Uherské Hradiště

264x264px Uherské Hradiště (slováckým nářečím Hradišče) je město ve Zlínském kraji, 23 km jihozápadně od Zlína na levém břehu řeky Moravy. Žije zde obyvatel, spolu se Starým Městem a Kunovicemi tvoří městskou aglomeraci s 38 tisíci obyvateli.

Město bylo založeno 15. +more října roku 1257 českým králem Přemyslem Otakarem II. Uherské Hradiště je odedávna přirozeným středem Slovácka - regionu proslulého svébytným folklórem, cimbálovou muzikou, kvalitním vínem, bohatě zdobenými kroji a řadou zachovaných lidových tradic. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Uherskohradišťské gymnázium bylo založeno v roce 1884 jako nejstarší česká střední škola na Slovácku.

Geografie

Z hlediska morfologie město tvoří územní rovinu, kterou vyrovnávaly náplavy řeky Moravy do nadmořské výšky 178-180 m. Na západní straně se terén úměrně zvedá do výšky 205 m, na opačné straně (východně od místní části Mařatice) je údolí ohraničeno kótou 230 m n. +more m. Plocha uherskohradišťského katastru činí celkem 2 126 ha.

Obyvatelstvo

Katastrální území Uherského Hradiště

Počet obyvatel

Údaje jsou souhrnné za všechny městské čtvrtě (centrum, Jarošov, Mařatice, Míkovice, Rybárny, Sady a Vésky). V letech 1971-1990 byla součástí Uherského Hradiště navíc také dnešní města Kunovice a Staré Město, jejichž osamostatnění bylo příčinou desetitisícového propadu v počtu obyvatel začátkem 90. +more let 20. století. Takto vymezená aglomerace čítala v roce 2011 celkem 38 007 obyvatel.

Struktura populace

File:Sčítání obyvatelstva 2011, 592005 Uherské Hradiště, věková struktura. svg|Věková struktura obyvatel obce Uherské Hradiště roku 2011 File:Sčítání obyvatelstva 2011, 592005 Uherské Hradiště, rodinný stav. +moresvg|Rodinný stav obyvatel obce Uherské Hradiště roku 2011 File:Sčítání obyvatelstva 2011, 592005 Uherské Hradiště, vzdělání. svg|Vzdělání obyvatel obce Uherské Hradiště roku 2011.

Historie

Pravěk a Velkomoravská aglomerace

+more_Sady_(Uherské_Hradiště)|metropolitní_výšině,_možné_místo_pohřbu_Svatý_Metoděj'>sv. Metoděje Území města bylo osídleno už ve starší době kamenné a patří k nejstarším sídelním oblastem České republiky. Těmito místy vedla ve vertikále od severu k jihu moravská část jantarové cesty Krakov-Morava-Vídeň (nyní znovuobjevena jako lákadlo pro zvýšení turistického ruchu) a uherská cesta v horizontále od západu k východu. V 8. a 9. století byl na této křižovatce vytvořen ostrovní pevnostní systém. Tři neobydlené ostrovy řeky Moravy byly na počátku 9. století osídleny Slovany. Centrem byl tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle jeho kaple, jejíž patronem byl sv. Jiří. Velkomoravská aglomerace dnešního Starého Města, Uherského Hradiště a Sadů patřila k důležitým střediskům Velké Moravy. Archeologický průzkum na rozdíl od velkomoravské lokality Mikulčice-Valy však ztěžuje současná zástavba, stejně jako v Kyjově či Hodoníně.

Na území současného Uherského Hradiště (jeho části Sady) až po aglomerace Starého Města se rozkládalo pravděpodobně centrum oblasti, ve které byla soustředěna mocenská správa, řemeslná produkce, obchod a náboženské objekty tehdejší kultury. Pravděpodobně vzhledem k výhodám říčního terénu (umístění na ostrově) nebyly donedávna nalezeny stopy žádného specifického mohutného opevnění, které by potvrzovalo teorii, že se jednalo o centrum velkomoravské říše Veligrad. +more Změna této situace nastala až objevením zatím nejmohutnějšího velkomoravského opevnění v lokalitě Rybárny.

Svatojiřský ostrov

Cesta k brodu od jihu vedla přes ostrov sv. Jiří (na němž později založil +more'>Přemysl Otakar II. královské město Nový Veligrad). Na ostrově stávala podle dochovaných zpráv kamenná kaple sv. Jiří. Její trosky se našly pod základovým zdivem koncem 18. století zrušeného a zbořeného gotického svatojiřského kostela, který nahradil kapli někdy počátkem 15. století. Stával v úhlopříčce hlavního náměstí (dnešní Masarykovo náměstí).

Současná zástavba nedovoluje posoudit lidnatost velkomoravského osídlení. Ojedinělé nálezy však naznačují osídlení již v +more_století'>8. století. Pro dobu velkomoravskou lze vysledovat souvislý pás osídlení od brodu u Bumbalova až po svahy mařatického kopce. Kromě sídelních objektů byly nalezeny velkomoravské hroby, třmeny, bojové sekery apod. , u kaple sv. Jiří jezdecká výstroj.

O opevnění toho mnoho nevíme. Před středověkou hradební zdí se na západní a severní straně nacházejí zbytky jakéhosi hliněného valu neznámého původu, který má jiný průběh než středověké hradby. +more Pozemky okolo valu nesou název Stará Tenice (což naznačuje místo starého opevnění). Obdobně se zdá, že od konce valu za Bumbalovem pokračuje i na druhém břehu regulované Moravy jakási vyvýšená linie podél starého meandru Moravy směrem k mařatickému kopci. Ta se pod zástavbou ztrácí a za ní se ve svahu kopce objevuje možné její pokračování. Bez archeologického ověření to ale nelze potvrdit.

Pokračování bumbalovského, stejně jako Christinova valu (případně též zlechovského valu) na druhé straně řeky Moravy by znamenalo skvělou obrannou linii pro celou velkomoravskou aglomeraci, neboť by ji umožnilo uzavřít od jihu stejně jako od severu. Obdobný charakter opevnění po obou stranách toku známe i z jiných slovanských lokalit (Novgorod) a předsunuté valy např. +more ze Starých zámků u Líšně nebo i z jiných slovanských zemí (Polsko, Ukrajina).

Centrální katastrální území nese název Uherské Hradiště. Centrální evidenční část Uherské Hradiště leží na levém břehu řeky Moravy (naproti Starému Městu) a zahrnuje též ZSJ Na Rybníku z katastrálního území Mařatice. +more Část katastrálního území Uherské Hradiště přesahující východně od Starého Města na sever na pravý břeh řeky Moravy tvoří samostatnou evidenční část Rybárny.

