Losyové z Losinthalu

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Losyové z Losinthalu ( někdy též z Losimthalu / byli hraběcí rod původem z Jižního Tyrolska, možná však také z kantonu Graubünden ve Švýcarsku. Zakladatel Jan Antonín starší Losy z Losinthalu české větve rodu se usadil v Českém království v roce 1628. Na českém území vlastnil rod řadu statků především v okolí Strakonic.

Historie rodu

Praze

Původ rodu

Losyové (psali se také Logi, či Losi) pocházeli z Jižního Tyrolska odkud přišel Johann Anton Losi na začátku 17. století do Čech, kde působil v císařských službách. +more Jeho rodiči byli Thomas Losy de Losis a matka s predikátem de Mora (de Rubielos) neznámého jména. Podle jiných zdrojů Losiové de Losis údajně pocházeli ze švýcarského šlechtického rod z Poschiavo v kantonu Graubünden nebo z Piuro poblíž Chiavenny.

Osobnosti rodu

+morejpg|vlevo|náhled|Klášter_irských_františkánů_-_hybernů_v_Praze,_místo_posledního_odpočinku_Jan_Antonín_starší_Losy_z_Losinthalu'>Jana Antonína staršího a dalších členů rodu. Prvním z rodu trvale žijícím v Čechách byl Jan Antonín Losy, narozený kolem roku 1600. Jeho rodiči byli Thomas von Losy a jeho manželka z rodu von Mora. V roce 1643 se ve Vídni oženil s Annou Konstancií Kollerovou.

Díky jeho působení v Čechách po bitvě na Bílé hoře byla vytvořena majetková základna rodu, když navíc roku 1647 získal inkolát v Čechách. V roce 1648, během obléhání Prahy Švédy za třicetileté války se v hodnosti hejtmana účastnil s pěti sty mužů obrany města a údajně také poskytl finanční prostředky k nákupu vojenského materiálu. +more V témže roce za své zásluhy získal od císaře panství Štěkeň a byl povýšen do českého a říšského panského stavu. Později zakoupil ještě další panství Ctěnice, Řepici, Sluhy, Vintířov a Tachov, z nichž vytvořil rodový fideikomis. Do hraběcího stavu byl povýšen v roce 1655.

Mezi nejvýznamnější členy rodu patří syn Jana Antonína, hudebník Jan Antonín Losy mladší z Losinthalu, narozený kolem roku 1650.

Kromě Jana Antonína mladšího měl pár ještě další potomky: Jakobínu, později provdanou za Thomase Palazina, a Jana Křtitele Losyho, který byl zřejmě zakladatelem rytířské větve rodu Losyů, kteří se psali z Losenau.

Posledním mužským členem rodu byl Adam Filip Losy z Losinthalu, který zemřel bezdětný ve Vídni v roce 1781. Jeho vdova Marie Ernestina, rozená hraběnka Fuchsová z Bimbachu († 1782) za částku 250 tisíc zlatých a roční důchod ve výši 36 tisíc zlatých postoupila rodový fideikomis (Tachov, Štěkeň a Vintířov) Josefu Mikulášovi z Windisch-Grätze.

Erb

Erb rodu tvořil štít čtvrcený na čtyři pole: 1. modré pole s labutí stojící na zeleném pahorku se zlatou hvězdou v zobáku, 2. +more černé pole s kulatou stříbrnou věží, z jejíhož levého okna je natažená ruka držící strom, 3. stříbrné pole se třemi kosými břevny v modré barvě a 4. zlaté pole s černou korunovanou orlicí. Nad štítem jsou dvě přilby, levá s modro-stříbrnými a pravá s černo-zlatými přikryvadly a nad nimi stojí labuť a orlice ve stejných barvách, jako na štítu.

Jan Antonín Losy společně si s nabytým ikolátem směl polepšit rodový znak o srdeční štítek a znamení z erbu své matky. Srdeční štítek by nesl iniciály císaře +more_Habsburský'>Ferdinanda III. F III v červeném poli, korunovaný císařskou korunou a vavřínovým věncem.