Charkov

Charkov je druhé největší město Ukrajiny (žije zde přibližně 1,42 milionů obyvatel). Leží v severovýchodní části země, 410 km od Kyjeva a 34 km od rusko-ukrajinské hranice. Je centrem Charkovské oblasti, historického kraje Slobodská Ukrajina a celého širšího regionu východní Ukrajiny. Charkovská aglomerace s populací přes 2,2 miliony lidí tvoří třetí největší aglomeraci v rámci aglomerací velkých měst Ukrajiny.

Ve městě sídlí Charkovská národní univerzita V. N. +more Karazina, což je jedna z nejlepších 500 univerzit na světě, a Národní technická univerzita Charkovský polytechnický institut, která je jednou z 1000 nejlepších na světě.

Od 19. prosince 1919 do 24. +more června 1934 byl Charkov prvním hlavním městem sovětské Ukrajiny, odtud název „první hlavní město“. V roce 2022 získalo čestný titul Město-hrdina Ukrajiny.

Historie

Chrám sv. Dimitrije v Charkově na kolorované pohlednici z 19. století

Doba bronzová a starověk

Archeologické vykopávky v Charkově dokazují, že zde bylo osídlení již v době bronzové ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. +more V okolí města jsou nálezy z období Skytů (6. -3. století př. n. l. ) a Sarmatiů (2. -1. století př. n. l. ). Ve městě byly nalezeny stopy raných Slovanů, doložena je Černjachovská kultura (2. -6. století) a další slovanské osídlení Doněcka z knížecí doby.

Kyjevská Rus

Na místě Charkova v 9. -11. +more století v období Kyjevské Rusi bylo starobylé město Donets a osada Donets. Po rozpadu Kyjevské Rusi v roce 1240 dobyli dnešní území Charkova Kumáni a později Tataři, kteří jej ovládali od 12. do 15. století.

Carské Rusko

Název města pravděpodobně pochází od řeky Charkov. Samotné pevnostní město Charkov bylo založeno záporožskými kozáky roku 1656. +more Mělo bránit jihozápadní hranice Ruského impéria, během 18. století však ztratilo svůj vojenský význam. V roce 1765 se však stalo hlavním městem ruské části Ukrajiny. Roku 1805 zde byla založena první univerzita na území východní Ukrajiny. Rychlý rozvoj Charkova nastal koncem 19. století. S příchodem železnice se z Charkova stalo důležité průmyslové a obchodní centrum. V počátečním období Sovětského svazu byl Charkov hlavním městem Ukrajinské SSR (1917-1934).

1917-1920

Moc v Charkově během ukrajinské první republiky byla v rukou prozatímní vlády a demokratických institucí.

1924

16. listopadu 1924 v 19:00 Charkov vysílal první národní rozhlasový program. Hlasatelé řekli: „Ahoj, ahoj, ahoj! Charkov mluví, Charkov mluví, Charkov mluví!“

Hladomor

Na počátku 30. let donutil hladomor mnoho obyvatel přemístit se z venkova do měst, také do Charkova. +more Skutečnost, že Charkov byl hlavním městem Ukrajiny, měla výrazný vliv na ukrajinizaci města. Teprve porážka ukrajinské kultury ve 30. letech, hladomor, čistky a přesun hlavního města do Kyjeva (1934) změnily postavení Charkova a ten koncem 20. - začátkem 30. let začal ztrácet hodně ze svého ukrajinského charakteru.

Obsazení Charkova německým Wehrmachtem v roce 1941

Druhá světová válka

Během druhé světové války se Charkov se svým okolím stal jedním z hlavních bojišť. Město bylo nejprve v roce 1941 dobyto německou armádou a jejími spojenci (viz První bitva o Charkov). +more 15. prosince 1941 bylo německými nacisty zastřeleno v rokli Drobickij Jar u Charkova 15 000 Židů. V květnu 1942 se Rudá armáda pokusila město osvobodit, avšak po Druhé bitvě o Charkov pokračovala německá okupace. V létě 1943 sovětská Rudá armáda po německém ústupu město osvobodila, avšak po Třetí bitvě o Charkov musela sama z města ustoupit a nakrátko se vrátil do města německý Wehrmacht. Dne 23. srpna 1943 byl Charkov definitivně osvobozen Rudou armádou (viz Operace Vojevůdce Rumjancev). Okolo 70 % města bylo při bojích zničeno a během německé okupace v letech 1942 a 1943 zemřelo hlady až 100 000 obyvatel Charkova. V důsledku druhé světové války přišel Charkov o primát největšího města Ukrajiny.

Na konci roku 1943 se v Charkově konal proces s válečnými zločinci, který se stal mezinárodně známým a navštívili jej korespondenti z mnoha zemí.

Poválečné období

Roku 1975 bylo otevřeno 18 km dlouhé charkovské metro (1978 byla zahájena druhá linka) s 13 stanicemi (plánovány 3 linky, celkem 43 stanic).