Středověk

Městská pečeť (1322)

Založení města opatem Hartlibem a Přemyslem Otakarem II.

V polovině 13. století se východní Morava - tehdy stále na pomezí vlivu Přemyslovců a Uher jako tzv. +more Lucká provincie - ocitla pod nepřátelskými nájezdy, kterými trpělo obyvatelstvo i nedaleký klášter na Velehradě. A právě opat Hartlib z velehradského kláštera (založeného ve 13. století cisterciáky), se tehdy obrátil na panovníka s prosbou o ochranu území. Prostředníkem mu byl olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který spolu s královskými rádci zvolil k založení pevnosti ostrov na řece Moravě s kaplí sv. Jiří, na kterém tehdy bylo jen několik rybářských chatrčí. Král Přemysl Otakar II. poté 15. října 1257 dosvědčil listinou, že město je založeno na ostrově, jenž je v majetku velehradského kláštera. Dle této listiny má město ochraňovat konvent i zemskou hranici, proto se pro něj namísto původního Nové Město začal hned v roce 1258 používat název Nový Velehrad. Ze sousedního Veligradu (Starého Města) a blízkých Kunovic byla na něj také přenesena tržní práva.

Historický model města Uherské Hradiště

Názvy: Nový Velehrad, Radisch, Uherské Hradiště, Slovácké Hradiště

Již na konci 13. století začalo být od pojmenování Nový Velehrad upouštěno. +more V roce 1294 je město již nazýváno Hradištěm a tento název se ustálil na počátku 14. století, když se jméno Velehrad vžilo pro novou obec vzniklou okolo velehradského kláštera. Název „Hradiště“, někdy rozšiřovaný na „Hradiště nad Moravou“, byl ale často v historických pramenech pozměněn, a město se tak uvádí např. jako Hradisst či Hradisscze. Z českého názvu vzniklo latinské či německé Radisch. Současný název „Uherské Hradiště“ se poprvé objevil v roce 1587 a byl inspirován stejným přívlastkem v názvu Uherského Brodu (původně „Brod při hranicích uherských“). Na konci 17. a v 18. století se tento přívlastek začal objevovat častěji. V 30. -50. letech 20. století se uvažovalo o přejmenování na „Slovácké Hradiště“, protože přívlastek „uherské“ zněl pro tehdejší dobu již poněkud zastarale, navíc přejmenování bylo motivováno i jako vymezení proti rakousko-uherské době. Návrh nového názvu však byl veřejností roku 1957 při oslavě 700 let od založení města zamítnut. K přejmenování tak došlo pouze u Zlína (který nesl v letech 1949-1989 název „Gottwaldov“) a již dříve u obce Vnorovy (kde se do roku 1924 používal i název „Znorovy“, ale uzákoněn byl nakonec termín písemně starší).

Středověký půdorys

Splávek: Město má dodnes dvě náměstí, která byla při založení umístěna na dvou oddělených ostrovech. Dělil je úzký potok či strouha - několik metrů široký kanál nazývaný „Splávek“, který tekl dnešní ulicí Na Splávku přes Zelný trh, Prostřední ulicí, poté dvorem radnice a zahradou tehdy farního kostela ze 13. +more století zasvěceného Panně Marii (současný kostel Zvěstování Panny Marie pochází až z poloviny 18. století, původní byl poničen na konci třicetileté války) a za ním opouštěl město. Znázornění Splávku je dobře viditelné na starých rytinách města.

* Dvě náměstí: Po svém založení bylo město osídleno obyvateli dvou přilehlých trhových obcí - Kunovic a Starého Města. Obě tyto skupiny si postavily své náměstí:

:: Kunovjané měli náměstí zvané až do roku 1955 Hlavní náměstí, později Gottwaldovo a nyní od roku 1990 Masarykovo náměstí; stál na něm kostel sv. Jiří, jehož základy jsou dnes skryty pod dlažbou.

:: Staroměšťané měli Mariánské náměstí s mariánským morovým sloupem, za komunismu zvané náměstí Rudé armády.

:: Obě náměstí byla posléze spojena Prostřední ulicí, která byla velmi úzká, aby se dala snadno přehradit, jelikož mezi dvěma etniky vznikaly často šarvátky a boje.

roštu z kmenů zavrtaných do podloží ostrova. +more * Stará radnice: Uprostřed Prostřední ulice byla za několik let, v roce 1296, z dvou původních měšťanských domů postavena Stará radnice. Ta je dnes nejzachovalejší ukázkou středověké architektury města. Radnice vznikla spojením dvou domů, starší levý dům má gotickou dispozici, renesanční část je střed průjezdu a horní síň v patře (dnes restaurace). Mladší dům má raně barokní dispozici. Oba domy jsou propojeny barokním portálem v zadní části průjezdu. Radnice byla přestavěna na konci 15. a počátkem 16. století, další úpravy byly provedeny v 18. a 19. století. Poslední rozsáhlá rekonstrukce pochází z roku 1995. Radnice sloužila svému účelu až do devadesátých let 19. století, kdy byla postavena na Palackého náměstí nová (dnešní radnice se pak nachází na Masarykově náměstí). Věž staré radnice je dnes nakloněna o několik stupňů do ulice a říká se jí „slovácká Pisa“, což není zcela ironické, jelikož technika staveb na pískových sedimentech řeky Moravy byla ve středověku převzata z laguny italských Benátek a spočívala v zavrtání dlouhých dřevěných kmenů dubu, borovice, smrku či sosny do pískového podloží (viz obrázek). Dřevo bylo v té době hojně rozšířené a tuto technologii v Itálii realizovali často řemeslníci vyrábějící lodě. * Uherská cesta: Během středověku byla stará obchodní cesta do Uher přeložena, aby procházela městem. Za mostem přes řeku Moravu procházela Staroměstskou branou na Mariánské náměstí, poté na Hlavní náměstí, dnes Masarykovo, kde se stáčela do dnešní Havlíčkovy ulice. Pozůstatkem této cesty je fakt, že se Havlíčkova ulice napojuje na Masarykovo náměstí také pod neobvyklým úhlem 45 stupňů místo pravoúhlého, jak je ve středověku obvyklé; poté Kunovickou branou opouštěla město a pokračovala směrem k Vlárskému průsmyku. * Pevnost: Opevnění města bylo zpočátku dřevěné, později více fortifikační: asi od poloviny 14. století bylo započato se stavbou kamenných hradeb, po skončení česko-uherských válek na konci 15. století byla pevnost přebudována. Existovalo několik bran. Dochovala se „Shořelá“, dnes nazývaná Matyášova. Tvrdí se o ní, že je tak nízká, aby v ní každý musel sklonit hlavu. Také Matyáš Korvín musel sklonit před městem hlavu a darovat rytíře do znaku za udatnost při obraně pevnosti během česko-uherských válek. Uherské Hradiště bylo dobyto za svoji historii pouze jednou, a to Prusy roku 1742. * Kaple sv. Alžběty: Nejstarší stavbou ve městě je kaple sv. Alžběty, která byla odsvěcena za vlády Josefa II. a sloužila také jako hostinec či sklad. Po rozsáhlé opravě v roce 1995 je z ní lékárna. * Dům U Slunce: Jediná zachovalá renesanční stavba je Dům U Slunce z roku 1578 s renesančním podloubím vysokým 5,5 metru. Takový byl tehdejší stavební předpis, aby jím mohl projet plně naložený vůz. Sloužil jako skladiště soli. Sousední podloubí u lékárny je jen estetická úprava provedena za přestavby domu v 19. století. * Františkánský klášter: Ve městě byly dva řády - františkáni a jezuité. Františkánský klášter byl založen roku 1490 Janem Filipcem. Velkou hodnotu má jeho refektář. Dnes v budově sídlí okresní archiv.

