruská velkokněžna, ⚭ 1816 Vilém II. Nizozemský (6. prosince 1792 - 17. března 1849), lucemburský velkovévoda, limburský vévoda a nizozemský král od roku 1840 až do své smrti * Mikuláš I. (6. července 1796 - 2. března 1855), velkokníže finský, poslední polský král a ruský car od roku 1825 až do své smrti, ⚭ 1817 Šarlota Pruská (13. července 1798 - 1. listopadu 1860) * Michail Pavlovič (8. února 1798 - 9. září 1849), ruský velkokníže, ⚭ 1824 Šarlota Württemberská (9. ledna 1807 - 2. února 1873), po svatbě a konverzi k pravoslaví přijala jméno Jelena Pavlovna.

Carevna Kateřina vždy Marii odebrala děti záhy po narození, což mladé matce působilo nesmírný žal. +more Po svatbě však bylo manželství velmi šťastné. Marie v jednom dopise příteli píše: "Nikdy, drahý příteli, bych nemohla být šťastnější. " A Pavlovi:"Nemohu jít spát, aniž bych šla za mým drahým knížetem a řekla mu ještě jednou, jak ho šíleně miluji. ".

Vztah s manželem

Pavel byl mimořádně nevzhledný a měl složitou povahu, ale Marie Fjodorovna se zcela ztotožnila se svým prohlášením: "Můj muž je dokonalým andělem a já ho miluji bez výhrad." Marie nikdy nepřestala svého manžela milovat i přes jeho trudný a často tyranský charakter.

Po Pavlově nastoupení na trůn v roce 1796 měla Marie velký a celkově velmi dobrý vliv na svého muže. Třebaže v pozdější době již si manželský pár nebyl tak blízký jako na počátku manželství, i nadále byl jejich vztah velmi vřelý.

Sehrála významnou roli v problematice péče o mládež - již v roce 1797 se stala náčelnicí sirotčinců v zemi. Podobně věnovala pozornost i rozvoji vzdělání žen v Rusku - pod jejím vlivem a záštitou bylo (již za vlády Alexandra I. +more) založeno několik ženských vzdělávacích ústavů jak v Petrohradě, tak v Moskvě, Charkově, Simbirsku a dalších městech.

Spolu s manželem vybudovala palác Pavlovsk - letní carskou rezidenci.

Po Pavlově smrti Marie upadla do hysterie. Obvinila syna (+more_Pavlovič'>Alexandr I. ), že na jeho smrti nese vinu a nechtěla ho již znát. Teprve po nějakém čase se vztah mezi nimi upravil, když jí Alexandr vše vysvětlil.

Carevna-vdova zemřela 5. +more/12. listopadu 1828 v Pavlovsku. Byla považována za ideální carevnu, dobrou a bohabojnou. Byla uznávána i za to, že přes těžkou manželovu povahu ho nikdy nezradila a vždy ho upřímně milovala.