Poschiavo

Poschiavo je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Bernina. Leží ve stejnojmenném údolí u jezera Lago di Poschiavo na řece Poschiavino v nadmořské výšce 1014 metrů nad mořem. Žije zde obyvatel.

Geografie

Pohled na Poschiavo ve stejnojmenném údolí Poschiavo se nachází asi 15 kilometrů jižně od průsmyku Bernina, který spojuje údolí Engadin s Valtellinou. +more Obec zahrnuje horní část údolí Val Poschiavo včetně bočních údolí a rozkládá se od rozvodí na severu údolí, které je tvořeno mimo jiné skupinou Bernina a pohořím Forcola di Livigno, až po jižní konec jezera Lago di Poschiavo (německy ) v nadmořské výšce 962 metrů. Nejvyšším bodem území, které je na západě a východě ohraničeno horskými hřebeny, je centrální vrchol Piz Palü (3901 m n. m. ).

Stálá sídla se většinou nacházejí podél údolní cesty nebo v její blízkosti a jsou rozdělena do tří skupin :

* Squadra del Borgo, která se skládá z hlavní vesnice (borgo, Poschiavo v užším slova smyslu) a vesnice Cologna; * Squadra di Aino na severu, která se skládá z vesnice San Carlo a vesnic Somaino, Angeli Custodi, Percosta a Permunt; * Squadra di Basso na jihu, kterou tvoří Sant'Antonio s Campiglione, Li Curt a La Rasiga, Prada s Annunziatou a Le Prese s Cantone, Pagnoncini a částí Miralago.

Na území obce se nachází také velké množství vysokohorských pastvin a osad.

Rozlohou jde čtvrtou největší obec kantonu, a jednu z nejhustěji zalesněných ve Švýcarsku. V roce 1997 bylo 19,8 % území obce využíváno pro zemědělství, 32,1 % pro lesy a 1,8 % bylo zastavěno. +more Neproduktivní půda tvořila 46,2 %.

Historie

Náměstí v Poschiavu Význam nálezů z údolí z doby římské nebyl dosud jednoznačně objasněn. +more Jisté je, že půda tohoto údolí byla Valtellině odebrána v raném středověku. Vesnice a její křtitelnice, pravděpodobně pozdější kolegiátní kostel San Vittore, jsou v listinách zmiňovány v roce 824. Osídlení Poschiava se zintenzivnilo v 11. století. Z té doby pocházejí kostely San Pietro u Poschiava a San Romerio nad jezerem Poschiavo. Ve 13. století se Poschiavo objevilo jako feudální panství biskupa z Churu. Po střídání úřadů se údolí dostalo v roce 1350 pod milánskou nadvládu, z níž bylo násilně vymaněno v roce 1406. Cumün (údolní obec včetně Brusia), která nyní vždy vystupovala jako jeden celek, požádala biskupa o ochranu a 29. září 1408 se připojila ke Gotteshausbundu. Odkoupením biskupských práv bylo v roce 1494 dosaženo plné nezávislosti jako vrchnostenského soudu v rámci Gotteshausbundu. Poloha Poschiava v okrese Bernina Protestantský sbor byl založen v roce 1547 uprchlíky z Itálie. V následujících desetiletích využívaly kolegiátní kostel obě vyznání, dokud se protestantům nepodařilo postavit vlastní kostel v důsledku nepokojů v kantonu, vraždy ve Valtellině v roce 1620, útěku v roce 1623 a arbitrážního rozhodnutí Drei Bünden v roce 1642. Katolíci z Poschiava podléhali až do roku 1870 diecézi Como, ačkoli politicky patřilo údolí ke Gotteshausbundu a později ke Graubündenu.

V roce 1547 založil Dolfino Landolfi v Poschiavu první tiskárnu v Graubündenu. V roce 1549 vydal první významná tištěná díla, včetně stanov Valtelliny, prvního protestantského katechismu v italštině od Pietra Paola Vergeria a papežského seznamu zakázaných knih. +more V roce 1620 bylo mnoho Landolfiho tisků zničeno, ale Landolfiho tiskárna existovala s přestávkami až do roku 1720.