Nádvoří jezuitské Reduty * Jezuité: Jezuitské budovy na Masarykově náměstí se skládají z dnes farního a děkanátního kostela sv. +more Františka Xaverského, jezuitské koleje a gymnázia s divadelním sálem tzv. Reduta. Postavil jej Jan Jeroným Canevallo v letech 1670-1685. Projekt vytvořil Jan Dominik Orsi. Hlavní oltářní obraz je Křest indického prince sv. Františkem Xaverským autor Jan Jiří Heinsch z roku 1689. V bočních kaplích patří k nejcennějším barokní obrazy (autorem Ignác Raab) či plastiky (sochař Ondřej Schweigl). Kostel, podobně jako benátské kostely, stojí na dřevěném roštu z borovice, v padesátých letech 20. století byla k pilířům spuštěna sonda a technologický průzkum potvrdil, že se dřevo nalézá v bezvadném stavu. Na Palackého náměstí stojí barokní kaple sv. Šebestiána postavená roku 1715 městskou posádkou jako výraz díků za odvrácení morové epidemie. * Lékárna U zlaté koruny: Barokní Lékárna U zlaté koruny sloužila svému účelu již od konce 17. století. Ve druhé čtvrtině 18. století byly dva původní měšťanské domy, stojící na tomto místě, barokně přestavěny. V roce 1884 byly spojeny pseudorenesanční fasádou se sgrafitovou výzdobou, autorem byl Josef Schaniak. V interiéru se dochovala původní nástropní freska (Joseph Ignatz Sadler), doplněná štukaturou pocházející z poloviny 18. století. * Dům U Sovy: Mariánské náměstí č. 46. Jedná se o starý barokní dům. Název U Sovy není původní a pochází až z devadesátých let 20. století. Na štítech byla často jen datace ukrytá do latinského textu. Bývalo běžné, že text, většinou biblický, skrýval rok vyhotovení památky a byl umístěn na portálu nad vchodem do objektu.

Jana Willenberga z konce 16. století

Sídelní město Uherské Hradiště

Mezi lety 1348 a 1860 bylo město sídlem Hradišťského kraje. Prvními obyvateli města po jeho založení byli osadníci z přilehlých vesnic Staré Město a Kunovice. +more Tyto obce byly v letech 1954-1960 a 1971-1990 součástí Uherského Hradiště. Dnes jsou Staré Město a Kunovice samostatnými obcemi, roku 1997 povýšenými na města.

19. století

českého gymnázia z roku 1885 (autor Josef Schaniak) Funkce pevnosti byla zrušena v roce 1782, ale až od čtyřicátých let 19. +more století expandovala městská zástavba mimo staré hradby. V roce 1842 byla vybudována tzv. Severní dráha císaře Ferdinanda z Vídně do Přerova a Olomouce. Radní města odmítli vedení trati krajským městem a trať byla přeložena do blízkosti obce Staré Město. V regionu vládl duch národního obrození. 16. května 1868 byly položeny základní kameny Národního divadla. Bylo jich celkem 20 a jedním z nich byl i pískovcový kámen z hradu Buchlova.

Koncem 19. století byla postavena řada významných budov:

* krajský soud s věznicí roku 1880 na místě staré pošty a zbrojnice (dnes Střední uměleckoprůmyslová škola) * nová radnice na Palackého náměstí * budova českého gymnázia otevřeného v roce 1884, která získala podobu zlaté kapličky se stříškou inspirovanou Národním divadlem v Praze * pravděpodobně ve zřizovací komisi stále vládl obrozenecký duch, v letech 1892 až 1897 byl vybudován firmou Nekvasil Justiční palác, nyní Střední uměleckoprůmyslová škola * v letech 1883-1886 byla vybudována tzv. Vlárská dráha z Brna na Slovensko, až nyní se dostává vytvořením spojky mezi Kunovicemi a Starým Městem železnice i do Uherského Hradiště.

Antonín Baťa starší.

Firma Baťa v Uherském Hradišti

V roce 1886 se do města z tehdejšího malého městečka Zlína přistěhoval švec Antonín Baťa starší a založil si v místní části Rybárny obuvnickou živnost, kterou vedl se svými syny Antonínem a Tomášem. Dílna prosperovala a brzy se rozšířila do několika domů, než její činnost v roce 1894 zastavil požár města a bankrot vídeňského dlužníka. +more Ještě téhož roku si Antonín, Tomáš a jejich sestra Anna, založili novou firmu pod názvem „Antonín Baťa“ ve Zlíně na náměstí, která dala vzniknout dnešnímu celosvětovému koncernu Baťa. Podnik byl v roce 1900 přejmenován na veřejnou společnost T&A. Baťa. Antonín Baťa ml. zemřel v roce 1908, jeho sestra Anna odešla z vedení firmy. Majitelem firmy, již pod názvem BAŤA, se stal jeho bratr Tomáš Baťa, který tragicky zemřel v roce 1932. Uherskohradišťskou dílnu v domě č. p. 2, po smrti svého manžela Antonína Bati v roce 1905, pak roku 1907 definitivně zrušila Baťova vdova Ludmila. V Uherském Hradišti se narodil také její syn Jan Antonín Baťa, který po smrti svých sourozenců vedení zlínského podniku v roce 1932 převzal. Tomášův syn Tomáš Baťa ml. zase ve 30. letech 20. století studoval na uherskohradišťské obchodní akademii. Dlouhou tradici má obchod s obuví v Prostřední ulici, kde měla firma Baťa prodejnu již v roce 1930. V sousedství Rybáren dnes začíná třetí úsek Baťova kanálu, vodní cesty vybudované společností v letech 1935-1938. Od 1. září 2009 má své zastoupení v Uherském Hradišti také zlínská Univerzita Tomáše Bati. Tomáš Baťa ml. navštívil Uherské Hradiště 20. ledna 2006 a znovu tehdy mj. usedl do lavice na obchodní akademii.

