Kostnice (město)
Author
Albert FloresKostnice je město ležící v Jihomoravském kraji České republiky. Nachází se v údolí řeky Svitavy, nedaleko jejího soutoku s řekou Svratkou. Město je především známé svou kostnicí, která se nachází v podzemních prostorách místního kostela. Kostnice obsahuje tisíce kosterních pozůstatků a je tak jedním z nejvýznamnějších pohřebišť svého druhu v České republice. Kostnice je oblíbeným turistickým cílem a každoročně ji navštíví mnoho návštěvníků. Ve městě se nachází také další historické památky, jako například gotický kostel sv. Jakuba nebo zřícenina hradu. Kostnice je také důležitým centrem regionu a nabízí širokou škálu služeb a možností volnočasových aktivit.
Kostnice je velké okresní město ležící na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, v těsném sousedství se švýcarským městem Kreuzlingen, s nímž tvoří jednu aglomeraci. Původně keltská osada, později římské opevněné sídlo, nejvýznamnější jako středověké tržní a řemeslnické centrum. Se svými zhruba obyvateli je největším městem na březích Bodamského jezera.
Historie
Město bylo založeno jako keltské, později rozšířeno na římské opevněné sídlo s okrskem kolem pozdějšího Münsteru. Základy kvádříkového zdiva z té doby byly zachyceny archeologickým výzkumem z roku 2004 a jsou zčásti přístupné v podzemí. +more Za císaře Augusta se stalo součástí Říše římské, provincie Raetie. Název získalo po císaři Konstantinovi II. , strýci Konstantina Velikého. Nad Římany zvítězili ve 4. století germánské kmeny Alamanů, kteří od iro-skotských a fríských misionářů postupně přijali křesťanskou víru. Roku 585 se město stalo sídlem křesťanského biskupa Maxima a byl pro něj vybudován dóm v podobě trojlodní raně křesťanské baziliky. Na jeho základech vznikl gotický münster. V letech 585-1821 byla Kostnice sídlem diecéze.
V letech 1192-1548 bylo svobodným říšským městem s právem ražby vlastní mince a pravidelnými trhy. Za trhový sklad zboží sloužila pozdější Koncilní budova. +more Za svoji samostatnost město vděčilo císaři Fridrichu Barbarossovi. Stalo se tržním a řemeslnickým centrem, obchodovalo se zemědělskými produkty i s výrobky řemesel, zejména s plátnem.
V letech 1414-1418 se město stalo dějištěm ekumenického koncilu, nazývaného kostnický koncil, který řešil otázku velkého západního schizmatu a reformy církve. V průběhu tohoto koncilu byl odsouzen jako kacíř a +more_červenec'>6. července 1415 upálen světskou mocí mistr Jan Hus. O rok později potkal stejný osud Jeronýma Pražského.
V letech 1548-1806 byla Kostnice pod vládou Habsburků. V letech 1806-1952 byl Kostnice součástí velkoknížectví bádenského. +more Roku 1848 se revolucionáři v čele s Konradem Kerzerem neúspěšně pokusili nastolit republiku.
Geografie
Podnebí
Současnost
Ve městě sídlí Univerzita Kostnice, založená roku 1966 v aule Inselhotelu, dnes působí ve vlastním univerzitním kampusu.
