Euro

Předcházející měnová integrace v Evropě

Za nejvýznamnější předcházející příklad vytvoření evropské měnové unie bývá považována Latinská měnová unie, kterou v roce 1865 vytvořilo Belgické království spolu s Druhým Francouzským císařstvím, Italským královstvím a Švýcarskem; v roce 1868 se přidalo Řecké království. Do Latinské měnové unie se nepřímo zapojily i Španělské království, Rumunské království, Srbské království, Bulharské knížectví, Venezuela a San Marino atd. +more Unie spočívala ve stanovení obsahu stříbra v jedné minci každé členské národní měny na 4,5 gramu, případně obsahu zlata v jedné minci každé členské národní měny na 0,290322 gramu, součástí dohody byla zároveň i vzájemná volná směnitelnost všech členských měn v poměru 1:1. Latinská měnová unie byla rozpuštěna roku 1927.

Na přelomu 19. a 20. +more století existovala i Skandinávská měnová unie, která sdružovala Norsko, Švédsko a Dánsko.

Historie eura

Členské země EU a další země používající euro

Euro začalo v devizové (virtuální) podobě platit 1. +more ledna 1999, přičemž ve valutové podobě bylo zavedeno do oběhu 1. ledna 2002 a tak nahradilo dříve platné měny používané ve státech eurozóny.

Euro navázalo na košovou Evropskou měnovou jednotku (ECU) v symbolickém kurzu 1 EUR = 1 ECU. Výchozí externí hodnota eura vůči americkému dolaru činila 1 EUR = 1,1789 USD a vycházela z propočtu kurzu USD/ECU v poslední obchodní den před vznikem eura (+more_prosinec'>31. prosince 1998).

Porovnání s USD

Euro svého historicky nejsilnějšího kurzu, který představoval 1,5990 amerického dolaru za euro, dosáhlo na devizovém trhu 15. +more července 2008, svůj největší propad pak zaznamenalo 26. října 2000 při kurzu 0,8252 USD za euro. V roce 2015 se kurz eura pohybuje kolem hodnoty 1,1 USD za euro.

Při zavádění eura v roce 1999 se očekávalo, že se postupně zvýší podíl eura na světových devizových rezervách a euro se stane světovou rezervní měnou rovnocennou americkému dolaru. Tato předpověď se však nenaplnila. +more Od zavedení eura v roce 1999 až do roku 2009 se sice podíl eura na světových devizových rezervách zvýšil ze 17,9 % na 27,6 %, od roku 2010 ale podíl eura na světových devizových rezervách klesá a ve druhém čtvrtletí 2015 dosahoval pouze 20,5 %. Pro porovnání, americký dolar v roce 1999 tvořil 71 % devizových rezerv centrálních bank, v roce 2009 to bylo 62,1 % a ve druhém čtvrtletí 2015 63,8 %.

Euromince a eurobankovky

Jedno euro se člení na 100 centů (eurocentů). Euromince mají nominální hodnoty 1 c, 2 c, 5 c, 10 c, 20 c, 50 c, 1 € a 2 €. +more Ve Finsku a Nizozemsku se jednocentové a dvoucentové mince běžně nepoužívají, razí se pouze pro sběratele.

Euromince jednotlivých nominálních hodnot mají shodnou lícovou stranu, na které je zobrazena mapa Evropy, a odlišnou národní rubovou stranu pro každý členský stát eurozóny (podobný systém stejné lícové strany a různých rubových stran mincí používá kapverdské escudo a CFP frank). Všechny euromince mohou být používány ve všech členských zemích eurozóny. +more Eurobankovky mají nominální hodnoty 5 €, 10 €, 20 €, 50 €, 100 € a 200 € (500 € bankovky nejsou v oběhu od 27. dubna 2019, kvůli častým padělkům). Bankovky jednotlivých nominálních hodnot mají design na lícové i rubové straně shodný pro všechny členské státy eurozóny.

Členské státy eurozóny

Kromě eurozóny na evropském kontinentu, na asijském Kypru a středomořské Maltě je euro oficiální platidlo v tzv. „nejvzdálenějších regionech EU“ (k datu 1. +more ledna 2014 Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinik, Réunion, Mayotte, Svatý Martin, Azory, Madeira a Kanárské ostrovy). V těchto oblastech žije přibližně 4 500 000 lidí.

Státy a území mimo eurozónu používající euro

Kromě výše zmíněných členských států eurozóny používají euro i další země a území, aniž by byly členy eurozóny. Některé z těchto zemí mají o používání eura uzavřeny dohody s Evropskou unií, jiné zavedly euro jednostranně bez dohody s EU.

