Povodně na Moravě a Odře (1997)

Mimořádné povodně na Moravě a Odře proběhly ve střední Evropě v červenci 1997. Tyto povodně, způsobené neobyčejně intenzivními a dlouhotrvajícími srážkami na moravsko-slezském pomezí, ničivě zasáhly především Česko a Polsko, značně také Slovensko a okrajově i Německo a Rakousko. V Česku byla zasažena většina Moravy, celé Slezsko a východní Čechy. Z celkových 114 obětí zahynulo 56 v Polsku a 50 v Česku. Celkové škody byly odhadnuty na více než 4 miliardy eur, v samotném Česku na 62,2 miliard korun. Na českém území se jednalo o po dlouhé době první takto rozsáhlou katastrofu, která odkryla řadu nedostatků v systému protipovodňové ochrany.

Označení

V zahraničí se tyto povodně obvykle označují obecně jako „Středoevropské povodně 1997“ (angl. 1997 Central European flood), neboť zasáhly prakticky všechny státy Střední Evropy. +more V Polsku se užívá pojmenování „Povodeň tisíciletí“ (Powódź tysiąclecia), v Německu pak „Oderská povodeň“ (Oderhochwasser 1997), protože z německého pohledu se týkaly jen řeky Odry. V českém prostředí se také běžně užívá zjednodušeného označení „moravské povodně“.

Příčiny katastrofy

Příčinou vydatných srážek byla tlaková níže, která se nad Moravu, Slezsko a Polsko posouvala směrem od severní Itálie. Neobvyklá situace ve vývoji nastala tehdy, když pole vyššího tlaku vzduchu mezi Azorskými ostrovy a Skandinávií postup tlakové níže zablokovalo. +more Její střed po jistou dobu setrval nad jižním Polskem. Území Slezska a Moravy zůstávalo relativně blízko středu tlakového útvaru a zároveň bylo překážkou pro týlovou složku jeho proudění. Právě tato složka tlakové níže přinášela nejvíce oblačnosti a srážek. Zpomalením postupu frontálního systému se obvykle jeden až tři dny trvající srážková perioda prodloužila o celé dva dny. Tento faktor se ukázal pro samotnou výjimečnost povodně jako zcela rozhodující. Déšť mimořádně zesiloval s návětrným účinkem pohoří, což se projevilo zejména v Jeseníkách a Beskydech.

Během několika kritických dnů mezi 4. +more a 8. červencem spadlo v povodí Odry a Moravy místy až přes polovinu ročního úhrnu. Nejvyšší denní úhrny srážek byly naměřeny na Lysé hoře, kde za jediný den spadlo 234 mm vody. S menší intenzitou pokračovaly vydatné srážky i od 18. do 24. července. Na Pradědu napršelo za celý měsíc 661 milimetrů, což představovalo 450 % průměrných červencových srážek a 50 % průměrných celoročních srážek. U vodní nádrže Šance v Beskydech za tři dny (6. -8. 7. ) napršelo 537 mm a za pět dnů (4. -8. 7. ) úctyhodných 617 mm srážek, což představuje tří- a pětidenní rekord pro celé území ČR. V horských oblastech, kde došlo k takto vysokým srážkám, nebyla půda schopna absorbovat takto vysoké množství vody. Morava, Odra i jejich přítoky se proto velice rychle rozvodnily na úroveň stopadesátileté až pětisetleté vody a červencová povodeň zasáhla třetinu území Moravy a Slezska.

Průběh povodní

Česko

Za počátek povodně bývá pokládán 5. +more červenec 1997, kdy vydatné deště zvedly hladiny řek na severní Moravě a ve Slezsku. Již druhý den došlo k velmi rychlému zvýšení průtoků na řekách Moravě, Vsetínské a Rožnovské Bečvě, Krupé a Branné, načež byly v okresech Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava a Vsetín vyhlášeny stupně povodňové aktivity. Třetí stupně byly vyhlášeny na Bruntálsku, Jesenicku a u Valašského Meziříčí. 7. července se ze svých břehů vylily řeky Morava, Opava, Bečva, Opavice, Bělá, Tichá Orlice, Třebovka, Smědá a Úpa. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla na průtok 489 m3/s a Vsetínská Bečva kulminovala v Jarcové na 669 m3/s. Voda z Bečvy zaplavila město Přerov a okolní vesnice včetně Bochoře a Troubek. Řekou Dřevnicí protékalo 7. července ve Zlíně 282 m3/s. Záplavy si tohoto dne vyžádaly prvních pět obětí a na vodou podemleté železniční trati u Suchdolu nad Odrou způsobily vykolejení mezinárodního rychlíku Sobieski jezdícího z Vídně do Varšavy, přičemž bylo zraněno více než 60 lidí. V souvislosti se zhoršující se situací byl ustanoven krizový štáb a došlo k uzavření několika česko-polských a česko-slovenských hraničních přechodů.