Samostatná Ukrajina

V roce 2012 byl Charkov jedním z měst, ve kterém se konalo Mistrovství Evropy ve fotbale. Charkov je i domovem zástupců více než 100 národností, je registrováno a působí zde 65 národních a kulturních sdružení. +more * Známou dominantou Charkova je náměstí Svobody (Plošča Svobody dříve známé jako náměstí Dzeržinského), které je devátým největším městským náměstím v Evropě a 28. největším náměstím na světě. * Modernizace a postupné rozšiřování podzemního systému metra s asi 38,7 kilometry trati a 30 stanicemi (2021). Nejnovější stanice metra Peremoha byla otevřena 19. srpna 2016. Všechny stanice metra mají velmi osobitou architekturu. * V roce 2007 postavila městská vietnamská menšina největší buddhistický chrám v Evropě na pozemku o rozloze 1 hektaru s památníkem Ho Či Mina. * V současné době je Charkov hlavním kulturním, vědeckým, vzdělávacím, dopravním a průmyslovým centrem Ukrajiny s četnými muzei, divadly a knihovnami, včetně katedrály Zvěstování a Usnutí Bohorodičky, budovy Deržprom na náměstí Svobody a Národní univerzity v Charkově.

Ruská agrese

Během prvního týdne ruského útoku na Ukrajinu bylo město ve dnech 25. února až 3. +more března 2022 masivně bombardováno, mimo jiné vyřazena z provozu a zdemolována jedna z historických budov univerzity. Bombardování pokračovalo i nadále v průběhu války.

Obyvatelstvo

V roce 2022 měl Charkov 1 421 125 obyvatel s nadpoloviční většinou Ukrajinců, přičemž užívání ruštiny mírně převažuje nad ukrajinštinou; rozšířen je také suržyk. Po několik desítek let byl největším ukrajinským městem; nejrychleji rostl koncem 19. +more a začátkem 20. století. V roce 1926 měl 417 000 obyvatel; Ukrajinci tehdy tvořili 38 %, Rusové 38 %, Židé 19,5 %. Roku 1939 zde již žilo 833 000 osob. Pokles způsobený válkou byl rychle dohnán: v roce 1959 žilo v Charkově 953 000 lidí (Ukrajinci 48 %, Rusové 40 %, Židé 9 %). Podíl Rusů a Židů má klesající tendenci, naopak novými menšinami jsou Arméni a Vietnamci. V roce 2001 tvořili Ukrajinci 62 %, Rusové 31 % a Židé 1,7 % obyvatel.

Kultura a pamětihodnosti

Významnou historickou památkou města je klášterní chrám z roku 1689, zbudovaný ve stylu ukrajinského baroka. Dále je zde několik převážně pravoslavných kostelů, sídlí zde však také římskokatolická Charkovsko-záporožská diecéze (založena 2002).

Nejvýraznější stavbou je zřejmě obří konstruktivistická budova Deržpromu, vystavěná ve 20. letech 20. +more století a známější spíše pod ruským názvem Gosprom, která dominuje Náměstí Svobody - zřejmě nejrozlehlejšímu náměstí v Evropě o ploše 12 ha.

Ve městě sídlí několik muzeí, Repinova galerie, +more_Lysenka'>Charkovské národní akademické divadlo opery a baletu M. V. Lysenka, činoherní divadla T. H. Ševčenka (ukrajinskojazyčné) a A. S. Puškina (ruskojazyčné), městské loutkové divadlo, dětské divadlo, divadlo hudební komedie a jiná, Charkovská oblastní filharmonie, z vysokých škol např. Charkovská státní univerzita, na níž studoval mj. zdejší rodák, rusko-americký astronom Otto von Struve. Z Charkova také pochází populární duo hudebníků 5'nizza.

Doprava

Charkov je vedle Kyjeva a Lvova hlavním dopravním uzlem země. Hlavním tranzitním směrem je severojižní silniční a železniční tah Moskva - Charkov - Krym. +more V roce 1954 bylo 9 km jihovýchodně od centra města vybudováno mezinárodní letiště. Do Kyjeva jezdí několikrát denně vlak InterCity+. Železnice odtud vedou ve směrech: Poltava, Sumy, Lgov (Rusko), Bělgorod (Rusko), Kupjansk, Svjatohirsk, Lozova a Krasnohrad. V Charkově se nachází sídlo Jižní dráhy, jedné ze 6 divizí státních drah Ukrzaliznycja.

Město má poměrně rozvinutou síť MHD: * Charkovské metro, které funguje od roku 1975, doplnilo nedostačující tramvajovou a trolejbusovou síť. Dále jsou v provozu autobusy a maršrutky. +more * Zajímavostí je místní dětská železnice a lanová dráha.

Osobnosti

Rodáci

Pavel Batickij (1910-1984), maršál Sovětského svazu * Olga Antonovna Dobiaš-Rožděstvenskaja (1874-1939) - historička, medievalistka a univerzitní profesorka * Vladimir Geršonovič Drinfeld (*1954), matematik * Natalija Polonska-Vasylenko (1884-1973), historička

Ostatní

Isaak Osipovič Dunajevskij (1900-1955), hudební skladatel a dirigent * Lev Davidovič Landau (1908-1968), fyzik

Partnerská města

Odkazy

Reference

Související články

Bitva v Kurském oblouku * Charkovčanka * Metro v Charkově * Slobodská Ukrajina

Externí odkazy

(ukrajinsky, rusky)] * [url=https://web. archive. +moreorg/web/20070502175132/http://www. mediaport. info/service/webcam. php. action=4]Webkamera: Pavlovopolskyj Rynok[/url] * [url=http://www. shops. kharkov. ua/ktinfo. php. info=galkh]Gallery „Old Kharkov“. Photos, cards, figures. [/url] * [url=http://yadi. sk/d/rA1g-9PS8ycbs]Kniha o Charkově v českém jazyce[/url].

Kategorie:Města v Charkovské oblasti Kategorie:Bývalá hlavní města Kategorie:Univerzitní města Kategorie:Město-hrdina Ukrajiny