20. století

Palackého náměstí kolem roku 1905 +morejpg|náhled|vlevo'>Uherské Hradiště na počátku 20. století.

Zemská nemocnice

Roku 1923 byla vybudována Zemská nemocnice. Již roku 1907 městská rada rozhodla o výstavbě nemocnice, nákladem 340 000 K podle návrhu zemského architekta J. +more Karáska, ale stavbu zdržel odpor obyvatelstva dané čtvrti. Ve městě byl zřízen první špitál sv. Alžběty roku 1362 a byl financován z milodarů. V roce 1727 bylo zvýšeno počet lůžek z osmi na dvanáct a roku 1797 krajský hejtman Ignác z Bevieru zřídil další dvě postele. Na počátku 19. století se špitál začal měnit v nemocnici. První nemocnici zřídil majitel Leopold I. Berchtold v lisovně oleje na svém buchlovském panství a měla 12 lůžek. V roce 1807 otevřel velkou nemocnici o 52 lůžkách na svém zámku v Buchlovicích, měla jednoho lékaře, jednoho duchovního, dva ošetřovatele a 18 lůžek pro přestárlé. Přijímal nejen místní, ale i pocestné; omezení měli duševně nemocní a epileptici, a také pohlavně nemocní - ti byli přijati pouze při první nákaze. V letech 1875-1899 usilovala městská rada o založení zemské nemocnice.

První světová válka

Československé obce legionářské v Uherském Hradišti 1914-1918 Na zámku v Buchlovicích se 15. +more-16. září 1908 uskutečnila diplomatická schůzka, která dále vyústila v tzv. Buchlovickou dohodu. Sešli se zde k jednání rakousko-uherský ministr zahraničních věcí Aloise Lexa z Aehrenthalu a ruský ministr Alexandr Petrovič Izvolskij. Předmětem jednání bylo napětí na Balkáně. Ministr Aehrenthal potřeboval souhlas Ruska k anexi Bosny a Hercegoviny. Výsledkem bylo obsazení Bosny Rakouskem dne 6. října 1908. Hostitelem jednajících ministrů byl majitel buchlovického zámku Leopold II. Berchtold, který později nahradil Aehrenthala ve funkci ministra zahraničních věcí Rakouska-Uherska (od 17. 2. 1912 do 13. 1. 1915, kdy podal demisi). Jeho podpis byl pod ultimátem, jež bylo roku 1914 zasláno Srbsku a jehož odmítnutím poté vypukla první světová válka. V roce 1915 odstoupil z funkce. Po skončení světové války se nemohl dlouho na své panství vrátit, byla mu kladena za vinu protislovanská politika a rozpoutání světové války. Hájil se tím, že ultimátum podepsal jako ministr zahraničních věcí, ale měl úředně zakázáno trvale pobývat na území Československé republiky. Návrat k majetku mu byl umožněn až po splnění podmínek, které mu nadiktovala místní samospráva: vyplatit odškodné válečným vdovám a sirotkům, spolufinancovat železniční trati do Morkovic atd. Československým občanem se však stát nesměl, panství spravoval jeho syn Alois Berchtold. Poslední léta života strávil na zámku Peresznye u Šoproně v Maďarsku, kde také roku 1942 zemřel. Po jeho smrti zdědil panství Alois Berchtold, který se po druhé světové válce a zestátnění panství odstěhoval do Vídně. Buchlovice navštívil ještě jednou na jaře roku 1968 a byl pozitivně překvapen údržbou a stavem parku.

První republika 1918-1939

Komerční banky ve Svatováclavské ulici V roce 1925 založil inženýr Ludvík Kirschner ve Starém Městě továrnu na mýdlo, mazivo a laky. +more Po roce 1948 byla znárodněna a dostala název Barvy a laky, n. p. , dnes Colorlak, a. s. Hospodářské, kulturní i politické centrum kraje se postupně stále více přesouvalo do Zlína. Zlín navštívil starosta Chicaga Antonín Čermák, zahájen byl zde Zlínský filmový festival, pořádaly se automobilové závody, vybudoval se Baťův kanál a další činností podnikatelské rodiny Baťů odsunuly Uherské Hradiště do pozice úřednického města. Přesto se v architektuře města dařilo navazovat na umělecké trendy avantgardy, jako byl rondokubismus a funkcionalismus, které ve městě vytvářely protipól vkusu eklekticismu a neostylům vilek např. Svatováclavské ulice, vily stavitele Šupky atd. Své návrhy ve městě realizovali architekti jako Bohuslav Fuchs nebo Vladimír Zákrejs. V roce 1937 poté Adolf Liebscher realizoval největší funkcionalistickou stavbu, Infekční pavilón v prostorách nemocnice. Za zmínku stojí také dynamická funkcionalistická cukrárna na náměstí Svobody v Kunovicích, dnes městské informační centrum. Na konci 30. let bylo ze strategických důvodů rozhodnuto přemístit část výroby letadel ze západních a středních Čech do obce Kunovice a vznikla zde tak nová tradice leteckého průmyslu a nový průmyslový komplex. V roce 1936 tak vznikl v Kunovicích pobočný závod pražské letecké továrny Avia. Záborem Rakouska Hitlerem se však tento strategický plán minul účinkem.

Město po roce 1989

Povodeň 1997: Cyklista projíždí po zaplaveném Masarykově náměstí. +more V listopadu 1989 se město zapojilo do tzv. sametové revoluce, vznikla pobočka Občanského fóra a 27. listopadu 1989 od 12 do 14 hodin se obyvatelé zapojili do generální stávky pod heslem Konec vlády jedné strany. Po následujících politických změnách byla zrušena či přeměněna řada institucí - asi nejvýraznější změnou je nastěhování Střední zdravotnické školy do bývalé budovy KSČ v roce 1991. V roce 1992 město navštívil československý prezident a někdejší disident Václav Havel. Koncem 90. let došlo k přestavbě budovy pošty na Masarykově náměstí, návrat k estetické úrovni dřívějších časů byl však z ekonomického hlediska prakticky nemožný. Estetický úpadek z dob komunistického režimu byl patrný na stavbách jako „Klub pracujících“ či „Výšková budova policie“ na Velehradské třídě a pokračoval i nadále v podobě likvidace interiéru budovy spořitelny od Bohuslava Fuchse či chátráním městských lázní z dílny téhož architekta.

