Seznam chorvatských panovníků

Znak Chorvatského království Tento seznam chorvatských panovníků zahrnuje chorvatská knížata a krále, a to jak krále chorvatské a dalmatské, tak krále slavonské, dalmatské. Seznam zahrnuje samostatné chorvatské krále a krále v personální unii s Uherskem. Uveden je i formální král Nezávislého státu Chorvatsko Tomislav II. Dále jsou v seznamu uvedeni chorvatští bánové a představitelé bánovin.

Raná historie

Detaily týkající příchodu Chorvatů na území státu téměř nejsou zdokumentovány. Asi okolo roku 626 Chorvaté migrovali z Haliče na pozvání východofranského panovníka Herakleia. +more Mezi lety 641-689 král Radoslav přivedl Chorvatsko ke křesťanství.

{| border="0" cellspacing="0" cellpadding="2" style="border-collapse: collapse; width: 80%; float: none;" | {| border="1" cellspacing="0" cellpadding="2" style="border-collapse: collapse; width: 100%;" | colspan="2" align="center" style="background: gray;" |

Chorvatská knížata

Existovali paralelně knížata Chorvatů z Panonie a Dalmácie |- | style="width: 50%; background: silver;" align=center | Vévodové Chorvatů z Panonie | style="width: 50%; background: silver;" align=center | Vévodové Chorvatů z Dalmácie |}

center | Jméno	center | Vláda	center | Poznámky
Vojnomír	791 - c. 810
Ljudevít Posávský	před 818-823
Ratimír Chorvatský	829-838
Braslav Sávský	880 - c. +more887

.

center | Jméno	center | Vláda	center | Poznámky
Porga neboli Borko	660-680
Budimír	740-785
Višeslav	785-802
Borna	810-821	Vazal franského krále Karla Velikého; syn Višeslava
Vladislav	Leden 821-835	syn Klonimíra
Mislav	835-845
Trpimír I. +more	845-864	Zakladatel dynasie Trpimírovců
Zdeslav	864	syn Trpimíra I.
Domagoj	864-876	Připravil o trůn bratrance Zdeslava
Iljko	876-878	Zabit během občanské války
Zdeslav	878 - květen 879	(druhé období)
Branimír	879-892	syn Domagoje
Mutimír/Muncimir	892-900	syn Trpimíra
Petr.	c. 900 - c. 910

.

|}

{| border="1" cellspacing="0" cellpadding="2" style="border-collapse: collapse; width: 100%;" | colspan="3" align="center" style="background: silver;" |

