Hermann von Ramberg

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Hermann svobodný pán von Ramberg ( Hermann Friedrich Freiherr von Ramberg) (24. listopadu 1820 Vídeň - 26. prosince 1899 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský generál. Do c. k. armády vstoupil jako kadet v roce 1841, jako důstojník generálního štábu se vyznamenal v revolučních letech 1848-1849 v Itálii a Uhrách. Později byl účastníkem dalších válečných tažení, v hodnosti plukovníka bojoval v bitvě u Hradce Králové (1866). V roce 1881 dosáhl hodnosti generála jezdectva a v letech 1881-1889 byl zemským velitelem v Chorvatsku, respektive 13. armádního sboru v Záhřebu. V roce 1883 krátce zastával funkci chorvatského bána.

...

Životopis

Pocházel z německé rodiny původem z Hannoverska s historií sahající až do 15. století. +more Narodil se jako druhorozený syn c. k. polního podmaršála Georga Heinricha Ramberga (1786-1855), velitele pevnosti Terezín. Externě studoval gymnázium ve Vídni, poté pokračoval ve studiích práv na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1841 vstoupil do armády jako kadet k 6. dragounskému pluku. V roce 1847 byl povýšen na rytmistra a během revolučních let 1848-1849 bojoval v Uhrách, kde byl mimo jiné pobočníkem ruského generála Fjodora Panjutina. Po porážce maďarské revoluce sloužil u 1. kyrysnického pluku, u kterého dosáhl hodnosti majora (1855). V roce 1857 se stal jako podplukovník zástupcem velitele 1. kyrysnického pluku. V roce 1864 byl povýšen na plukovníka a převzal velení 7. kyrysnického pluku, s nímž se zúčastnil prusko-rakouské války, bojoval v bitvách u České Skalice a Hradce Králové.

V roce 1868 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se velitelem jezdecké brigády v Pécsi, souběžně se podílel na reformách u kavalerie, které inicioval generální inspektor jezdectva Leopold von Edelsheim-Gyulai. Od roku 1874 byl velitelem 14. +more pěchotní divize v Prešpurku a v roce 1874 dosáhl hodnosti polního podmaršála. V roce 1878 byl pověřen velením 5. armádního sboru určeného pro okupaci Bosny a Hercegoviny. Poté se jako velící generál vrátil do Prešpurku (1878-1881) a nakonec byl od roku 1881 velícím generálem v Záhřebu, k datu 1. listopadu 1881 obdržel hodnost generála jezdectva. Po reorganizaci rakousko-uherské armády se v roce 1883 stal velitelem 13. armádního sboru, respektive zemským velitelem pro Chorvatsko-Slavonské království s čerstvě připojenou oblastí tzv. Vojenské hranice se sídlem v Záhřebu.

Chorvatský bán

Od září do prosince 1883 zastával krátce funkci chorvatského bána, respektive vojenského královského komisaře pro Chorvatsko. Jeho dočasnému působení v čele státní správy Chorvatska předcházely nepokoje, které vypukly poté, co uherský ministr Gyula Szapáry nechal na základě chorvatsko-uherského vyrovnání na všechny veřejné budovy umístit společné státní znaky Chorvatska a Uherska s dvojjazyčnými nápisy. +more V Záhřebu a dalších městech došlo k protestům proti maďarským nápisům a dosavadní chorvatský bán hrabě Ladislaus Pejačević po marných pokusech o zklidnění situace koncem srpna ze své funkce odstoupil. Na návrh uherského premiéra Tiszy jmenoval císař František Josef I. generála Ramberga královským vojenským komisařem s pravomocemi bána. Ramberg proti nepokojům zasáhl vojenskou silou a i po odstranění maďarských nápisů nechal strážit veřejné budovy vojenskými hlídkami. Po urovnání poměrů z funkce vojenského komisaře odstoupil na začátku prosince a následně byl jmenován oficiálně nový chorvatský bán hrabě Károly Khuen-Héderváry. Ramberg nadále zůstal velitelem 13. armádního sboru v Záhřebu, k datu 1. listopadu 1889 byl penzionován.

Tituly a ocenění

Od roku 1849 byl uživatelem šlechtického titulu svobodného pána, který získal jeho otec. Jako zemský velitel v Chorvatsku obdržel v roce 1881 titul c. +more k. tajného rady na oslovení Excelence. Od roku 1882 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 96 dislokovaného v Karlovaci. Za vojenské zásluhy získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.

Rakousko-Uhersko

60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1850) * +moresvg'>60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1878) * 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1883) * 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1889).

Zahraničí

60x60pixelů Řád bílého orla (Rusko) * +more_Stanisława_(baretka). svg'>60x60pixelů Řád sv. Stanislava (Rusko) * 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko) * 60x60pixelů velkokříž Řádu svaté Anny (Rusko) * 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko) * 60x60pixelů komandér Řádu sv. Michaela (Bavorsko) * 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko) * 60x60pixelů velkokříž Řádu Takova (Srbsko) * 60x60pixelů rytíř Řádu Jindřicha Lva (Brunšvicko) * 60x60pixelů rytíř Řádu Adolfa Nasavského (Nasavsko).

Jeho jméno nese vojenský pochod Ramberg-Marsch zkomponovaný Franzem Sommerem pro záhřebský armádní sbor.

Rodina

V roce 1865 se oženil s Ottilií Franciskou Annou, rozenou hraběnkou Bredovou (1845-1935). Z manželství se narodily tři děti, z nichž dcera Elsa (1867-1948) zůstala svobodná. +more Syn Egon Viktor (1869-1938) působil v diplomacii a před první světovou válkou byl konzulem v Johannesburgu a Kapském Městě. Mladší syn Arthur (1875-1970) vystudoval práva a působil jako státní úředník, byl vládním radou u štýrského místodržitelství.

Jeho starší bratr Arthur (1819-1875) se proslavil jako malíř, další bratr Viktor (1828-1906) byl generálem rakousko-uherské armády. Sestra Selma (1822-1910) byla manželkou c. +more k. plukovníka hraběte Gottharda Pachty z Rájova.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top