Baťův kanál

Historie

Pokusy o splavnění řeky Moravy se datují do poloviny 17. století, kdy se poprvé začalo hovořit o jejím propojení s řekou Odrou. +more Finanční potíže však tomuto pokusu zamezily, stejně jako pokusům v následujících 150 letech. Dne 11. června 1901 byl vládou přijat vodocestný zákon, který počítal s vybudováním Dunajsko-oderského průplavu v následujících dvaceti letech, ale veškeré započaté práce zhatila první světová válka.

Vznik Československé republiky obnovil zájem o vodohospodářské otázky, ale byl brzy utlumen jinými potřebami nově vzniklého státu. V roce 1927 přešly kompetence o splavnění řeky Moravy z ministerstva veřejných prací na ministerstvo zemědělství, které prosazovalo úpravy koryt řek také kvůli melioračním účelům. +more Zanedlouho zde vstoupil na scénu Tomáš Baťa. Velká povodeň 28. října 1930 mu odplavila rozestavěnou továrnu v Otrokovicích na Bahňáku. Baťa začal neprodleně jednat. On sám jako starosta Zlína společně s vedením měst Kroměříže, Napajedel a Uherského Hradiště v listopadu 1930 navrhoval nutné vodohospodářské úpravy. V prosinci předložil návrh na zlepšení zavlažování a říční dopravy. Byl publikován v brožuře Základ pro úpravu vodního hospodářství na Moravě, ve které vyslovil myšlenku, že „problém usplavněné řeky Moravy není problémem lokálním, … neboť usplavněním Moravy přiblížíme se k uskutečnění spojení tří největších středoevropských řek Labe, Dunaje a Odry… Co… je nejvýznačnější, je možnost umělého zavlažování…“ Pod Baťovým tlakem se v novém zákonu z roku 1931 vláda zavázala, že do tří let bude vypracován plán usplavnění řeky Moravy od Olomouce po soutok Moravy s Dunajem. Tomáš Baťa tragicky zahynul v červenci 1932 a záměr s úpravami řeky Moravy pokračoval. V roce 1933 firma Baťa, již pod vedením Jana Antonína Bati, vystoupila s plánem spojit plavební cestou Otrokovice a Sudoměřice. Pro něj získala i vládní úřady, které preferovaly zavlažování a zemědělské meliorace. V roce 1934 byla sjednána dohoda. Po vzoru Holandska a Francie měl vzniknout malý průplav, který bude financován takto: 9 milionů zaplatí firma Baťa, 7 milionů poskytne ministerstvo sociální péče (místo na podporu v nezaměstnanosti tyto peníze půjdou na mzdy), 18 milionů na meliorace a závlahy se převede z kompetence ministerstva zemědělství.

Zemský úřad v Brně zahájil stavbu plavebního a závlahového kanálu v říjnu 1934. Po výkopových pracích následovala v roce 1936 výstavba plavebních komor a v letních měsících roku 1937 budování vodního díla vrcholilo, když vedle původního řečiště byly připraveny vyhloubené kanály. +more Do kanálu na trase Spytihněv - Staré Město bylo řečiště převedeno koncem července 1937. V Otrokovicích dělníci vybudovali přístaviště a 760 metrů dlouhý kanál, kterým mohly lodě přivážející hnědé uhlí z dolu Tomáš v Ratíškovicích proplout až do objektu továrny. První polovina roku 1938 se nesla ve znamení dokončovacích prací a koncem června se konala první 10 km zkušební plavba zatížené motorové lodi. Po úspěšné zkoušce byla 1. července 1938 za účasti četných hostů provedena zkušební plavba z Baťova do Uherského Ostrohu a tato část kanálu byla odevzdána k obhospodařování Baťovým závodům. K těmto účelům vznikla akciová společnost Morava, moravská plavební akciová společnost, jejímž předmětem bylo:.