Chorvatští králové

V roce 925 papež Jan X. +more korunoval Tomislava I. králem chorvatský a dalmatským. Od té doby je Chorvatsko dědičným královstvím |- | style="width: 35%; background:#efefef;" align=center | Jméno | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Vláda | style="width: 45%; background:#efefef;" align=center | Poznámky |- | Kníže Tomislav I. Chorvatský - od roku 925 král | c. 910 - 11. březen 928 | Zřejmě syn Mutimíra. Chorvatský stát měl největší rozlohu, zahrnoval Chorvatsko, Slavonsko, velkou část Dalmácie a Bosnu. Po smrti Tomislava I. stát oslabily občanské války a některá území, včetně Bosny, byla ztracena. |- | Trpimír II. | 11. březen 928-935 | Mladší bratr Tomislava I. |- | Krešimír I. Starý | 935-945 | Syn Trpimíra II. |- | Miroslav | 945-949 | syn Krešimíra I. |- |Michal Krešimír II. | 949-969 | Mladší bratr Miroslava. K Chorvatskému království připojena Bosna. |- |Štěpán Držislav | 969-997 | syn Michala Krešimíra II. |- |Helena Zadarská (Jelena Slavná) | 969 - 8. listopad 975 | |- | Svetoslav Suronja | 997-1000 | syn Šěpána Držislava |- | Krešimír III. | 997-1030 | Mladší bratr Svetoslava |- | Gojslav | 997-1020 | Mladší bratr Svetoslava |- | Byzantský císař Basileios II. Bulgaroktonos | 1019-. | Chorvatsko a Bosna pod vládnou byzantského císaře. |- | Štěpán I. | 1030-1058 | syn Krešimíra III. |- |Petr Krešimír IV. Veliký | 1058-1074 | syn Štěpána |- | Slavic | 1074-1075 | Zvolen chorvatskou šlechtou, bojoval s Dimitrijem Zvonimírem, zvoleným dědicem Petra Krešimíra IV. |- |Dimitrij Zvonimír | 1075-1089 | Bratranec Petra Krešimíra IV. , okolo roku 1063 se oženil s Helenou Spanilou (maď. Ilona, chorv. Jelena Lijepa), dcerou uherského krále Bély I. Helena mohla být jeho spoluvládcerm. |- |Štěpán II. | 1089 - prosinec 1090 | Syn Častimíra, mladšího bratra Petra Krešimíra IV. |- | Helena Spanila (Jelena Lijepa) | 1090-1091 | |- | Slavac. | 1090-1093 | Dalmatský rival |- | Ladislav I. Uherský | 1091-1092 | Syn Bély I. , bratr Jeleny. Uznán chorvatským králem na koncilu chorvatské šlechty. Podle dohody byly Chorvatsko a Uhersko dva samostatné státy pod vládou Ladislava. |- | Almoš | 1091-1093 | Synovec Ladislava a syn uherského krále Gejzy I. |- | Petr Svačić (též Snačić) | 1093-1097 | Bojoval s Uherskem o ovládnutí Chorvatska. |- | Koloman | 1102 | V bitvě u Petrovy Gory, kde byl podporován panonskými Chorvaty, porazil armádu chorvatské a dalmatské šlechty Petra Svačiće. |}.

{| border="1" cellspacing="0" cellpadding="2" style="border-collapse: collapse; width: 100%;" | colspan="6" align="center" style="background: silver;" |

Chorvatsku vládnou uherští králové (1102-1526)

