Cesko.wiki Berberské jazyky
Author
Albert FloresBerberské jazyky jsou větví afroasijské jazykové rodiny, do níž patří jazyky čadské, egyptština a dále jazyky kušitské, omoské a semitské.
Berberskými jazyky se hovoří v severní Africe a většinou koexistují s arabštinou. Patří k nim tamašek (tuaregština), riff (tarafit), kabylština a také již vymřelý jazyk Kanárských ostrovů guančtina.
Historie a vývoj jazyků
Nejstarším důkazem o berberských jazycích jsou dvě slova na stéle egyptského faraóna Antefa II. +more (11. dynastie), kde se uvádějí jména libyjských psů. Rovněž lze některá egyptská osobní jména identifikovat jako berberská. Obecně se má za to, že značně nesrozumitelný libyjský jazyk, ve kterém se v severní Africe nalezlo na tisíc nápisů, je raná berberština. Několik staletí před naším letopočtem přišla v důsledku fénické kolonizace berberština do styku s féničtinou, o čemž svědčí fénické výpůjčky v současných berberských jazycích. V této době převzali Berbeři punské písmo a z něho se vyvinula libyjsko-berberská abeceda tifinaġ, která je dosud příležitostně užívána některými berberskými národy, například Tuaregy. Po dobytí severní Afriky Římany převzala berberština větší množství latinských slov. Od té doby až do islámské expanze byla berberská nářečí kontinuálně rozšířena od Egypta k Atlantiku. V jejím důsledku pronikla do severní Afriky arabština a zejména v severních oblastech došlo k naprostému roztříštění berberského jazyka. Oba jazyky se navzájem ovlivnily, ovšem arabský vliv na berberská nářečí byl daleko silnější, a proto se ve slovníku současných berberských jazyků vyskytuje velké množství arabských výpůjček. V nedávné době do berberských jazyků pronikla slova z evropských jazyků, především francouzštiny.
Gramatika
Podstatná jména
U podstatných jmen rozeznáváme rod ženský a mužský, číslo a dva pády (základní a předmětný).
Přídavná jména
Přídavná jména se dělí na dva typy - volná a příklonková a rozeznáváme u nich číslo, dva rody a tři pády.
Slovesa
Při časování sloves rozeznáváme osobu, číslo, čas, způsob, slovesný i jmenný rod a vid. Minulé časy jsou obecně čtyři - aorist, silný aorist (v dokonavém a nedokonavém vidu), perfektum a negativní perfektum. +more Některé berberské jazyky mají ještě další dva minulé časy.
Fonologie
Zvukový systém berberských jazyků je ve značné míře podobný. Souhlásky se vyznačují vlastnostmi typickými pro afroasijské jazyky, jako je zdvojení znělých nebo existence faryngalizovaných souhlásek. +more S ohledem na významný vliv arabštiny je třeba brát tyto podobnosti s jistou rezervou. Fonémy [sˁ], [h] a [ʕ] jsou tak shodné s arabštinou, že je nelze považovat za původní berberské. Následující tabulka uvádí protoberberské fonémy dle Kossmanna (přitom [ɣ] a [q] jsou alofony).
*Vysvětlení zkratek n. = neznělé, z. = znělé, f. = faryngalizované
Na druhé straně samohlásky nejsou u berberských jazyků jednotné, na severu to jsou a, i, u a ə, na jihu to jsou dlouhé a:, e:, i:, o: a u: a krátké ə a æ. Jejich rozsáhlý rejstřík prakticky znemožňuje zrekonstruovat původní protoberberštinu. biabiály labiodentály alveoláry palatály veláry uvuláry n. z. f. n. z. f. n. z. f. n. z. f. n. z. f. n. z. f. Plozivy b t d dˁ c ɟ k g q Nazály m n Vibranty r Frikativy β f s z zˁ ç ɣ Aproximanty
a laterální aproximanty w l ʎ
Písmo
+morejpg|náhled'>Arabiský rukopis v berberském nářečí tašelhit Přestože berberská kultura byla dlouhodobě postavena na ústní tradici, existují starobylé písemné památky ve formě nápisů na skalách a artefaktech. Jsou psány zleva doprava libyjsko-berberskou abecedou, která vznikla z punského písma a která se používala mezi 3. stoletím př. n. l. a 3. stoletím n. l. Abeceda měla dvě varianty: východní se 24 znaky, z nichž 22 je rozluštěno, a západní, primitivnější, o 13 znacích. Z libyjsko-berberské abecedy se u Tuaregů vyvinulo písmo tifinaġ, které tradičně nezaznamenávalo kromě koncovek samohlásky. Po islamizaci začali severní Berbeři používat upravené arabské písmo. Z pozdější doby se občas se vyskytují písemnosti, ve kterých jsou do písma tifinaġ vloženy arabské znaky pro samohlásky. Ve 20. století vznikla úpravou písma tifinaġ nová abeceda, která se používá především v Libyi a Maroku, v Nigeru je nazývána šifinaġ. Na druhé straně latinka převládá v Alžírsku, Mali a Nigeru.
