Pachtové z Rájova

Pachtové z Rájova (též Pachta von Rayhofen) jsou původně měšťanská rodina, která v roce 1628 z rukou císaře Ferdinanda II. získala erb a šlechtický přídomek.

Historie rodu

paláce Pachtů z Rájova na Anenském náměstí v Praze +moreJPG|náhled|180px|vlevo'>Zámek Liblice Praze Celetné ulice v Praze Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31), též Seebergovský palác nebo Langerovský dům Prvním nositelem jména uvedeným v literatuře byl Jiří Pachta († 1582), původně poddaný z Horšovského Týna, který získal vzdělání a stal se někdy po polovině 16. století rektorem školy v Kolíně. Jeho následovníkem v rektorství na kolínské škole byl Jan Pachta Budynský († 1621), který pak v letech 1580-1582 učil na pražské univerzitě, poté se stal rychtářem v Kolíně a věnoval se i literární tvorbě. Po obdržení erbovního listu se psal od roku 1593 jako Pachta z Rájova. Z Horšovského Týna pravděpodobně pocházel i Vít Pachta, regens jezuitské koleje v Olomouci, zmiňovaný v souvislosti s konverzí Albrechta z Valdštejna ke katolicismu v roce 1606 a pak i s jeho prvním manželstvím v roce 1609.

Doloženým zakladatelem rodu byl měšťan z Horšovského Týna a hejtman tloskovského panství Jan Pachta († po 1642), který byl 4. ledna 1628 císařem +more_Štýrský'>Ferdinandem II. povýšen do českého vladyckého stavu a byl mu udělen erb a predikát z Rájova. V erbu měl na červeno-modrém šikmo děleném štítu zlatého dvojocasého lva, držícího v tlapách stříbrný korunovaný sloup s dvěma zkříženými palmami. Jeho synové Václav Augustin a Jan se přestěhovali na Nové Město Pražské. Syn Jana Pachty mladšího Daniel Norbert (1600-1682) se stal sekretářem dvorské komory, v roce 1652 obdržel říšské šlechtictví (psal se pak von Rayhofen) a v roce 1654 povýšil do rytířského stavu. Rozmnožil rodinné statky a hospodářství dědictvím, výhodnými nákupy i sňatky, čímž získal například Poběžovice a Valtinov. Od roku 1671 byl purkrabím hradeckého kraje, dále byl královským místodržícím a zemským soudcem. Danielovi synové František Václav († 1714), Karel Daniel († 1729), Jan Antonín († 1717), Arnošt Josef († po 1695) a Jan Jáchym (1676-1742) byli v roce 1701 povýšeni do panského stavu.

Jan Antonín získal dědictvím v roce 1689 statky po jihlavské rodině Heidlerů z Bukova i právo psát se z Bukova. Koupil Větrný Jeníkov a další statky na Moravě např. +more Šlapanice, Jiříkovice, Velký Beranov či Dalešice. Jeho synové byli spolu se strýcem Janem Jáchymem v roce 1721 povýšeni do hraběcího stavu.

Někteří příslušníci rodu vykonávali významné funkce ve státní správě. Syn Jana Jáchyma František Josef Pachta (1710-1799) se stal dvorským i zemským soudcem, nejvyšším mincmistrem, místodržícím a předsedou nejvyššího soudu.

Pachtové vešli ve známost také svou nákladnou, avšak vybranou stavební činností. Arnošt Josef dal přestavět sídlo v Liblici na barokní zámek, podle příkazů Jana Jáchyma vznikl z tvrze v Liběchově barokní zámek, na pokyn Františka Josefa vznikl mj. +more zámek v Bezně a byl přestavěn Nový Falkenburk. V Praze jsou s jejich jménem spojeny čtyři paláce, další byl zbořen roku 1868 (tzv. Pachtův palác čp. 86 na křižovatce ulic Křížovnické a Platnéřské).

Veliký milovník hudby a mecenáš, hrabě Jan Josef (1756-1834), se věnoval své kapele, kterou doplňoval poddanými z Pravonína. Sám komponoval, stýkal se s Josefem Myslivečkem a ve svém pražském paláci na Anenském náměstí pořádal pravidelná hudební matiné, kde byl opakovaně hostem dokonce i Mozart s manželkou Konstancí. +more Během jednoho ze svých pobytů u hraběte Pachty zkomponoval Mozart svých 6 německých tanců (KV 509), které věnoval hraběti. Při svých víceméně pravidelných návštěvách Prahy Mozart často pobýval ve svém oblíbeném pokoji v Pachtovském paláci a byl to pravděpodobně právě hrabě Pachta, jenž během pražské premiéry Dona Giovanniho seznámil Mozarta s Giacomem Casanovou.