Od roku 1102 byl vládce Uher také vládcem Chorvatska a Dalmácie, se souhlasem chorvatské šlechty. Chorvatsku panují z jeho pověření bánové saborové. +more Personální unie Chorvatského království a Uherského se postupně stala reálnou unií. |- Arpádovci |- | style="width: 10%; background:#efefef;" align=center | Portrét | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Jméno | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Narození-úmrtí | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Období vlády | style="width: 15%; background:#efefef;" align=center | Rodiče | style="width: 15%; background:#efefef;" align=center | Poznámky |- |align="center"|Koloman Uherský |align="center"|Koloman |align="center"|asi 1070-1116 |align="center"| 1102-1116 |align="center"|Gejza I. Uherský Sofie z Loozu |align="center"| |- |align="center"|Štěpán II. Uherský |align="center"|Štěpán III. |align="center"|asi 1101-1131 |align="center"| 1116-1131 |align="center"|Koloman Felicie Sicilská |align="center"|uherský král jako Štěpán II. |- |align="center"|Béla II. Uherský |align="center"|Béla I. |align="center"|asi 1110-1141 |align="center"|1131-1141 |align="center"|Álmoš Nitranský Předslava Kyjevská |align="center"| |- |align="center"|Gejza II. Uherský |align="center"|Gejza I. |align="center"|1130-1162 |align="center"|1141-1162 |align="center"|Béla II. Helena Srbská |align="center"| |- |align="center"|Štěpán III. Uherský |align="center"|Štěpán IV. |align="center"|1147-1172 |align="center"|1162-1172 |align="center"|Gejza II. Efrozýna Kyjevská |align="center"|uherský král jako Štěpán III. |- |align="center"|Béla III. Uherský |align="center"|Béla II. |align="center"|asi 1148-1196 |align="center"|1172-1196 |align="center"|Gejza II. Efrozýna Kyjevská |align="center"| |- |align="center"|Emmerich Uherský |align="center"|Emerich |align="center"|1174-1204 |align="center"|1196-1204 |align="center"|Béla III. Anežka z Antiochie |align="center"| |- |align="center"| |align="center"|Ladislav II. |align="center"|asi 1200-1205 |align="center"|1204-1205 |align="center"|Emmerich Konstancie Aragonská |align="center"|uherský král jako Ladislav III. |- |align="center"|Ondřej II. Uherský |align="center"|Ondřej I. |align="center"|1177-1235 |align="center"|1205-1235 |align="center"|Béla III. Anežka z Antiochie |align="center"|uherský král jako Ondřej II. |- |align="center"|Béla III. |align="center"|Béla III. |align="center"|1206-1270 |align="center"|1235-1270 |align="center"|Ondřej I. Gertruda Meranská |align="center"| |- |align="center"|Štěpán V. |align="center"|Štěpán V. |align="center"|asi 1240-1272 |align="center"|1270-1272 |align="center"|Béla III. Marie Laskaris |align="center"|uherský král jako Štěpán V. |- |align="center"|Ladislav III. |align="center"|Ladislav III. |align="center"|1262-1290 |align="center"|1272-1290 |align="center"|Štěpán V. Alžběta Kumánská |align="center"|uherský král jako Ladislav IV. |- |align="center"|Ondřej II. |align="center"|Ondřej II. |align="center"|1265-1301 |align="center"|1290-1301 |align="center"|Štěpán Slavonský Kateřina Morosini |align="center"|uherský král jako Ondřej III. |- Anjouovci |- | style="width: 10%; background:#efefef;" align=center | Portrét | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Jméno | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Narození-úmrtí | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Období vlády | style="width: 15%; background:#efefef;" align=center | Rodiče | style="width: 15%; background:#efefef;" align=center | Poznámky |- |align="center"|Karel I. |align="center"|Karel I. |align="center"|1288-1342 |align="center"|1301-1342 |align="center"|Karel I. Martel Klemencie Habsburská |align="center"| |- |align="center"|Ludvík I. Veliký |align="center"|Ludvík I. Veliký |align="center"|1326-1382 |align="center"|1342-1382 |align="center"|Karel I. Alžběta Lokýtkovna |align="center"| |- |align="center"|Marie I. |align="center"|Marie I. |align="center"|1371-1395 |align="center"|1382-1385 |align="center"|Ludvík I. Veliký' Alžběta Bosenská |align="center"|Manželka Zikmunda Lucemburského |- |align="center"|Karel II. Drački |align="center"|Karel II. Drački |align="center"|1345-1386 |align="center"|1385-1386 |align="center"|Ludvík z Durazza Markéta ze Sanseverina |align="center"| |- 'Lucemburkové, Jagellonci a Jan zápolský |- | style="width: 10%; background:#efefef;" align=center | Portrét | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Jméno | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Narození-úmrtí | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Období vlády | style="width: 15%; background:#efefef;" align=center | Rodiče | style="width: 15%; background:#efefef;" align=center | Poznámky |- |align="center"|Zikmund |align="center"|Zikmund |align="center"|1368-1437 |align="center"|1387-1437 |align="center"|Karel IV. Lucemburský Eliška Pomořanská |align="center"|Spoluvládcem Marie I. , prakticky ale vládl sám Císař Svaté říše římské a král český, uherský… |- |align="center"|Albrecht II. Habsburský |align="center"|{| border="1" cellspacing="0" cellpadding="2" style="border-collapse: collapse; width: 100%;" | colspan="6" align="center" style="background: silver;" |

Chorvatsku vládnou Habsburkové jako uherští králové (1527-1868)