Dělení
Přestože neexistuje název pro souhrn berberských jazyků, tradiční věda je považuje za jazyk, který se rozpadá na několik desítek, nebo dokonce několik stovek jednotlivých dialektů. Jejich vlastní označení tamazight, tamašek, tamahaq jsou dialektickými varietami stejného slova. +more Současná věda se zhruba od druhé poloviny 20. století přiklání k názoru, že jde spíše o jednotlivé jazyky. Hlubší klasifikace na nářečí a jejich skupiny je značně problematická, protože rozšíření jazyků, zejména severní skupiny, je nesouvislé.
Jazyky s největším počtem rodilých mluvčích (každý zhruba 3 milióny) jsou tamazight a tašelhit v Maroku a kabylština v Alžírsku. Největší souvislou oblast rozšíření má jazyk kočovných Tuaregů tamašek (~ 1,7 miliónu km²). +more Níže uvedené dělení je uvedeno podle Ethnologue; mrtvé jazyky jsou označeny †.
Východní skupina jazyk nářeční skupina dialekt odhadovaný počet mluvčích zkratka oblast písmo poznámka awdžíla-sokna awdžíla 3 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. auj]auj[/url] Libye awdžíla-sokna sokna 5 600 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. swn]swn[/url] Libye siwa 30 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. siz]siz[/url] Egypt Severní skupina Severní skupina Severní skupina Severní skupina Severní skupina Severní skupina Severní skupina Severní skupina jazyk nářeční skupina dialekt odhadovaný počet mluvčích zkratka oblast písmo poznámka atlaská berberština tamazight 3 000 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. tzm]tzm[/url] Maroko arabské, latinka, tifinaġ atlaská berberština tašelhit 3 000 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. shi]shi[/url] Maroko (Střední Atlas) arabské, tifinaġ atlaská berberština židovská berberština 2 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. jbe]jbe[/url] Izrael hebrejské původně Vysoký Atlas, přesídlení 1950-60 kabylština 3 000 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. kab]kab[/url] Alžírsko arabské, latinka, tifinaġ zenati východní ghadamès 12 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. gha]gha[/url] Libye, Tunisko zenati východní nafusi 260 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. jbn]jbn[/url] Libye, Tunisko arabské zenati východní sened † [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. sds]sds[/url] Tunisko zenati ghomara † [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. gho]gho[/url] Maroko pro rif vzájemně srozumitelné (1939) zenati mzab-wargla tagargrent 5 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. oua]oua[/url] Alžírsko zenati mzab-wargla tamazight (temacine) 6 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. tjo]tjo[/url] Alžírsko zenati mzab-wargla taznatit 40 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. grr]grr[/url] Alžírsko zenati mzab-wargla tumzabt 70 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. mzb]mzb[/url] Alžírsko zenati ríf sinhadža † [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. sjs]sjs[/url] Maroko zenati ríf tarifit 1 700 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. rif]rif[/url] Maroko arabské, latinka, tifinaġ zenati šawíja tašawit 9 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. shy]shy[/url] Alžírsko arabské, latinka, tifinaġ zenati tidikelt tamazight (tidikelt) 1 400 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. tia]tia[/url] Alžírsko arabské, latinka, tifinaġ šenwa 76 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. cnu]cnu[/url] Alžírsko Tamašek Tamašek Tamašek Tamašek Tamašek Tamašek Tamašek Tamašek jazyk nářeční skupina dialekt odhadovaný počet mluvčích zkratka oblast písmo poznámka tamašek severní tamahaq (tahaggart) 62 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. thv]thv[/url] Alžírsko, Libye, Niger arabské, tifinaġ tamašek jižní tamajaq (tawallammat) 640 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. ttq]ttq[/url] Niger, Mali latinka, tifinaġ přechodně v důsledku kočování i Nigérie tamašek jižní tamajeq (tayart) 250 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. thz]thz[/url] Niger latinka, tifinaġ tamašek jižní tamašeq 280 000 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. taq]taq[/url] Mali, Burkina Faso latinka, tifinaġ Zenaga Zenaga Zenaga Zenaga Zenaga Zenaga Zenaga Zenaga jazyk nářeční skupina dialekt odhadovaný počet mluvčích zkratka oblast písmo poznámka zenaga 200 [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation.