Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika. Tímto jazykem hovoří přibližně 170 až 185 milionů lidí na celém světě, z toho používá němčinu 80 milionů mluvčích jako svůj druhý jazyk. V Evropě je němčina z hlediska počtu rodilých mluvčích s asi 90 až 100 miliony lidmi druhým nejrozšířenějším jazykem po ruštině. V zemích Evropské unie (EU) je němčina nejpoužívanějším mateřským jazykem. Patří také mezi 10 nejpoužívanějších jazyků na celém světě.

Písemný projev v němčině je latinkou se spřežkovým pravopisem. Jednou ze zvláštností je, že podstatná jména se zásadně píší velkými počátečními písmeny. +more Spisovná němčina nemá jednotnou kodifikaci, nýbrž je v každé německy mluvící zemi poněkud odlišná. Poslední větší reforma německého pravopisu proběhla v roce 1996 a přepracována byla v letech 2004 a 2006.

Rozšíření

'>318x318px

Němčina je úředním jazykem v těchto zemích: * Německo (až 80 milionů mluvčích, ne všichni jsou rodilými mluvčími) * Rakousko (7,9 milionu, všichni nejsou rodilými mluvčími) * Lichtenštejnsko (31 tisíc) * Švýcarsko (4,3 milionu, všichni nejsou rodilými mluvčími) - dalšími jazyky země jsou francouzština, italština a rétorománština * Lucembursko (270 tisíc) - spolu s lucemburštinou a francouzštinou * Belgie (110 tisíc) - Německojazyčné společenství v provincii Lutych spolu s nizozemštinou a francouzštinou * Itálie (260 tisíc) - převážně v Jižním Tyrolsku (autonomní provincie Bolzano)

Německy dále hovoří jako svým prvním nebo druhým jazykem menšiny v následujících zemích (údaje o počtech mluvčích mohou být zastaralé): * Francie (1,5 milionu) - Alsasko a Lotrinsko * Dánsko (25 tisíc) - Šlesvicko (region Syddanmark) * Rumunsko (380 tisíc) - Banát a Sedmihradsko, v současnosti pravděpodobně podstatně méně * Maďarsko (200 tisíc) * Polsko (500 tisíc) - v současnosti pravděpodobně podstatně méně * SNS (1,9 milionu) - Povolží (jižní Rusko), Kazachstán, v současnosti pravděpodobně podstatně méně * USA (1,5 milionu) - zejména Pensylvánie, Severní a Jižní Dakota, také Texas * Kanada (560 tisíc) * Brazílie (1,5 milionu) * Argentina (400 tisíc) * Chile * Austrálie (135 tisíc) * Paraguay (38 tisíc) * Namibie (25 tisíc) - do r. 1989 regionální úřední jazyk * JAR (60 tisíc) * Izrael (několik desítek tisíc mluvčích) * Česko (několik desítek tisíc mluvčích) - viz Německá menšina v Česku * Slovensko (pravděpodobně několik tisíc mluvčích) * Papua Nová Guinea - (unserdeutsch) kreolský jazyk na základě němčiny

V mnoha zemích světa včetně České republiky žijí vystěhovalci nebo dočasně žijící lidé (tzv. expatriots, expats), jejichž mateřštinou je němčina.

Počty mluvčích německých menšin je nutné brát s rezervou, neboť tato čísla se mohou mezi jednotlivými průzkumy značně lišit. V posledních desetiletích měly na počty mluvčích němčiny v zemích Východní Evropy - především v Polsku a Rumunsku - a někdejšího Sovětského svazu vliv výzvy ze strany německých úředních míst, jak před rokem 1990 tak po něm, na adresu tam žijících etnických Němců, aby se vrátili do „původní vlasti“. +more Tak došlo ke značnému odlivu etnických Němců v reprodukčně perspektivním věku. Není ovšem možné očekávat úplný zánik výskytu němčiny jako rodného jazyka v těchto zemích.

Verbreitungsgebiet der deutschen Sprache 2010. png|Mapa rozšíření němčiny v zemích Evropské unie Languages of Central Europe 1910 v češtině. +morepng|Území, kde byla roku 1910 převažujícím jazykem němčina.

