Kreuzlingen

Kreuzlingen je město ve Švýcarsku v kantonu Thurgau. Leží u Bodamského jezera, v těsném sousedství s německým městem Kostnicí, s nímž tvoří jednu aglomeraci.

Kreuzlingen je s počtem obyvatel druhým největším městem kantonu a největším švýcarským městem u Bodamského jezera. Spolu se sousedním německým městem Kostnice a menšími sousedními obcemi (Bottighofen, Lengwil, Tägerwilen) tvoří příhraniční město aglomeraci s přibližně 130 000 obyvateli. +more S 55,0 % cizinců patří Kreuzlingen mezi švýcarská města s nejvyšším podílem cizinců.

Geografie

Přístav v Kreuzlingenu Kreuzlingen leží na severu kantonu Thurgau na břehu Bodamského jezera, jihovýchodně od německého města Kostnice a přímo sousedí s jeho středověkým jádrem. +more Kreuzlingen leží na kdysi vinicemi porostlých svazích, na jihu je obklopen lesy na vrcholcích kopců a za nimi silně zemědělskými oblastmi, směrem na východ se rozprostírá otevřené, široké Bodamské jezero včetně umělé vodní plochy Wulesaueninsle a na západě oblasti kolem jezer Seerhein a Untersee.

Na severu prochází státní hranice s Německem středem v současnosti hustě zastavěné oblasti. V letech před druhou světovou válkou byla jižní hranice města zajištěna proti útoku z Německa pevnostním pásem Kreuzlingen a oblast mezi oběma městy byla v roce 1942 (a až do srpna 2006) přeťata hraničním plotem. +more Na západě sousedí Kreuzlingen s obcemi Tägermoos a Tägerwilen, zatímco na východě leží v blízkosti Kreuzlingenu obec Bottighofen.

Kreuzlingen má rozlohu 11,50 km², pobřežní oblast leží v nadmořské výšce 397 m n. m. Kreuzlingen má také vlastní přístav.

Historie

Kreuzlingen (cca 1840) +morejpg|náhled|vlevo'>Státní hranice v Kreuzlingenu (1925) Název pochází od kláštera augustiniánských kanovníků crucelin. Založil ho v roce 1125 kostnický biskup Ulrich I. z Kyburgu-Dillingenu a původně stál kilometr severozápadně od dnešního místa. Za švábské války a během třicetileté války po obléhání Kostnice Švédy byl klášter augustiniánských kanovníků Kostnickými vypálen, protože obvinili klášter, že byl základnou nepřítele. V roce 1650 byl klášter na současném místě obnoven. Po sekularizaci v roce 1848 se do místností přestěhoval učitelský seminář Thurgau; v současnosti se zde nachází (PMS). Bývalý klášterní kostel je katolickým farním kostelem. Kreuzlingen, letecký pohled z roku 1919, v pozadí Kostnice Oblast Kreuzlingenu byla osídlena již v době bronzové. Keltské mince a nálezy z doby římské svědčí o nepřetržitém osídlení až do doby, kdy zde Alamani založili své osady. Kurzrickenbach byl poprvé zmíněn v roce 830 jako Rihinbah, Egelshofen v roce 1125 jako Eigolteshoven a Emmishofen v roce 1159 jako Eminshoven. S výjimkou kláštera augustiniánských kanovníků bylo území dnešního města majetkem biskupa z Kostnice . S dobytím oblasti Thurgau konfederáty v roce 1460 a reformací se vazby na sousední město uvolnily. Ještě na počátku 19. století tvořila dnešní centrum Kreuzlingenu z velké části zemědělská půda, louky a vinice. Kolem kláštera stálo 13 domů. Egelshofen měl asi 50, Emmishofen a Kurzrickenbach po 90 domech. S reorganizací Evropy se Kreuzlingen stal pohraniční oblastí. V roce 1818 byla postavena první celnice. První parníky, které od roku 1824 jezdily po Bodamském jezeře, a výstavba železničních tratí do Romanshornu (1871) a Etzwilenu (1875) přilákaly obchod a průmysl. V roce 1874 se Kreuzlingen stal hlavním městem okresu místo Gottliebenu. Až do první světové války však bylo město jakýmsi předměstím Kostnice; také průmysl v Kreuzlingenu byl téměř výhradně v rukou německých podnikatelů. Teprve po uzavření hranic během války se Kreuzlingen více osamostatnil.

