Jmenný rod

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí. Jmenný rod je jedním z gramatických (mluvnických) rodů, často se zapomíná na existenci slovesného rodu (genus verbi) a ztotožňuje se jmenný rod s pojmem gramatického rodu, případně se mluví jen o rodu.

Podobně jako v češtině se v mnoha jazycích rozlišuje rod mužský (lat. masculinum, počeštěně maskulinum), ženský (femininum) a střední (neutrum). +more V různých jazycích se však tento systém rodů liší. Rod často souvisí s biologickou pohlavností a s životností (resp. neživotností) aj. , ale je zpravidla od biologické pohlavnosti odlišný, ne zcela jí v některých jazycích odpovídá - např. v češtině mohou být neživé věci nejen rodu středního, ale i mužského nebo ženského.

V indoevropských jazycích se původně ve všech rozlišoval rod mužský, ženský a střední. V mnoha románských jazycích však dnes neexistuje rod střední. +more Naopak v některých severogermánských jazycích, např. ve švédštině, ženský rod splynul s mužským, takto vzniklý rod nazýváme společný (commune) - v jeho rámci pak u osobních zájmen ve 3. osobě jednotného čísla rozlišujeme podrod mužský, ženský a věcný (pro věci, které nejsou rodu středního). V angličtině zanikl systém mluvnických rodů, zachovalo se pouze rozlišení přirozeného rodu u osobních zájmen ve 3. osobě jednotného čísla, který se ale objevuje i u některých věcí, např. nebeských těles. Mnohé jazyky kategorii mluvnického rodu vůbec neznají, a to ani u osobních zájmen. Typickým případem jsou ugrofinské jazyky, jako je finština nebo maďarština. V některých jazycích se rozlišují jména do více než tří rodových kategorií a zahrnuje se do nich i kategorie životnosti.

Generický rod

Gramatický rod ne vždy přímo souvisí s pohlavím. U substantiv neoznačujících živé jedince je mnohdy spíše nahodilý (ten ústav, ale ta instituce; ten kopec nebo vrch, ale ta hora; ten bůh nebo duch, ale to božstvo a ta bytost nebo duše nebo síla nebo moc). +more Některé výrazy mužského nebo ženského rodu se používají i jako generický rod, tj. obecné označení pro jedince obou rodů, a to buď jako generické maskulinum (zaměstnanec, slon), nebo jako generické femininum (osoba, celebrita, opice, zebra, mrtvola), a to často i v případech, kdy slovo opačného rodu (zpravidla přechýlené) existuje (zaměstnankyně, slonice, opičák), v některých případech existuje i genetické neutrum (klíště, dítě, lamželezo, prase). Vztahem genderů a jazyka se zabývá genderová lingvistika, přičemž v rámci feministické genderové lingvistiky existují přístupy, které brojí zejména proti generickým maskulinům, jimž vytýkají, že v praxi si příjemce sdělení pod nimi představí spíše muže, a prosazují buď paralelní používání výrazů v obou rodech jako rovnocenných, nebo používání bezrodých výrazů, pokud to daný jazyk umožňuje, a v některých případech přechýlené tvary záměrně vytvářejí nebo prosazují (například v češtině hostka vedle slova host). V anglické gramatice rod prakticky zanikl a reliktně zůstal jen ve volbě osobního zájmena (he=on / she=ona / it=ono, him-his/her/its), případně je vnímán v některých částech složených slov (-man).

Rod v češtině

Čeština rozlišuje rod mužský, ženský a střední, u jmen mužského rodu se dále diferencuje na životná a neživotná. V češtině se jmenný rod podmětu shodou (kongruencí) promítá i do některých slovesných tvarů (příčestí). +more U některých substantiv gramatický rod kolísá a některá varianta může být příznaková (regionálně, stylisticky apod. ). Ke změně rodu slouží tzv. přechylování.