Památky
Münster - biskupská katedrála (velechrám), trojlodní gotická bazilika se západním chórem, kryptou a dvěma podzemními kaplemi, sv. Konráda a oktogonální kaplí sv. +more Mauricia, v níž je umístěna raně gotická osmiboká stavba Božího hrobu, významná kamenosochařská památka z doby kolem roku 1260 prezentuje v nástavcích atiky 12 soch stojících apoštolů a po obvodu christologický cyklus. Významné gotické prvky v interiéru katedrály: nástěnná malba sv. Kryštofa s Ježíškem, gotické dřevořezby: dvoje západní vrata s cykly reliéfů ze Starého zákona a Kristova života , chórové lavice s řezanými figurkami na čelech a v nástavcích vimperků. Nedochovaly se staré chórové stupně, které byly lavicemi účastníků koncilu. U vchodu je v dlažbě vsazena mosazná destička, označující legendární místo,kde stál obžalovaný Jan Hus. Raně barokní kazatelna (1680) - dřevořezba, skříň se symboly čtyř evangelistů je nesena sloupem v podobě sochy praotce Abraháma s obětním beránkem u nohou. Na severní straně chrámu je mj. barokní kaple sv. Jana Nepomuckého se stříbrnou relikviářovou bustou světce a s oltářním obrazem Svržení sv. Jana z Karlova mostu. Některé sloupy mezilodní arkády jsou původem románské. * Křížová chodba münsteru - gotická stavba s křížovými klenbami a rekonstruovanými okenními kružbami; na severní straně je zavěšeno 5 malovaných genealogických tabulí jihoněmecké šlechty; biskupská rezidence stojí po jižní straně od münsteru * Mariánský sloup - socha stojící Panny Marie s Ježíškem z roku 1753, odlitá ze železné litiny, na paměť předchozích morových epidemií * Kostel sv. Štěpána (St. Stephanskirche; Barfüsserkirche) - původem raně křesťanský, přestavěný ve 2. třetině 13. století na klášterní chrám řádu minoritů; dnes gotická trojlodní bazilika se zbytky nástěnných maleb ze 14. století, chórové lavice s dřevořezbami z doby kolem roku 1300, doplněny kolem 1430; bazilika vyhořela roku 1398, ale posloužila v době památného koncilu k třítýdennímu zasedání; byla rekonstruována po roce 1424; z barokních úprav pocházejí varhany a jejich maska Konvent minoritů (později františkánů) přiléhá ke kostelu; mozaika z fajánsových dlaždic na vnější stěně připomíná, že zde Friedrich Hecker v čele rebelů roku 1848 vyhlásil republiku * Židovský památník - bývalý tržní dům naproti münsteru; v suterénu byly archeologickým výzkumem odkryty fragmenty gotického domu se sklepem ze 13. -14. století * Kostel Nejsvětější Trojice (Hl. Dreifaltigkeitskirche) - klášterní kostel někdejšího kláštera řádu augustiniánů - eremitů, založeného roku 1268; nástěnné malby na stěnách lodi: 2 pásy, v horním pásu starší výjevy z dějin řádu, ve spodním jsou ve cviklech zpodobeni svatí patroni a proroci, mj. nad kruchtou trůnící sv. Zikmund - je kryptoportrétem císaře Zikmunda Lucemburského, který tuto část maleb objednal jako dík za své ubytování v klášteře v době koncilu; razantní restaurátorské zásahy z roku 1906. * Kristův kostel (Christuskirche) - bývalý jezuitský kostel, raně barokní architektura, vystavěná po roce 1623; nyní slouží starokatolické církvi; přiléhá k němu budova někdejšího jezuitského - nyní městského divadla; na fasádě v úrovni 1. patra je polychromovaný raně barokní reliéf s divadelní scénou jezuitských herců. * Konzilsgebäude - dvoupatrová budova kostnické radnice, která sloužila k zasedání účastníkům koncilu; na jižní straně dochovaný gotický portálek s erby; v regotizované podobě přestavěné ve 2. polovině 19. století (s nástěnnými malbami v přízemí) dnes slouží jako restaurace. * Steigenberger Inselhotel - luxusní hotel na ostrově v Bodamském jezeře, přestavěný v letech 1870-1874 rodinou Ferdinanda von Zeppelina z gotického kláštera a kostela dominikánů ze 13. století (činného do roku 1785), zde v polokruhové věžičce byl vězněn Jan Hus; kámen k němuž byl přikován, se v sakristii chrámu ukazoval nejméně od 18. století (dnes je v tzv. Husově domě); cyklus nástěnných maleb v gotické křížové chodbě znázorňuje významné dějinné okamžiky Kostnice od mytických počátků po otevření hotelu. Z gotických staveb se dochovalo také zdivo kostela, dnes je kostel přepažený a slouží jako součást slavnostního sálu. * Městské opevnění bylo zbořeno před stavbou želenice v 60. letech 19. století; dochovaly se z něj tři kamenné věže s branami: Schnetztor ze 14. století, Rheintorturm' z doby kolem roku 1400, a Pulverturm (Prašná věž) s částí hradební zdi. * Husův kámen (Hussenstein) - památka na upálení Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského, tzv. bludný kámen (balvan z Bodamského jezera nalezený při stavbě železnice) byl roku 1868 opatřen dvěma pamětními tabulkami, vsazen do travnaté plochy na kostnickém předměstí Paradise, a označen za místo Husova upálení; kostnickým aktivistou Karlem Zoglmannem byl za účasti českých poutníků slavnostně odhalen.
