Chorvatština
Author
Albert FloresChorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí. V podstatě jde o jiný název pro variantu srbochorvatštiny užívanou v Chorvatsku, která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992.
Historie
Chorvatština je spolu se slovinštinou, bosenštinou a srbštinou jedním z několika jazyků západní větve jihoslovanských jazyků. Její rozvoj byl ovlivněn cizími jazyky, například italštinou (převážně v dialektech čakavského nářečí), němčinou, maďarštinou, či srbštinou. +more Za významné chorvatské literární památky jsou považovány také i právní texty, stejně jako mnohá díla vzniklá v atmosféře vrcholného středověku. V 19. století procházelo území dnešního Chorvatska obrozeneckým procesem. Tzv. ilyrské hnutí prosazovalo myšlenku jednotného jihoslovanského jazyka. Pojem ilyrský brzy nahradil chorvatský a ještě později v souvislosti s dalšími událostmi pak srbochorvatský. V roce 1850 podepsali chorvatští jazykovědci spolu se srbskými vídeňskou jazykovou dohodu, na základě které měl vzniknout jeden jazyk jak pro Chorvaty, tak i Srby. Její realizaci však umožnilo až politické sjednocení obou zemí po první světové válce v roce 1918.
V rámci srbochorvatského jazyka, který jako konstrukt disponoval bohatou hierarchickou strukturou dialektů, nářečí a forem tvořil dnešní chorvatský jazyk tzv. „západní variantu“. +more V 2. polovině 20. století se však s chladnutím srbsko-chorvatských vztahů myšlenka jednoho jazyka ukázala jako velmi problematická. Srbové a Chorvati si sice vzájemně rozumí a lexikální, či morfologické odlišnosti jsou velmi malé, nicméně existují a přesahují ty, které by bylo možné považovat za rozdíly nářeční. Během tzv. chorvatského jara požadovali četní intelektuálové ustanovení samotného chorvatského jazyka. Dokument, který vyšel pod názvem deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka se stal jejich hlavní zbraní proti politice bratrství a jednoty komunistické Jugoslávie. Chorvaté do ústavy své svazové republiky ukotvili v roce 1974 jako oficiální jazyk chorvatský s tím, že to je lidový jazyk jak Chorvatů tak i Srbů v zemi. Koncem 80. let dostala myšlenka společného srbochorvatského jazyka ohromné rány a po válkách v 90. letech a rozpadu Jugoslávie byla kodifikována samotná chorvatština.
V 90. letech v souvislosti s vypjatou nacionální rétorikou nabyly v chorvatském jazyce na významu puristické trendy; mnohé staré výrazy začaly být nahrazovány nově vytvářenými s odůvodněním, že je třeba očistit jazyk jak od slov původu neslovanského, tak ale i srbského. +more Řada z těchto nových výrazů se v běžné každodenní řeči ujala, jiné nikoliv.
Nářečí
Chorvatština má celou řadu podob: tři nářečí (čakavština, kajkavština a štokavština - poslední uvedená je základem moderního spisovného jazyka) a tři reflexy staroslověnské hlásky jať - ijekavský (dominantní), ikavský (v oblasti Dalmácie) a ekavský (v oblasti východní Slavonie, k srbským hranicím). Každé ze tří uvedených nářečí se ještě dělí na celou řadu dalších. +more Rozdíly mezi jednotlivými dialekty jsou obrovské; oficiální podoba jazyka se od lidové mluvy v některých regionech velmi odlišuje a například Chorvat z Dubrovníka si s Chorvatem z okolí Bratislavy (kde žije na rakouském území méně početná chorvatská menšina) ne zcela rozumí. Chorvati v italské Molise hovoří molisko-chorvatským nářečím.
Užití
Chorvatština je úředním jazykem Chorvatska a jeho masmédií (televize HRT 1, HRT 2, nova, TV Jadran a RTL - překládána do chorvatštiny). Kromě toho je jedním z oficiálních jazyků Bosny a Hercegoviny a užívá se také i ve Vojvodině, kde žije chorvatská menšina.