Historie

+more_Jihočeské_a_jihomoravské_nářečí_byly_spřízněny_s_hornoněmeckým_nářečím_sousedních_zemí_(Rakousko,_Bavorsko). _Severočeské_a_severomoravské_dialekty_pak_se_středovýchodním_nářečím,_vyskytujícím_se_v_Sasko|Sasku_a_Slezsko|Slezsku. '>318x318px.

Spisovná němčina, která je standardizovanou podobou hornoněmčiny (Hochdeutsch, hornoněmecké nářeční skupiny), se od ostatních germánských jazyků liší změnami v důsledku druhého posouvání hlásek, které bylo uzavřeno ke konci 8. +more století.

V historii vývoje spisovného německého jazyka rozlišujeme tato období: * prehistorické/germánské (5. +more-8. století) * stará horní němčina (Althochdeutsch) (8. století-1050) * střední horní němčina (Mittelhochdeutsch) (1050-1350) * raná nová horní němčina (Frühneuhochdeutsch) (1350-1650) * nová horní němčina (Neuhochdeutsch) (1650-současnost).

Nářečí

Základní členění nářečí v němčině je podle stupně druhého posouvání hlásek v jihoseverním směru: * horská němčina (včetně rakouské a švýcarské němčiny) - úplné * střední němčina - částečné * dolní němčina (Platt) - žádné posouvání hlásek

Mezi jednotlivými nářečími a dialekty existují značné rozdíly. Již dialekt v Kolíně nad Rýnem je pro mnohého Němce z jiné oblasti jen těžko srozumitelný. +more Značné potíže pak vznikají, jedná-li se o severoněmecké tzv. Plattdütsch z Fríska nebo o dialekty z Bavorska, Bádenska či Rakouska. Zcela nesrozumitelné je pak tzv. Schwyzerdüütsch, mluvené ve Švýcarsku: švýcarské filmy nebo televizní rozhovory, vysílané v německé televizi, mají většinou podtitulky, filmové produkce jsou někdy již v originále vyrobeny s týmiž herci ve dvou jazykových verzích - pro Švýcarsko a pro export nebo jsou na vývoz dabovány do spisovné němčiny.

Mapa rozmístění německých nářečí

Abeceda a výslovnost

Němčina se píše latinkou. S výjimkou přehlasovaných Ä, Ö, Ü a slov cizojazyčného původu nevyužívá diakritická znaménka. +more Používání specificky německého písmene, ostrého S (scharfes S, ß - pouze malé písmeno, při psaní verzálkami přepisováno jako SS) bylo reformou pravopisu (Neue deutsche Rechtschreibung) v 90. letech 20. století omezeno na případy dlouhé výslovnosti předchozí samohlásky. Příkladem je změna u slovesa müssen, kde se v první osobě jednotného čísla již nepíše ich muß, nýbrž ich muss. Dále např. u slova daß (že) je nový správný pravopis dass. Ve Švýcarsku je písmeno ß již celá desetiletí nezvyklé a důsledně se nahrazuje pomocí ss (Strasse).

Německá abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

Odchylky ve výslovnosti proti češtině:

