Brčko (město)

Brčko (srbsky Брчко) je město v severní části Bosny a Hercegoviny, administrativně součást vlastního distriktu. Nachází se u řeky Sávy, při hranici s Chorvatskem, v nížinné části země, západně od regionu Semberie. V roce 2013 žilo v Brčku celkem 43 859 obyvatel.

Název

Název města dle jedné teorie odkazuje na předslovanský panonský kmen Breuci (doložen v řeckém zápisu jako Βρεῦκοι). Breuci tvrdě bojovali proti příchozím Římanům na počátku našeho letopočtu, později byli asimilováni. +more Dle druhé vznikl podle původního tureckého názvu původní pevnosti, okolo níž se město rozvinulo (Beroska) a později byl přijat nejprve jako Brčka (po roce 1878) a nakonec v současné podobě jako Brčko (od roku 1912). Dle třetí vznikl podle městem protékající říčky Brky.

Současný název města i jeho historický vývoj nemá žádnou spojitost s českým slovem Brčko, označující slámku. V bosenštině/srbštině a chorvatštině je naopak název města uváděn vždy jako přídavné jméno, srovnatelně např. +more s názvy Brná, Mladá nebo Černá v Pošumaví.

Obyvatelstvo

Na základě sčítání lidu, které bylo na území Bosny a Hercegoviny uskutečněno v roce 2013, bylo zjištěno, že ve městě žije trvale 43 859 obyvatel. Z nich je 19 420, tj. +more 48,68 % srbské národnosti, 17 489, tj. 43,84 % bosňácké národnosti a 1 457, tj. 3,652 % chorvatské národnosti. Před válkou v Bosně a Hercegovině činil podíl bosňáckého obyvatelstva 55,53 %, v souvislosti s válečnými událostmi, vyháněním a dalším poklesl. V roce 1991 se nicméně ještě 12,59 % obyvatel města Brčko přihlásilo k jugoslávské národnosti, která byla populární volbou především v oblastech etnicky velmi smíšených, jakými byla Bosna a Hercegovina.

Historie

V předřímských dobách se do oblasti dnešního města Brčko dosídlili Ilyrové. Okolo přelomu letopočtu sem přišli Římané. +more Území se rozkládalo na hranici provincií Panonie a Dalmácie. Římané zde vystavěli menší město, které bylo v dobových mapách pojmenováno Salde.

Během stěhování národů a v období raného středověku tento prostor obsadili Hunové, později Ostrogóti, Langobardi a Avaři. Po příchodu Slovanů na Balkán bylo součástí středověkého Srbska i Chorvatska. +more Po nějakou dobu bylo také součástí Byzantské říše a středověkého Uherska. Po příchodu Turků zůstal součástí Osmanské říše až do roku 1878.

První písemná zmínka o Brčku jako sídlu pochází z roku 1533, v kronikách byl zaznamenán vznik cesty pro vozy z nedaleké Tuzly právě do místa současného Brčka.

Na počátku 17. +more století zde stálo již 200 domů. Přes Brčko byla převážena sůl dále na sever na území dnešních Uher a později na území Habsburské monarchie.

V roce 1718 bylo Brčko během rakousko-tureckých válek kompletně vypleněno. Po vzniku dunajské paroplavební společnosti v roce 1830 získalo díky řece Sávě význam vzhledem k svému přístavu. +more Vyvážely se tudy z Bosny také i sušené švestky. Rakousko-uherský konzulát sídlil po nějakou dobu právě v Brčku. V roce 1860, resp. 1862 byl zahájen provoz lodních linek do Bělehrad, resp. do Orșovy na území dnešního Rumunska.

V roce 1869 byl do města zaveden telegraf, o rok později také pošta. Po roce 1878 bylo město, stejně jako celá Bosna a Hercegovina, převzato do správy Rakousko-Uherska. +more Při prvním sčítání lidu roku 1879 zde bylo napočítáno 2901 obyvatel. Roku 1882 byl schválení územní plán města, který počítal s výstavbou jasně definované sítě ulic a nového přístavu.