* provozovat za příčinou dopravy zboží a osob plavbu po řece Moravě v úseku Otrokovice - Hodonín (není dovoleno bez souhlasu poštovní správy dopravovat po živnostensku balíkové služby) * služba vlečná * zakládat a provozovat veřejná skladiště a překladiště * kupovat, najímat nebo jinak získávat, stavět, opravovat a prodávat lodi a jiné dopravní prostředky a příslušné stroje * stavět vodní díla, zavodňovací kanály, zakládat nové podniky, které sledují tyto cíle * činit jakákoli opatření, která by napomáhala společnosti k dosažení jejich účelů a podnikat cokoli, co by souviselo s dopravou a sloužilo zájmům společnosti

V říjnu 1938 kanál bez viditelné újmy přečkal velikou povodeň, a tak mohl být v pátek 2. +more prosince 1938 otevřen. První cestu vykonal motorový člun s vlečnou lodí, jehož posádka měla za úkol dovézt prvních dvě stě tun ratíškovického lignitu. V letních měsících roku 1939 začaly pravidelné výletní projížďky na lodi „Mojena“. Akciová společnost Morava v letech 1943-1945 nevyvíjela činnost a po skončení druhé světové války byla hned v první polovině května dána pod národní správu společně s celou firmou Baťa. Válečná léta vodní cestu těžce poznamenala, když škody přesáhly 10 milionů korun. S opravami se započalo v roce 1946 a protáhly se až do následujícího roku. V polovině padesátých let nový provozovatel Stavosvit Gottwaldov nepokračoval v dopravě uhlí do elektrárny, ale zabýval se pouze přepravou stavebních materiálů, což se projevilo jako nerentabilní. Svůj význam ztratily i závlahové kanály, neboť družstevně rozoraná pole jejich služeb nevyužívala. Provozovatel Průmyslové stavby Gottwaldov v roce 1961 zastavil provoz na vodní cestě, během dalšího roku rozprodal lodní park a neudržovaný Baťův kanál i jeho zařízení takřka třicet let chátraly.

První pokus o oživení kanálu se objevil v roce 1989. První loď na kanál vyplula v květnu 1995. +more Ve stejném roce vznikla Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, která dodnes sdružuje obce, přispívající ke zpřístupnění této přírodní a technické památky. Roku 2002 vznikla obecně prospěšná společnost Baťův kanál, která se podílí na organizaci provozu, provozuje informační centrum a podporuje podnikatele, jejichž aktivity souvisejí s rozvojem turistického ruchu podél kanálu.

Dne 27. června 2018 u příležitosti 80. +more výročí vybudování kanálu přeplaval ze Spytihněvi do Skalice hodonínský dálkový plavec a triatlonista Marek Jedlička. Trasu dlouhou 43 km zdolal za 14 hodin a 3 minuty.

Baťův kanál dnes

V dnešní době je téměř celá vodní cesta v délce 52 km opravena, zprovozněno 13 plavebních komor a umožněna jak pravidelná, tak i turistická vodní doprava mezi Otrokovicemi a Sudoměřicemi, případně slovenskou Skalicí. Turisté mohou využívat 8 přístavů a 16 přístavišť. +more Díky stavbě slovenského přístavu Skalica se stal Baťův kanál mezinárodní vodní cestou. V úpravách vodní cesty bude pokračováno s cílem dovést ji až do Hodonína a Kroměříže. Vodní cesta částečně vede po řece Moravě, jinak uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami (14) a dalšími vodními stavbami. Na trase je celkem 23 mostů. Pod mosty byly vybudovány podchody (ochozy s okovaným sníženým zábradlím, přes které se táhla lana ke člunům).

Na trase byla řada unikátních technických zařízení, např. výklopník uhlí v Sudoměřicích, lanovka pro přetahování člunů přes Moravu ve Vnorovech apod. +more U každé plavební komory byl postaven typický „baťovský“ domek pro obsluhu. Pozůstatky těchto památek, z nichž část je nyní rekonstruována, umožňují poznat technický um našich předků.