Uhersko bylo poraženo v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala Habsburka +more_Habsburský'>Ferdinanda chorvatským králem výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům. Tak se Habsburkové stali králi Chorvatska volbou a zároveň jako uherští králové. |- Habsburkové |- | style="width: 10%; background:#efefef;" align=center | Portrét | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Jméno | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Narození-úmrtí | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Období vlády | style="width: 15%; background:#efefef;" align=center | Rodiče | style="width: 15%; background:#efefef;" align=center | Poznámky |- |align="center"|Ferdinand I. |align="center"|Ferdinand I. |align="center"|1503-1564 |align="center"|1527-1564 |align="center"|Filip I. Sličný Jana I. Kastilská |align="center"|také český král, rakouský arcivévoda |- |align="center"|Maxmilián II. |align="center"|Maxmilián II. |align="center"|1527-1576 |align="center"|1564-1576 |align="center"|Ferdinand I. Habsburský Anna Jagellonská |align="center"|také český král, rakouský arcivévoda |- |align="center"|Rudolf |align="center"|Rudolf II. |align="center"|1552-1608 |align="center"|1576-1608 |align="center"|Maxmilián II. Habsburský Marie Španělská |align="center"|také český král, rakouský arcivévoda |- |align="center"|Matyáš |align="center"|Matyáš Habsburský |align="center"|1557-1619 |align="center"|1608-1619 |align="center"|Maxmilián II. Habsburský Marie Španělská |align="center"|také český král, rakouský arcivévoda |- |align="center"|Ferdinand II. |align="center"|Ferdinand II. Štýrský |align="center"|1578-1637 |align="center"|1619-1637 |align="center"|Maxmilián II. Habsburský Marie Anna Bavorská |align="center"|také český král, rakouský arcivévoda |- |align="center"|Ferdinand III. |align="center"|Ferdinand III. Habsburský |align="center"|1608-1657 |align="center"|1637-1657 |align="center"|Ferdinand II. Štýrský Marie Anna Bavorská |align="center"|také český král, rakouský arcivévoda |- |align="center"|Leopold I. |align="center"|Leopold I. |align="center"|1640-1705 |align="center"|1657-1705 |align="center"|Ferdinand III. Habsburský Marie Anna Španělská |align="center"|také český král, rakouský arcivévoda |- |align="center"|Leopold I. |align="center"|Josef I. |align="center"|1678-1711 |align="center"|1705-1711 |align="center"|Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |align="center"|také český král, rakouský arcivévoda |- |align="center"|Karel III. |align="center"|Karel III. |align="center"|1685-1740 |align="center"|1711-1740 |align="center"|Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |align="center"|také český král, rakouský arcivévoda jako Karel II. , poslední mužský člen rodu |- |align="center"|Marie Terezie |align="center"|Marie Terezie |align="center"|1717-1740 |align="center"|1740-1780 |align="center"|Karel III. Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská |align="center"|také česká královna, rakouská arcivévodkyně, vymřel sní rod Habsburků |- |}.

Po smrti Marie Terezie nastoupil na trůn její syn Josef II. +more, který již byl z dynastie Habsbursko-Lotrinské. Vzhledem k dějinnému významu Habsburků a velikosti jejich rodových držav, dalece přesahujícím lotrinskou dynastii, jež do té doby sehrávala v evropských dějinách úlohu spíše marginální, bývá označení Habsbursko-Lotrinská dynastie často zkracováno jako Habsburkové.
Habsbursko-lotrinská dynastie
center | Portrét	center | Jméno	center | Narození-úmrtí	center | Období vlády	center | Rodiče	center | Poznámky
Josef II.	Josef II.	1741-1790	1780-1790	František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie	také český král, rakouský arcivévoda, bezdětný
Leopold II.	Leopold II.	1747-1792	1790-1792	František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie	také český král, rakouský arcivévoda
František I.	František I.	1768-1835	1792-1835	Leopold II. Marie Ludovika Španělská	chorvatský a dalmatský král také český král, rakouský arcivévoda, od r. 1806 dědičný rakouský císař
František I.	Ferdinand V.	1793-1875	1835-1848	František I. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská	chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, český král, rakouský arcivévoda, dokucen abdikovat
František Josef I.	František Josef I.	1830-1916	1848-1868	František Karel Habsbursko-Lotrinský Žofie Frederika Bavorská	chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.

.

{| border="1" cellspacing="0" cellpadding="2" style="border-collapse: collapse; width: 100%;" | colspan="6" align="center" style="background: silver;" |

Království chorvatsko-slavonskému vládnou Habsburkové jako uherští králové a Dalmatskému království jako rakouští císaři(1868-1918)

Po svobození Slavonie od turků zde kromě vojenské hranice bylo roku 1744 utvořeno království Slavonie, které bylo v roce 1868, při Rakousko-uherském vyrovnání spojeno s chorvatským královstvím, kterého byla dříve Slavonie součástí. To se ale od Uherska v roce 1869 odtrhlo a požadovalo autonomii, tu dostalo v tzv. +more Uhersko-Chorvatském vyrovnání (nagoda).