* a - výslovnost jako dlouhé á před jednou souhláskou (Baden-Baden, ich kam), jako krátké a před dvěma souhláskami (Kamm, Sammlung); * aa - výslovnost jako dlouhé á, příjmení Haas, ve staré horní němčině Aa ve významu voda, řeka, viz jezero Aa v Alpách, říčka Aa blízko Bielefeldu; * ä - jako e, e: (otevřené; älter, spät, Häme); * c - jako k, staroněmecká jména jako Carl a Caroline, slova cizojazyčného původu jako Colt, Harnoncourt (příjmení rakouského dirigenta); * ch - mnohdy jako k, např. v místních názvech Cham, Chemnitz, jindy jako české ch (Chemie) nebo také š (rovněž Chemie, dále ve jménech francouzského původu jako Chantal); * ck - jako k (packen, Stück); * chs - jako ks nebo chs, když je -s- částí koncovky (du machst); * e - výslovnost dlouze, uzavřeně, téměř jako í (Gewehr); krátce a oslabeně v nepřízvučné slabice, před l, n, r mizí mnohdy téměř zcela (sloveso verstehen - zde mizí jak první tak třetí e), ale ne vždy (lesen), nemizí také v koncovkách -eln (handeln), -ern (Stern, místní název Kaldern) a po r (plurál Tore), po l (plurál Fußbälle) a po dalších souhláskách jako m (Bäume, sloveso kommen); * ee - výslovnost zásadně dlouze, zhruba eé či jako české é (Meer, Kleeblatt, See); * ei, ai, ey, ay - výslovnost je aj (ein, klein, drei, Mai, staroněmecky psaná příjmení jako Freytag nebo místní názvy jako Bayern, Bayreuth); * eu, äu - oj (euch, Euter, neu, räuspern); * g - na začátku slova g, ve slovech francouzského púvodu s koncovkou ge se vyslovuje jako české ž (Blamage (vyslovuje se i e na konci slova), Garage, Regisseur), někdy skoro jako ch - na konci slova (Flugzeug) * gn - vyskytuje se ve slovech francouzského původu, pak jako n - například Kompagnie (švýcarský pravopis je ale Kompanie); * h - po samohlásce a mezi samohláskami se mnohdy nevyslovuje, zde prodlužuje předchozí samohlásku (Ruhe, gehen), pokud to není jediná souhláska ve slově (aha, Uhu), na začátku slova či sousloví a ve slovech jinojazyčného původu se h vyslovuje (Hand, heute, Krankheit, Kohärenz); * ie: ** jako í: - (viel, wie, sieben, Marie, Leonie, verspielt); ** jako i̯ə - (Familie, Linie, Italien, také Marienbad [(Mariánské Lázně]); * ng - podobné českému mango, banka (Jüngling, lange, singen, Stange); * o - když před jednou souhláskou, tak dlouze, spíše jako české ó (holen, roden), před dvěma souhláskami krátce jako české o (Donner, kommen, Kompagnie); * oe - některé místní názvy jako město Soest, výslovnost je zóst; * oo - některá slova jako doof (hloupý, omezený), výslovnost je doóf nebo dóf; * ou - ve slovech cizojazyčného původu se vyslovuje jako ú (příjmení rakouského dirigenta Harnoncourt, kde se také čte začáteční h); * ö - mezi o a e (gönnen, können, Abkömmling); * ph - jako f ve slovech cizojazyčného původu, pokud se tak nadále píší (Philosophie, Photographie, Litographie), častější je ale Fotografie; * r - téměř splývá s e (aber, Kater); * s - z - na začátku slova s výjimkou anglických výrazů a uprostřed slova mezi dvěma samohláskami (Seite, Kausa, Dasein), avšak ve slovech cizojazyčného původu mnohdy jako s - např. +more Kaste, Kosmos; * ss - s - užívá se při krátké výslovnosti předchozí samohlásky (müssen, Schluss) a tehdy, když se neužije ß (Strasse - všeobecně ve Švýcarsku nebo když chybí písmeno ß na klávesnici či při psaní velkými písmeny); * ß - s - užívá se zpravidla při dlouhé výslovnosti předchozí samohlásky (Straße, Fuß); * sch - š (schön, Ramsch, Schluss); * sp - šp - na začátku slov nebo kořenů (spät, Spieler, Verspätung), na severu Německa je výslovnost mnohdy sp; * st - št - na začátku slov nebo kořenů (stehen, Raststätte [Rastštaette], Verständnis), na severu Německa je výslovnost mnohdy st; * th - t - jako t s přídechem (Thema) nebo jednoduché t na konci místního názvu (Bayreuth); * tion - cijon (Funktion, Nation); * tsch - jako č v češtině (Tschechien); * tz - jako české c, např. sitzen, Katze, Tatze, Chemnitz); * z - c (siezen, zehn); * ü - mezi u a i (müssen); * v: ** v původně německých slovech - jako f (vielleicht, Vater); ** v cizojazyčných slovech - jako v (Vase, Vehikel, Viadukt, Villa); * w - v (warten, Wolfgang).

* Souhlásky k, t, někdy i p se na začátku slova a před samohláskou vyslovují s přídechem, i když o něco slabším než v angličtině (Karl, kommen, Pauke, Post, Tante. Tobias). +more * Kmenová samohláska je dlouhá před jedinou souhláskou (lesen) nebo žádnou (wo).