V létě roku 1997 zasáhla město velká povodeň, která způsobila ve městě značné škody a Uherské Hradiště po ní patřilo k jedním z nejpostiženějších měst. Následkem popovodňové obnovy se ale do oblasti také poprvé od roku 1937 (Liebschnerův pavilon) opět vrátila kvalitní architektura - bytový dům s atriem v Luční čtvrti ve Starém Městě z dílny brněnských architektů Gustava Křivinky a Aleše Buriana.

Snahu některých obyvatel místní části Jarošov o odtržení se od města podpořilo v místním referendu konaném 22. září 2012 pouze 23 % oprávněných voličů.

Samospráva

Po komunálních volbách v roce 2014 byl starostou zvolen Stanislav Blaha (ODS). Ten byl do této funkce opětovně zvolen i po komunálních volbách v roce 2018.

Školství

Úroveň školství ve spíše provinčním městě Uherském Hradišti a celém kraji poprvé zvedlo jezuitské gymnázium, které bylo otevřeno v roce 1644, bezprostředně po příchodu jezuitského řádu do města. To zde působilo až do zrušení řádu v roce 1773. +more Určeno bylo pouze chlapcům. Zároveň s ním fungovala ve městě do roku 1776 farní škola pro chlapce i dívky, která se však potýkala s vleklými problémy.

Rozhodnutím z roku 1776 vznikla ve městě chlapecká hlavní škola a dívčí triviální škola. Tyto školy se dočkaly dalšího rozšiřování ke konci 19. +more století a byly přístupné českým dětem.

Německy mluvící mládež mohla od roku 1854 pokračovat ve vzdělávání na německé nižší reálné škole, z níž v roce 1864 vzniklo německé reálné gymnázium. Od roku 1869 sídlilo v nově vystavěné budově v bývalé jezuitské zahradě.

V roce 1884 vzniklo v Uherském Hradišti gymnázium s vyučovacím jazykem českým, které se tak stalo nejstarší českou střední školou na celém Slovácku.

Z odborných škol byla v roce 1885 otevřena česká živnostenská škola pokračovací a v roce 1902 dvouletá obchodní škola, z níž se v letech 1918/1919 utvořila Obchodní akademie Uherské Hradiště, první škola svého druhu na jižní Moravě, jež převzala budovu německého gymnázia.

V současnosti v Uherském Hradišti vedle několika základních a mateřských škol a základní umělecké školy působí gymnázium a několik odborných středních škol (průmyslová, hotelová, zdravotnická, uměleckoprůmyslová, obchodní, služeb ad. ). +more Z vysokého školství sídlí v Uherském Hradišti Fakulta logistiky a krizového řízení zlínské Univerzity Tomáše Bati a ve stejném areálu na Studentském náměstí (bývalá kasárna) také soukromá Fakulta veřejnosprávních a ekonomických studií v Uherském Hradišti spadající pod Vysokou školu Jagiellonskou v polské Toruni.

Doprava

Železniční doprava

Železniční stanice Uherské Hradiště První vlak dorazil do Uherského Hradiště 27. +more března 1841 od Břeclavi. Stanice „Ungarisch Hradisch“ Severní dráhy císaře Ferdinanda, první parostrojní železnice v českých zemích, byla vybudována ve Starém Městě, které tehdy bylo součástí města (dnešní stanice „Staré Město u Uherského Hradiště“), aby železnice nemusela procházet historickým centrem. V souvislosti s budováním východní větve Českomoravské transverzální dráhy, tzv. Vlárské dráhy, byl 1. dubna 1883 zahájen provoz na lokální dráze ze Starého Města přes centrum Uherského Hradiště do Uherského Brodu, v roce 1887 v Kunovicích napojené na Kyjov a Brno. Tak se železniční stanice Uherské Hradiště ocitla na tzv. „provizorní spojce“ mezi stanicemi Kunovice a Staré Město u Uherského Hradiště.

Od reorganizace tratí v roce 2001 je Uherské Hradiště koncovou stanicí trati 340 (Brno - Uherské Hradiště) a prochází jím trať 341 (Staré Město u Uherského Hradiště - Vlárský průsmyk). Budova vlakového nádraží od architekta Karla Dvořáka, vyzdobená typickými slováckými motivy od Rozky Falešníkové z Tasova, pochází z roku 1930. +more V roce 2011 byla v hlasování sdružení Asociace Entente Florale CZ - Souznění zvolena nejkrásnějším nádražím České republiky. Předcházela tomu rekonstrukce budovy provedená v roce 2004, kterou město ocenilo titulem Stavba roku. Vedle stanice Uherské Hradiště se na dnešním území města nachází ještě železniční zastávka Vésky a bezprostředně za hranicí katastru místní části Sady leží železniční stanice Kunovice. Vlaky EuroCity do Rakouska, Polska a na Slovensko zastavují ve stanici Staré Město u Uherského Hradiště.

Autobusová doprava

Autobusové nádraží Uherské Hradiště Městská autobusová doprava v Uherském Hradišti má 8 linek a zahrnuje i Staré Město a Kunovice. +more Linky MHD zajišťují obsluhu městských sídlišť i přilehlých městských částí s návazností na autobusová a vlaková nádraží, nemocnici, školy, obchody, průmyslové podniky a městský hřbitov. V pracovní dny jsou intervaly jednotlivých linek přibližně 60 minut, ve špičce 15-30 minut. Spoje MHD jsou po území města doplňovány také regionálními linkami.

Od roku 2004 jsou pořizovány pouze nízkopodlažní nebo částečně nízkopodlažní autobusy, od roku 2014 výlučně klimatizované. V roce 2018 pořídil dopravce 2 moderní autobusy na CNG a 2 elektrobusy.

Dnes zajišťuje MHD v Uherském Hradišti, Starém Městě a Kunovicích 18 autobusů , vyjma 3 záložních jsou všechny bezbariérově přístupné. Do autobusů se nastupuje vždy předními dveřmi. +more Cena jednotlivého jízdného je 15 (resp. 7) Kč, přestupní do 45 minut. Jízdné se platí u řidiče a to jak hotovostně, tak i bezhotovostně. Pravidelní cestující využívají časových jízdenek na čipových kartách.

Provozovatelem je ČSAD BUS Uherské Hradiště a.s.

