Graubünden

Graubünden (česky Grisonsko, rétorománsky Grischun) je rozlohou největší kanton Švýcarska ležící v hornaté jihovýchodní části státu na hranici s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem. Jeho obyvatelé jsou někdy nazýváni Bündner.

Rozlohou 7106 km² představuje 17,2 % území spolkového státu, ale jeho hluboká údolí a vysoké hory jsou nejřidčeji osídlenou oblastí, Graubünden má obyvatel.

Hlavním městem je Chur s 34 880 obyvateli (v roce 2016), osídlený od roku +more_l. '>3000 př. n. l. , po dobytí Římany v roce 15 př. n. l. se stal roku 284 správním střediskem římské provincie Raetia. Další města a obce nad 4000 obyvatel jsou Davos (11 060 obyvatel), Landquart (8 854), Domat/Ems (8 043), St. Moritz (5 084), Ilanz/Glion (4 736) a Scuol (4 638).

Mezi nimi známá turistická střediska na náhorních plošinách Alp. Turistika je, vedle masivních subvencí spolku, hlavním zdrojem příjmů hospodářství kantonu.

Poloha

Kanton leží v jihovýchodní části Švýcarska na hranici s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem na rozloze 7 106 km². Hornatou část pokrývají z 27,6% lesy a z celkové rozlohy lze jen jednu třetinu obdělávat. +more Horský terén má 150 horských údolí, 615 jezer (z 1038 jezer a jezírek) a 937 horských vrcholů. Nejvýše položené místo je Pitz Bernina (4048,6 m n. m. ) a nejníže položený bod je na řece Moësa na hranici s kantonem Ticino (253 m n. m. ). Další ze známých vrcholů je Tödi (3614 m n. m. ). Mnohé zdejší horské řetězy jsou pokryté ledovci jako např. Albula, Silvretta, Bernina, Rätikon a Leponské Alpy. Nachází se zde nejhlubší údolí v Evropě, ve kterých žili Rétové.

Řeky

Většinu území Graubündenu odvodňuje řeka Rýn se svými přítoky Vorderrhein a Hinterrhein, které zde pramení. Další řeka protékající kantonem je Inn, která odvodňuje východní část území Engadin. +more Za hlavním alpským hřebenem jsou jižní údolí Misox s údolím Calancatal, Bergell a Puschav, ve kterých se mluví italsky. Údolím Bergell protéká řeka Mera (Maira), která ústí do řeky Pád. Vody kantonu jsou odváděny do tří moří. Povodí Rýna patří k úmoří Severního moře. Povodí řeky Inn k úmoří Černého moře a povodí řeky Mery do úmoří Středozemního moře.

Přírodní parky

Na území kantonu se nachází Švýcarský národní park a Parc Ela - regionální přírodní park na ploše 548 km². Navíc některé horské oblasti jsou zapsány v Seznamu světového dědictví UNESCO.

Sousední oblasti

Graubünden sousedí na jihozápadě s kantonem Ticino, na západě s kantonem Uri a Glarus, na severozápadě s Sankt Gallen. Graubünden má státní hranice na severu se státy Lichtenštejnsko a Rakousko (spolkové země Vorarlbersko a Tyrolsko), na východě s italským Jižním Tyrolskem a na jihu s Lombardií.

Znak a vlajka

Současná podoba znaku kantonu byla schválena 8. +more listopadu 1932. Znak je složený z částí znaků původních 3 historických spolků (respektive federací), které na území kantonu fungovaly až do 19. století. Jedná se o barvy Šedého spolku (černá a bílá), emblém ze znaku Chrámového spolku (kozoroh), a levou polovinu znaku Desetistoličného spolku (kříž). Vlajka kantonu je stejně jako u všech švýcarských kantonů tvaru čtverce a kopíruje znak kantonu.

Jazyky

Graubünden společně obývají tři hlavní jazykové skupiny: německá, italská a rétorománská (rétorománsky, čtvrtým úředním jazykem Švýcarska dnes mluví už jen 0,8 % obyvatel, 0,5 % ji uvádí jako svůj hlavní jazyk).

hlavní řeči kantonu Graubünden, včetně idiomů románštiny - Surselvisch = sursilvan, Sutselvisch = sutsilvan, Surmeirisch = surmiran, Oberengadinisch = puter, Unterengadinisch = vallader

Obyvatelstvo kantonu podle jazyka (2000): * němčina: 127 755 (68 %) * rétorománština: 27 038 (14 %) * italština: 19 106 (10 %) * ostatní: 13 159 (8 %) Podle údajů z roku 2021 mluví 76 % německy, 14 % rétorománštinou a 10 % italštinou.

U sídel s jazykově smíšeným obyvatelstvem se někdy názvy v obou jazycích významně liší; potom se uvádí ve formě např. „Ilanz/Glion“ (zde je název nad lomítkem německý, pod lomítkem rétorománský).

Galerie

Soubor:Satellite_image_of_Grisons_in_September_2002. jpg|Topografie Graubündenu, satelitní pohled v září 2002 Soubor:Chur_Poststrasse. +morejpg|Chur, Poststrasse Soubor:Vorderrhein. jpg|prameny Rýna, Vorderrhein Soubor:Bergell Soglio mg-k. jpg|pohled z vrchu Diavolezza přes vesnici Bergell-Soglio, na vrcholy Sciora, Piz Cengalo, Piz Badile v pohoří Alp Bondasca Soubor:Piz Palü. jpg|Piz Palü (velvo), Bellavista (vpravo), v popředí Persgletscher (ledovec) Soubor:Waterval Ova Fedoz. jpg|vodopád Ova Fedoz.

Kulinářské speciality

Mezi známé dezerty kantonu Graubünden se řadí dort z křehkého těsta plněný karamelizovanými vlašskými ořechy Bündner Nusstorte (nazývaný též Engadiner Nusstorte) a dort z křehkého těsta, máslového krému a florentinské hmoty Engadiner Torte. Mezi speciality kantonu patří také hruškový chléb Birnbrot.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.gr.ch/]Oficiální web kantonu Graubünden[/url] * [url=http://cz.graubuenden.ch]Turistické informace[/url]

Graubünden