Gramatika a pravopis

319x319px

* Rozlišuje se určitý (der, die, das) a neurčitý (ein, eine) člen. * Rozlišují se čtyři pády u jmen: nominativ, genitiv, dativ a akuzativ. +more Jsou vyjádřeny většinou jen tvarem členu, k některým ale patří koncovky podstatného jména. * Systém slovesných časů je bohatší než v češtině. Původní systém významu 6 slovesných časů (předminulý [plusquamperfektum], minulý préteritum a [perfektum], přítomný [prézens] a budoucí I a II [futurum]) rozlišoval tu skutečnost, zda se jedná v přítomnosti, minulosti nebo budoucnosti o ukončený či probíhající děj. Dnes se však tento systém využívá velmi omezeně a v běžné konverzaci se používá již jen přítomný čas (vyjadřuje též budoucnost) a minulé časy perfektum a préteritum. Podmíněný děj se vyjadřuje konjunktivem a kondicionálem. Velmi časté je používání trpného rodu. * Slovosled je díky flexibilnosti jazyka mnohem volnější než v angličtině, ale i tak existují jistá pravidla. Může mít více variant v závislosti na použitých spojkách či příslovečných určeních. Typickým rysem němčiny je odsouvání ostatních slovesných tvarů (a také hlavního slovesa ve vedlejší větě) na konec, může se tam sejít i několik sloves najednou: ** Wenn ich das früher gewusst hätte, hätte ich es nicht mehr tun müssen. ** Doslova: Když já to dříve věděl by měl, měl by já to ne více činit muset. * Všechna podstatná jména se píší s velkým počátečním písmenem.

Slovní zásoba

Starší slovní zásoba byla ovlivněna hlavně latinou a románskými jazyky. V moderní době je patrný silný vliv angličtiny. +more Výpůjček je vcelku značné množství, němčina však k většině přejatých slov má i samotný německý protějšek, většinou složeninu.

Příklad: * magnetofon: r Rekorder, ale i s Tonbandgerät ("zvukopáskopřístroj") * byznys, podnikání: s Business, ale i s Geschäft

Zvláštností je, že některá slova budí dojem neněmeckého, anglického původu, přestože v angličtině neexistují, např. s Handy - mobilní telefon. +more Ač čistě německá zkrácenina z s Handfernsprecher ("telefon do ruky"), vyslovuje se často anglicky händy.

Výpůjčky ovšem fungují i opačným směrem. Německá slova se objevují v mnoha dalších jazycích. +more Například slovo r Bauplan (stavební plán, skica) se v angličtině používá pro technické označení morfologie organismů. Arbeito, které v japonštině znamená vedlejší pracovní poměr, pochází z německého slova Arbeit, f. (práce) atd.

Příklady

Číslovky

Vzorový text

Otčenáš (modlitba Páně): : Vater unser im Himmel, : geheiligt werde dein Name. : Dein Reich komme. +more : Dein Wille geschehe, : wie im Himmel so auf Erden. : Unser tägliches Brot : gib uns heute. : Und vergib uns unsere Schuld, : wie auch wir vergeben : unsern Schuldigern. : Und führe uns nicht in Versuchung, : sondern erlöse uns von dem Bösen. : Amen.

Všeobecná deklarace lidských práv

Odkazy

Reference

Související články

Bastian Sick * Německá gramatika * Seznam jazyků * Seznam písem * Rakouská němčina * Švýcarská němčina * Bavorština * Dolnoněmčina * Pensylvánská němčina * Plautdietsch * Lucemburština * Slezská němčina * Unserdeutsch * Lachoudisch * Německá toponyma

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20030602060645/http://www.ids-mannheim.de/grammis/reform/inhalt.html]Nová pravidla pravopisu[/url]

Kategorie:Jazyky Německa Kategorie:Jazyky Rakouska Kategorie:Jazyky Švýcarska Kategorie:Jazyky Alsaska Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie Kategorie:Živé jazyky Kategorie:Jazyky Afriky Kategorie:Jazyky Belgie Kategorie:Jazyky Polska Kategorie:Jazyky Lichtenštejnska