Pravopis
Psaní velkých a malých písmen
Oproti češtině se zde pravidla neliší.
Lidská jména
Osobní jména a příjmení se píší s velkým písmenem: Stjepan Radić, Ivan Krstitelj Tkalčić, Gaj Julije Cezar; Tomo, Katica, Pero Rovněž ženská příjmení se nepřechylují: Ivan Tomić, Jadranka Tomić Jména, která určují vlastnost osoby, se také píší s velkým písmenem: Ivan Grozni, Crni Petar, Karlo Veliki Jména zobecněná, která představují věc či fyzikální veličinu, se píší s malým písmenem: mercedes, pascal, rentgen
Tituly
Tituly se píší s malým písmenem: kralj Tomislav, sveti Stjepan, profesor Jurić, doktor Margetić
Zvířata
Jména zvířat a pohádkových bytostí se píší s velkým písmenem: Kleopatra, Reks… Obecné názvy druhů zvířat píšeme s malým písmenem: čivava, dalmatinac, sijamska mačka
Příslušníci národů, kontinentů a států
S velkým písmenem se píší: Příslušníci kontinentů - Amerikanka, Afrikanac, Azijatkinja, Australac (Australijanac nepřipadá v úvahu) Příslušníci států a národů - Hrvatica, Danac, Bolivijka, Egipćanin, Židovka Příslušníci regionů - Međimurac, Rabljanka, Provansalka, Bavarac Příslušníci žup, krajů - Zagrepčanka, Varaždinac, Grožnjanka, Njujorčanin (nebo Newyorčanin)
Přídavná jména odvozená od vlastních jmen a přivlastňovací
Přídavná jména přivlastňovací s koncovkou -ov nebo -in se píší s velkým písmenem: Terezin, Hrvatov, Josipov, Njemičin (od Njemica) Obyčejná přídavná jména s koncovkou -ki se píší s malým písmenem: karlovački, creski, hrvatski, američki, vatikanski
Zeměpis
Názvy kontinentů začínají velkým písmenem: Europa, Australija Názvy států začínají velkým písmenem: Narodna Republika Kina, Papua Nova Gvineja Ostrovy, poloostrovy a jiné zeměpisné názvy: Baranja, Flandrija, Štajerska, Bliski istok, Gorski kotar Přírodní úkazy se píší s velkým: Samoborsko gorje, Dugi otok, Krbavsko polje, Postojnska jama, Plitvička jezera, Jadransko more, Tihi ocean, Mars, Zemlja, Sunce, Sunčev sustav, Mliječna staza Pokud píšete o slunci či měsíci, který je vidět na obloze, pište malé písmeno: Ogrijalo me sunce. Nad morem se digao mjesec. +more Stojim s obje noge na zemlji. Názvy všech ulic, částí města i vesnic pište s velkým písmenem: Maksimir, Kaptol, Dolac, Gundulićeva ulica, Cvjetni trg, Trg bana Josipa Jelačića, Trg žrtava fašizma, Nova cesta, Gornji grad.
Události, období a instituce
Názvy století, styly vlády nebo slohy pište s malým písmenem: antika, srednji vijek, renesansa, devetnaesto stoljeće, ilirski pokret, komunizam, fašizam, moderno doba Názvy událostí pište s velkým písmenem: Prvi svjetski rat, Francuska revolucija Všechny státní svátky se píší s velkým písmenem: Božić, Uskrs, Nova godina, Tri kralja, Kurban bajram, Dan državnosti, Dan domovinske zahvalnosti U názvů politických stran se píše velké písmeno: Hrvatska demokratska zajednica
Roky
Každé datum, kde je uveden rok, se píše s tečkou. * 1987. * 7. srpnja 2004. Někdy se také píše zkratka „g.“ (= roku …), např. 15. ožujka 1995. g.
Přechylování příjmení
V chorvatštině se nepřechylují ženská příjmení zakončena na souhlásku (starší, posesivní koncovka -ova vymizela v 18.-19. století).