Na Vídeňském kongresu byla Dalmácie vrácena Rakousku, které zde utvořilo autonomní korunní zemi Dalmatské království, k níž patřil Dubrovník i Kotor. Součástí Rakouska (od roku 1867 Rakouska-Uherska jako součást Předlitavska) pak byla až do roku 1918. +more |- 'Habsbursko-lotrinská dynastie |- | style="width: 10%; background:#efefef;" align=center | Portrét | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Jméno | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Narození-úmrtí | style="width: 20%; background:#efefef;" align=center | Období vlády | style="width: 15%; background:#efefef;" align=center | Rodiče | style="width: 15%; background:#efefef;" align=center | Poznámky |- |align="center"|František Josef I. |align="center"|František Josef I. |align="center"|1830-1916 |align="center"|1848-1916 |align="center"|František Karel Habsbursko-Lotrinský Žofie Frederika Bavorská |align="center"|také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc. |- |align="center"|císař a král Karel I. (IV. ) |align="center"|Karel IV. |align="center"|1887-1922 |align="center"|1916-1918 |align="center"|Ota František Josef Marie Josefa Saská |align="center"|také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc. |- |}.

Dne 29. +more října 1918 chorvatský (resp. chorvatsko-slavonský) parlament vyhlásil konec unie s ostatními zeměmi Koruny svatoštěpánské (Uherskem) a deklaroval připojení Království chorvatsko-slavonského ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. Tím ztratil termín Země Koruny svatoštěpánské svůj význam a přestal být používán. To samé provedli i zástupci korunní země Dalmatské královstvího.

Chorvatští bánové (královi správci)

Od roku 1102 byl vládce Uher také králem Chorvatska a Dalmácie, se souhlasem chorvatské šlechty. Chorvatsku panují z jeho pověření bánové saborové.

colspan ="3" bgcolor ="silver" | Habsburkové vládnou Chorvatsku (1527-1848) Uhersko byla poraženo v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala Habsburka +more_Habsburský'>Ferdinanda chorvatským králem výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům.
Kryštof (Kristof) Frankopan (Frangepan)
Ivan Karlović z Krbavy (de Corbavia)
Šimon Erdődyové s…
Ludvík Pekry z Petroviny
Tomáš Nádasdy proti…
Petr Keglević z Buzina
Mikuláš Šubič Zrinský
Petr Erdödy z Monyorokereku
Lukáš Zekel z Ormosdu
Jiří Drašković s…
František Frankopan (Frangepan) ze Slunje a poté…
Kašpar Alapić (Alapy) z Velikého Kalniku (Nagy-Kemle)
Krsto Ungnad ze Sonnegu
Toma Erdödy ze Monyorokereku (Eberau)
Gašpar Stankovački
Ivan Drašković z Trakostyanu
Toma Erdödy
Benedikt Thuroczy
Nikola Frankopan ze Trsatu (Tersacz)
Juraj Zrinski (Zrinyi)
Žigmund Erdödy
Ivan Drašković
Nikola Zrinski
Petr Zrinski
Nikola Erdödy
Adam Baćan (Batthyány)
Jan Bernard Pálffy
Jan III. Drašković z Trakošćanu
Josip Eszterházy z Galanty
György Branyng
Karel Josef Batthyány
František Leopold z Nádasdy
Fauszty Francis
František Esterházy z Galanty
františek Széchenyi
František Balassa z Gyarmatu
Jan Erdödy
Ignác (Ignatius) Đulaj z Maros-Nemethy a Nadasky
Franjo Vlašić
Juraj Haulík
Franjo Haller z Hallerkeö/Hallersteinu
Juraj Haulík

.

colspan ="3" bgcolor ="silver" | Chorvatskou habsburským královským teritoriem (1849-1867) V odpovědi na uherskou národní revuluci v roce 1848. Chorvatsko samo se vyhlásil nezávislým na Uhersku, ale zůstalo loiálním Habsburské monarchii. +more
Josip Jelacic
Ivan Coronini-Kronberg
Josip Šokčević