S využitím říčních úseků Baťova kanálu, které odpovídají svými parametry provozu větších lodí, se počítalo při výstavbě vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Provoz na Baťově kanálu mohl zůstat zachován a díky vodnímu koridoru D-O-L by mohl být v budoucnu napojen na síť evropských vodních cest. +more Jednalo se o velmi nepravděpodobnou variantu.

Jednotlivé úseky

Baťův kanál - loď Morava pod plavební komorou Spytihněv Rozdělení vodní cesty je následující: 27 km po řece Moravě a 24,8 km po Baťově kanálu. +more Dříve byla možná ještě plavba 1 km po řece Dřevnici. Jednotlivé úseky ve směru proti proudu:.

Veselí nad Moravou

Plavební cesta

Plavební cestu Baťova kanálu tvoří především plavební komory pro překonávání výškových rozdílů jednotlivých úseků a přístaviště pro lodě.

Odkazy

Reference

Literatura

Baťa, Tomáš: Základ pro úpravu vodního hospodářství na Moravě. Zlín 1930. +more * Karkošková, Alena: Baťův plavební kanál. Zlínsko od minulosti k současnosti, 1999, roč. 16, s. 157-174. * Smutná, Kateřina: Závlahový a plavební kanál Otrokovice-Rohatec z období 1934-1938. Jižní Morava, 1989, roč. 25, sv. 28, s. 265-268. * Pokluda, Zdeněk: Bahňák - Baťov. Otrokovice 2014, s. 74-75 (kapitola 1934-1938 Baťův kanál).

Související články

Jan Antonín Baťa * Budujme stát pro 40 000 000 lidí

Externí odkazy

[url=http://www. batacanal. +morecz]Baťův kanál[/url] * [url=http://www. ahojnavode. cz/]Průvodce Baťovým kanálem - Ahoj na vodě[/url] * [url=http://batuvkanal. pmo. cz/]Baťův kanál - Povodí Moravy[/url] * [url=http://www. d-o-l. cz/index. php/cs/kestazeni/category/8-. download=32%3A]Časopis Vodní cesty a plavba č. 2/2010 - Baťův plavební kanál, Alena Karkošková; články a fotografie z dobového tisku[/url] * * * [url=https://web. archive. org/web/20081212124708/http://www. batuvkanal. eu/]Baťův kanál - prodloužení vodní cesty o úsek Hodonín - soutok Moravy a Dyje[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/program/1033397639-21. 01. 2010-19:45-2-pocesku-batuv-kanal. html]Počesku - Baťův kanál[/url] - dokument ČT (2000), možnost on-line přehrání * [url=https://www. batak. cz/]Baťův kanál - informace o plavební cestě, kuturní akce, tipy na výlety a další[/url].

Kategorie:Vodní kanály ve Zlínském kraji Kategorie:Vodní toky v okrese Zlín Kategorie:Vodní toky v okrese Uherské Hradiště Kategorie:Vodní kanály v Jihomoravském kraji Kategorie:Vodní toky v okrese Hodonín Kategorie:Průplavy v Česku Kategorie:Vodní kanály na Slovensku Kategorie:Vodstvo v Dolnomoravském úvalu Kategorie:Vodstvo tvořící česko-slovenskou státní hranici Kategorie:Vodstvo v okrese Skalica Kategorie:Povodí Moravy Kategorie:Povodí Veličky Kategorie:Doprava v okrese Zlín Kategorie:Doprava v okrese Uherské Hradiště Kategorie:Doprava v okrese Hodonín Kategorie:Dopravní stavby v okrese Zlín Kategorie:Dopravní stavby v okrese Uherské Hradiště Kategorie:Dopravní stavby v okrese Hodonín Kategorie:Vodní stavby v okrese Zlín Kategorie:Vodní stavby v okrese Uherské Hradiště Kategorie:Vodní stavby v okrese Hodonín Kategorie:Technické památky ve Zlínském kraji Kategorie:Technické památky v Jihomoravském kraji Kategorie:Postaveno v Česku 1938 Kategorie:Baťa