Chorvatská kuna
Author
Albert FloresChorvatská kuna je měna, která se používá v Chorvatsku. Její zkratka je HRK a rozděluje se na 100 lipa. Kuna je v platnosti od roku 1994, kdy nahradila chorvatský dinár. Kromě chorvatského území je kuna také používána v některých oblastech Bosny a Hercegoviny. Kuna je podporována Chorvatskou národní bankou a vydává se ve formě mincí a bankovek. V současné době existují bankovky s hodnotou 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 kun a mince s hodnotou 1, 2, 5, 10, 20 a 50 lipa, jakož i 1, 2, 5 i bankové mince 25 kun. Ve srovnání s eurem je kuna relativně slabší měnou.
Kuna je platidlo, které se používá v Chorvatsku. V novodobé historii se do oběhu dostala v červnu 1994, kdy nahradila chorvatský dinár. Kuna ale předtím už existovala během druhé světové války, když stát Jugoslávie fakticky neexistoval. ISO 4217 kód kuny je HRK, jedna kuna se dělí na 100 „lip“ (jednotné číslo lipa).
Rok 2022 je posledním rokem pro kunu, protože od 1. ledna 2023 bude nahrazena eurem. +more Všechny chorvatské bankovní účty a kreditní karty budou automaticky převedeny na eura a hotovost v kunách bude možné bez poplatku vyměnit za eura.
Vznik a vývoj
Poprvé byla kuna zavedena za druhé světové války jako platidlo Nezávislého chorvatského státu (NDH); převáděla se v poměru 1 jugoslávský dinár = 40 kun a byla rozdělena na sto banic (jednotné číslo banica). V platnost vstoupila 8. +more července 1941. Konec platnosti nastal od 30. června do 9. července 1945. Bankovky měly hodnotu 50 banic, 1 a 2 kn, 10 kn, 50, 100, 500 a 1000 kn, 5000 kn, 1000 a 5000 kn. Kurs kuny za doby NDH byl stanoven na 20 kn za 1 německou říšskou marku.
Po vyhlášení nezávislosti země na SFRJ Chorvatsko okamžitě zavedlo vlastní dináry, které měly nahradit ty jugoslávské (chorvatský dinár používalo i chorvatské obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny, odmítali ho však Srbové žijící na chorvatském území, ti měli až do roku 1995 svůj vlastní dinár Republiky Srbská Krajina). Nová měna však rychle ztratila svoji hodnotu a upadla do hyperinflace. +more Proto v roce 1994 provedla země měnovou reformu a zavedla dnešní kuny ve směnném poměru 1000 dinárů = 1 kuna. Jméno však již mělo fašistickou minulost a jeho znovuobnovení bylo sporné, především pro Srby v zemi žijící těžko přijatelné. Existovaly také i jiné návrhy na novou měnu, podle jednoho z nich měly být zavedeny například koruny (kruna) podle vzoru bývalé rakousko-uherské koruny.
Název platidla kuna odkazuje na středověk, kdy se ve Slavonii, Přímoří a Dalmácii a později i Banovině používala k placení daní kuní kožešina, zvaná kunovina nebo marturina. Podobizna kuny se od první poloviny 13. +more století až téměř do konce 14. století nacházela na chorvatské minci zvané banovac. Název pro setinu kuny lipa odkazuje na strom, jehož symbolika je obsažena v četných slovanských legendách a národních pověstech. V souvislosti s těmito názvy obsahují chorvatské mince v kunách zvířecí motivy a všechny mince v lipách rostlinné motivy.
Konec kuny
Od 10. července 2020 je kuna zapojena do ERM II. Minimálně dvouleté setrvání v ERM II je jednou z podmínek pro přijetí eura.
V červnu 2022 schválila Evropská komise přechod Chorvatska na Euro od 1. ledna 2023. +more Schválení přechodu členskými zeměmi proběhlo v 12. července 2022. Chorvatská kuna tak ke konci roku 2022 skončí a všechny účty, karty a hotovost bude převedena v kurzu 7,5345 kuny za jedno euro.
Mince a bankovky
Mince mají hodnoty 1, 2, 5, 10, 20 a 50 lip, dále 1, 2, 5 a 25 kun. Mince 25 kun mají několik různých motivů na rubové straně, které poukazují na různá výročí a významné události v Chorvatsku. +more Mince 1, 2, 5 lip a 25 kun se používají zřídka.