+more-u_pivovaru-povodeň-1997. jpg|náhled|vlevo|Velká_voda_v_Litovel'>Litovli Čechách. 8. července voda zcela zaplavila obec Troubky nacházející se při soutoku Moravy s Bečvou. Právě v místě soutoku Moravy s jejími přítoky Bečvou a Moštěnkou došlo k mohutnému rozlivu a velká voda zde zaplavila oblast o ploše 150 km2 rozkládající se přibližně mezi Citovem, Přerovem a Kroměříží. Téhož dne kulminovaly přítoky Moravy na horním toku. Moravská Sázava v obci Lupěné dosáhla na průtok 208 m3/s, Desná v Šumperku 191 m3/s a Třebůvka v Lošticích 120 m3/s. Svého maxima, tedy 838 m3/s, dosáhla v Dluhonicích také řeka Bečva. Odra v Bohumíně mezitím kulminovala na průtoku 2160 m3/s a záplavová vlna se na ní přesunula dál na polské území.

Dalšího dne zaplavila voda vylitá z koryta Moravy centrum Olomouce, přičemž řeka zde kulminovala na průtoku 860 m3/s, a povodňová vlna postoupila dál na střední Moravu a Kroměřížsko. V Čechách byl povodní, projevující se zejména na Divoké Orlici, postižen Hradec Králové, když voda protrhla hráze a zaplavila nižší polohy města včetně nábřežního centra až po Masarykovo náměstí. +more Zvednutá hladina řeky Ostravice v Ostravě ohrozila průmyslové areály Vítkovice a Nová huť. Na mnoha místech došlo k přerušení telefonního spojení, přívodů pitné vody a energií. Poslanecká sněmovna schválila vyčlenění finanční pomoci zasaženým oblastem ve výši 900 miliónů korun.

Morava zaplavila historické centrum města. +more Kroměříž byla vodou z Moravy zaplavena 10. července a hladina řeky zde téhož dne kulminovala na 1034 m3/s. Dalšího dne pak rozvodněná Morava zaplavila Uherské Hradiště a Otrokovice. Na severu Moravy a ve východních Čechách, kde mezitím velká voda opadla, se evakuovaní lidé začali vracet do svých domovů. Byly nahlášeny případy rabování. 13. července se Morava vylila ve Veselí nad Moravou a v Moravském Písku a dalšího dne ohrožovala Hodonín. 20. července způsobily nové intenzivní dešťové srážky druhou povodňovou vlnu, kvůli níž byl třetí povodňový stupeň opět vyhlášen v okresech Přerov, Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště.

Již následujícího dne však opadání velké vody dovolilo odvolat třetí stupeň povodňové aktivity v okresech Šumperk a Přerov. +more_červenec'>23. července následovalo odvolání stavu povodňového nebezpečí v okresech Olomouc a Kroměříž, 24. v okresech Zlín a Uherské Hradiště a 28. v okresech Hodonín a Brno-venkov. Třetí povodňový stav byl na území České republiky odvolán 29. července, kdy velká voda přestala ohrožovat Břeclav.

Záplavy v dalších zemích

vratislavské předměstí Kozanów Letní záplavy v roce 1997 se neomezily pouze na území České republiky. +more Záplavová vlna, která se po řece Odře šířila dál na sever zasáhla velmi prudce i slezskou část Polska. V Polsku, kde se kromě rozvodněné Odry z koryt vylily i řeky Bobr a Lužická či Kladská Nisa, je tato katastrofa označována jako Powódź tysiąclecia čili Povodeň tisíciletí. Postižena povodní byla mimo jiné polská města Prudník, Hlucholazy, Kladsko, Ratiboř, Krapkowice, Opolí, Vratislav nebo Hlohov. V Ratiboři dosáhla Odra průtoku 3120 m3/s a ve Vratislavi řeka kulminovala na průtoku 3640 m3/s. Rozvodněná řeka Odra tvořící na svém dolním toku polsko-německou hranici způsobila obrovské majetkové škody i v Německu. Zaplaveno bylo kupříkladu město Frankfurt nad Odrou.

Rozvodněná řeka Morava ničivě zasáhla i Slovensko a Rakousko. Na Slovensku zvedly červencové deště hladiny horských řek především v západních a severních oblastech země. +more Zpočátku byly nejhůře zasaženými oblastmi Orava a Kysuce, avšak zanedlouho se jako největší hrozba ukázala velká voda na hraničním úseku řeky Moravy a zvedající se voda ve Váhu.

