Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny

Bosna a Hercegovina (bosensky/srbochorvatsky Bosna i Hercegovina, turecky Bosna-Hersek, německy Bosnien und Herzegowina) byla mezi lety 1878 a 1908 osmanskou provincií, kterou na základě usnesení Berlínského kongresu okupovalo Rakousko-Uhersko.

Historie okupace

Související informace naleznete také v článku Dějiny Bosny a Hercegoviny.

V roce 1875 vypuklo v Hercegovině (v okolí obce Nevesinje) povstání, které bylo vyvoláno přehmaty turecké administrativy při vybírání daní a které vyvolalo tzv. Velkou východní krizi. +more Ve dnech 13. 6. -13. 7. 1878 bylo na Berlínském kongresu, který tuto krizi řešil, dohodnuto že Bosnu a Hercegovinu dočasně vojensky obsadí a bude spravovat Rakousko-Uhersko. Dne 29. 7. 1878 rakousko-uherské vojsko (XIII. armádní sbor) pod velením generála Josipa Filipoviće, který měl vrchní velení nad celou vojenskou operací, překročilo na několika místech řeku Sáva a začalo obsazovat Bosnu. Generál Filipovič do Sarajeva se svými jednotkami vstoupil 19. srpna 1878 a převzal velení nově založené 2. armády. Dne 31. 7. 1878 začal obsazovat Hercegovinu se svou divizí rakousko-uherský generál Stjepan Jovanović, který dne 4. 8. 1878 vstoupil do Mostaru. Při okupaci Bosny a Hercegoviny se rakouskou-armáda setkávala s odporem místního muslimského obyvatelstva a i s odporem turecké armády. Obranu města Banja Luka proti tureckým voskům řídil rakousko-uherský generálmajor českého původu Vojtěch Samec. Během okupace Bosny a Hercegoviny padlo skoro 10 tisíc rakousko-uherských vojáků. Rakousko-Uhersko dne 21. dubna 1879 uzavřelo s Tureckem dohodu, kterou byla dokonaná okupace dodatečně uznána s tím, že Rakousko-Uhersku bylo přiznáno právo ještě vojensky obsadit Plevlji, Prijepolje a Bijelo Polje v Sandžaku novopazarském; za to Rakousko-Uhersko uznalo svrchovanost nad Bosnou. Rakousko-Uhersko roku 1908 Bosnu a Hercegovinu anektovala, proces přičleňování však nikdy nebyl dokončen. Sarajevu vůči rakouskouherskému záboru roku 1878.

Územní členění

Bosna a Hercegovina se skládala z následujících jednotek, okruhů (a ty pak na chotáry). Správní dělení bylo převzato z dob Osmanské říše:

* Okrug Banja Luka (správním centrem Banja Luka) * Okrug Bihać (správním centrem Bihać) * Okrug Mostar (správním centrem Mostar) * Okrug Travnik (správním centrem Travnik) * Okrug Sarajevo (správním centrem Sarajevo) * Okrug Zvornik/Donja Tuzla (správním centrem Donja Tuzla)

Politika

Společný ministr financí Rakouska-Uherska, do jehož kompetence spadala správa Bosny a Hercegoviny

14.  8. +more 1876-8.  4. 1880 Leopold Friedrich von Hofmann * 8.  4. 1880-4.  6. 1882 József Szlávy * 4.  6. 1882-13. 7.  1903 Benjámin Kállay * 14.  7. 1903-24. 7. 1903 Agenor Gołuchowski * 24. 7.  1903-12.  2. 1912 István Burián * 12.  2. 1912-7.  2. 1915 Leo von Bilinski * 7. 2.  1915-28.  11. 1916 Ernest von Koerber * 28.  11. 1916-2.  12. 1916 István Burián * 2.  12. 1916-22. 12. 1916 Konrad Hohenlohe * 22.  12. 1916-7. 9.  1918 István Burián * 7. 9.  1918-4.  11. 1918 Alexander Spitzmüller * 4.  11. 1918-12. 11. 1918 Paul Kuh-Chrobak.

Zemský náčelník (šéf Zemské vlády pro Bosnu a Hercegovinu)

1878-1881 generál Wilhelm Nicolaus von Württemberg (1828-1896) * 1881-1882 generál Hermann Dahlen von Orlaburg (1828-1887) * 1882-1903 generál Johann von Appel (1826-1906) * 1903-1907 generál Eugen von Albori (1838-1915) * 1907-1909 generál Anton von Winzor (1844-1910) * 1909-1911 generál Marijan Varešanin (1847-1917) * 1911-1914 generál Oskar Potiorek (1853-1933) * 1914-1918 generál Stjepan Sarkotić (1858-1939)

Civilní adlatus (administrátor civilní správy)

1882-1886 Fedor Nikolić (1836-1903) * 1887-1904 Hugo Kutschera (1847-1909) * 1904-1912 Isidor Benko (1846-1925)

Obyvatelstvo

Odkazy

Reference

Související články

Hercegovské povstání (1882) * Atentát na Františka Ferdinanda d'Este

Externí odkazy

Kategorie:Vzniklo 1878 Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1918 Kategorie:Dějiny Rakousko-uherského vojenství