Muzea
Husův dům
Husův dům Takzvaný Husův dům se nachází nedaleko Římské brány v Hussenstrasse 64. +more Podle místní tradice zde Jan Hus se svým doprovodem měl být ubytován od 3. do 28. listopadu 1414 u vdovy Fidy Pfisterin. V 16. století byla na domovní fasádu umístěn obraz s posměšným čtyřverším, sejmutý až ve 20. století. V roce 1785 byla na průčelí osazena menší Husova kamenná busta. Roku 1878 směřovala do Kostnice již druhá národní pouť, jejímž výsledkem bylo osazení pamětní desky, která je na fasádě dodnes.
V roce 1922 dům zakoupilo konsorcium českých bank a předalo ho Společnosti Husova muzea se sídlem v Praze. Tato společnost, která stále zajišťuje provoz domu, byla založena roku 1919. +more První muzejní expozice byla otevřena roku 1965, v roce 1980 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy a expozice přepracována. Ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře byla další úprava expozice provedena v 90. letech minulého století; zatím poslední expozice byla otevřena v roce 2015.
Rosgartenmuseum
Nejstarší muzeum ve městě založil roku 1870 v někdejším cechovním domě řezníků Ludwig Leiner (1830-1901), sběratel archeologických, paleontologických, geologických a mineralogických památek. Dnes kromě toho vystavuje velký dřevěný model města rekonstruovaný podle plánu z roku 1605, sbírku gotických soch a deskové malby, cechovní a církevní památky.
Zemské archeologické muzeum
Prezentuje regionální památky od pravěku až po raný novověk. Sídlí v někdejších budovách konventu benediktinů v Petershausenu.
Osobnosti města
* Karl Julius Perleb (1794-1845), botanik * Ferdinand von Zeppelin (1838-1917), konstruktér ztužených vzducholodí * Eugen Fink (1905-1975), filosof a fenomenolog * Hans Robert Jauß (1921-1997), literární teoretik a romanista * Georg Elser (1903-1945), odpůrce nacismu, atentátník na Hitlera
Odkazy
Reference
Literatura
Helmut MAURER, Geschichte der Stadt Konstanz I-V, Konstanz 1989 * František Michálek BARTOŠ, Hus a město Kostnice 1415-1915, Praha 1934 * Zdeněk Nejedlý: Kostnice - město Husovo. Praha 1926 * Pavel B. +more KŮRKA, Peripetie s českým názvem města Kostnice, Medievalia historica Bohemica 10, 2005, s. 353-364. * DEHIO, Handbuch der Kunstdenkmäler, Land Baden-Württemberg, Stadt Konstanz.
Související články
Kostnický koncil * Jan Hus * Diecéze kostnická
Externí odkazy
[url=https://web.archive.org/web/20110915235045/http://www.konstanz.de/tourismus/01434/01435/01648/index.html]Údaje o muzeu na oficiálních stránkách města[/url]
Kategorie:Zemský okres Kostnice Kategorie:Sídla rozdělená státní hranicí Kategorie:Sídla na Rýnu Kategorie:Velká okresní města v Bádensku-Württembersku Kategorie:Obce v Bádensku-Württembersku Kategorie:Svobodná říšská města