Chřibů

Silniční doprava

Dne 27. září 2004 byl po stavebních pracích probíhajících od roku 1998 otevřen kompletní obchvat města (6,851 km dlouhá přeložka silnice I/50 spojující Brno a Trenčín). +more Začíná na západě jižně pod obcí Zlechov, podchází železniční trať Přerov-Břeclav, poté mostem délky 138 m překračuje řeku Moravu, za ním jižně obchází lokalitu Kunovského lesa a vede dále ke Kunovicím, kde unikátní estakádou (svou délkou 1012 m se v době otevření stala nejdelším mostním objektem na silniční síti v České republice) překračuje železniční trať Brno - Trenčianská Teplá a původní silnici I/50 a poté se napojuje na jiný již vybudovaný pokračující úsek Kunovice-Vésky (1998-2003). Obchvat Uherského Hradiště získal cenu hejtmana a čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje 2004, estakáda pak v roce 2006 od ministra dopravy ocenění Mostní dílo roku 2004.

Kultura

Slovácké divadlo Město provozuje prostřednictvím Klubu kultury sedm kulturních domů (Klub kultury, Reduta, Slovácká búda, MKZ Mařatice, MKZ Sady, MKZ Vésky, MKZ Míkovice), což je v kontextu celé republiky nebývalý počet. +more V Uherském Hradišti je rovněž kino (kino Hvězda). Působí zde tři divadla: plně profesionální Slovácké divadlo, poloprofesionální Hoffmanovo divadlo a amatérské SKI Vésky. Možnost navštívení stálé i dočasných výstav o městě a regionu nabízí Slovácké muzeum a od roku 2013 má v Uherském Hradišti svou pobočku - Centrum slovanské archeologie - i Moravské zemské muzeum. Každoročně se zde také koná celostátně proslulá přehlídka filmů Letní filmová škola. Město hostí jednu z největších folklorních akcí České republiky - Slovácké slavnosti vína a otevřených památek. Sídlí zde regionální deníky Slovácké noviny, Dobrý den s Kurýrem atd. Ve městě působí přes 35 kulturně orientovaných spolků. Mezi nejvýznamnější patří folklorní soubory Hradišťan, Kunovjan, Cifra, CM Jaroslava Čecha, Burčáci, Hradišťánek a řada dalších.

Moderní architektura

Slováckého muzea (autor Bohuslav Fuchs) Svým působením pozměnili tvář města architekti jako: * Vladimír Zákrejs - rondokubismus. +more * Bohuslav Fuchs - stavby v pojetí funkcionalismu: Městské lázně, budova spořitelny původně salon firmy Auto Praga, Slovácké muzeum. * Adolf Liebschner - přední funkcionalistický architekt z Brna, který postavil infekční pavilon v prostorách nemocnice. Rekonstrukce tohoto izolačního pavilonu, kde se v meziválečném období léčila např. tuberkulóza, se podařilo zrekonstruovat až po vyjmutí ze seznamu kulturních památek, a to s řadou nevratných přestaveb na fasádě (např. zrušení horizontálního balkonu po celé délce budovy). Došlo k přebudování celého interiéru podle dnešních potřeb. * Josef Schaniak - uherskohradišťský architekt, autor staré budovy gymnázia, tzv. Schaniakových domů v dnešní ulici Jana Lucemburského a divadla v Luhačovicích. * Zdeněk Michal - realizace typizovaného projektu (kino Hvězda). * Gustav Křivinka a Aleš Burian - brněnští architekti, kteří vytvořili v roce 2000 povodňový bytový dům v Luční čtvrti s atriem, oceněný řadou architektonických cen. * Augustin Sedlář - funkcionalistická stavba veslařského klubu u řeky Moravy z roku 1929.

Památky

Morový sloup na Mariánském náměstí +moreJPG|náhled|Slovácká_búda,_detail_žudro'>žudra * Archeologická lokalita Výšina sv. Metoděje - národní kulturní památka, velkomoravská akropole, pozůstatky významného církevního komplexu z období Velkomoravské říše, možného místa posledního odpočinku knížete Svatopluka nebo biskupa Metoděje * Kostel svatého Františka Xaverského, jezuitská kolej, Reduta * Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sadech * Kostel Zvěstování Panny Marie * Barokní kašna na Masarykově náměstí * Stanclova Lékárna U Zlaté koruny - vzácné sgrafito, barokní freska * Matyášova brána - spíše rekonstrukce původní středověké brány, původní brána tzv. "zadní" či později "shořelá" (zbourána po požáru roku 1609) * Zbytky středověkých hradeb ve Vodní ulici - přestavěná hradební bašta na obytný dům * Stará radnice * Justiční palác - reprezentativní novorenesanční stavba postavena v letech 1891-1897 byla sídlem krajského soudu; dnes se v prostorách nachází Střední uměleckoprůmyslová škola. * Morový sloup na Mariánském náměstí * Kaple sv. Alžběty - nejstarší dochovaná stavba, raně gotické prvky * Kaple sv. Šebestiána na náměstí Palackého - postavena roku 1715 městskou posádkou; v roce 1969 byla přesunuta po kolejích z původního místa u hotelu o 32 metrů na nově vybudované základy - jednalo se o zkoušku technologie, která byla později použita při přesunu děkanského kostela v Mostě. * Synagoga - dnešní knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, obnovena roku 2002 do původní podoby v barevnosti fasády, opatřena pamětní deskou v češtině a hebrejštině, dobudována věž podle dochovaných fotografií v pseudomaurském slohu * Zbytky židovského hřbitova v Sadech z roku 1879, zničeného wehrmachtem v roce 1943 * Hotel Slunce - původní středověké podloubí, u sousední lékárny se jedná o úpravu z 19. století * Slovácká búda ve Smetanových sadech * Vinný sklep U Lisu - starý vinný sklep * Budova gymnázia od architekta Josefa Schaniaka * funkcionalistická stavba Lázně a budova spořitelny na Palackého náměstí od architekta Bohuslava Fuchse * Galerie Slováckého muzea v Otakarově ulici * hlavní budova Slováckého muzea ve Smetanových sadech.

Zaniklé stavby

Roku 1749 založil děkan P. František Schuppler u farního kostela sv. +more Jiří Loretánskou kapli. Kostel byl gotickou trojlodní stavbou s nižšími bočními loděmi a s polygonálním závěrem presbytáře a stál na nynějším Masarykově náměstí. Roku 1782 byla Santa Casa zrušena a roku 1785 spolu s kostelem zbořena. Oltářní stěna z Loretánské kaple byla přenesena do kostela sv. Františka Xaverského.