Přehled jazyků

Jazyky bez mluvnických rodů

Afrikánština * Angličtina (Angličtina má u zájmen ve třetí osobě jednotného čísla systém přirozených rodů (he, she, it), ale nemá mluvnické rody. ) * Arménština * Barmština * Baskičtina * Bengálština * Bislama * Bugis * Cebuano * Čínština * Esperanto (Esperanto rozlišuje rodem zájmena ve třetí osobě a příponu označující ženský rod. +more ) * Estonština * Finština * Guaraní * Gruzínština * Grónština (nerozlišuje dokonce ani osobní zájmena on, ona) * Havajština * Chol * Ido (Ido má mužský infix -ul a ženský infix -in pro živé bytosti. Tyto infixy jsou volitelné a používají se, jen pokud je to nutné pro zamezení záměn. Kromě toho mají osobní zájmena v jednotném i množném čísle tvary pro rod mužský, ženský a střední. ) * Ilocano * Indonéština * Interlingua * Japonština * Kannadština (Kannadština rozlišuje rod u životných podstatných jmen (učitel/učitelka, sluha/služka) a s nimi souvisejících zájmen) * Kečua * Khmerština * Klingonština * Korejština * Laoština * Laponské jazyky * Lojban * Makasar * Malajština * Malayalam * Malgaština * Mandar * Maďarština * Nahuatl * Papiamentu * Perština * Pirahã * Quenya * Sindarin * Sinhálština * Střední Yup'ik * Tagalog * Telugština * Thajština * Tlingit * Tok Pisin * Toki Pona * Tulu * Turečtina * Tzeltal * Tzotzil * Vietnamština * Yoruba.

Jazyky se dvěma mluvnickými rody

Mužský a ženský rod

Akkadština * Arabština * Aramejština * Bengálština * Katalánština * Koptština * Francouzština * Hebrejština * Hindština * Irština * Italština * Litevština, viz též „Tři rody s jiným systémem rozdělení“ * Lotyština * Okcitánština * Paňdžábština * Portugalština * Skotská gaelština * Starověká egyptština * Španělština * Tamazight (Berberština) * Urdština * Velština

Společný a střední rod

Dánština * Dolnoněmčina * Norština (Riksmål) * Švédština

Životný a neživotný rod

Algonkinské jazyky * Baskičtina * Chetitština * Sumerština V mnoha těchto jazycích je pojmem "životnost" ve skutečnosti míněna spíše jiná distinkce, např. lidský a ne-lidský, racionální a neracionální, sociálně aktivní a sociálně pasivní aj.

Jazyky se třemi mluvnickými rody

Mužský, ženský a střední rod

Albánština (Střední rod však téměř vymizel) * Běloruština * Bosenština * Bulharština * Čeština * Faerština * Gujarati * Chorvatština * Islandština * Jidiš * Latina * Lužická srbština * Marathi * Němčina * Nizozemština (Mužský a ženský rod téměř splynuly, rozdíly však přesto stále existují. ) * Norština * Polština * Rumunština * Ruština * Řečtina * Sanskrt * Srbština * Slovenština * Slovinština * Stará angličtina * Stará pruština * Starořečtina * Tamilština (Má ještě zvláštní čtvrtý rod, který slouží k oslovování učitelů a vyšších úředníků, něco jako české vykání. +more) * Ukrajinština.

Tři rody s jiným systémem rozdělení

Klingonština (umělý jazyk ze světa Star Treku; schopní mluvit, části těla a ostatní) * Litevština má ve skutečnosti tři rody: mužský, ženský a "bez rodu" - tedy nikoliv rod střední. Tvary bez rodu se vyskytují poměrně málo často, používají se u přídavných jmen a u některých tvarů přechodníků sloves.

Jazyky s více než třemi mluvnickými rody

Bantuské jazyky * Bats * Dyirbal * Svahilština * Zulu

Některé slovanské jazyky, jako čeština a ruština, rozlišují mužský rod životný a neživotný. Polština rozlišuje životný a neživotný mužský rod v jednotném čísle a v množném čísle rod mužský osobní a ostatní.

Švédština ve společném rodě u osobních zájmen třetí osoby jednotného čísla podrod mužský (han), ženský (hon) a věcný (den), ve středním rodě má zájmeno det.

Více než tři rody včetně označení míry

Ainština * Bengálština * Čínština * Japonština * Korejština * Thajština

Reference

Související články

Slovesný rod

Kategorie:Jmenné kategorie Kategorie:Jazyky Kategorie:Gender