Cesko.wiki Germánské jazyky
Author
Albert FloresGermánské jazyky jsou podskupinou indoevropských jazyků, které se spoken v severní Evropě a v německy mluvících zemích. Tato jazyková skupina zahrnuje více než 470 milionů mluvčích. Germánské jazyky mají dlouhou historii a rozdělují se do tří hlavních větví: východogermánské, severogermánské a západogermánské. Nejznámějším germánským jazykem je němčina, která je mluvena v Německu, Rakousku, Švýcarsku a dalších zemích. Dalšími významnými germánskými jazyky jsou angličtina, dánština, švédština a norština. Tyto jazyky mají mnoho společných rysů, ale také se mezi sebou liší ve výslovnosti, gramatice a slovní zásobě. Germánské jazyky mají velký vliv na celosvětovou komunikaci a jsou důležité pro mezinárodní vztahy, obchod a kulturu.
Dnešní rozšíření v Evropě: Severogermánské jazyky
Západogermánské jazyky
Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků. Mluví jimi přes 450 miliónů osob a jsou i zeměpisně jedny z nejrozšířenějších.
Historie
Lingvisté se domnívají, že se větev germánských jazyků začala osamostatňovat již kolem roku 2000 př. n. +more l. Nejsou však žádné důkazy o tom, zdali někdy existoval germánský prajazyk, z něhož se postupem času odčlenily jednotlivé germánské jazyky, jak to známe u románských jazyků, jejichž původní jazyk latina je nám dobře známá, což též platí o způsobu a historických okolnostech vývoje jednotlivých románských jazyků. Někteří vědci dokonce popírají existenci germánského prajazyka. Vycházejí spíš z toho, že se některé jazyky sblížily a navzájem se ovlivňovaly.
Nejstarším souvislým germánským textem a zároveň jediným dokladem východogermánského jazyka jsou fragmenty gótského překladu Bible, pořízené biskupem Wulfilou ve 4. +more století.
Nejdůležitější kritéria vzniku
# ustálení přízvuku na první slabice; # první posouvání hlásek: #* p, t, k > f, þ, χ #* b, d, g > p, t, k #* bh, dh, gh > b, d, g; # Přestavba gramatiky: #* redukce původních osmi pádů na čtyři; #* vznik „slabých“ adjektivních tvarů zakončujících na -n (např. něm. +more: dem schöne'n' Mädchen '[tomu] hezkému děvčeti'); #* zánik většiny slovesných časů, mimo přítomný čas a minulý čas; #* vznik slabých sloves s dentální příponou, např. : #** angl. ask-ed, #** něm. frag-t-e, #** švéd. : fråga-d-e.
Rozdělení
západogermánské jazyky ** hornoněmecké jazyky *** němčina *** středoněmčina **** západní středoněmčina ***** falčtina ***** lucemburština ***** pensylvánská němčina **** východní středoněmčina *** hornoněmčina **** alemánština **** bavorština **** severohornoněmčina **** jidiš *** vilamovština ** dolnoněmecko-dolnofrancké jazyky *** dolnofrancké jazyky **** nizozemština **** afrikánština *** dolnoněmčina ** anglofríské jazyky *** anglické jazyky **** angličtina **** skotština **** yolština *** fríština * severogermánské jazyky (skandinávské jazyky) ** východní severogermánské jazyky *** švédština *** dánština *** elvdalština *** gotlandština *** starogotlandština ** západní severogermánské jazyky *** norština *** russenorsk *** faerština *** islandština *** nornština - mrtvý jazyk * východogermánské jazyky ** burgundština ** gótština ** krymská gótština ** vandalština
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Literatura
Bethge, Richard: Konjugation des Urgermanischen, in Ferdinand Dieter, Laut- und Formenlehre der altgermanischen Dialekte, Leipzig 1900, 361. * Cercignani, Fausto: Indo-European ē in Germanic, in Zeitschrift für vergleichende Sprachforschung, 86/1, 1972, 104-110. +more * Harbert, Wayne: The Germanic Languages, Cambridge 2007, . * Haugen, Einar: Die skandinavischen Sprachen. Hamburg 1984, . * Hutterer, Claus-Jürgen: Die germanischen Sprachen. VMA-Verlag, Wiesbaden 4. vyd. 2002, . * Robinson, Orrin W. : Old English and Its Closest Relatives. A Survey of the Earliest Germanic Languages, Stanford (Calif) 1992, . * Schmidt, Wilhelm: Geschichte der deutschen Sprache. Stuttgart/ Leipzig 6. vyd. 1993, . * Schumacher, Stefan: 'Langvokalische Perfekta' in indogermanischen Einzelsprachen und ihr grundsprachlicher Hintergrund, in Gerhard Meiser und Olav Hackstein, Sprachkontakt und Sprachwandel, Wiesbaden 2005, 603f. * Wessén, Elias: Die nordischen Sprachen. Berlin 1968.