Cesko.wiki Akuzativ
Author
Albert FloresAkuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích. Označuje objekt, který se pojí se slovesem. V mnohých jazycích také pro objekty s některými nebo i všemi předložkami.
Akuzativ existuje, nebo někdy existoval ve všech indoevropských jazycích, včetně latiny, sanskrtu, řečtiny, němčiny, ruštiny a češtiny. Jménem akuzativ se označují různé objektové pády v ugrofinských jazycích , altajských a semitských jazycích.
Akuzativ v češtině
Akuzativ je v češtině tak zvaný 4. pád. Používá se jako přímý (vidím koho?, co?) nebo se pojí s některými předložkami (položit na stůl).
Střední rod
Ve středním rodě se akuzativ shoduje s nominativem: * město → město, města (j. č. +more, mn. č. ) * moře → moře, moře * kuře → kuře, kuřata * stavení → stavení, stavení.
Ženský rod
žena → ženu, ženy * růže → růži, růže * píseň → píseň, písně * kost → kost, kosti
Mužský rod
U mužského rodu a vzorů pán, hrad, muž a stroj se dá pomocí akuzativu rozlišit životnost. Životné vzory mají akuzativ jednotného čísla odlišný od nominativu (s výjimkou slov zakončených -e). +more * pán → pána, pány * hrad → hrad, hrady * muž → muže, muže * stroj → stroj, stroje * předseda → předsedu, předsedy * soudce → soudce, soudce.
Akuzativ v angličtině
Moderní angličtina už pády nemá, ale přesto v ní několik zbytků akuzativu zbylo, například v zájmenech. * I → me (nominativ, akuzativ) * he → him * she → her * we → us * they → them * who → whom
Akuzativ v němčině
Stejně jako v češtině je v němčině akuzativ 4. pád a používá se jako přímý nebo se pojí s některými předložkami jako např. bis, durch, für, ohne atd.
Příklady akuzativů osobních zájmen: # ich → mich # du → dich # er → ihn / sie, sie / es, es Množné číslo: # wir → uns # ihr → euch # sie → sie
Akuzativ ve španělštině
Ve španělštině je akuzativ 4. pád.
Příklady osobních zájmen: # yo → me # tú → te # el/ella →le Množné číslo: # nosotros → nos # vosotros → os # ellos/ellas →les
Akuzativ ve finštině
Objekt slovesa se ve finštině vyjadřuje buď pomocí akuzativu, nominativu, nebo partitivu. Akuzativ morfologický je až na výjimku u osobních zájmen, v plurálových tvarech a ve vazbě s některými tvary sloves homonymní genitivu.
Alternace akuzativu a partitivu probíhá na základě několika parametrů. Jedním z nich aspektualita děje popisovaného větou: akuzativ se používá tam, kde se předpokládá ukončenost děje, partitiv u děje neukončeného. +more Dalšími parametry jsou přítomnost negace ve větě (partitiv) a celistvý (akuzativ) /parciální (partitiv) charakter referentu objektu. Parametry jsou hierarchizovány.
* Luin kirjan. - „Přečetl jsem knihu.“ (akuzativ) * Luin kirjaa. - „Četl jsem knihu.“ (partitiv)
Příklady osobních zájmen: # minä → minut (nominativ, akuzativ) # sinä → sinut # hän → hänet Množné číslo: # me → meidät # te → teidät # he → heidät
Odkazy
Reference
Související články
Skloňování * České skloňování * Podstatná jména * Česká podstatná jména