Českomoravská transverzální dráha

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Českomoravská transverzálka (Českomoravská transverzální dráha) vznikala na konci 19. století jako soubor drah lokálního charakteru. Spojovala Domažlice, Strakonice, Tábor, Jihlavu, Brno a Trenčianskou Teplou. Cílem bylo propojit již existující státní dráhy s typickou severojižní vídeňskou orientací: Plzeňsko-březenskou dráhu u Klatov, Dráhu císaře Františka Josefa u Strakonic a její pražskou odbočku v Táboře, Rakouskou severozápadní dráhu u Jihlavy, Rakouskou společnost státní dráhy u Brna, Severní dráhu císaře Ferdinanda u Bzence a konečně Povážskou dráhu v Uhrách.

Zprovozňování jednotlivých úseků

Jednotlivé úseky byly uváděny do provozu postupně: * úsek Domažlice - Horažďovice předměstí (článek): 1. října 1888 * úsek Písek - Tábor (článek): 21. +more listopadu 1889 * úsek Tábor - Horní Cerekev (článek): 17. prosince 1888 * úsek Veselí nad Lužnicí - Horní Cerekev - Jihlava (článek): 3. listopadu 1887 * úsek Okříšky - Zastávka u Brna (článek): 4. června 1886 * úsek tratě Brno - Veselí nad Moravou - Vlárský průsmyk - Trenčianska Teplá tzv. Vlárské dráhy byl uváděn do provozu od 1. dubna 1883 do 28. října 1888, poslední úsek (Uherský Brod - Trenčianska Teplá) byl uveden do provozu 28. října 1888.

K zajímavým stavbám Českomoravské transverzálky patří např. příhradový most u Červené nad Vltavou.

Fotogalerie

File:Žichovice - budova nádraží 02. jpg|Nádražní architektura Českomoravské transverzálky File:Písek, železniční trať do Tábora II. +moreJPG|Vedení dráhy v Písku dokládá lokálkový charakter tratě File:Jihlava mesto train 8313. jpg|Českomoravská transverzálka darovala Jihlavě také menší městské nádraží.