Dráha císaře Františka Josefa

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Síť železnic KFJB Dráha císaře Františka Josefa (německý oficiální název: k.k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn, zkratka KFJB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která provozovala dopravu mezi Vídní a Prahou, mezi Českými Velenicemi a Chebem a mezi Českými Budějovicemi a Veselím nad Lužnicí.

Historie

Budova Nádraží císaře Františka Josefa v Praze (dnes Praha hlavní nádraží). +more V místě dnešní budovy stála od roku 1871 výstavná novorenesanční stavba, před kterou byl dokonce romantický park s jezírkem a skalkou. V letech 1901-1909 byla postavena nová, dodnes stojící a ještě výstavnější budova. Nádraží císaře Františka Josefa ve Vídni kolem roku 1880.

O třetí spojení mezi Prahou a Vídní měla zájem už na začátku 60. let +more_století'>19. století Severní dráha císaře Ferdinanda, která touto tratí chtěla konkurovat svému rivalovi - Společnosti státní dráhy. Stát si však kladl za podmínku vystavět též spojení z Českých Budějovic do Chebu, který v té době sice měl připojení hned třemi tratěmi, ale všechny vedly z Německa. Za takových podmínek pak Severní dráha z projektu odstoupila.

V roce 1866 však stát udělil koncesi jinému zájemci, jímž byla KFJB. Přezdívalo se jí též „knížecí dráha“, protože mezi koncesionáři nového podniku byla řada tehdejších významných šlechticů, mj. +more též Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, který osobně provedl zahajovací výkop. Stavbu pak realizoval společný podnik bratří Kleinů, Lannů a Jana Schebka. Od státu tento podnik dostal garanci výnosu 4 miliony zlatých, bezúročnou půjčku a daňové úlevy. 500 kilometrů tratí pak bylo postaveno během 5 let. Stavba (včetně pražské spojovací dráhy mezi dnešním nádražím Praha-Smíchov a Výhybnou Hrabovka) přišla na 97 milionů zlatých.

Firmě se však nedařilo a trvale vykazovala ve svém hospodaření ztrátu. V roce 1877 projednávala Říšská rada nový zákon o změně přístupu státu k železničním firmám, jejichž hospodaření musel stát neustále sanovat erárními garancemi, a přesto dosahovaly ztrát. +more Důvodem těchto potíží byl fakt, že jižní a západní Čechy nepatřily k průmyslově rozvinutým oblastem, tratě procházely náročným terénem a jejich výstavba i provoz byly náročné. Firma byla nakonec roku 1884 jako jedna z prvních zestátněna.

Postupně dráha otevírala pro veřejnou dopravu své tratě takto:

* České Budějovice - Plzeň (1. 9. +more 1868) * České Velenice - České Budějovice (1. 11. 1869) * České Velenice - Čerčany (3. 9. 1871) * Čerčany - Nádraží císaře Františka Josefa (14. 12. 1871) * Plzeň - Cheb (28. 1. 1872) * České Budějovice - Veselí nad Lužnicí (8. 6. 1874).