Sáva

Průběh toku

Sáva ve středním Slovinsku Řeka Sáva má dvě zdrojnice, které obě pramení v Julských Alpách na severozápadě Slovinska. +more Dvě říčky Sava Bohinjka („Sáva z Bohinje“) a Sava Dolinka („Sáva z doliny“) se slévají poblíž města Radovljica a od tohoto místa se tok jmenuje pouze Sáva.

Řeka pokračuje hluboko zaříznutým korytem přes město Kranj směrem k Lublani, kde se údolí rozšiřuje. Slovinskou metropoli Sáva obtéká ze severu, a východně v závěru kotliny se stéká s Lublaňkou (zprava) a Kamnickou Bystřicí (zleva). +more Dále směřuje na východ přes města Litija, Zidani Most a Krško, mezi nimiž formuje hluboké údolí, sloužící jako dopravní tepna, kudy vedou silnice a hlavní železnice z Lublaně do Záhřebu a do Mariboru (dálnice jsou vedeny mimo toto údolí).

Jihovýchodně od Krška se krajina otevírá a řeka získává charakter pomalého nížinného toku. Podél se nacházejí mohutné sypané hráze, které brání řece ve vystoupení z břehů v případě povodní. +more V Záhřebu představuje řeka Sáva přirozenou hranici mezi starým městem (na levém břehu) a novým sídlištěm (Novi Zagreb); její koryto je široké cca 90 m. Záhřeb je navíc chráněn před povodní odlehčovacím korytem, vedoucím jižně od chorvatské metropole. Dále od Záhřebu se v blízkosti řeky Sávy nacházejí rozsáhlé lužní lesy. Sáva v Gradišce Řeka zde představuje jižní hranici Středodunajské roviny, geografickou hranici mezi Střední Evropou a Balkánem, a od Jasenovce až po Bijeljinu i státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou.

Poblíž města Bogatić vstupuje Sáva na srbské území, kde tvoří přirozenou hranici mezi Vojvodinou a Centrálním Srbskem. Protéká městy Sremska Mitrovica, Šabac, Obrenovac, a nakonec vtéká do Bělehradu, kde odděluje centrum města od předměstí Nový Bělehrad. +more Nedaleko od svého ústí do Dunaje, v blízkosti pevnosti Kalemegdan, kde je široká 290 m, překonává Sávu celá řada mostů. Pod nimi se nacházejí stylové bělehradské restaurace splavovi.

Přímo pod starou bělehradskou pevností se Sáva spojuje s ramenem Dunaje obtékajícím Velký válečný ostrov, a po dalším kilometru se její vody vlévají do hlavního dunajského toku.

Přítoky

pravé - Sora, Lublaňka, Mirna, Krka, Kupa, Una, Vrbas, Ukrina, Bosna, Tinja, Lukavac, Drina (největší přítok), Kolubara * levé - Kokra, Kamnická Bistrica, Savinja, Sotla, Krapina, Lonja, Orljava, Bosut, Galovica Ve střední a dolní části je povodí Sávy nerovnoměrné a větší a delší přítoky má zprava.

Města na toku

Kranj, Medvode, Lublaň (severní okraj), Litija, Sevnica, Krško, Brežice * Záhřeb, Sisak, Slavonski Brod, Županja * Gradiška, Srbac, Brod, Šamac, Orašje, Brčko * Sremska Mitrovica, Šabac, Obrenovac, Ostružnica, Bělehrad

Vodní režim

Průměrný průtok vody v ústí činí 1760 m³/s a maximální 5000 m³/s. Největší průtok má Sáva na přelomu zimy a jara. +more Led se nevytváří každý rok.

Využití

Nákladní vodní doprava je možná proti proudu do města Sisak (592 km, Chorvatsko) a osobní do města Šabac (103 km, Srbsko).

Ve Slovinsku byla na řece vystavěna kaskáda přehrad s průtočnými vodními elektrárnami (Moste, Mavčiče, Medvode, Vrhovo, Boštanj, Blanca, Krško, Brežice). Její voda se využívá také k chlazení jaderné elektrárny Krško.

Znečištění

Jelikož je voda z řeky Sávy intenzivně využívána na území všech čtyř států k celé řadě účelů a její povodí je hustě zalidněno, dochází k jejímu značnému znečištění. To bývá mnohdy chybně přiřazováno jaderné elektrárně Krško, ale spíše je způsobeno odpadními látkami ze zemědělství, průmyslu, dopravy, komunálním odpadem apod.

Historický a kulturní význam

Sáva je jednou z hlavních řek ve všech státech, kterými protéká; bývala také nejdelší řekou Jugoslávie. Je osou jádrových území Slovinska a Chorvatska, v Srbsku je hlavním tokem skrz metropoli Bělehrad (Dunaj teče spíše po okraji). +more Je tedy častým námětem v kultuře okolních národů, ať už v literatuře, hudbě, či filmu. Jedna z písní skupiny jugoslávské skupiny Plavi orkestar například nesla název Sava tiho teče.

Ve středověku byla Sáva přirozenou jižní hranici Uherska, pak po staletí tvořila podstatnou část hranice mezi Habsburskou a Osmanskou říší.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://tv-adams.wz.cz/seznamy/evropa/sava-ve.html]Seznam vodních elektráren na Sávě[/url]

Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě Kategorie:Řeky ve Slovinsku Kategorie:Řeky v Chorvatsku Kategorie:Geografie Karlovacké župy Kategorie:Geografie Sisacko-moslavinské župy Kategorie:Geografie Brodsko-posávské župy Kategorie:Geografie Vukovarsko-sremské župy Kategorie:Řeky v Bosně a Hercegovině Kategorie:Unsko-sanský kanton Kategorie:Banja Luka (region) Kategorie:Bijeljina (region) Kategorie:Posavský kanton Kategorie:Doboj (region) Kategorie:Brčko Kategorie:Řeky v Srbsku Kategorie:Geografie Vojvodiny Kategorie:Slavonie Sáva