Cesko.wiki Povodeň v Česku (2002)
Author
Albert FloresPovodeň v Česku v roce 2002 byla jednou z největších povodní v historii země. Začala v noci 11. srpna 2002, kdy intenzivní srážky postihly celé území České republiky. Silné deště způsobily přeplnění řek a následně povodně, které zasáhly téměř všechna větší města v zemi. Nejvíce postižené oblasti byly na Moravě a ve východních Čechách. Povodeň měla katastrofální dopad na lidské životy a majetek. Přes 17 lidí zemřelo a tisíce musely opustit své domovy. Řada historických památek byla zničena, včetně Unesco památek jako Pražský hrad, Karlův most a památky v historických centrech Českých Budějovic, Ústí nad Labem a Litoměřic. Intenzivní povodně také způsobily ekonomické ztráty. Vznikla škoda v hodnotě miliard korun a tisíce firem byly zničeny. Celá země byla vážně postižena a dlouho trvalo, než se z následků povodní zotavila. Tato katastrofa vedla ke změnám v přístupu k ochraně proti povodním v České republice. Byla zavedena řada opatření, včetně zvýšení ochranářských a preventivních opatření, výstavby protipovodňových hrází a zlepšení systému včasného varování. Povodeň v Česku v roce 2002 byla tragickou událostí, která zanechala hluboký otisk v paměti českého národa. Dopadla na mnoho oblastí života v zemi a urychlila změny ve způsobu, jakým Česká republika přistupuje k problematice povodní a jejich prevenci.
Most v Písku, který byl během povodně zcela pod vodou a byl i značně poškozen Povodeň ve středočeských Dobřichovicích Povodeň v historickém centru Prahy
Povodeň v Česku z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky. Nejvíce postiženými oblastmi v Čechách bylo povodí Vltavy, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a na Moravě povodí Dyje.
Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Byla to největší povodeň od ničivé Velké povodně v roce 1845. +more Proti ní byl průtok Vltavy Prahou v roce 2002 ještě o přibližně 20 % větší.
Příčina záplav
6. +more srpna 2002 začala počasí v Čechách ovlivňovat tlaková níže, která se svým frontálním systémem pozvolna postupovala k východu. Do 7. a 8. srpna vytrvalé silné srážky naplnily většinu jihočeských a západočeských řek. Ve čtvrtek 8. srpna již na některých místech dosáhla povodeň svým rozsahem 50leté vody (především na jihu Čech). Situace se však pozvolna uklidňovala a 9. srpna přestalo pršet. Vltava v Praze dosáhla průtoku 1500 m³/s a začala klesat. 11. a 12. srpna začalo opět pršet. Nad jihozápadem Čech se střetly dva výrazné frontální systémy, které se jenom pomalu posunovaly k severovýchodu. Návětrný efekt na jihu Čech navíc přinášel další zesilování deště. Půda přesycená vodou z předešlých srážek nedokázala zadržet vodu a ta stékala do naplněných řek. V týdnu od 12. do 18. srpna tak část Čech postihla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Nejvíce byla postižena Vltava se svým povodím, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a povodí Dyje.
Příčinou záplav byly nadprůměrné srážky, které v první srážkové epizodě zasáhly hlavně jih Čech a které se v druhé epizodě vyskytovaly již na většině území Čech. Kromě značného nasycení půdy a koryt po první srážkové epizodě zde situaci ovlivnila mimo jiné i vodní díla, a to zejména Vltavské kaskády. +more Ta zachytila poměrně velkou část povodňové vlny z první srážkové epizody. Na druhou srážkovou epizodu již přehrady ale nestačily a povodeň bez větších překážek postupovala směrem do údolí. K znatelnému zploštění povodňové vlny Vltavy, resp. na Labi, došlo až v důsledku rozlivů v Polabské nížině. Nicméně ani to nestačilo a velká voda zasáhla i města dále na severu Čech a později i na německém úseku Labe.
Postup povodně
První vlna
; 7. srpna :Déšť rozvodnil hladiny jihočeských řek, vodohospodáři odpouštěli naplněné přehrady (Lipno, Římov, Husinec), začínaly přetékat rybníky. +more V Pohorské Vsi v Novohradských horách spadlo během dvou dnů (6. -7. srpna) 278 mm srážek. 8. srpna :Voda zaplavila jihočeská města, voda z Malše se v Českých Budějovicích zastavila kousek od hlavního náměstí, odřízla centrum od sídlišť Šumava, Máj a Vltava. Bylo evakuováno přes 2000 lidí. Vltava v Praze přesáhla průtok 1000 m³/s (2 SPA). 9. srpna :Deště na jihu Čech ustaly a voda opadla. Vltava dosáhla průtoku 1500 m³/s (3 SPA) a začala klesat. 10. srpna : První vlna záplav skončila a začal velký úklid a sčítání škod, meteorologové však varovali před dalšími vytrvalými srážkami. Vltava v Praze klesla na 2 SPA. 11. srpna : Odpoledne začalo na jihu Čech silně pršet, vodohospodáři odpouštěli přehrady, ale slíbili, že Vltava v Praze nepřesáhne první vlnu záplav. V Českých Budějovicích se stavěly hráze z pytlů s pískem. V Třeboni byla poblíž Schwarzenberské hrobky prokopána část jihovýchodní hráze rybníka Svět s přepadem do Zlaté stoky (jako prevence před možným protržením hráze a zaplavením historického jádra města).