Mince chorvatské kuny (od roku 1994) | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Hodnota | Technické parametry | Popis | Datum | |||||
Průměr | Hmotnost | Složení | Hrana | Revers | Avers | ražby | uvedení do oběhu | |
1 lipa | 17 mm | 0,7 g | 98 % hliníku, 2 % hořčíku | Hladká | Hodnota, REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části | nápis „KUKURUZ“ nebo „ZEA MAYS“ (kukuřice setá) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části | 1993- | 31. května 1994 |
2 lipy | 19 mm | 0,92 g | 98 % hliníku, 2 % hořčíku | Hladká | Hodnota, REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části | nápis „VINOVA LOZA“ nebo „VITIS VINIFERA“ (réva vinná) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části | 1993- | 31. +more května 1994 |
5 lip | 18 mm | 2,5 g | 72,5 % mědi, 27,5 % zinku | Hladká | Hodnota, REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části | nápis „HRAST LUŽNJAK“ nebo „QUERCUS ROBUR“ (dub letní) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části | 1993- | 31. května 1994 |
10 lip | 20 mm | 3,25 g | 72,5 % mědi, 27,5 % ocele | Hladká | Hodnota, REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části | nápis „DUHAN“ nebo „NICOTIANA TABACUM“ (tabák virginský) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části | 1993- | 31. května 1994 |
20 lip | 18,5 mm | 2,9 g | 95 % železa, 5 % niklu | Hladká | Hodnota, REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části | nápis „MASLINA“ nebo „OLEA EUROPAEA“ (olivovník evropský) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části | 1993- | 31. května 1994 |
50 lip | 20,5 mm | 3,65 g | 95 % železa, 5 % niklu | Hladká | Hodnota, REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části | nápis „VELEBITSKA DEGENIJA“ nebo „DEGENIA VELEBITICA“ (degenie velebitská) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části | 1993- | 31. května 1994 |
1 kuna | 22,5 mm | 5 g | 65 % mědi, 23,2 % zinku, 11,8 % niklu | Vroubkovaná | Hodnota, REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části | nápis „SLAVUJ“ nebo „LUSCINIA MEGARHYNCHOS“ (slavík obecný) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části | 1993- | 31. května 1994 |
2 kuny | 24,5 mm | 6,2 g | 65 % mědi, 23,2 % zinku, 11,8 % niklu | Vroubkovaná | Hodnota, REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části | nápis „TUNJ“ nebo „THUNNUS THYNNUS“ (tuňák obecný) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části | 1993- | 31. května 1994 |
5 kun | 26,5 mm | 7,45 g | 63,1 % mědi, 23,2 % niklu, 13,7 % zinku | Vroubkovaná | Hodnota, REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části | nápis „MRKI MEDVJED“ nebo „URSUS ARCTOS“ (medvěd hnědý) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části | 1993- | 31. května 1994 |
Bankovky mají nominální hodnoty 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 kun. Bankovka 5 kun není v běžném platebním styku příliš častá. +more Na všech bankovkách je napsaná chorvatská Státní hymna.
Hodnota | Rozměry | Motiv (avers) | Motiv (revers) |
---|---|---|---|
5 kun | 122 mm × 61 mm | chorvatský bán Peter Zrinský (1624-1671) a kníže Fran Krste Frankopan (1643-1671) | hrad Varaždín a jeho půdorys |
10 kun | 126 mm × 63 mm | Juraj Dobrila (1812-1882), biskup z Terstu a Poreče | Římský amfiteátr v Pule, půdorys istrijského městečka Motovun |
20 kun | 130 mm × 65 mm | chorvatský bán Josip Jelačić (1801-1859) | Zámeček Eltz ve Vukovaru |
50 kun | 134 mm × 67 mm | chorvatský renesanční básník Ivan Gundulić (1589-1638) | Historické centrum Dubrovníku, dubrovnický Rektorský palác |
100 kun | 138 mm × 69 mm | chorvatský bán a básník Ivan Mažuranić (1814-1890) | Chrám sv. Víta v Rijece a jeho půdorys |
200 kun | 142 mm × 71 mm | chorvatský politik Stjepan Radić (1871-1928), odpůrce ideje Velkého Srbska | Budova vojenského velitelství v Osijeku, tamější pevnost |
500 kun | 146 mm × 73 mm | Marko Marulić (1450-1524), spisovatel a humanista, otec chorvatské literatury | Diokleciánův palác ve Splitu |
1000 kun | 150 mm × 75 mm | chorvatský právník Ante Starčević (1823-1896), výrazně podporoval myšlenku chorvatské národní hrdosti | Jezdecká socha prvního chorvatského krále +more'>Tomislava, záhřebská katedrála |
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. banknotes. +morecom/hr. htm]Kuny na stránkách Banknotes. com[/url] * [url=http://www. kunalipa. com/katalog/]Chorvatské mince a bankovky (katalog) na webu kunalipa. com[/url] * [url=http://www. ucoin. net/catalog/. country=croatia&pid=29]Chorvatské mince (katalog a galerie) na webu ucoin. net[/url].
Směnný kurz
Kategorie:Ekonomika Chorvatska Kategorie:Měny Evropy Kategorie:Vzniklo 1994