Po bouřlivé fázi vřavy v Graubündenu během třicetileté války se Poschiavo rozvíjelo spíše klidně, především díky dopravě přes průsmyk Bernina a zemědělství. Od 17. +more do 19. století mnoho obyvatel Poschiava emigrovalo, nejčastěji do Španělska, Portugalska a Francie, někteří také do Ameriky nebo Austrálie, kde provozovali kavárny a cukrárny.

Současné rozdělení se samostatnými obcemi Poschiavo a Brusio existuje od roku 1851. S výstavbou Berninské dráhy a vodních elektráren Bernina (dnes součást nadnárodního koncernu Repower, jenž má v Poschiavu své sídlo) v letech 1904-1912 se údolí vymanilo z izolace. +more Počet obyvatel se stabilizoval a cestovní ruch se postupně rozvíjel jako důležité hospodářské odvětví.

V létě roku 1987 byla velká část obce poničena silnou bouří. Rozsáhlé škody byly postupně opraveny.

Obyvatelstvo

+moreJPG|náhled|vpravo'>Kostel San Romerio

Vývoj počtu obyvatel
Rok	1850	1860	1870	1900	1910	1950	1980	1990	2000	2010	2017
Počet obyvatel	2888	2741	2890	3102	3676	4034	3294	3178	3225	3506	3516

V roce 2022 v Poschiavu žilo 3460 obyvatel. Po první velké vlně vystěhovalectví v letech 1850-1860 počet obyvatel nepřetržitě rostl až do roku 1950 (mezi lety 1850-1950 nárůst o 39,68 %). K výraznému nárůstu došlo zejména v letech 1900 až 1910, kdy byla dokončena Berninská dráha. Druhá vlna emigrace v letech 1950-1990 vedla do průmyslových center a turistických letovisek (úbytek o 21,22 %). Od té doby počet obyvatel opět mírně roste (1990-2005: +9,72 %).

Jazyky

Poschiavo je jednou z převážně italsky mluvících obcí v kantonu Graubünden. Úředním jazykem je zde italština, kterou hovoří velká většina obyvatel. +more Používán je alpský lombardský dialekt, tzv. . V roce 1900 jím mluvilo 96,45 % obyvatel. Méně než desetina obyvatel používá primárně také němčinu, především díky turistickému ruchu. Ke konci 20. století se podíl italsky mluvících obyvatel pohyboval okolo 90 %, jak ukazuje následující tabulka:.

Jazyky v Poschiavu
Jazyk	Sčítání lidu 1980	Sčítání lidu 1980	Sčítání lidu 1990	Sčítání lidu 1990	Sčítání lidu 2000	Sčítání lidu 2000
Jazyk	Počet	Podíl	Počet	Podíl	Počet	Podíl
Italština	right | 3 028	right | 91,92 %	right | 2 858	right | 89,93 %	right | 2 917	right | 90,45 %
Němčina	right | 208	right | 6,31 %	right | 255	right | 8,02 %	right | 255	right | 7,91 %
Rétorománština	right | 24	right | 0,73 %	right | 22	right | 0,69 %	right | 14	right | 0,43 %
Počet obyvatel	right | 3 294	right | 100 %	right | 3 178	right | 100 %	right | 3 225	right | 100 %

Národnostní složení

Z 3 487 obyvatel na konci roku 2005 bylo 3 246 (93,09 %) švýcarských státních příslušníků.

Osobnosti

Wolfgang Hildesheimer (1916-1991), německo-židovský spisovatel a dramatik, od roku 1957 žil a zemřel v Poschiavu; je pohřben na místním hřbitově * Matteo Badilatti (* 1992), švýcarský cyklista, pochází z Poschiava

Galerie

2005-Poschiavo-San-Vittore-Mauro-Original. jpg|Kostel Sv. +more Viktora 2005-Poschiavo-Chiesa-Evangelica-Original. jpg|Evangelický kostel Poschiavo Torre Comunale. jpg|Die Torre Comunale 2005-Poschiavo-Museo. jpg|Palazzo de Bassus-Mengotti, dnes muzeum P1030956 Poschiavo, St. Maria Assunta. JPG|Kostel sv. Marie 2005-Poschiavo-Piazza-Communale. jpg|Náměstí 2005-Poschiavo-Piazza-Communale-1. jpg|Náměstí 2005-Poschiavo-Via-Palazzi. jpg|Via Palazzi.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.poschiavo.ch]]- oficiální stránky

[[Kategorie:Obce v kantonu Graubünden[/url]]