Důsledky

Oběti a škody na majetku

V Česku se symbolem povodní stala dvoutisícová obec Troubky, kde při povodních zemřelo 9 lidí, spadlo 150 domů a mnoho dalších bylo vážně poškozeno. +more V důsledku červencových povodní došlo k obětem na životech a obrovským škodám. Zahynulo 50 osob, bylo zničeno 2151 domů, dalších 5652 se stalo dlouhodobě neobyvatelnými a strženo bylo 26 mostů. Navíc byl na několik dnů zcela zastaven provoz na klíčových železničních tratích, neboť byly zcela vyřazeny nejdůležitější železniční uzly Moravy, Přerov a Olomouc. Těžce poškozeny byly rozsáhlé části měst Krnov, Ostrava, Opava, Otrokovice, Přerov, Olomouc a další. Celkové škody byly odhadnuty na 63 miliard korun. Pojišťovny v souvislosti se záplavami řešily přibližně 117 000 případů a poškozeným vyplatily 9 miliard korun. Za nejhůře postižené sídlo se považuje obec Troubky, kde během záplav zemřelo 9 lidí a zcela zničeno bylo 150 domů. Zkáze neušly ani sousední obce Bochoř, Citov nebo Vlkoš.

Frankfurtu nad Odrou Povodňová vlna, která se prohnala Polskem, si vyžádala 56 lidských životů a napáchala škody za 3,5 miliardy euro. +more Vážně postiženým městem byla Vratislav, kde povodňová vlna dosahovala 10 metrů. Řeka měla zatopit okolo 47 000 budov a 4650 km2 zemědělské půdy a vážně poškodit nebo zničit okolo 2000 km silnic a železničních tratí. Na Slovensku bylo velkou vodou v červenci 1997 postiženo 366 obcí, z ohrožených oblastí muselo být evakuováno přibližně 20 000 obyvatel a celkové škody byly vyčísleny na 2,5 mld. slovenských korun.

Rozvoj protipovodňové ochrany

Povodeň prokázala mnohá selhání různých státních i soukromých orgánů, organizací a institucí. Chyběly protipovodňové plány, v mnoha podnicích byly porušovány bezpečnostní předpisy, technika byla ve špatném stavu, koryta mnoha řek byla neudržovaná. +more V prvních dnech zcela selhal výstražný systém, což se nejstrašlivěji projevilo v Troubkách. Jediná státní instituce, která z povodní vyšla s relativně čistým štítem (kromě dobrovolníků) byla armáda, velké uznání a medaili Za zásluhy I. třídy získal za řízení záchranných operací generál Petr Voznica.

Povodeň však měla jeden kladný efekt: přispěla ke vzniku republikového integrovaného záchranného systému, ke stanovení nových protipovodňových řádů a k odstranění řady velkých nedostatků na celém území České republiky, což vedlo k podstatnému zmírnění následků povodní v Čechách o pět let později.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Morava (řeka) * Odra * Povodeň * Povodeň v Čechách (2002) * Povodeň v České republice (2006) * Povodeň v Čechách (2013)

Externí odkazy

[url=http://www. povodnefoto. +morecz/index. php. zarazeni=c]Povodeň 1997 na fotografiích[/url] * [url=http://povodne97. nazory. cz/. menu=1&nazev=obecne/ovzniku]Další informace[/url] * [url=http://www. tyden. cz/rubriky/domaci/povodne/nicive-zaplavy-z-cervence-1997-v-cesku-den-po-dni_15443. html]Ničivé záplavy z července 1997 v Česku den po dni, Týden. cz[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ct24/domaci/1160924-povodne-z-roku-1997-se-nesmazatelne-zapsaly-do-historie]Povodně z roku 1997 se nesmazatelně zapsaly do historie, ČT[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ct24/domaci/2171068-patek-11-cervence-1997-lide-v-uherskem-hradisti-neverili-ze-voda-dorazi-spletli-se]Rekonstrukce: Povodeň 1997 den po dni[/url], 11. července 2017, ČT24. cz * [url=http://is. muni. cz/th/43102/prif_b/Kapitola_6. 9_7_Seznam_literatury. pdf]Povodeň v červenci 1997[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160807022509/http://geography. cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2013/05/10-11. pdf]Povodeň v Polsku[/url] * [url=http://www. svp. sk/svp/default. asp. ACT=5&content=10&id=33&mnu=]Povodne v roku 1997 - www. svp. sk[/url].

1997 Kategorie:Katastrofy roku 1997 Kategorie:Česko v roce 1997