Monako, San Marino, Vatikán a Andorra používají euro na základě dohod s Evropskou unií. Euro jako svou měnu zavedly s ohledem na existenci měnové unie s Francií (v případě Monaka), respektive s Itálií (v případě San Marina a Vatikánu) či přímo s EU (Andorra). +more V Monaku euro nahradilo dříve obíhající francouzský frank a monacký frank, v San Marinu italskou liru a sanmarinskou liru a ve Vatikánu italskou liru a vatikánskou liru. V Andoře euro nahradilo francouzský frank a španělskou pesetu. Monako, Vatikán a San Marino emitují své vlastní euromince již od roku 2002. Andorra získala právo razit andorrské euromince od 1. července 2013, první mince se však k obyvatelům Andorry dostaly v prosinci 2014.

Dohody s EU o používání eura mají uzavřeny rovněž francouzská zámořská společenství Saint Pierre a Miquelon a Saint-Barthelémy. Tato území sice nejsou součástí Evropské unie, a tedy ani eurozóny, ale na základě dohod s EU používají euro jako svou měnu. +more Nemají však povoleno vydávat euromince se svou vlastní rubovou stranou.

Jednostranně bez dohody s EU euro zavedla Černá Hora a Kosovo, kde euro nahradilo německou marku. Po zavedení eura na Kypru používají tuto měnu i britské suverénní vojenské základny Akrotiri a Dekelia.

Bez formální dohody s EU se euro jako měna de iure používá rovněž ve dvou neobydlených francouzských zámořských územích (Francouzská jižní a antarktická území a Clippertonův ostrov). Zimbabwe od ledna 2009 omezilo užívání domácí měny a oficiálně místo ní povolilo užívání hlavních zahraničních měn včetně eura.

Maastrichtská kritéria

+more2'>Vývoj kurzu amerického dolaru, japonského jenu a britské libry k euru od roku 1999 Maastrichtská konvergenční kritéria jsou souborem pěti ekonomických ukazatelů, které musí splnit stát usilující o zavedení jednotné evropské měny euro. Mezi kritéria patří:.

* Kritérium cenové stability - členský stát musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, sledovanou během jednoho roku před šetřením, která nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří států Unie, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. * Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb - v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nesmí přesahovat o více než 2 procentní body úrokovou sazbu tří států Unie, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. +more * Kritérium deficitu veřejných rozpočtů - poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3 %. * Kritérium hrubého veřejného dluhu - poměr hrubého veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 60 %, s výjimkou případů, kdy se poměr dostatečně rychle snižuje a blíží se uspokojivým tempem referenční 60% hodnotě. * Kritérium stability měnového kurzu - členský stát dodržuje normální kurzová rozpětí, která jsou stanovena mechanizmem směnných kurzů II (ERM II) Evropského měnového systému, a to minimálně v průběhu dvou posledních let před šetřením. Země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru, Dánsko musí dodržovat užší fluktuační pásmo ± 2,25 %. Zároveň nesmí dojít k devalvaci centrální parity.

Měny navázané na euro

K lednu 2023 používala měny navázané na euro řada zemí a území: 2 členské státy EU zapojené do ERM II, 1 západobalkánský stát, 3 francouzská zámořská území, 3 malé ostrovní státy v Africe a 14 států střední a západní Afriky. * Měny Dánska a Bulharska - koruna a lev - jsou zapojeny do mechanismu směnných kurzů II (ERM II). +more * Bosna a Hercegovina má svoji měnu (bosenská marka) navázanou na euro v pevném poměru 1 EUR = 1,95583 BAM. * Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie a Wallis a Futuna jsou francouzská zámořská území, která používají CFP frank. Ten byl stejně jako CFA frank dříve v pevném kurzu navázán na francouzský frank. Od 1. ledna 1999 je CFP frank pevně navázán na euro. * Kapverdy, Komory a Svatý Tomáš a Princův ostrov mají své měny - escudo, frank a dobra - pevně navázány na euro od 1. ledna 1999, respektive 1. ledna 2010 (Svatý Tomáš). * 14 zemí střední a západní Afriky (Čad, Benin, Burkina Faso, Gabon, Guinea-Bissau, Kamerun, Kongo, Mali, Niger, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Senegal, Středoafrická republika a Togo) používá CFA frank, který byl dříve navázán v pevném poměru na francouzský frank. Od 1. ledna 1999 je CFA frank pevně navázán na euro.

Jazykové otázky

Oficiální geometrické parametry znaku eura

Podle evropských předpisů se v nominativu jednotného čísla ve všech úředních nebo státních jazycích zemí EU užívá tvar euro. V ostatních případech používání názvu euro plně podléhá pravidlům úředních nebo státních jazyků členských států EU.

Psaná podoba eura

V rámci celé Evropské unie se používají tři různá písma - latinka, cyrilice a řecké písmo. Název společné měny států eurozóny v jednotlivých písmech má následující podobu.

Euro v českém jazyce

Z kodifikovaných pravidel českého jazyka plyne, že euro je slovo ohebné, středního rodu, skloňované standardně podle vzoru město. Cent (eurocent) je slovo ohebné, mužského rodu a skloňuje se podle vzoru hrad. +more Psaná podoba názvu měny euro se odlišuje od psané podoby názvu kontinentu Evropa; kromě toho se předpona euro- standardně používá pro záležitosti spojené s EU (Evropskou unií).

