Zemský soudce

Technology

12 hours ago

Author

Zemský soudce byl český úředník, který zastával funkci soudce na zemských soudech v Čechách. Tato funkce existovala v období od 17. století do roku 1849, kdy byla nahrazena novým systémem soudnictví. Zemský soudce byl odpovědný za rozhodování ve věcech civilního a správního práva na úrovni jednotlivých zemských soudů. Jeho úkolem bylo vyřizování sporů mezi obyvateli a dozor nad dodržováním právních předpisů. Zemští soudci byli jmenováni a odvoláváni císařem, přičemž jejich počet se postupem času zvyšoval. V době, kdy byla tato funkce aktivní, bylo soudnictví v Čechách jednoduché a přístupné pro všechny občany. Zemský soudce byl vyšším úředníkem a měl značný vliv na vývoj právního systému v Čechách.

Dvorský soudce, později zemský soudce ( iudex curiae regiae, comes curialis, comes curialis minor, udvar Bíró, ország Bíró / országbíró, slovensky krajinský sudca nebo dvorský sudca) byl jeden z nejvyšších zemských úředník v Uherském království, třetí nejvyšší (světský) hodnostářů po panovníkovi a palatinovi.

Historie

Uherského království Dvorský soudce byl zástupce palatina v období, kdy se tento stal spolusoudcem krále (+more_století'>11. století). Kolem roku 1130 se poprvé objevuje označení curialis comes, pro úředníka který od palatina přebírá roli dohledu nad řízením královského dvora, kde měl právo zastupovat panovníka. Byl řádným soudcem královské kurie s vlastní pečetí. Měl právo soudit kohokoliv, s výjimkou privilegovaných královských měst a Židů.

První uherským zemským soudcem byl jistý Julius (Gyula), který tento úřad vykonával v letech 1127-1131 za panování krále Štěpána II.

V průběhu 13. +more století se zemský soud proměnil na stálou instituci zastupující krále, tzv. soud královské přítomnosti (iudicium praesentiae região). Jeho soudní působnost byla omezena na královský dvůr. Od 13. století předsedal spolu s dvormistrem i tzv. čestnému rytířskému soudu.

Koncem 13. století si šlechta vymohla právo rozhodovat o obsazení této funkce. +more Postavení dvorského soudce se z roviny soukromoprávní přesunulo do roviny veřejnoprávní a od této doby lze hovořit již o zemském soudci. Podle zákonného článku 9 z roku 1290 bylo obsazení funkce zemského soudce králem vázáno na souhlas uherského zemského sněmu.

Zasedání soudu královské přítomnosti bývala stanovena na osmý den po určitém svátku, proto se nazývala soudní oktávy, oktavální soudy (iudicata octavalia). Do kompetence zemského soudce patřily všechny případy postoupené z nižších soudů, které však nebyly natolik závažné, aby je musel řešit palatin.

Zemský soudce působil i za Habsburků, když do jeho kompetence patřily záležitosti šlechty. Působil i v orgánech veřejné správy: byl členem královské rady, v první polovině +more_století'>16. století členem místodržitelské rady a v poslední třetině 17. století členem guberniální rady.

Funkce zemského soudce zanikla po roce 1848.