Ve 2. polovině 19. století přesídlili někteří potomci Pachtů z Rájova mimo české země.

Erb

Augusta Sedláčka Právo nosit erb získali v roce 1628, znak se postupem času měnil podle povyšování rodu. +more Nejdříve měli ve znaku zlatého českého dvouocasého korunovaného lva držícího stříbrný sloup se zkříženými palmovými ratolestmi; tyto symboly se později přesunuly do srdečního štítku. V poslední variantě měli ve zlatočerveném štítu zdobeném černo-stříbrným břevnem rozkřídlenou černou orlici se zlatou korunou, která má na prsou korunovaný červený štítek se stříbrným břevnem. V tomto štítku je doleva otočený stříbrný dvouocasý lev ve skoku, který má rovněž na hlavě zlatou korunu a drží stříbrný sloup se dvěma palmovými větvemi.

Další osobnosti rodu

Antonín Pachta z Rájova a Bukové († 1717), syn Danielův, získal ve Vídni 7. března 1689 druhý predikát "z Buckova"/Bukové; nejvyšší zemský písař na Moravě , kde vlastnil Větrný Jeníkov a další statky. +more S manželkou Josefou rozenou Losy von Losinthal měl syny Františka Antonína a Antonína Karla, kteří byli v roce 1721 povýšeni do hraběcího stavu; dál už větev Pachtů z Rájova a Bukové nepokračovala. * František Antonín Pachta z Rájova († 25. prosince 1730 Vídeň), syn Jana Antonína a Josefy Losyové z Losinthalu, 1718 panský stav Českého království starožitných rodů, 1721 říšský hraběcí stav, od roku 1722 stříbrný podkomoří u dvora Karla VI. , majitel Jeníkova (koupil v roce 1720 od Trauttmansdorffů) a Nových Dvorů (koupil v roce 1722 od Věžníků z Věžník), na svém zámku v Nových Dvorech pohostil císaře Karla VI. cestou na jeho korunovaci českým králem a zpět v roce 1723. * Jan Jáchym Pachta svobodný pán z Rájova (1676 - 26. října 1742), okresní hejtman Boleslavského okresu, roku 1716 zakoupil zámek Nový Falkenburk u Jablonného v Podještědí v severních Čechách. Od roku 1721 hrabě. V roce 1742 byl za francouzské okupace Prahy zajat a když ho Francouzi odváželi z Prahy, po cestě zemřel. * František Josef Pachta (1710-1799), právník, v letech 1755-1774 nejvyšší mincmistr Českého království a horní mistr, 1789-1790 předseda Českého zemského soudu , místodržící v Čechách za Marie Terezie, z původní tvrze nechal přestavět zámek Bezno . * Jan Josef Filip Pachta z Rájova (1723-1822), důstojník jezdectva, 1762 polní generál-vachmistr ad honorem, hudební skladatel a mecenáš. * Jan Josef Pachta z Rájova (1756-1834) synovec Jana Josefa Filipa, měl podobný postoj k pražskému hudebnímu životu. Byl jedním ze spoluzakladatelů Pražské konzervatoře . * František Pachta (1776-1861), vnuk Františka Josefa Pachty, majitel Bezna. Jeho dcera Johanna (1806-1878) se provdala za Johanna von Kutscheru (1804-1865), jejich synem byl Karl von Kutschera (1836-1890). * Johanna Salm-Reifferscheidt (1780-1857), rozená Pachtová, malířka * Alfons Graf von Pachta z Rájova (1845-1902), rakouský velkostatkář a konzervativně-katolický politik. * Georg Pachta-Reyhofen (* 1955 Mnichov ), rakouský inženýr, v letech 1996-2015 manažer automobilky MAN.

Příbuzenstvo

Spojili se se Strojetickými ze Strojetic, Čabelickými ze Soutic, Haugvici, Údrckými, Štampachy či Skrbenskými ze Hříště.

Odkazy

Reference

Literatura

MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory po současnost, díl II. N-Ž. Praha : Argo 2010, s. 52.

Související články

Seznam českých šlechtických rodů

Externí odkazy

[url=http://patricus.info/Rodokmeny/Pachta.txt]patricus.info: Genealogie české šlechty. Pachta z Rájova[/url]

Kategorie:České šlechtické rody