Sport

Fotbal

Městský fotbalový stadion Miroslava Valenty +morejpg|náhled'>Michal Kohút v dresu Slovácka Na Městském fotbalovém stadionu Miroslava Valenty hraje fotbalový klub 1. FC Slovácko 1. fotbalovou ligu. Klub má také ženský tým. Klub vznikl 1. července 2000 sloučením odvěkých rivalů FC SYNOT (dříve TJ Jiskra Staré Město) a FC SYNOT Slovácká Slavia Uherské Hradiště. K jeho největším úspěch patří zisk českého poháru v ročníku 2021/22. V sezónách 2020/21 a 2021/22 dosáhl klub v nejvyšší soutěži historicky nejlepšího umístění - čtvrtého místa. Díky tomu se v sezóně 2021/22 prvně v historii podíval do evropských pohárů, konkrétně do Evropské ligy. V další sezóně si účast zopakoval. Odchovancem klubu je reprezentant Miroslav Kadlec. Dres Slovácka oblékali i Richard Dostálek, Libor Došek, Petr Švancara, Jan Rajnoch, Milan Petržela, Ondřej Kúdela, Milan Ivana, David Pavelka, Lukáš Zelenka, Daniel Kolář, Michal Kolomazník, Filip Nguyen nebo Michal Kadlec. Stadion Miroslava Valenty již několikrát využila i česká reprezentace, například k zápasu Ligy národů s Ukrajinou roku 2018.

Historie

Historie kopané v Uherském Hradišti začíná roku 1905, kdy byl přivezen první kopací míč vysokoškolákem Viktorem Rumlerem z pražské Slavie. 15. +more května 1919 několik fotbalových nadšenců a hoteliér Antonín Čáp v hotelu Grand založili klub AC Slovácká Slavia. V sezóně 1995/96 postoupil městský fotbalový tým FC Slovácká Slavia poprvé ve své historii do 1. ligy a svůj druhý zápas v ní sehrál na stadionu v Uherském Hradišti 1. srpna 1995 se Spartou Praha, za kterou nastoupili např. Jan Koller, Vratislav Lokvenc či brankář Petr Kouba, který se později stal vicemistrem Evropy. Zápas skončil stavem 2:2, ačkoliv ještě nedlouho před koncem Uherské Hradiště vedlo 2:1. Zúčastnilo se ho 11 000 platících diváků (dle jiného zdroje 15 000 diváků z celého regionu), což byla nejvyšší návštěvnost v celé historii klubu od roku 1894 a překonala rekord 10 000 diváků z roku 1975, kdy se Uherské Hradiště v rámci soutěže o Český pohár utkalo se Slavií Praha. První gól za FC Slováckou Slavii umístil záložník Kasper Såby, posila z Dánska, hlavou již v 15. minutě prvního poločasu, po pravém rohovém kopu Petra Podaného.

Černou skvrnou v historii hradišťského fotbalu byla korupční aféra, jež vypukla roku 2004.

Hokej

Zimní stadion je součástí sportovního areálu města Uherské Hradiště nacházející se v bezprostřední blízkosti krytého plaveckého bazénu s koupalištěm, sportovní haly, atletického a fotbalového stadionu asi 10 minut pěší chůze z centra města.

Byl postaven v roce 1972 a nyní má kapacitu 2. 400 diváků. +more Hraje zde hokejový klub HC Uherské Hradiště Jihomoravskou a Zlínskou krajskou ligu (4. ligová úroveň v České republice).

Slavnostní otevření proběhlo 28. října 1973.

Atletika

Jedním ze sportů, který má v Uherském Hradišti velkou a bohatou tradici, je atletika. Její kořeny sahají až do roku 1919. +more Od této doby zde vyrostlo několik atletů mezinárodní úrovně jako např. Dana Zátopková.

T. J. Sokol

T. J. +more Sokol byl v Uherském Hradišti založen roku 1872. V roce 2021 měl zhruba 300 členů, kteří dodnes mohou navštěvovat různá cvičení, zaměřené jak na všeobecnou průpravu, tak i na jednotlivé sporty (volejbal, stolní tenis, basketbal…).

Počet členů k roku:

2018 - 620

2019 - 630

2020 - 485

2021 - 302

Příroda a okolí

kaple sv. +more Rocha nad Mařaticemi vévodící přírodně-kulturnímu areálu Park Rochus Okolí města je charakteristické rozmanitou krajinou a přírodními rezervacemi, řekou Moravou s rozsáhlými lužními lesy s původní flórou a faunou. Neobvyklá je technická stavba Baťova kanálu, nedaleko se nachází dvě podmanivá pohoří, Chřiby a Bílé Karpaty se zvláštním biotopem. Nejzápadnějším výběžkem Karpat, resp. jejich části - Vizovických vrchů, je návrší Černá hora (302,2 m n. m. ), známé spíše pod názvem Rochus podle kaple svatého Rocha nad Mařaticemi na východě od centra Uherského Hradiště. V blízkosti města se nalézá také románská bazilika na Velehradě a středověké lapidárium, zámek Buchlovice, hrad Buchlov, kde hrabě Bedřich Berchtold a jeho bratr Leopold shromáždili ze svých cest přírodovědnou sbírkou, egyptskou mumii atd.

Partnerská města

Partnerskými městy Uherského Hradiště jsou: * Bridgwater, Anglie, Spojené království * Krosno, Polsko * Mayen, Německo * Sárvár, Maďarsko * Skalica, Slovensko