* České příjmení: Václav Havel a Dagmar Havlová * Chorvatské příjmení: Ivo Ravlić a Ivanka Ravlić Běžně se přechylují příjmení v mužském rodě zakončena na -ski.
Abeceda
A a | B b | C c | Č č | Ć ć | D d | Đ đ |
---|---|---|---|---|---|---|
Dž dž | E e | F f | G g | H h | I i | J j |
K k | L l | Lj lj | M m | N n | Nj nj | O o |
P p | R r | S s | Š š | T t | U u | V v |
Z z | Ž ž | (ie) | (ŕ) |
Výslovnost
Výslovnost chorvatské abecedy je podobná jako v češtině. Zápis nicméně více odpovídá výslovnosti. +more Například slovo „otac“ (česky „otec“) se ve druhém pádě píše i čte „oca“, srov. české „otce“. Na rozdíl od češtiny zde psaná podoba následuje hláskovou redukci mluveného jazyka.
Chorvatština používá písmen latinky a přidané znaky: ž š č ć đ (+ spřežku dž)
* ć měkké vyšší „č“
* č tvrdé nižší „č“
* đ se čte jako měkčí „dž“
* dž se čte jako tvrdé „dž“
* h se čte jako „ch“ (chorvatština nezná „h“)
* i měkké I je psáno všude v textu, chorvatština nemá tvrdé Y. Chorvatské I se nevyslovuje ani měkce ani tvrdě, ale podobně jako v němčině např. +more slovo: niemand. Toto I nezměkčuje souhlásky, po kterých následuje (jako čeština) - di, ti, ni - čteme jako dy, ty, ny.
* nj se čte jako „ň“
* lj se čte jako „ľ“
Gramatika
Podstatná jména
Skloňování
Chorvatština má sedm sedm pádů stejně jako čeština.
* jednotné číslo
Pád | center | maskulinum | center | maskulinum | center | femininum | center | femininum | center | femininum | center | neutrum | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
datum | voják | žena | moudrost | slovo | vesnice | ||
1. | Nominativ | center | datum | center | vojnik | center | žena | center | mudrost | center | riječ | center | selo |
2. +more | Genitiv | center | datuma | center | vojnika | center | žene | center | mudrosti | center | riječi | center | sela |
3. | Dativ | center | datumu | center | vojniku | center | ženi | center | mudrosti | center | riječi | center | selu |
4. | Akuzativ | center | datum | center | vojnika | center | ženu | center | mudrost | center | riječ | center | selo |
5. | Vokativ | center | datume | center | vojniče | center | ženo | center | mudrosti | center | riječi | center | selo |
6. | Lokál | center | o datumu | center | o vojniku | center | o ženi | center | o mudrosti | center | o riječi | center | o selu |
7. | Instrumentál | center | s datumom | center | s vojnikom | center | sa ženom | center | s mudrosti/-ošću | center | s riječi/riječju | center | sa selom |
Zájmena
Osobní zájmena
já | ty | on/ono | ona | my | vy | oni/ony/ona | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nominativ | center | ja | center | ti | center | on/ono | center | ona | center | center | mi | center | vi | center | oni/one/ona |
Genitiv | center | mene, me | center | tebe, te | center | njega, ga | center | nje, je | center | center | nas | center | vas | center | njih, ih |
Dativ | center | meni, mi | center | tebi, ti | center | njemu, mu | center | njoj, joj | center | center | nama, nam | center | vama, vam | center | njima, im |
Akuzativ | center | mene, me | center | tebe, te | center | njega, ga | center | nju, ju, je | center | center | nas | center | vas | center | njih, ih |
Vokativ | center | - | center | ti | center | - | center | - | center | center | - | center | vi | center | - |
Lokál | center | meni | center | tebi | center | njemu | center | njoj, joj | center | center | nama | center | vama | center | njima |
Instrumentál | center | mnom | center | tobom | center | njim(e) | center | njom(e) | center | center | nama | center | vama | center | njima |