Sanatorium Bellevue (1857-1980) hraje v kulturních dějinách Kreuzlingenu významnou roli: V roce 1842 koupil Ignaz Vanotti z Kostnice velký pozemek na sotva zastavěné ploše starého kreuzlingenského kláštera a v roce 1843 na něm postavil obytnou a obchodní budovu pro emigrantskou tiskárnu Bellevue, která byla předtím zřízena v Römerburgu. V roce 1857 získal pozemek Ludwig Binswanger (1820-1880), od roku 1850 psychiatr v Münsterlingenu, a otevřel zde soukromý ústav pro léčitelné nemocné a pacienty z lepších vrstev ve Švýcarsku i v zahraničí. +more Pod vedením Binswangerů zůstala moderní klinika téměř 120 let místem léčení a výzkumu, kde se prožily a napsaly důležité kapitoly psychiatrie. Svou činnost ukončila v roce 1980. Z četných budov sanatoria se zachovalo jen několik. V 90. letech 20. století byly na jejím místě postaveny obytné budovy.

Úpravy hranic

Státní hranice na ulici Wiesenstrasse Tehdejší malá osada Kreuzlingen byla původně součástí obce Egelshofen. +more V roce 1874 se místní a městská obec Egelshofen přejmenovaly na Kreuzlingen a zároveň byl Kreuzlingen jmenován okresním městem místo Gottliebenu.

V roce 1879 byla upravena státní hranice mezi Švýcarskem a Německou říší v oblasti železniční stanice Konstanz. V roce 1878 postoupilo město Kostnice území o rozloze 10 hektarů bez obyvatel, zatímco následujícího roku postoupila místní obec Kreuzlingen území o rozloze 8,48 hektarů s 12 obyvateli.

Ve 20. století se Kreuzlingen spolu s Bernrainem, Egelshofenem, Emmishofenem a Kurzrickenbachem rozvíjel jako město, v roce 1927 vznikla sloučením místních obcí Kreuzlingen a Kurzrickenbach (na východě) jednotná obec Kreuzlingen. +more V roce 1928 se k ní připojila bývalá jednotná obec Emmishofen (na západě). Městem se Kreuzlingen stal v roce 1947, kdy byl zaregistrován desetitisící obyvatel.

Obyvatelstvo

K 31. prosinci 2021 měl Kreuzlingen 22 521 obyvatel. +more

Hospodářství

Hlavní třída

Vinařství

Obyvatelé obcí Emmishofen, Egelshofen a Kurzrickenbach se po staletí živili především pěstováním vína. Většina vyrobeného vína se vyvážela přes jezero do Německa. +more Téměř půl tisíciletí tvořila území dnešního města Kreuzlingen jediná vinice táhnoucí se od Bottighofenu k Tägerwilenu a od Hörnli na jezeře až k Alpám. Vlastníky vinic byla různá svobodná panství v oblasti, kláštery ze sousedního Německa a klášter augustiniánů kanovníků v Kreuzlingenu. V roce 1579 vlastnil jen klášter 16 torkelů (lisů na víno) včetně žlabů. V roce 1648 bylo v dnešní obci 41 vinných lisů. Na konci 19. století vedly neúroda, nemoci a postupující industrializace k rychlému úpadku vinic. Poslední vinná réva rostla v Emmishofenu v roce 1920 na zámku Girsberg. V Kreuzlingenu byly poslední vinice na Schelmenhalde zrušeny v roce 1938, ale nedávno byly opět založeny dvě nové vinice, jedna na jižním okraji Seeburgparku (0,5 ha) se čtyřmi odrůdami révy v ekologickém zemědělství a malé pole nad městem v Bernrainu poblíž hvězdárny (planetária).