Druhá vlna
12. srpna :Ukázalo se, že druhá vlna bude mnohem silnější než první. +more Pod vodou se ocitla všechna velká jihočeská a západočeská města. Ve 13 hodin vyhlásil jihočeský hejtman Jan Zahradník stav nebezpečí. Později vyhlásil stav nebezpečí i středočeský hejtman Petr Bendl. Premiér Vladimír Špidla vyhlásil stav nouze pro Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj a pro Prahu. Déšť se rozšířil i na sever Čech. Vltavou v Praze protékalo 1790 m³/s a začala evakuace ohrožených oblastí (očekávala se padesátiletá voda). Nejhorší situace byla ve městech Sušice, Strakonice, Klatovy, Písek, Plzeň, Český Krumlov, České Budějovice, Beroun a Praha. Na německé stanici Zinnwald-Georgenfeld v Krušných horách nedaleko českých hranic za tento den spadlo 312 mm srážek, což byl německý rekord. Na české straně Krušných hor byly nejvyšší srážky za tento den naměřeny u vodní přehrady Fláje (226,8 mm). 13. srpna :Stav nouze od 11 hodin začal platit i v Ústeckém kraji. Ve všech uvedených krajích se evakuovaly celé vesnice, historické centrum Českých Budějovic, voda začala strhávat první mosty. Na řadě míst v západních Čechách a v historickém centru Prahy se přerušily dodávky elektrického proudu. Voda se začala objevovat také na Znojemsku, začala zde evakuace. V Ústeckém kraji se připravili na stoletou vodu, proběhla hromadná evakuace měst a obcí, vypnula se elektřina a pomalu se zastavila výroba velkých chemických podniků (Spolchemie, Lovochemie). Kulminovala hladina na dolní Berounce. Zcela zaplaveno bylo dostihové závodiště Velká Chuchle. Na lokalitě Knajpa v Jizerských horách spadlo za den 278 mm srážek. 14. srpna :Vltava v Praze dosáhla ve Velké Chuchli ve 12 hodin průtoku 5160 m3/s při výšce hladiny 782 cm, byl zaplaven Karlín a Pražské metro. Voda na Plzeňsku a v jižních Čechách klesla, v Praze odpoledne Vltava a pozdně večer Dyje ve Znojmě kulminovaly. Stále pršelo, zatím nejvíce na severu Čech, v Orlických a Jizerských horách a v Krkonoších. Ve středočeském kraji na Mělníku rozvodněná Vltava zvýšila hladinu Labe a rozšířila koryto soutoku. Problémy nastaly v neratovické Spolaně. Zhoršil se stav na Litoměřicku, uzavřel se most ve Štětí a oba mosty v Ústí nad Labem. Problémy měly i obce na Jizeře. 15. srpna :Areál Spolany Neratovice byl zcela zatopen, došlo k úniku chloru. V severních Čechách na Podřipsku a Litoměřicku a ve středních Čechách kolem soutoku Labe s Vltavou se povodňová vlna rozlévala do blízkých vesnic. Všechny mosty přes Labe v Ústeckém kraji byly uzavřeny. Hladina Dyje na Znojemsku klesla. 16. srpna : V Českých Budějovicích stále nešel proud. Na Litoměřicku především v okolí soutoku Labe s Ohří se povodňová vlna v některých místech rozlila do šíře 10 km, zatopeno bylo na 30 vesnic a několik menších měst (například celé historické město Terezín). Labe v Ústí nad Labem kulminovalo na 11,96 metrech při průtoku 4 700 m³/s (přičemž normální stav zde činí 2,48 m a 296 m³/s) a v Děčíně na 12,30 metrech při průtoku 4 770 m³/s. Na rozvodněné Labe se připravovali už jen v Německu.
Záplavy v číslech
lachtana Gastona v Zoo Praha, který se stal jedním ze symbolů povodní 2002 * 17 lidí přišlo o život * 134 zvířat ze Zoo Praha přišlo o život * v 6 krajích byl vyhlášen nouzový stav * záplavy postihly území o rozloze 17 000 km čtverečních * 986 postižených obcí, 10 krajů a 43 okresů * 225 000 evakuovaných lidí * 73,3 mld. +more Kč škod, z toho 7 mld. Kč pražské metro * nejvyšší průtok na Vltavě v Praze 5300 m³/s.
Důsledky
povodni r. +more 2006) Byly zpracovány povodňové plány, na jejichž základě byla realizována protipovodňová opatření na mnoha místech republiky. Od povodně v roce 2002 se pro stavební a územní návrhy používá výška hladiny Q2002.
Zákon o integrovaném záchranném systému byl tvořen na základě zkušeností z povodně z roku 1997. Je to zákon o IZS č. +more 239/2000 Sb. Účinnosti nabyl dnem 1. ledna 2001. Zákon o výjimečném stavu neexistuje. Existuje tzv. Krizový zákon (240/2000 Sb. , o krizovém řízení a o změně některých zákonů), kde jsou vymezeny pravomoci a povinnosti vlády, hejtmana a dalších orgánů krizového řízení při vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu. Krizový zákon nabyl účinnost dne 1. ledna 2001.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Povodně na Moravě a Odře (1997) * Seznam povodní v Česku
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20090719021122/http://www. povodne02. wz. cz/]Povodeň 2002[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090212200620/http://blisty. cz/2006/4/3/art27781. html]Povodeň z odstupu čtyř let[/url] na Britských listech. * [url=http://www. pvl. cz/files/download/hydrologicke-informace/zpravy-o-povodni/2002-08-zprava-o-povodni. pdf]Souhrnná zpráva o povodni v srpnu 2002[/url] Povodí Vltavy, s. p.
2002 Kategorie:Katastrofy roku 2002 Kategorie:České dějiny 21. +more století Kategorie:Česko v roce 2002.