Tuaregové

Tuaregové jsou jedním z berberských národů obývajících rozsáhlá území rozkládající se ve středozápadní části Sahary a Sahelu na severu Afriky. Tvoří je asi 4,2 milionu osob, jejichž hlavní obživou je kočovné pastevectví. Dnes je jejich území rozděleno mezi Alžírsko, Libyi, Niger, Mali a Burkinu Faso.

Sami sebe označují názvem Kel Tamašek, tj. lidé mluvící jazykem tamašek, který je považován za dialekt berberštiny. +more Podle jiných pramenů se název odvozuje z arabského at-Tawárika tedy „bohem opuštění“. Podle Encyklopedia of Islam je název Tuareg odvozen od slova Targa, což je berberské označení provincie Fezzán v dnešní Libyi a tudíž označení Tuareg znamená člověk z Fezzánu. Stejně jako zbylé berberské kmeny i oni prošli procesem arabizace a přijali islám. Jejich území se rozkládá především v nehostinných a špatně přístupných oblastech, takže si i navzdory tomu zachovali velkou část původní kultury včetně jazyka a písma.

Historie a původ

Pastevci Tuaregové v Mali v roce 1974

Jejich etnický původ je spojen s původem Berberů, kteří na území severní Afriky žili již +more_n. _l. '>7000 let př. n. l. Během starověku se Tuaregové přesunuli z oblasti Tafilaltu na jih do Sahelu a žili v matriarchátu. Za zakladatelku a královnu jejich říše je archeology a antropology považována Tin Hinan, která žila mezi 4. a 5. stoletím. Její monumentální hrobka z kamenných kvádrů a desek byla nalezena a prozkoumána roku 1957 v jižním Alžírsku, v poušti Hoggarského pohoří, nedaleko Abalesse. K identifikaci zemřelé přispěl nápis na zdi hrobky, psaný písmem tifinar a stáří potvrdili britští antropologové roku 1957. .

Roztroušené kmeny Tuaregů se zformovaly až v +more_n. _l. '>7. století př. n. l. , kdy postupující Arabové vytlačili některé Berbery do jižnějších nepříznivých oblastí Sahary, kde se postupně zformovala kmenová společenství Tuaregů. Postupně museli čelit nájezdům místních vládců Haussů, Songhajské říše nebo Maročanů. V tomto období také zajistili hlavní obchodní spojení mezi pobřežím Středozemního moře a černou Afrikou. Specifika kmenů Tuaregů začali popisovat až muslimští cestovatelé a geografové od 10. do 16. století, počínaje Muhammadem Ibn Hawkalem a konče Leem Africanem.

Francouzská kolonizace západní Afriky začala za vlády císaře Napoleona III. +more po roce 1830. Zde narazila na silný odpor ze strany tuarežských kmenů, kteří byli poraženi až za pomoci přivolaných vojenských posil. I poté se u moci udrželi místní náčelníci, kteří rozdělili konfederaci na sedm hlavních oblastí pod vládou hlavního náčelníka, zvaného avokal. Někjteří z nich se stali spojenci Francie pro lepší správu nad územím. V čele opakovaného ozbrojeného odporu proti kolonizátorům stál avokal Mussa Ag Avastan, který se neúspěšně snažil vyjednávat při diplomatické cestě do Paříže roku 1910. Při Kaocenské revoltě v letech 1916-1917 se Tuaregové neúspěšně pokoušeli koloniální vládu svrhnout a boj skončil kapitulací. Ani formální ukončení koloniální správy v roce 1946 nevedlo k uklidnění politické situace. Po odchodu francouzských kolonizátorů se jejich území v 60. letech 20. století stalo součástí několika státních útvarů. Ve všech Tuaregové zůstali národnostní menšinou, obývající nehostinné oblasti vzdálené od hlavního města.

V Mali a Nigeru je v současnosti vláda v rukou černošského obyvatelstva, které bylo dříve v tuarežské společnosti považováno za nejnižší otrockou vrstvu obyvatelstva. Velké sociální a národnostní problémy spojené s vlnami sucha a tím způsobené neúrody postupně vedly k nepokojům. +more V 60. letech 20. století to byla krvavě potlačená revolta v Mali, v 70. letech v Mali a Nigeru a v 90. letech tamtéž. I v 21. století zůstává situace velmi napjatá. Dne 6. dubna 2012 vyhlásili Tuaregové na severu Mali svůj vlastní stát Azavad. Další období bojů nastalo od roku 2014 v souvislosti s občanskou válkou v Libyi a trvá dosud.

Území Tuaregů

Tuaregové obývají oblast o rozloze asi 2 milionů km2, která zasahuje na území pěti afrických států - Alžírska, Libye, Nigeru, Mali a Burkiny Faso. Převážná část národa je soustředěna v Nigeru (asi 700 tisíc osob) a Mali (asi 500 tisíc osob). +more V Nigeru obývají převážně kraj Azawagh a s hlavním městem Agadez, které je považováno za jejich centrum. V Mali je hlavním sídlem kraj Azawad s centrem v Kidalu, v Alžírsku jsou soustředěni na jihu země, v horách Tassili n'Ajjer a Hoggar. Poslední částí je malé území v Burkině Faso a na západě Libye kraj Fezzan (ten je v tamašku označen Targa a mohl by tak být jedním ze zdrojů pro název Tuaregové.