.

colspan ="3" bgcolor ="silver" | Chorvatsko znovu pod uherskou kontrolou V roce 1867 se monarchie Habsburků rekonstituovala na duální monarchii Rakousko-Uhersko.
Levin Rauch

colspan ="3" bgcolor ="silver" | Unie s Uherskem V roce 1868 se Chorvatsko a Slavonsko dostalo znovu pod vliv Uherska s omezenou autonomií.
Koloman Bedeković Komorski
Eugen Kvaternik
Antun Vakanović
Ivan Mažuranić
Ladislav Pejačević
Hermann Ramberg
Dragutin Karoly Khuen-Héderváry
Teodor Pejačević
Aleksandar Rakodczaj
Pavao Rauch z Nyeku
Nikola Tomašić
Slavko Cuvaj
Ivan Skerlecz
Antun Mihalović

Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1921-1941)

colspan ="3" bgcolor ="silver" | Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1918-1929) Po krátkém období nezávislosti se země stala částí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Ivan Paleček
Tomislav Tomljenović
Matko Laginja
Teodor Bošnjak
Tomislav Tomljenović

colspan ="3" bgcolor ="silver" | Chorvatsko v jugoslávském království (1929-1939) V roce 1929 bylo království přejmenováno a Chorvatsko rozděleno na několik provincií - banovina.
{| %"
%" bgcolor ="silver" | Bánové: Sava banovina
%" valign ="top" | {| width = "100%"
width = "50%" | Jméno	width = "50%" | Vláda
Josip Silović
Ivo N. +more Perović
Marko Kostrenčić
Viktor Ružić

| width="50%" valign ="top" | [wiki_table=48ee6038] |} |----- | colspan ="3" bgcolor ="silver" | Chorvatská banovina v jugoslávském království (1939-1941).

V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Vztahy mezi Srby a Chorvaty se začaly zhoršovat již v druhé polovině 30. +more let a autonomie Chorvatska měla být snahou jak situaci uklidnit. Chorvatská banovina skládající se z banoviny Sava Littoral a dalších menších částí.

|----- | Ivan Šubašić || 1939-1941 || (nar. 1892, zem. 1955) | |}

Nezávislý stát Chorvatsko (1941-1945)

Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem okupací na jaře 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž celou Bosnu a Hercegovinu. Hlavní postavou nového státu byl Ante Pavelić, který přijal titul vůdce. +more Chorvatsko bylo prohlášeno monarchií, jako hlava státu byl oficiálně režimem vybrán jako Tomislav II. , 4. vévoda z Aosty princ Aimone Savojsko-Aosta, který pocházel z savojské dynastie. Ten však ale nedisponoval žádnou reálnou mocí a nikdy do Chorvatska nepřijel. V roce 1943 se titulu chorvatského krále vzdal.
Savojská dynastie
center | Portrét	center | Jméno	center | Narození-úmrtí	center | Období vlády	center | Rodiče	center | Poznámky
Tomislav II.	1900-1948	1941-1943	Emanuel Filibert z Aosty Helena Orleánská

.

Chorvatsko součástí socialistické Jugoslávie

V letech 1945-1991 bylo Chorvatsko součástí republiky Jugoslávie, pro představitele Lidové republiky Chorvatsko (1945-1953) a Socialistické republiky Chorvatsko (1963- 991) přejděte na tento seznam: Seznam představitelů Chorvatska

Nezávislé Chorvatsko

Od roku 1991 je země samostatná. Pro seznam chorvatských prezidentů přejděte na tento seznam: Seznam představitelů Chorvatska

Odkazy

Literatura

Související články

Seznam chorvatských královen * Seznam chorvatských bánů * Seznam představitelů Chorvatska * Seznam chorvatských prezidentů * Dějiny Chorvatska

Externí odkazy

[url=http://www-personal.umich.edu/~imladjov/CroatianRulers.htm]Panovníci Chorvatska a Slavonska[/url] * [http://www.worldstatesmen.org/Croatia.html]

seznam Chorvatsko Králové Kategorie:Chorvatské seznamy