Výslovnost psaných slov euro a cent v češtině je /eu.ro/ a /cent/.

Pro používání slova euro platí následující skutečnosti.

V češtině jsou správná tato užití názvu/zkratky/symbolu euro po číslovkách: * 1 euro / 1 EUR / 1 € / 1 Eur - obdoba výrazu 1 koruna / 1 CZK / - / 1 Kč * 2 (3, 4) eura / 2 EUR / 2 € / 2 Eur - obdoba výrazu 2 (3, 4) koruny / 2 CZK / - / 2 Kč * 5 (6, 7. ) eur / 5 EUR / 5 € / 5 Eur - obdoba výrazu 5 (6, 7. +more) korun / 5 CZK / - / 5 Kč.

Slovo euro (po číslovkách nebo samostatně) se skloňuje takto: * jednotné číslo: euro (N) - eura (G) - euru (D) - euro (A) - euru (L) - eurem (I) * množné číslo: eura (N) - eur (G) - eurům (D) - eura (A) - eurech (L) - eury (I)

Vysloveně nesprávné jsou kupříkladu tvary: * 1 Euro, 2 Euro, 5 Euro (slovo euro se píše s malým e a skloňuje se)

Kromě toho je nutné poznamenat, že: * zkratka Eur je podle některých názorů ekvivalentem zkratky Kč (stejně jako EUR je ekvivalentem zkratky CZK), tato zkratka však není žádným předpisem oficiálně zavedená (slovo euro je už dost krátké), a není tedy jako zkratka měny právně závazná (na rozdíl od zkratky Kč, která jako zkratka měny česká koruna právně závazná je) * znak € se v češtině podle zvyklostí - jako analogie umístění zkratek typu EUR nebo znaků typu $ - umísťuje za číslovku (nikoli před číslovku jako např. v angličtině), avšak tato záležitost není závazně předepsaná - je možné symbol psát i před částku

Jiné snahy o „kontinentální měnu“

Přibližně od roku 1999 začaly hovory o potenciální společné měnové unii mezi USA, Kanadou a Mexikem s perspektivou rozšíření na všechny státy Severní Ameriky. Tato instituce by měla nést jméno Severoamerická unie a její měna byla nazvána Amero (symbol: 1 +moresvg'>16px). * Společná měna Africké unie, založené roku 2001, je jedním z jejích cílů (i když ne tolik prioritním jako ostatní). Realita společné africké měny je zatím neurčitá. Jeden z návrhů na její jméno je Afro nebo Sheba. V současné době vznikají snahy o regionální měnové unie částí afrického kontinentu. Kromě již existující měnové unie mezi 14 zeměmi střední a západní Afriky používajících CFA frank mají vzniknout dvě další regionální měnové unie. Na východě Afriky má být zaveden východoafrický šilink, na západě kontinentu měna eco. * V Asii existuje Eurasijská daňová unie a v jejím rámci i plán společné měny Altynu. Existují také plány na zavedení společné měny mezi některými státy Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu. * Latinskoamerická organizace Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky zamýšlela a částečně i v praxi prováděla obchod mezi svými členy virtuální měnovou jednotku sucre.

Kritika

Objevují se hlasy proti přijetí eura z důvodu placení dluhů Řecka a dalších států především na jihu Evropy. Například Slovensko, které již přijalo euro, souhlasilo v roce 2012, že do Evropského stabilizačního mechanismu (Euroval) přispěje celkem 660 miliony eur (okolo 16,7 miliardy Kč).

Podle studie Centra pro evropskou politiku ve Freiburgu v prvních 20 letech z eura těžilo především Německo, ale většina států, včetně Francie a Itálie, na něm tratí, zejména kvůli mezinárodní konkurenci. Podle amerického finančníka Miltona Ezratiho euro nepřináší výhodou všem zúčastněným státům, ale pro slabší ekonomiky je nevýhodné. +more Důsledkem je spíše divergence.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Přijetí eura * Zavedení eura v Česku * Seznam měn * Seznam měn Evropy * Členský stát Evropské unie * Petroeuro * Evropská měnová jednotka (ECU) * Dluhová krize v eurozóně * Země střední a východní Evropy a euro * Měny Evropské unie

Externí odkazy

[url=http://www. ecb. +moreeuropa. eu/euro/banknotes/html/index. cs. html]Bankovky eura na stránce ECB[/url] * [url=http://www. eurokurz. cz]Aktuální kurzy měn ECB[/url] * [url=http://www. ecb. europa. eu/euro/coins/html/index. cs. html]Mince eura na stránce ECB[/url] * , [url=https://web. archive. org/web/20170715165242/http://www. bis-ans-ende-der-welt. net/Europa-B-En. htm]Euro - bankovky a historie převodu[/url].

Aktuální kurz eura

Kategorie:Měny Evropy Kategorie:Měny používané více státy Kategorie:Nositelé Ceny Karla Velikého