Průmysl

Největším zaměstnavatelem je obranná společnost General Dynamics European Land Systems - Mowag GmbH, dceřiná společnost americké General Dynamics Company. Dalším významným zaměstnavatelem v regionu je výrobce hliníkových fólií Amcor Flexibles Kreuzlingen AG, známý pod dřívějším názvem Alcan.

Nejznámější společností v oděvním průmyslu je Strellson AG (Holy Fashion Group). Graf Skates AG vyrábí sportovní zboží, zejména brusle, a Tour de Suisse Rad AG vyrábí jízdní kola, jejichž komponenty lze individuálně sestavit. +more Známý je také výrobce čokolády Chocolat Bernrain AG.

Doprava

Železniční stanice Kreuzlingen Nádraží Kreuzlingen je regionálním železničním uzlem. +more Zde se setkávají železniční tratě Seelinie (Rorschach-Schaffhausen) s tratěmi Kreuzlingen-Konstanz a Kreuzlingen-Weinfelden. Na území města se nacházejí další tři stanice a zastávky: Kreuzlingen Hafen, Kreuzlingen Bernrain a Kurzrickenbach Seepark.

S cílem odlehčit dvouměstské aglomeraci Kostnice-Kreuzlingen od motorizované individuální dopravy se uvažuje o výstavbě příměstské železnice Konstanz-Kreuzlingen. Největšího přínosu by dosáhla tramvajová nebo lehká železnice, ale vysoké náklady na infrastrukturu zpochybňují jejich proveditelnost.

V městské části Kreuzlingen se nacházejí dva dálniční sjezdy Kreuzlingen Süd a Kreuzlingen Nord, které jsou součástí švýcarské dálnice A7. Podstatnou součástí tohoto úseku je tunel Girsberg, který vede částečně pod obydlenou městskou částí. +more Dálnice A7, která se ve Winterthuru napojuje na dálnici A1, vede na sever směrem na Konstanz a přes velký společný celní objekt vede na německou spolkovou silnici 33. Úsek mezi státní hranicí a kruhovým objezdem na křižovatce Kreuzlingen Nord nevyžaduje dálniční známku v žádném směru. Do dalších měst se dostanete po několika hlavních silnicích. Hlavní silnice 16 vede do Weinfeldenu a Wilu, silnice 13 do Schaffhausenu a Rorschachu, silnice 1 do Frauenfeldu, Winterthuru a Curychu.

Osobnosti

Ferdinand von Zeppelin (1838-1917), německý šlechtic, vynálezce a konstruktér ztužených vzducholodí * Ludwig Binswanger (1881-1966), psychiatr * Emil Staiger (1908-1987), germanista * Günter Netzer (* 1944), fotbalista * Andreas Klöden (* 1975), silniční cyklista, vítěz Tour de France 2004 a 2006 * Tony Martin (* 1985), silniční cyklista

Partnerská města

Cisternino, Itálie * Wolfach, Bádensko-Württembersko, Německo

Odkazy

Reference

Literatura

Michael Bürgi, Monica Rüthers, Astrid Wüthrich (Hrsg. ): Kreuzlingen - Kinder, Konsum und Karrieren 1874-2000. +more Weinfelden 2001 * Alfons Raimann, Albert Knoepfli, Alfred Hungerbühler: Kreuzlingen TG. Herausgegeben von der Gesellschaft für Schweizerische Kunstgeschichte. Bern 1986 * Peter Erni, Alfons Raimann: Die Kunstdenkmäler des Kantons Thurgau, Band VII, Der Bezirk Kreuzlingen I, Die Stadt Kreuzlingen. Herausgegeben von der Gesellschaft für Schweizerische Kunstgeschichte GSK. Bern 2009.

Externí odkazy

[url=https://www.kreuzlingen.ch]]- oficiální stránky

[[Kategorie:Kreuzlingen| [/url]] Kategorie:Obce v kantonu Thurgau Kategorie:Města ve Švýcarsku Kategorie:Sídla rozdělená státní hranicí