V roce 1883 zde byla otevřena obchodní škola, později (v r. 1900) i tiskárna. +more Město mělo na sklonku století devatenáctého také židovskou školu. V roce 1894 dosáhla města i železnice a roku 1900 byl do Brčka zaveden elektrický proud. V té době již bylo v místě v provozu pět hotelů, šest bank a v provozu byla cihelna, dvě pily a další tovární podniky. Vybudován byl rovněž i most přes řeku Sávu na území současného Chorvatska. V roce 1910 mělo město okolo 6 500 obyvatel.

V meziválečném období Království Jugoslávie bylo Brčko součástí drinské bánoviny. Rozvoj se v podstatě zastavil, životní podmínky pro místní obyvatelstvo byly nesnadné.

Za druhé světové války žilo v Brčku okolo 8,9 tisíce lidí, město se spolu s celou Bosnou a Hercegovinou stalo v dubnu 1941 po pro Jugoslávii prohrané válce součástí nezávislého státu Chorvatsko. Ustašovská moc byla ustanovena oficiálně příjezdem chorvatských fašistů dne +more_duben'>14. dubna 1941 a složením slibu Ante Pavelićovi. Po několik válečných let docházelo k občasným útokům četniků nebo partyzánů na okupační vojska. Dne 7. dubna 1945 bylo Brčko osvobozeno jednotkami partyzánského vojska.

Podstatný růst obyvatelstva iniciovala industrializace Bosny a Hercegoviny po druhé světové válce, v rámci níž byla zbudována např. železniční trať dále do bosenského vnitrozemí (trať Brčko-Banovići budovaná za pomoci mládežnických brigád), zmodernizován přístav i průmysl. +more Z hlediska Bosny a Hercegoviny plnilo Brčko roli významného překladiště a regionálního centra pro výrobu a zpracování potravin. Vynikaly např. provozy na zpracování masa, které byly největší v celé republice Bosně a Hercegovině. Textilní závody zaměstnávaly téměř dva tisíce lidí. Továrna na výrobu nábytku společnosti Šipad zaměstnávala okolo patnácti set. V jižní části města byla vybudována nová panelová sídliště. Otevřely se tři obchodní domy, ve městě bylo v provozu celkem deset závodů, které zaměstnávaly okolo 20 tisíc lidí. Roku 1991 žilo v Brčku okolo čtyřiceti tisíc lidí.

Na počátku války v 90. letech byla původní općina Brčko (obec) rozdělena na tři (chorvatská, srbská a bosňácká) separátní celky. +more Jejich realizaci však zabránilo vypuknutí konfliktu. Ten skončil na území města v roce 1995. Válka zničila původní multietnické město, řada lidí z něj odešla a mnozí jiní zase přišli. Během skončení války zůstalo na území općiny Brčko pouhých 33 400 lidí. V rámci poválečné obnovy bylo v Brčku investováno nejprve 450 milionů konvertibilních marek a později ještě dalších 250 milionů.

V roce 2000 se město stalo sídlem tzv. distriktu Brčko, který oficiálně patří jak Republice srbské, tak i Federaci Bosny a Hercegoviny. +more Speciální status pro město byl výsledkem arbitráže a byl nezbytný pro zajištění požadavků Republiky srbské, pro niž má město strategický význam, tak i Federace BiH, která se dožadovala přístupu k řece Sávě. Po válce probíhala obnova města, která však narážela na nedostatek prostředků a technologickou zastaralost infrastruktury již z doby socialistické Jugoslávie. V roce 2014 město zasáhly mimořádné rozsáhlé povodně.

Kulturní památky

Ikonickou stavbou pro město Brčko je budova místní radnice, která vznikla v duchu pseudomaurské architektury v druhé polovině 19. +more století podle koncepčního návrhu architekta Aleksandara Vitka a podle stavebního projektu architekta Ćirila Ivekoviće. Mezi další kulturní památky patří např. mešita Atik-Savska, chrám Nejsvětějšího srdce Ježíšova, Islahijetův a Kočića dům,Krsmanović dům-Dvorana, mešita Azizija v Brezově Pole nebo,Cincarský hřbitov v vesnice Bijela - Kalajdžije, archeologická lokalita Zidine u vesnice Gornja Skakava,Věž Gradaščevića v Bijele.

