Cesko.wiki Morové epidemie v českých zemích
Author
Albert FloresČeské země se v historii stávaly obětí moru opakovaně. Pravý mor se začal v Evropě a posléze i v Českých zemích objevovat ve 14. století. První epidemie zasáhla české území v roce 1349, poslední pandemie zasáhla české země v letech 1713-1715, od roku 1749 se už mor na českém území neobjevil. Vystřídaly jej epidemie cholery, tyfu a stálá hrozba tuberkulózy.
Epidemie
14. století
1349, 1350 Nejdříve jižní Moravu, o rok později Čechy zasáhla jen malou měrou Černá smrt, epidemie, s kterou se mor po několika staletích opět vrátil do Evropy. Její důsledky byly nejničivější v evropské historii, ztráty se odhadují na 1/3-1/2 obyvatelstva. +more * 1357-1363 Druhá vlna evropské epidemie zasáhla české země citelněji. Postupně zasahovala jednotlivé kraje, některé i opakovaně. Je doloženo, že z 39 správců far v Kladsku jich zemřelo nejméně 17. * 1369-1371 menší epidemie * 1380-1382 jedna z největších epidemií, desítky tisíc obětí * 1390 menší epidemie.
15. století
1403-1406 menší epidemie * 1414-1415 menší epidemie, vliv na radikalizaci husitů * 1421 zejména v Kutné Hoře, zemřeli čeští páni Petr Zmrzlík ze Svojšína a Oldřich Vavák z Hradce * 1424 nespolehlivá kronikářská zpráva o moru v Podolsku, teoreticky by mohl být příčinou smrti Jana Žižky z Trocnova * 1425 menší epidemie * 1433-1434 zprávy o moru, nejspíše však hladomor * 1439 * 1445 * 1451 obětí v Mělníku i císařovna a královna vdova Barbora Celjská * 1463-1464 * 1473 * 1482-1483 * 1495 snad hladomor, protože pramen zmiňuje drahotu
16. století
1507 dle Starých letopisů silnější než předchozí a umíraly hlavně děti a mladí * 1520-1521 jeden z nejhorších morů u nás, zemřel mj. Viktorin Kornel ze Všehrd * 1560 * 1568 * 1582 květen až říjen v Praze (v létě jen na Malé Straně 20 mrtvých denně), částečně rozšířen i po Čechách. +more Na Slánsku v ten čas vymřela celá řada lidí. Moru podlehla např. celá pětičlenná rodina rytíře Petra Voka Žďárského ze Žďáru a na Velkém Kvíci. * 1597-1599 řádil v Čechách tzv. „hlavní mor“ * 1598 dle slánského měšťana Václava Kněžoveského: „A tak téhož létha byl mor po království Českém po miestech a místech. Nejprve se začal v Žatci, potom v Plzni, potom v Lounech, v Praze a jinde po vesnicích, až na posledy i zde (tj. ve Slaném) se začal hned brzo po jarmarce. “ * 1599 před morem v Praze utíká do Plzně císař a král Rudolf II. se svým dvorem. V Plzni setrval až do počátku června 1600.
17. století
1622-1623 morové ráně podlehli například první manželka a dva synové Jana Amose Komenského * 1632 mor se rozšířil z italské Lombardie * 1655 * 1665 * 1679-1680, resp. 1681 Mor se v roce 1679 rozšířil z Vídně na Moravu a do jižních Čech. +more V roce 1680 řádil zvláště v Praze, kde dle úředních záznamů zemřelo dvanáct tisíc lidí, téměř třetina obyvatel. Silně byly postiženy i střední Čechy, nejvíce u hlavních silnic, kde byla místy úmrtnost i přes 50 %. Naopak horským oblastem se mor vyhnul. Epidemie měla asi 100 tisíc obětí, mezi nimi např. i pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna († 1694), předposlední velká epidemie, vedla k reorganizaci péče o hygienu a čistotu ulic.
18. století
1713-1715, resp. už od 1711, poslední velká epidemie. +more Epidemie přišla roku 1713 z Uher do Rakous a Čech, roku 1714 zasáhla Moravu a doznívala ještě roku 1715. Silně byla postižena Praha, kde dle úředních záznamů zemřela víc než čtvrtina obyvatel, třináct tisíc osob. V Čechách zemřelo 200 tisíc lidí. Poté začala ve velkých městech vznikat primitivní kanalizace a výskyt morových epidemií v západní a střední Evropě byl zcela potlačen. *1770-1772, zvýšený výskyt morových onemocnění během velkého hladomoru v českých zemích v rámci neúrody a dozvuků hospodářského vyčerpání země po sedmileté válce.
Společenské a kulturní důsledky
+more1|Nespočet_náměstí_bylo_zkrášleno_morovými_a_mariánskými_sloupy,_jako_výrazy_proseb_a_díků_za_ochranu_před_zkázami_epidemií. _Zde_Morový_sloup_(Kutná_Hora)|morový_sloup_v_Kutná_Hora'>Kutné Hoře Ve středověku byly morové rány často chápány jako boží trest. To stimulovalo rozvoj různých hnutí, od kajícných flagelantů po husity kritizující panující mravy a nepravosti. Řádění morových epidemií zdůrazňovalo téma smrti, které se objevuje ve výtvarném umění. Jako ochránce proti moru byl uctíván svatý Šebestián, v 15. století po záchraně Kostnice v době koncilu se šíří kult svatého Rocha.
V období baroka byly jako poděkování za odvrácení moru stavěny morové sloupy, ale téma morových ochránců má například i štuková výzdoba domu U Zlaté studně v Praze. V baroku se také plejáda svatých ochránců rozšiřuje, přibývá např. +more Svatá Rozálie (její ostatky prý zažehnaly epidemii v Palermu r. 1624) nebo Karel Boromejský (ošetřoval nemocné při moru v Miláně r. 1576).
Odkazy
Reference
Literatura
Karel Černý, Mor 1480 - 1730, Epidemie v lékařských traktátech raného novověku. Karolinum Praha 2013 * Klaus Bergdolt, Černá smrt v Evropě, Vyšehrad, Praha 2002, * Eduard Wondrák, historie moru v českých zemích, Praha 1999 * Schulz Václav, Příspěvky k dějinám moru v zemích českých z let 1531-1746 . +more Praha 1901. [url=http://kramerius5. nkp. cz/uuid/uuid:638f60e0-6a7b-11e4-8991-005056827e51]Dostupné online. [/url].
Související články
Seznam morových hřbitovů v Česku
Externí odkazy
[url=http://rodopisna-revue-online. tode. +morecz/regiony/mor. pdf]Blanka Lednická: Morová epidemie v roce 1680 a její oběti ve farnosti Horní Záhoří[/url], Rodopisná revue, 2009. * [url=http://www. vesmir. cz/clanek/historie-morovych-epidemii]Jiří Svoboda: Historie morových epidemií[/url], Vesmír, 1995/9.