Osobnosti

Rodáci

Jaroslav Balaštík (* 1979), hokejista * Daniel Bambas (* 1980), český filmový a divadelní herec * Vlastimil Bařinka (* 1958), starosta Moravských Budějovic, poslanec PSP ČR * Jan Antonín Baťa (1898-1965), průmyslník, dědic a pokračovatel obuvnické firmy Baťa, ekonom, mecenáš, zakladatel měst a osad, kandidát Nobelovy ceny za mír * Bedřich Beneš Buchlovan (1885-1953), spisovatel, překladatel z němčiny a polštiny, učitel a knihovník (ulice Bedřicha Beneše Buchlovana na sídlišti Východ) * Radim Bičánek (* 1975), hokejista * Robert Býček (* 1968), mistr světa v kickboxu * Josef Červenka (1968-2022), římskokatolický duchovní * Slavomil Ctibor Daněk (1885-1946), evangelický teolog, duchovní, biblista, vysokoškolský pedagog * Hana Doupovcová (* 1959), politička a senátorka * Ludvík Hovorka (* 1963), politik a poslanec * Štěpán Hulík (* 1984), filmový historik a scenárista * Zdeněk Chalabala (1899-1962), klavírista, houslista, hudební publicista, hudební pedagog a operní dirigent * Miroslav Kadlec (* 1964), fotbalista, kapitán vicemistrů Evropy z roku 1996 * Petr Karlík (* 1951), bohemista, odborník na syntax * Josef Krofta (1943-2015), divadelník * Ruda Kubíček (1891-1983), akademický malíř, pracovník muzea, ředitel uměleckoprůmyslové školy a esperantista (ulice Rudy Kubíčka na sídlišti Východ) * Vladimír Lederer (1893-1965) lékař, odbojář a vojenský zdravotník * Otakar Levý (1896-1946), český literární historik, romanista a překladatel z francouzštiny * František Nábělek, botanik * Miroslav Náplava, cestovatel, spolupracoval s osobnostmi jako Thor Heyerdahl, Erich von Däniken a Arthur C. Clarke * Petr Nečas (* 1964), politik, předseda ODS, ministr a předseda vlády * Jan Novotný (* 1944), profesor fyziky, kosmolog, překladatel * Jan Pánek (1842 - 1899), ř. +more k. kněz, ThDr. , prof. Nového zákona na olomoucké teolog. fakultě, v škol r. 1893/94 počtvrté děkanem, sídelní kanovník kapituly u sv. Václava v Olomouci, influovaný probošt u sv. Mořice v Kroměříži, konzistorní rada a čestný papežský komoří, pochován v Uh. Hradišti * Erik Pardus (1957-2011), herec * Jiří Pavlica (* 1953), hudebník, houslista a interpret moravského folkloru, primáš souboru Hradišťan * Iva Pazderková (* 1980), herečka, bavička, moderátorka a modelka * Antonín Pecen (Tony Peckham), příslušník 2. odboje, plukovník RAF, palubní střelec 311. československá bombardovací peruť RAF * Jaroslav Popelka (* 1956), politický aktivista, mediálně známý představitel tzv. Holešovské výzvy * Adolf Promber (1843-1899), českoněmecký advokát a politik, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu * Alois Pražák (1820-1901), baron, JUDr. , svobodný pán, významný moravský šlechtic, politik a poslanec, rakouský ministr, právník, zasloužil se o zrušení roboty na Moravě * Jindřich Prucha (1886-1914), významný český malíř, impresionista * Břetislav Rychlík (* 1958), scenárista, režisér, herec * Josef Schaniak (1845-1905), architekt, mistr barevné fasády a sgrafita * Eduard Schmidt (1935-2021), fyzik, pedagog, v letech 1992-1998 rektor Masarykovy univerzity * Jaroslav Václav Staněk (1922-1978), malíř a v letech 1950-1975 první primáš původního souboru Hradišťan (ulice Jaroslava Staňka na sídlišti Východ) * Věra Suková (1931-1982), tenistka * Stanislav Šácha, radiotelegrafista 311. československá bombardovací peruť RAF * Štěpán Urban (* 1997), zpěvák, druhé místo v pěvecké soutěži Česko-Slovenská SuperStar 2015 * Vladislav Vaculka (1914-1977), malíř, grafik, keramik a sochař (ulice Vladislava Vaculky na sídlišti Východ) * Ida Vaculková (1920-2003), malířka, sochařka a výtvarnice, manželka malíře Vladislava Vaculky * Miki Volek (1943-1996), český rockový zpěvák, muzikant a skladatel * Zbyněk Vybíral (* 1961), profesor psychologie * Antonín Zelnitius (1876-1957), staroměstský učitel, kronikář a varhaník, moravský archeolog a světoběžník, významně zasloužil se o archeologický výzkum a záchranu velkomoravských památek ve Starém Městě.

Osobnosti spojené s městem

Antonín Baťa starší (1844-1905), obuvník a podnikatel, od roku 1886 žil a podnikal v Uherském Hradišti, kde měl svoji firmu. * Tomáš Baťa (1876-1932), obuvník, vyrůstal ve čtvrti Uherské Hradiště - Rybárny žil zde střídavě v letech 1886 až 1894, tedy od svých 10 do 18 let * +more'>Tomáš Baťa ml. (1914-2008), obuvník, studoval na obchodní akademii * Milan Blahynka (* 1933), literární kritik a historik, v letech 1939-1944 žil v Uherském Hradišti * Otakar Borůvka (1899-1995), matematik, studoval na gymnáziu * Bruno ze Schauenburku (asi 1205 - 1281), olomoucký biskup a diplomat Přemysla Otakara II. , podílel se na založení Uherského Hradiště * Bohuslav Fuchs (1895-1972), architekt mezinárodního respektu a věhlasu navrhl v Uherském Hradišti několik staveb * Felix Kadlinský (1613-1675), jezuitský mnich, spisovatel a překladatel * Matyáš Korvín (1443-1490), panovník, feudál, do městského znaku věnoval postavu rytíře * František Kožík (1909-1997), významný spisovatel a esperantista, část svého života strávil v Uherském Hradišti * František Kretz, čestný občan Uherského Hradiště, vybudoval Národopisné muzeum, věnoval mu všechny své sbírky, které nakoupil z vlastních prostředků v okolních vesnicích * Conradin Kreutzer (1780-1849), německý hudební skladatel, ve městě často pobýval a dokončil zde svou operu Nocleh v Granadě * Přemysl Otakar II. (asi 1233 - 1278), český král, největší rytíř své doby, velký kandidát na císaře Říše římské, založil Uherské Hradiště * Svatopluk I. , velkomoravský panovník, sídlo Veligrad někdy ztotožňováno s městem * sv. Konstantin, filozof, tvůrce písma hlaholice * sv. Metoděj, připisuje se mu autorství cyrilice, působiště na Špitálkách Sadech * Antonín Šuránek (1902-1982), spirituál olomouckého kněžského semináře, Služebník Boží, v mládí studoval a ve stáří pobýval v Uherském Hradišti * Tas z Boskovic (1446-1482), diplomat, olomoucký biskup * Jana Werichová (1935-1981), začínala ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti v sezóně 1957-1958.

Čestná občanství v novodobé historii

Od počátku devadesátých let dvacátého století byla v Uherském Hradišti udělena tři čestná občanství: * Dana Zátopková: občanství uděleno v roce 1992, olympijská vítězka v hodu oštěpem z roku 1952 * Rudolf Firkušný: občanství uděleno v roce 1993, významný český klavírista * doc. PhDr. +more Augustin Čáp: občanství uděleno v roce 2006, významný pedagog tělesné výchovy, účastník protifašistického odboje.

Odkazy

Reference

Související články

Slovácké muzeum * Slovácké divadlo * Letní filmová škola * Slovácké slavnosti vína a otevřených památek * Seznam kulturních památek v Uherském Hradišti * Seznam starostů města Uherské Hradiště * Římskokatolická farnost Uherské Hradiště

Externí odkazy

Kategorie:Okresní města v Česku Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Obce v okrese Uherské Hradiště Kategorie:Mikroregion Dolní Poolšaví, svazek obcí Kategorie:Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Bývalá krajská města v Česku Kategorie:Slovácká vinařská podoblast Kategorie:Města v okrese Uherské Hradiště Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu Kategorie:Sídla ve Vizovické vrchovině Kategorie:Sídla na řece Moravě