Savska - panoramio. jpg|Atik mešita v Brčku Brcko distrikt BiH - Fontana mladosti. +morejpg|Fontána ve středu města. A Small Church in Brčko, Bosnia and Herzegovina. jpg|Pravoslavný kostel Brčansko šetalište. jpg|Střed města Station Brcko. jpg|místní železniční nádraží.

Ekonomika

Brčko je významným přístavem pro Bosnu a Hercegovinu na řece Sávě. Jedná se rovněž o významné regionální průmyslové centrum, které se specializuje především na výrobu a zpracování potravin, a to již od doby existence Rakousko-Uherska. +more Průmyslové podniky se nacházejí v jihovýchodní části města, při řece Sávě v blízkosti přístavu. Vyráběl se zde rostlinný olej, stavební materiály, textilní materiály, součástky do strojů a ledničky.

Po válce v Bosně v 90. letech došlo k prudkému pádu průmyslové výroby a postupně narůstal význam obchodu.

Doprava

Město je důležitým tranzitním centrem a nejdůležitější silniční komunikací, která spojuje Srbsko a západní s východní částí Republiky srbské a prochází centrální částí Federace Bosny a Hercegoviny s Chorvatskem a Posavinským kantonem.

Kromě velmi důležitých pozemních komunikací má Brčko také moderní přístav na řece Sávě, který zapadá do jedinečné vodní cesty z Černého do Severního a Baltského moře . Hraniční přechod Brčko-Gunja se nachází přímo na mostě přes řeku Sávu, který spojuje obě města (Brčko s chorvatským městem Gunja). +more Okolo Brčka vede silniční obchvat z jižní strany, který byl dokončen v roce 2019. V budoucnosti má přes Brčko vést dálnice, která spojí severní cestou Bělehrad a Sarajevo.

Na řece Sávě se nachází přístav, který slouží především pro nákladní dopravu.

Město má napojení na bosenskou železniční síť. Prochází ním železniční trať Brčko-Banovići, která směruje z Chorvatska dále na jih do Bosny. +more Brčko má napojení i na chorvatskou železniční síť, a to prostřednictvím tratě z Vinkovců, významného železničního uzlu v Chorvatsku. Osobní vlaky nejsou z Brčka do Bosny ani do Chorvatska vypravovány. Meziměstskou dopravu zajišťují autobusy.

Školství

V Brčku sídlí soukromá Evropská univerzita (bosensky Evropski univerzitet).

Sport

V Brčku sídlí fotbalové týmy Jedinstvo, Lokomotiva a Ilićka 01. Týmy hrají v druhé fotbalové lize Republiky srbské. +more Basketbalu se věnuje tým KK Brčko.

Každoročně se týden před vidovdanem (28. června) koná pravidelný atletický závod Vidovdanska trka. +more V roce 2020 se kvůli pandemii nemoci covid-19 měl uskutečnit v srpnu 2020.

Známé osobnosti

Z Brčka pocházejí tyto známé osobnosti:

* Edo Maajka, rapper * Lepa Brena, zpěvačka * Mensur Peljto, boxer * Midhat Begić, literární listorik * Mladen Filipović, malíř * Mladen Petrić, fotbalista * Nijaz Abadžić, novinář * Rizah Štetić, malíř * Safet Pašalić, herec * Seid Hasanefendić, malíř * Slavko Medunić, malíř * Šekib Mujanović, zpěvák * Vesna Pisarović, zpěvačka * Žarko Milenić, překladatel * Hasan Zahirović, překladatel, herec, pedagog

Odkazy

Literatura

[url=http://fmks.gov.ba/stara/kultura/legislativa/strategije/StrategijarazvojaBrckodistriktaBiH2008-2012.pdf]Strategija razvoja Brčko Distrikta BiH za period 2008.-2012. godina [/url]

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.brcanskaraja.net]http://www.brcanskaraja.net[/url]

Kategorie:Brčko Kategorie:Města v Bosně a Hercegovině