Číslovky
Chorvatsky | Česky |
---|---|
jedan | jeden |
dva | dva |
tri | tři |
četiri | čtyři |
pet | pět |
šest | šest |
sedam | sedm |
osam | osm |
devet | devět |
deset | deset |
Slovesa
Infinitiv
koncovky -ti, -ći (reći - říct, čitati - číst)
Příčestí minulé
koncovky -o, -la, -lo, -li, -le, -la * příklad (ići - jít, jet): išao (šel), išla (šla), išlo (šlo), išli (šli), išle (šly), išla (šla)
Pomocná slovesa
Sponová - biti (být), htjeti (chtít) * Modální - moći (moci), morati (muset), trebati (potřebovat), smjeti (smět), željeti (přát si; htjeti - chtít) * Fázová - (za)početi (začít), (za)počinjati (začínat), prestati (přestat), prestajati (přestávat)
v | * biti - být { | |||
---|---|---|---|
Přítomný čas | Minulý čas | Budoucí čas | |
ja | |||
ti | |||
on, ona, ono | |||
mi | |||
vi | |||
oni |
| valign="top" |
* htjeti - chtít
Přítomný čas | Minulý čas | Budoucí čas | |
---|---|---|---|
ja | center | ću (hoću) | center | sam htio/htjela/htjelo | center | ću htjeti |
ti | center | ćeš (hoćeš) | center | si htio/htjela/htjelo | center | ćeš htjeti |
on, ona, ono | center | će (hoće) | center | je htio/htjela/htjelo | center | će htjeti |
center | center | center | |
mi | center | ćemo (hoćemo) | center | smo htjeli/htjele/htjela | center | ćemo htjeti |
vi | center | ćete (hoćete) | center | ste htjeli/htjele/htjela | center | ćete htjeti |
oni | center | ću (hoću) | center | su htjeli/htjele/htjela | center | će htjeti |
|}
v | * moći - moci { | |||
---|---|---|---|
Přítomný čas | Minulý čas | Budoucí čas | |
ja | |||
ti | |||
on, ona, ono | |||
mi | |||
vi | |||
oni |
| valign="top" |
* morati - muset
Přítomný čas | Minulý čas | Budoucí čas | |
---|---|---|---|
ja | center | moram | center | sam morao/morala/moralo | center | ću morati |
ti | center | moraš | center | si morao/morala/moralo | center | ćeš morati |
on, ona, ono | center | mora | center | je morao/morala/moralo | center | će morati |
center | center | center | |
mi | center | moramo | center | smo morali/morale/morala | center | ćemo morati |
vi | center | morate | center | ste morali/morale/morala | center | ćete morati |
oni | center | moraju | center | su morali/morale/morala | center | će morati |
|}
v | * smjeti - smět { | |||
---|---|---|---|
Přítomný čas | Minulý čas | Budoucí čas | |
ja | |||
ti | |||
on, ona, ono | |||
mi | |||
vi | |||
oni |
| valign="top" |
* željeti - přát si
Přítomný čas | Minulý čas | Budoucí čas | |
---|---|---|---|
ja | center | želim | center | sam želio/željela/željelo | center | ću željeti |
ti | center | želiš | center | si želio/željela/željelo | center | ćeš željeti |
on, ona, ono | center | želi | center | je želio/željela/željelo | center | će željeti |
center | center | center | |
mi | center | želimo | center | smo željeli/željele/željela | center | ćemo željeti |
vi | center | želite | center | ste željeli/željele/željela | center | ćete željeti |
oni | center | žele | center | su željeli/željele/željela | center | će željeti |
|}
Vzorový text
Související články
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Externí odkazy
[url=http://www. croat. +morecz/]Chorvatsko-Český / Česko-Chorvatský slovník[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060901214912/http://www. bosiljak. hr/rjecnik/prijevod. php]Anglicko-chorvatský, chorvatsko-anglický slovník[/url] * [url=http://learn-croatian. com/]Learn Croatian (en)[/url].
Kategorie:Jihoslovanské jazyky Kategorie:Jazyky Chorvatska Kategorie:Jazyky Bosny a Hercegoviny