Jazyk

Příslušníci národa Tuaregů hovoří jazykem tamašek, jedním ze skupiny berberských jazyků. Díky izolovanosti unikli alespoň částečně arabizaci, a tak si zachovali téměř čistou formu původního berberského dialektu. +more Zachovali si také původní berberské písmo tifinar.

Společnost

Tuaregové nejsou typičtí berbeři, ale jejich vzhled a barva kůže se liší podle oblastí, v nichž žijí. Na severu mají většinou světlou pleť a evropské rysy, na jihu je barva jejich pleti tmavší, někde jejich vzhled dokonce splývá s místním černošským etnikem. +more Muži si už od puberty zahalují tvář pláštěm zvaným litham, nosí dlouhé meče, dýky a štíty vyrobené z antilopí kůže. Tradičně se jejich společnost dělí na takzvané ettebely (rodová společenství, klany), většina z nich se nazývá podle pohoří, kde sídlí: Kel Ajjer (v pohoří Tassili n‘Ajjer), Kel Ahaggar (v pohoří Ahaggar), Kel Tademekkat (v oblasti Tademekkat) a Kel Aïr (v pohoří Aïr), Kel Adar (v pohoří Adrar des Iforas), Kel Ataram (jižně od řeky Niger), Kel Dinniq (kraj Azawagh v Nigeru) a Kel Gress (jihovýchodní Niger). Tato velká společenství se dělí na další menší ettebely. K dalšímu členění společnosti slouží tzv. kmeny tawsit, které odlišují jednotlivá společenská postavení a příslušnost k nim je dědičná, odvozující se od ženského předka. Imažiren jsou nejvyšší vrstvou válečníků. Mají za úkol ochraňovat vesnici a stáda a pořádat karavany skrz poušť. Imrad jsou kmeny podřízené Imažiren. Jejich hlavní náplní práce je starost o většinu stád ve vesnici, sami jsou majiteli a pastevci menšího dobytka. Jako svobodní lidé se také podílejí na válečných výpravách. Další část společnosti tvoří Islemen, marabuti, jejichž úkolem je výklad Koránu a v návaznosti na tradici islámského práva jsou také poradci ve věcech práva. Nejnižší vrstvou jsou Iklan, ukořistění při výpravách. Postoj k této vrstvě byl v tradiční společnosti velice kladný, výjimkou nebyly ani sňatky mezi různými vrstvami, proto na jihu došlo k promísení s černým obyvatelstvem. Zcela výjimečnou vrstvou, nezapadající do klasického systému, jsou Inaden, věnující se řemeslné výrobě. Materiálem jejich řemesel je kov, kůže i dřevo. Mnohé výrobky prodávají turistům. V oblastech solných ložisek se věnují těžbě soli, se kterou obchodují (např. v Mali Taudenni v oblasti Timbuktu). Znají vše, co se ve společenství událo a mají možnost to i ovlivnit. Svým popisem určí postavení osob ve společnosti.

Postavení žen

Společenství Tuaregů je založeno na matrilineárním principu. Zatímco muži jsou ochránci a živiteli rodiny a vlastníci stád, ženy jsou majitelkami stanu a jeho vybavení, přičemž ani v manželství se jejich majetek nespojí. +more Tato rovnováha je pro společnost velice důležitá. O rozvod mohou požádat oba partneři a oba přitom mohou ztratit hodně. Žena přijde o obživu a vrací se k rodině, z níž vyšla, muž přijde o domov. Rodiny jsou monogamní a velké slovo při rozhodování o společnosti mají právě ženy.

Tuaregové v současném evropském umění

The four doors of the desert (Čtvery dveře pouště) je životopisný film o vůdci konfederace Tuaregů Mussovi ag Amastanovi (1870-1920) a jeho lásce k Dassine Oult Yemmě, který natočil Antonello Padovano. * Dokumentární televizní seriál o ženách Tuarégů Love Apart, The sisters of a long night v letech 2004-2005 natočila německá režisérka-dokumentaristka a afrikanistka Bettina Haasenová. +more * Španělský dokumentární film Tuaregové, hrdí vládci pouště z roku 2013 uvedla Česká televize v roce 2021. * Do české literatury Tuaregy uvedl Jaroslav Raimund Vávra knihou Tvrdá pěst Tuáregů z roku 1962. Na podkladě skutečného konfliktu vylíčil dobrodružství tří chlapců z Tripolis-eľ-Aksa.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. tuaregove. +moreestranky. cz/]Tuaregové[/url] *HAVELKA, Ondřej. Tuaregové: muslimové s křesťanskou minulostí a polyteistickými kořeny. Dingir [cit. 2021-09-26]. [url=https://info. dingir. cz/2020/02/tuaregove-muslimove-s-krestanskou-minulosti-a-polyteistickymi-berberskymi-koreny/]Dostupné online[/url]. (česky).

Kategorie:Národy Afriky Kategorie:Etnické skupiny v Alžírsku Kategorie:Etnické skupiny v Burkině Faso Kategorie:Etnické skupiny v Libyi Kategorie:Etnické skupiny v Mali Kategorie:Etnické skupiny v Nigeru Kategorie:Kočovníci Kategorie:Domorodci