Kumáni

Technology

12 hours ago

Author

Kumáni (turkicky quman, qun - „stepní“; maďarsky kun(ok); latinsky Cuni, Cumana; řecky Koumanoi; v hornoněmčině Valwen, Falben neboli „plaví“; arménsky Xartešk'n, rovněž jako „plaví“), v Uhrách známí také jako Kunové či Kuni, byly kočovné kmeny turkického původu příbuzní Pečeněhům. Byli západní větví Kypčaků, nebo si byli přinejmenším příbuzní. Obě skupiny jsou v ruských pramenech shodně nazývani jako „Polovci“ (starorusky, „stepní“), staročesky „Plavci“ (dnes užíváno jen vzácně, zvláště pak pro ty, kteří se usadili v Uhrách).

Kumáni jako pojem se zpravidla vztahuje k západním Kypčakům, kteří jsou známý tím, že se část z nich ve vrcholném středověku dostala do střední Evropy a někteří se trvale usadili se v Uhrách. Předtím obývali severní pobřeží Černého moře a břehy řeky Volhy. +more Oblast obývaná Kumány byla známa jako Kumánie (latinsky Cumania), stejně bylo nazýváno autonomní kumánské teritorium Kunság v Uhrách.

Mnozí autoři považují název Kumáni (Polovci, Plavci) jen za alternativní označení pro všechny Kypčaky, kterého se používalo v západních textech. Jiní autoři prostě konstatují, že vztah názvů Kumáni a Kypčaci je sporný.

+more images (4)

Historie

Kumánsko-kypčacký svaz

+more7|vlevo'>Kumánsko-kypčacká socha z 12. století v Luhansku Kočovní Kumáni náležely k západní části Kumánsko-kypčacké konfederace, velkého kmenového svazu (chanátu) s chánem v čele, který se rozprostíral na rozsáhlém území mezi Asií do Evropou a při pobřežích Černého i Kaspického moře.

Na začátku 11. +more století část Kypčaků/Kumánů pronikla do Černomoří a na severní Kavkaz, později i do střední a jižní Evropy (Bulharsko, Krym), zbytek zůstal v Černomoří. Kumánsko-kypčacké kmeny odsud ovlivňovaly dění na Kavkaze a také Chórezmské říše. Kypčacké kmeny se významně podílely na etnogenezi Kazachů, Nogajců, Baškirů a Tatarů.

Ve 13. +more století, tj. po mongolské invazi (1237), mnoho z nich hledalo útočiště v Uhrách a následně v Bulharsku. Kumáni však v Uhrách i Bulharsku sídlili i před mongolskou invazí.

Uherská Kumánie

+more5|Znak_uherské_Kunság'>Kumánie (Kunság) Tzv. bílí Kumáni uprchli před Mongoly do Uherska, kde je i s vládcem Kötenem (Kotjan, Kuten) přijal Béla IV. a usadil mezi Dunajem a Tisou v dnešním Maďarsku. Kumáni bojující ve vojsku uherského krále Ladislava Kumána, který byl po matce sám poloviční Kumán, významnou měrou přispěli k porážce českého krále Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli roku 1278.

+more8|vlevo|Kunság|Teritoria_Kumánů_(žlutá)_v_Uhersko'>Uhrách na počátku 13. století Jako jedna z rozhodujících složek ve vojsku uherského krále Kumáni v letech 1252, 1271, 1278 a 1304 během válek uherských králů s Přemyslovci vtrhli na Moravu, přičemž se dopouštěli krutostí na obyvatelstvu a tisíce lidí odvlekli do zajetí. Na obranu před vpády byla na východní hranici založena města jako Uherské Hradiště nebo Uherský Brod.

Petr Žitavský píše o krutostech Kumánů, které označuje jako pohany, při vpádu v roce 1304:

Pro svoji vizáž - tenké špičaté kníry, vyholenou lebku a hustý cop splývající z temene, která byla doplněna odíváním se do kaftanů a plstěnou čapkou na mongolský způsob, byli v českých zemích zaměňováni za Tatary. K definitivnímu pokřesťanštění pohanských Kumánů usazených v Uhersku na území Malé a Velké Kumánie došlo až v +more_století'>16. století.

Poslední mluvčí hovořící kumánským jazykem zemřel na území dnešního Maďarska roku 1770. Autonomie uherské Kumánie (Kunság) byla zrušena roku 1876.

Galerie obrázků

Soubor:0925_Kipchak_style_helmet_13th_c. JPG|Kypčacká helma ze +more_století'>13. století Soubor:Hungary 13th cent. png|Teritoria Kumánů v Uhrách na počátku 13. století Soubor:Chronicon Pictum P129 IV. László és gyilkosai. JPG|Kumáni roku 1290 zavraždili uherského krále Ladislava Kumána Soubor:Miniatures of Louis I (Chronicon Pictum). png|Uherský král Ludvík I. s Kumány po svém boku (vpravo) Soubor:Biliwar. jpg|Ilustrace k eposu Slovo o pluku Igorově Soubor:Polovtsi_statue_in_Nieborów,_Poland. JPG|Jedna ze soch Polovců v Polsku.

Important

Seznam kumánských chánů

# Torak-chán (Turug, 641 -644, † 656), stejné jméno je identifikované v Osmanském rodokmenu # Aj Kutluk (644 - . , † 685) # Čemen Dur (667 - 671, † 724) # Jasak († 768. +more) # Tur Temur (779. ) # Gazi Neli-chán (833. ) # Bilge Kül-chán (. ) # Kara-chán (887. ) # Sungur († 941. ) # Bulgaj († 995. ) # Turadž Ortuk († 1049. ) # Bulši-chán (. -1050) # Šaru († 1060. -1068. ), jeho bratr Sakur († 1052. ) byl předek osmanských sultánů # Kurkulu a Sakal (. -1061), měl dva syny: Sakal-chána a Asep-chána # Asep-chán (1070-1082), bratr Sakal-chána # Tugor-chán (. -1096) # Bonjak-chán Mangy (1096-1111) # Otrok-chán (1111-1146), byl v opozici # Ajjup-chán (. -1117) # Aepak-chán (. -1120), měl tři syny: Sotana, Begluka a Kozela # Kobjak-chán (1146-1183), byl v opozici # Sotan-chán (. -1140) # Begluk-chán (. -1160) # Kozel (. -1160), byl Sotanův a Beglukův bratr # Gazi-chán (. -1184) # Konček-chán (1183-1194) # Togli-chán (1190-1192) # Kuntuvdi-chán (1192-. ) # Daniel Kobiakovič (. -1220), syn Kobjakův # Juri Končakovič (. -1220), syn Končekův # Köten (1194-1223, † 1241), měl dvě děti: syna Bachmu a dceru Alžbětu, manželku krále Štěpána V. z Maďarska. Byla předek evropských a britských králů. # Borc-chán (1220-. ), vládl ve historickém Valašsku (Munténie a Olténie) # neznámý (1223-1236), byl v Mongolské hordě # Bachma (1236-1237), byl v opozici # identita neznámá (1236-1266), byl v Bílé hordě # identita neznámá (1266-1299), byl v Nogajské hordě # identita neznámá (1299-1361), byl v Bílé hordě # identita neznámá (1361-1381), byl v Mamajské hordě # identita neznámá (1381-1390), byl v Modré hordě # Pulad-beg (1389-1390) # Tímúr Taš (1390-. ) # Kutluk Tímúr (1394-1398), v Zlaté hordě 1394-1400 # identita neznámá (1398-1406), v Bílé hordě # Tímúr Pulad (1406-1407,† 1412), v Zlaté hordě 1407-1412 # identita neznámá (1407-1427), v Bílé hordě.

Reference

Související články

Kypčaci * Krymští Tataři * Pečeněhové * Chazaři * Dillíský sultanát * Igor Svjatoslavič * Nomádi * Kumykové * Kumandynci * Komnenovci * Turkické národy * Turkické jazyky

Externí odkazy